Přehled

Základní vzdělávání zahrnuje primární (ISCED 1) a nižší sekundární (ISCED 2) vzdělávání a trvá 9 let, což odpovídá 9 školním rokům povinné školní docházky (obvykle od 6 do 15 let). Úspěšným ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání získává žák stupeň základního vzdělání.

Převážná většina populace (téměř 90 %) nabývá základního vzdělání na základní škole s následující strukturou:

• první stupeň (primární úroveň) zahrnuje 1.–5. ročník
• druhý stupeň (nižší sekundární úroveň) zahrnuje 6.–9 ročník

Některé školy však nemají všechny ročníky, často bývají tvořeny jen prvním stupněm.

Pro zápis do základní školy jsou sice stanoveny spádové školy, ale rodiče mohou vybrat i jinou školu. Zřizovatelem veřejných základních škol jsou zpravidla obce či svazky obcí, školy však mohou být také soukromé nebo církevní. Základní školu lze zřídit jako společnou instituci se školou mateřskou nebo střední. V případě základních škol pro děti se zdravotním postižením s upravenými vzdělávacími programy bývá zřizovatelem kraj, případně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (Informace o správě školských institucí jsou uvedeny v kapitole 1 Organizace, správa a řízení, která též obsahuje informace o soukromých školách.)

Při základních školách se mohou zřizovat přípravné třídy, určené pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Odpovídají preprimární úrovni vzdělávání (ISCED 020). Změny v podmínkách odkladu povinné školní docházky, které v roce 2025 přinesla tzv. "odkladová novela" školského zákona, směřují k významné redukci odkladů a následnému zrušení přípravných tříd (2029). Systémovým opatřením pro usnadnění přechodu dětí z MŠ do ZŠ je zavedení asistenta pedagoga v 1. ročnících ZŠ. Asistent pedagoga bude přítomen v každé třídě 1. ročníku ZŠ od 1. září 2026 (platí pro třídy s nejméně 15 žáky 1. ročníku).

Po úspěšném ukončení 5., resp. 7. ročníku základní školy mohou být žáci přijati do tzv. víceletého gymnázia či osmileté konzervatoře, jejichž nižší ročníky odpovídají nižšímu sekundárnímu vzdělávání nebo jeho části. Do osmiletého, resp. šestiletého programu víceletých gymnázií mohou být přijati na základě úspěšného splnění přijímacího řízení. Uchazeč skládá jednotnou zkoušku formou didaktického testu z českého jazyka a literatury a z matematiky, případně přijímací zkoušku stanovenou ředitelem gymnázia. Na osmiletou taneční konzervatoř mohou být přijati uchazeči na základě talentové zkoušky. Zřizovatelem veřejných gymnázií a konzervatoří jsou převážně kraje. Na nižším stupni víceletých gymnázií ukončuje základní vzdělávání přibližně 10 % všech žáků, v nižších ročnících konzervatoře jen malý počet žáků.

Školy plní i širší výchovné a sociální funkce. Zajišťují:

• výchovné poradenství
• školní stravování
• často také mimovyučovací aktivity dětí ve školních družinách a školních klubech, které poskytují zájmové vzdělávání

Osoby, které absolvovaly devět let povinné školní docházky, ale nedosáhly základního vzdělání, mohou tento stupeň vzdělání získat v příslušných kurzech.

Základní umělecké vzdělávání v jednotlivých uměleckých oborech poskytují na primární a nižší sekundární úrovni základní umělecké školy.

(Zdroj statistických dat: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.)

Obecné cíle

Základní vzdělávání podle školského zákona vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení. Mají se učit:

• tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy
• účinně komunikovat a spolupracovat
• chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí
• být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám
• poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění.

Podrobnější cíle jsou dány základním vzdělávacím dokumentem – Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, platným pro vzdělávání v základní škole i na nižším stupni většiny víceletých gymnázií. Zvlášť byly vytvořeny Rámcový vzdělávací program pro dvojjazyčná gymnázia a Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání Tanec; většina cílů je však společná. Na základě těchto programů školy vytvářejí školní vzdělávací programy, kde cíle konkretizují.

Legislativní rámec

Základní požadavky na poskytování základního a základního uměleckého vzdělávání vymezuje školský zákon schválený v září 2004 s platností od 1. 1. 2005. Podrobnosti stanovují vyhlášky a metodické předpisy:

• vyhláška o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky (stanoví organizaci základního vzdělávání, počty žáků ve školách a třídách, podmínky pro poskytování učebnic a školních potřeb, organizaci kurzu pro získání základního vzdělání, pravidla pro hodnocení žáků, zkoušky a způsob dokládání plnění povinné školní docházky v zahraničí a opravné zkoušky)
• vyhláška o základním uměleckém vzdělávání
• vyhláška o organizaci školního roku
• vyhláška o školním stravování
• vyhláška o zájmovém vzdělávání
• vyhláška o hygienických požadavcích na prostory pro výchovu dětí a mladistvých a dětských skupin
• Minimální standard bezpečnosti a Metodický pokyn MŠMT k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů (závazný pro školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, doporučený pro ostatní školy)