Financování

Terciární vzdělávání poskytují v České republice vyšší odborné školy a vysoké školy. Financování vyšších odborných škol se řídí školským zákonem, financování vysokých škol pak zákonem o vysokých školách.

Financování vyšších odborných škol

Vyšší odborné školy jsou financovány podle školského zákona. Jeho principy jsou vysvětleny v části Financování předškolního a školního vzdělávání. Ve vyšších odborných školách se však studenti částečně podílejí na nákladech (podrobněji viz Poplatky na vyšších odborných školách).

Financování vysokých škol

Základní principy financování vysokých škol nastavuje zákon o vysokých školách. Principy financování veřejných vysokých škol jsou uvedeny v části druhé, principy financování soukromých vysokých škol v části třetí a principy financování státních vysokých škol v části šestnácté tohoto zákona.

Státní vysoké školy jsou financovány ze státního rozpočtu, z rozpočtových kapitol ústředních orgánů, pod které spadají – Univerzita obrany zejména z kapitoly Ministerstva obrany a Policejní akademie z kapitoly Ministerstva vnitra. Zákon o vysokých školách připouští ve vyjmenovaných případech poskytnutí prostředků vojenské vysoké škole i Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Tyto prostředky jsou vztaženy ke studentům studijních programů v oblasti bezpečnostních studií, kteří nejsou vojáky v činné službě. V zákoně o vysokých školách jsou dále uvedeny působnosti Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra k příslušným státním vysokým školám. V oblasti finanční se jedná zejména o rozdělování prostředků státního rozpočtu a kontrolu zákonnosti a hospodárnosti při nakládání s nimi, dále např. o určování výše poplatků spojených se studiem.

Právnická osoba, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, je povinna zajistit finanční prostředky pro vzdělávací a vědeckou nebo výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou a další tvůrčí činnost. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy může soukromé vysoké škole poskytnout prostředky na vyjmenované druhy stipendií – viz Soukromé vysoké školy.

Financování veřejných vysokých škol, popsané dále v tomto oddíle, je realizováno jako vícezdrojové. Rozhodujícím finančním zdrojem (každoročně se jedná o cca 70 % příjmů veřejných vysokých škol) jsou prostředky poskytované ze státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Další zdroje tvoří prostředky poskytované z jiných veřejných zdrojů (z ostatních kapitol státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů obcí a krajů), výnosy z hlavní a doplňkové činnosti, poplatky spojené se studiem, výnosy z majetku a příjmy z darů a dědictví.

Veřejná vysoká škola hospodaří podle rozpočtu, který nesmí být sestavován jako deficitní. Zúčtování se státním rozpočtem a vyhodnocení hospodaření se provádí po skončení kalendářního roku a předkládá se Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (kontrola hospodaření vysokých škol – viz Akreditace a vnější hodnocení ve vysokém školství v kapitole 11).

Příjmy ze státního rozpočtu

Základní principy financování veřejných vysokých škol jsou uvedeny v ustanoveních § 18 a § 18a zákona o vysokých školách.

Nejvýznamnějším zdrojem příjmů rozpočtu veřejné vysoké školy je státní rozpočet, který je pro každý rok stanoven zákonem o státním rozpočtu České republiky. Prostředky z něho jsou veřejné vysoké škole poskytovány v rozhodujícím objemu prostřednictvím kapitoly 333 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a to třemi způsoby:

1. formou příspěvku ze státního rozpočtu na vzdělávací a v souvislosti s tím vědeckou a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (dále jen „vzdělávací a tvůrčí činnost“),
2. formou podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných rozpočtů (poskytované podle zvláštního předpisu – zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací) nebo
3. formou dotace ze státního rozpočtu (dále jen „dotace“).

1) Příspěvek na vzdělávací a tvůrčí činnost (dále jen „příspěvek“), představující rozhodující položku institucionálního financování veřejných vysokých škol, je na základě § 18 odst. 3 zákona o vysokých školách (bez stanovení jeho výše) nárokovým příjmem veřejné vysoké školy.

Pro stanovení výše poskytovaného příspěvku je ze zákona o vysokých školách rozhodný typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a tvůrčí činnosti a její náročnost. Pro stanovení výše příspěvku je také rozhodný strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný MŠMT (v současnosti Strategický záměr ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021) a každoroční plán realizace strategického záměru a strategický záměr veřejné vysoké školy.

