Skip to main content
European Commission logo

Eurydice

EACEA National Policies Platform:Eurydice
Financování předškolního a školního vzdělávání

Czechia

3.Financování vzdělávání

3.1Financování předškolního a školního vzdělávání

Last update: 20 February 2024

 

Financování

 

Financování péče o děti raného věku

Péče o děti raného věku probíhá v dětských skupinách. Systém jejich financování byl zaveden novelou zákona o dětské skupině účinnou od října 2021. Od roku 2022 tak mají poskytovatelé služby péče o dítě v dětské skupině nárok na příspěvek na provoz vyplácený ze státního rozpočtu. O příspěvku rozhoduje a vyplácí jej Ministerstva práce a sociálních věcí

Na příspěvek mají nárok všichni poskytovatelé s platným oprávněním vyjma organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací. Podmínkou poskytnutí příspěvku na dané kapacitní místo je podání žádosti ve stanoveném termínu a uzavření smlouvy o péči o dítě s rodičem, který prokáže vazbu na trh práce. Příspěvek lze poskytnout, pokud má dětská skupina alespoň 3 kapacitní místa a pokud jsou místa obsazena alespoň 3 hodiny denně. Neposkytuje se na kapacitní místo obsazené vlastním dítětem poskytovatele, kterým je pečující osoba provozující dětskou skupinu o kapacitě nejvýše 4 dětí.

Příspěvek lze využít na:

  • mzdy a platy a související výdaje (pojistné, odměny atd.),
  • náklady spojené se zajištěním povinného dalšího vzdělávání pečujících osob,
  • náklady na stravování dětí (poskytované za stanovených podmínek),
  • dalších provozní náklady.

Financování navazuje na normativy pro dítě v soukromé mateřské škole a školní jídelně – výdejně. Z důvodu vyšší flexibility v dětské skupině, kdy není běžná každodenní celotýdenní docházka, se normativ stanovuje v denní výši. V dětské skupině tak normativ na dítě mladší 3 let (do dne 31. srpna po dosažení 3 let) činí 1,7násobek normativu na dítě v soukromé mateřské škole. U starších dětí jde o normativ ve stejné výši jako v soukromé mateřské škole. 

Normativy pro rok 2023

  denní normativ na provoz denní normativ na stravu přibližná měsíční výše
děti do 3 let 507,41 Kč 23,55 Kč 11 062 Kč
děti od 3 let 298,48 Kč 13,85 Kč 6 507 Kč

Poznámka: Přibližná měsíční výše je součinem průměrného počtu pracovních dní v měsíci (20,83) v roce 2023 a obou denních normativů. Zdroj: web Ministerstva práce a sociálních věcí.

Poskytovatelé žádají o příspěvek samostatně za každou dětskou skupinu na každý kalendářní rok, vždy během ledna daného roku. S ohledem na situaci na Ukrajině došlo k