O poskytnutí příspěvku rozhoduje MŠMT ve smyslu § 18a odst. 1 zákona o vysokých školách rozhodnutím, a to na základě písemné žádosti veřejné vysoké školy. Veřejným vysokým školám je příspěvek poskytován v průběhu roku na základě zpracovaného platebního kalendáře. K zajištění činnosti na začátku roku je veřejným vysokým školám poskytována záloha na příspěvek.

2) Podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací je poskytována v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, a to jako institucionální nebo účelová podpora.

3) Nárok na dotaci na rozvoj veřejné vysoké školy je zakotven v § 18 odst. 5 zákona o vysokých školách. Dotace může být dále veřejné vysoké škole poskytnuta zejména na ubytování a stravování studentů. O poskytnutí dotace rozhoduje MŠMT rozhodnutím na základě písemné žádosti veřejné vysoké školy. Pro výši dotace je rozhodný strategický záměr veřejné vysoké školy a strategický záměr MŠMT. Formou dotace jsou veřejné vysoké škole poskytovány rovněž prostředky na projekty spolufinancované z EU.

Konkrétní postupy pro financování veřejných vysokých škol z kapitoly 333 MŠMT, s výjimkou programového financování (EDS/SMVS), výzkumu a vývoje (dále také jen „VaV“) a dotací na programy EU, jsou podrobně popsány v Pravidlech pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací VVŠ“). Ta jsou každoročně aktualizována a po projednání se zástupci reprezentace vysokých škol schvalována vedením MŠMT a zveřejňována na jeho internetových stránkách. 

Finanční prostředky poskytované dle Pravidel pro poskytování příspěvku a dotací VVŠ, jsou rozčleněny do 4 rozpočtových okruhů (RO I – RO IV):

Rozpočtový okruh I – Institucionální část rozpočtu představuje cca 80 % z objemu RO I – RO IV. Jedná se prostředky poskytované formou příspěvku k zajištění provozu veřejných vysokých škol. Rozpočtový okruh I sestává ze tří částí – části fixní, části výkonové a od roku 2019 i části nazývané „společenská poptávka“.

Část fixní, tvořící cca 80 % rozpočtového okruhu I (bez účelově vyčleněných prostředků na společenskou poptávku), je základním stabilizačním faktorem hospodaření veřejných vysokých škol. Výše finančních prostředků poskytovaná jednotlivým veřejným vysokým školám vychází z objemu jejích výkonů ve vzdělávací činnosti. Škole je tak garantováno, že při stabilních výkonech, měřených počtem studentů a finanční náročnosti studia vyučovaných studijních programů, jí bude s ohledem na možnosti SR poskytnut příspěvek v předvídatelné výši.

Tato skutečnost stabilních výkonů je ověřována porovnáním skutečných hodnot k 31. 10. aktuálního akademického roku s hodnotami v referenčním roce, k nimž byly nastaveny podíly jednotlivých škol na prostředcích, a to v následujících dvou parametrech:

• počet přepočtených studií zapsaných do prvních ročníků všech typů studijních programů
• hodnota průměrného koeficientu ekonomické náročnosti těchto studií

Část výkonová ve výši zbývajících 20 % (bez účelově vyčleněných prostředků na společenskou poptávku) představuje finanční motivační nástroj MŠMT zejména pro zvyšování kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti veřejných vysokých škol. Výše prostředků poskytovaná jednotlivým školám vychází z jejich úspěšnosti při porovnání souboru výkonových a kvalitativních ukazatelů. V aktuální podobě jsou těmito ukazateli:

• míra úspěšnosti absolvování studia (graduation rate)
• rozsah mezinárodních mobilit
• zaměstnanost absolventů
• výsledky ve výzkumu a vývoji
• výsledky tvůrčí umělecké činnosti
• výše dosažených externích příjmů
• počty studentů samoplátců (dále též „samoplátci“)
• počty cizinců – akademických a vědeckých pracovníků

Pro maximalizaci objektivity vyhodnocení ukazatelů výkonové části jsou veřejné vysoké školy na základě shody ve stanovených parametrech (umělecké vysoké školy, neuniverzitní školy) nebo na základě srovnatelné velikosti a objemu výkonů ve VaV rozděleny do 4 segmentů, v jejichž rámci porovnání probíhá.

Stanovení výše příspěvku v části "společenské poptávky" (tč. je realizována podpora lékařských fakult pro navýšení počtu studentů studijního programu všeobecné lékařství, podpora zlepšení podmínek akademických pracovníků na pedagogických fakultách, podpora pedagogických a dalších fakult se studijními programy, v nichž jsou vzděláváni budoucí učitelé a podpora vzdělávání budoucích učitelů v deficitních aprobacích na nepedagogických fakultách (matematika, fyzika, chemie, biologie a informatika) vychází z odborného ohodnocení nákladů potřebných na konkrétní účel a možností státního rozpočtu.   

Rozpočtový okruh II – Sociální záležitosti studentů; v rozsahu cca 10 % objemu RO I – RO IV, zahrnuje prostředky poskytované veřejným vysokým školám formou příspěvku, resp. dotací na stipendia pro studenty doktorských studijních programů, na podporu ubytování a stravování studentů, na sociální stipendia a na ubytovací stipendia, resp. formou dotací na podporu ubytování a stravování studentů. Dále jsou zde rozpočtovány prostředky na dotace na stipendia pro studenty soukromých vysokých škol.

Rozpočtový okruh III – Rozvoj vysokých škol; ve výši cca 5 % RO I – RO IV obsahuje finanční prostředky na rozvoj veřejných vysokých škol, poskytované formou dotace na centralizované rozvojové programy a formou příspěvku na realizaci Programu na podporu strategického řízení vysokých škol 2022–2025, dříve na realizaci institucionálních plánů.

Rozpočtový okruh IV – Mezinárodní spolupráce a ostatní představuje zbývajících cca 5 % RO I – RO IV. Prostřednictvím tohoto rozpočtového okruhu je realizována podpora mezinárodní spolupráce veřejných vysokých škol (podpora zahraničních pobytů studentů a akademických pracovníků (dále též „AP“) v rámci programů založených mezinárodními dohodami nebo bilaterálními smlouvami veřejných vysokých škol) a podpora vzdělávací činnosti veřejných vysokých škol z ukazatele F – Fondu vzdělávací politiky. Využitím prostředků tohoto fondu je mimo jiné dlouhodobě zajišťována podpora studia studentů se specifickými potřebami a podpora celoživotního vzdělávání seniorů v rámci tzv. Univerzit třetího věku. Z tohoto fondu bylo rovněž podporováno vzdělávání ve společensky významných oblastech, jako například podpora studijních programů důležitých z hlediska bezpečnosti státu či podpora tvůrčí umělecké činnosti. V roce 2021 byli z fondu F dále podpořeni studenti s běloruským státním občanstvím, jimž bylo znemožněno studovat ve své vlasti.  

Významný podíl na financování veřejných vysokých škol představují prostředky z kapitoly 333 MŠMT na výzkum a vývoj, poskytované na základě zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, prostředky na programové financování a prostředky získávané účastí škol v projektech podporovaných EU (operačních programů a nově také Národního plánu obnovy).

Dalšími veřejnými zdroji financování veřejných vysokých škol jsou prostředky poskytované z jiných kapitol státního rozpočtu, prostředky z rozpočtů územních samospráv nebo veřejné prostředky ze zahraničí.

Další příjmy

Dalšími příjmy, s nimiž veřejné vysoké školy hospodaří, jsou:

• Výnosy z majetku vyplývající z hospodaření s majetkem, který je v přímém vlastnictví veřejné vysoké školy, a to v rozsahu volné kapacity po jeho využití k činnostem, pro něž byla zřízena. Majetkem jsou míněny věci nemovité, věci movité, práva a jiné majetkové hodnoty.
• Výnosy z hlavní činnosti představované úhradami za poskytované vzdělávání mimo akreditované studijní programy.
• Výnosy z doplňkové činnosti, tzn. z aktivit, které veřejná vysoká škola vykonává za úplatu mimo vzdělávací činnost, avšak využívá při tom své znalosti (know-how), např. expertní a analytická činnost pro zadavatele. Doplňková činnost přitom nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, pro něž byla veřejná vysoká škola zřízena.
• Příjmy z poplatků spojených se studiem. Viz Poplatky na vysokých školách.

Veřejná vysoká škola může ke své činnosti využívat i mimorozpočtové prostředky, které získává na základě soutěže z různých domácích i zahraničních grantových agentur a fondů a ze sponzorských darů.

Finanční autonomie a řízení

Finanční autonomie a řízení vyšších odborných škol jsou popsány v oddíle Finanční autonomie a řízení v předškolním a školním vzdělávání.

Základem hospodaření veřejné vysoké školy je rozpočet, sestavovaný na kalendářní rok. Rozpočet veřejné vysoké školy nesmí být sestavován jako deficitní. Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování činností, pro které byla veřejná vysoká škola zřízena a na financování doplňkové činnosti (blíže o doplňkové činnosti – viz Další příjmy).

Podle zákona o vysokých školách veřejná vysoká škola zřizuje tyto fondy:

• rezervní fond určený zejména na krytí ztrát v následujících účetních obdobích
• fond reprodukce investičního majetku
• stipendijní fond
• fond odměn
• fond účelově určených prostředků
• fond sociální
• fond provozních prostředků

Zákon současně stanovuje zásady tvorby těchto fondů a možností jejich využití. Rezervní fond, fond odměn, fond reprodukce investičního majetku a fond provozních prostředků jsou tvořeny ze zisku (po zdanění), poslední dva též ze zůstatku státního příspěvku na činnost školy. Stipendijní fond se tvoří zejména z poplatků za studium. Prostředky fondu účelově určených prostředků může veřejná vysoká škola použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty. Zákon dále upravuje podmínky převodu prostředků mezi jednotlivými fondy.

Konkrétní podmínky užití fondů stanoví vnitřní předpis příslušné veřejné vysoké školy. Podrobněji v oddíle Další příjmy.

Poplatky ve veřejných školách na terciární úrovni

Poplatky na vyšších odborných školách

Vzdělávání ve vyšších odborných školách, a to i ve vyšších odborných školách veřejných, je poskytováno za úplatu, která je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost školy. Výši úplaty v jednotlivých oborech vzdělání vyšších odborných škol zřizovaných státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí stanoví ředitel školy. Podmínky pro splatnost úplaty, možnost snížení nebo osvobození od úplaty a nejvyšší možnou úplatu jsou stanoveny vyhláškou o vyšším odborném vzdělávání.

Podle vyhlášky činí výše úplaty ve veřejných vyšších odborných školách v současné době 2,5 až 5 tisíc ročně (zákon stanovuje nejvyšší možnou úplatu podle oboru vzdělání VOŠ). Ředitel školy může ve výjimečných případech snížit studentovi výši úplaty až do výše 50 % stanovené finanční částky. Úplata se hradí ve dvou splátkách – za zimní období (do 15. října) a za letní období (do 15. února).

Poplatky v soukromých a církevních školách – viz Soukromé vyšší odborné školy.

Poplatky na vysokých školách

Na veřejné vysoké škole lze stanovit:

• poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením
• poplatek za studium - v případě překročení standardní doby studia zvětšené o jeden rok
• poplatek za studium v cizím jazyce

Výše poplatků se v prvních dvou uvedených případech odvozuje od tzv. základu pro stanovení poplatků spojených se studiem, vyhlašovaného ministerstvem každoročně do konce ledna. Výše základu činí 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám v uplynulém kalendářním roce. Pro akademický rok zahajovaný v roce 2022 činila výše základu 4 418 Kč.

Poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením činí nejvýše 20 % základu (zpravidla 600 - 800 Kč).

Poplatek za studium veřejná vysoká škola studentovi stanoví, pokud studuje v bakalářském nebo magisterském studijním programu déle než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok (podle zákona o vysokých školách). Poplatek činí za každých dalších započatých šest měsíců studia nejméně jeden a půl násobek základu. Do doby studia se započítává i doba studia v předchozích neúspěšně ukončených programech; naopak se nezapočítává uznaná doba rodičovství. Stanovení konkrétní výše poplatků (popř. osvobození od nich, viz Podpora studentů vysokých škol) je v pravomoci veřejné vysoké školy. Rektor může s přihlédnutím ke studijním výsledkům nebo k sociální situaci studenta poplatky spojené se studiem snížit, prominout nebo odložit dobu jejich splatnosti.

Pokud student studuje bakalářský, magisterský nebo doktorský program v cizím jazyce, stanoví veřejná vysoká škola poplatek za studium. Výše poplatku není v tomto případě zákonem vymezena.

Kurzy v rámci celoživotního vzdělávání mohou být poskytovány bezplatně nebo za úplatu.

Tzv. „nulté ročníky“ jsou zpravidla zpoplatněny.

Na státních vysokých školách určuje výši poplatků spojených se studiem pro příslušnou školu Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra.

Příjem z poplatků za studium (s výjimkou poplatků za studium v cizím jazyce) plyne do stipendijního fondu, jehož prostředky nelze použít k jiným účelům.

Poplatky na soukromých vysokých školách – viz Soukromé vysoké školy.

Finanční podpora rodin

Jeden z rodičů může uplatnit daňové zvýhodnění (ve formě slevy na dani nebo daňového bonusu) na nezaopatřené dítě až do věku 26 let. Je-li dítě zdravotně postižené, zákon o daních z příjmů stanoví, že daňové zvýhodnění se zvyšuje na dvojnásobek.

Přídavek na dítě pobírá od věku zletilosti (18 let) přímo student (podle zákona o státní sociální podpoře).

Podrobněji viz Finanční podpora rodin v předškolním a školním vzdělávání.

Finanční podpora studentů

Studenti (popř. jejich rodiny) mohou získat finanční pomoc jednak z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí, jednak od vysokých škol s využitím prostředků rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Přídavek na dítě mohou získat žáci a studenti do věku 26 let bez ohledu na typ školy v závislosti na finanční situaci rodiny.

Zdravotní péče je vzhledem k všeobecnému povinnému zdravotnímu pojištění poskytována bezplatně. Za žáky a studenty až do věku 26 let platí zdravotní pojištění stát.

Pracující student může až do věku 26 let (resp. 28 u studentů prezenčního doktorského studia) uplatnit slevu na dani.

Podrobněji viz Finanční podpora rodin v předškolním a školním vzdělávání.

Podpora studentů vyšších odborných škol

Škola může žákům zajišťovat stravování a v případě potřeby i ubytování. Úplata za školní stravování je určena výší finančního normativu. Výše finančního normativu se určí v rámci rozpětí finančních limitů stanovených vyhláškou o školním stravování (např. finanční limity na nákup potravin tvoří v případě obědů 24 až 54 Kč, v případě celodenního stravování 77 až 169 Kč). Úplata za ubytování je stanovena samostatnou vyhláškou. Výše úplaty za ubytování závisí na zařazení pokoje do kategorie I a II. V kategorii I činí poplatek nejvýše 1600 Kč za každý kalendářní měsíc, v kategorii II 900 Kč za lůžko na kalendářní měsíc.

Zvláštní nepeněžní pomoc pro žáky představují pedagogicko-psychologické služby.

Ředitel vyšší odborné školy může se souhlasem zřizovatele vydat stipendijní řád, podle něhož lze žákům a studentům poskytovat prospěchové stipendium.

Slevy na dopravu jsou popsány v oddíle Finanční podpora žáků v předškolním a školním vzdělávání.

Podpora studentů vysokých škol

Stipendia přiznává studentům příslušná vysoká škola nebo fakulta podle stipendijního řádu, který je součástí vnitřních předpisů vysoké školy, a to:

• za vynikající studijní výsledky;
• za vynikající výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí;
• na výzkumnou, vývojovou a inovační činnost;
• v případě tíživé sociální situace studenta;
• v případech zvláštního zřetele hodných (na základě této kategorie je poskytováno tzv. "ubytovací stipendium");
• na podporu studia v zahraničí;
• na podporu studia v České republice;
• studentům doktorských studijních programů.

Přiznaná stipendia jsou financována ze stipendijního fondu vysoké školy, z dotace nebo příspěvku.

V rozpisu rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro vysoké školy jsou za tím účelem zřízeny samostatné ukazatele, jejichž prostřednictvím jsou jednotlivým vysokým školám poskytovány finanční částky na konkrétní stipendijní tituly.

Sociální stipendium se ze zákona o vysokých školách přiznává studentům všech vysokých škol, kteří mají nárok na přídavek na dítě podle zvláštního právního předpisu, pokud rozhodný příjem jejich rodiny zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Stipendium se přiznává po standardní dobu studia na deset měsíců v akademickém roce; měsíční výše stipendia odpovídá jedné čtvrtině výše základní sazby minimální mzdy za měsíc. V roce 2022 činila měsíční výše sociálního stipendia 4 050 Kč.

Prostředky na stipendia přiznávaná v případech zvláštního zřetele hodných, tzv. ubytovací stipendia, jsou poskytnuty vysoké škole na studenty, kteří splňují podmínky stanovené v Pravidlech, tzn. studují prezenčně v prvním studiu, nepřekračují standardní dobu studia a nemají trvalý pobyt v okrese, v němž je místo jejich studia (v případě studia na území hlavního města Prahy nesmí mít student místo trvalého bydliště v Praze). Částka poskytovaná vysoké škole vychází z rozpočtových možností státního rozpočtu a v posledních letech činí konstantně 5 400 Kč/student/rok. Souhrnný příspěvek je poskytnut vysoké škole, která jej podle pravidel stanovených svým vnitřním předpisem přidělí studentům formou stipendia.

Samostatnou část příspěvku dostávají veřejné vysoké školy na stipendia studentům doktorských studijních programů, studujícím v prezenčním studiu po standardní dobu studia. Částka poskytovaná ministerstvem činí 135 000 Kč/student/rok. Konkrétní výše stipendia se stanovuje v souladu se stipendijním řádem vysoké školy. Bývá zpravidla v prvním roce studia nižší a stoupá ve vyšších ročnících.

Stipendia hrazená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy se rovněž přiznávají podle programů vyhlašovaných ministrem a s přihlédnutím k závazkům z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

Nepřímou podporou studentů z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je dotování cen stravování v menzách.

Veřejné i státní vysoké školy vytvářejí i vhodné podmínky pro pěstování sportu, tělesné zdatnosti a zdravého způsobu života. Využívání vysokoškolských sportovních klubů a zařízení je většinou bezplatné. Stejný trend se předpokládá i u soukromých vysokých škol.

Formou možné podpory je i zákonné ustanovení, udělující rektorovi pravomoc s přihlédnutím ke studijním výsledkům nebo k sociální situaci studenta snížit či prominout poplatky spojené se studiem nebo odložit dobu jejich splatnosti. Viz též Poplatky na vysokých školách.

Slevy na dopravu jsou popsány v oddíle Finanční podpora žáků v předškolním a školním vzdělávání.

Soukromé školy

Soukromé vyšší odborné školy

Soukromé vyšší odborné školy fungují podle pravidel upravujících soukromé regionální školství. Zřizovatelem vyšší odborné školy jsou např. fyzické osoby, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, spolky (dříve občanská sdružení), nadace apod. Princip jejich financování – viz Soukromé školy v části o předškolním a školním vzdělávání. Soukromé vyšší odborné školy si určují školné samy podle materiální a technické náročnosti oboru, pohybuje se zpravidla mezi 10–30 tisíci za semestr.

Úplata na církevních vyšších odborných školách se obvykle pohybuje ve stejném rozmezí jako na školách veřejných. (Viz Církevní školy v části o předškolním a školním vzdělávání.)

Soukromé vysoké školy

Právnická osoba, která je oprávněna působit jako soukromá vysoká škola, je ze zákona o vysokých školách povinna zajistit finanční prostředky pro svou vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Rozhodující část příjmů soukromé vysoké školy zpravidla tvoří poplatky za studium – školné. Výši poplatků za studium stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu, a to i za studium ve standardní době studia. Výše poplatků za studium na soukromé vysoké škole není regulována žádným předpisem.

S účinností od 1. 1. 2018 bylo ze zákona o vysokých školách, v části týkající se soukromých vysokých škol, odebráno ustanovení, do té doby umožňující na základě zákona o vysokých školách získat od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy státní dotaci na podporu uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Jediný případ podpory uskutečňování akreditovaných studijních programů na soukromé vysoké škole, kdy je dotace poskytována jako vyrovnávací platba z důvodu poskytování služeb obecného hospodářského zájmu a plnění závazku veřejné služby (ve studijních programech „ošetřovatelství“ a „porodní asistence“ v souvislosti s nedostatečným zajištěním počtu absolventů veřejným vysokoškolským sektorem) je proto realizován na základě zákona o rozpočtových pravidlech.

Soukromým vysokým školám tak jsou v souladu se zákonem o vysokých školách a ve výši jím stanovené poskytovány pouze dotace na výplatu sociálních stipendií a za stejných podmínek a ve stejné výši jako u vysokých škol veřejných dotace na stipendia ubytovací. Podmínky a postupy při přidělování dotací jsou stanoveny v Pravidlech pro poskytování dotací soukromým vysokým školám. Poskytování dotací soukromým vysokým školám na výzkum a vývoj se pak řídí zvláštními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje.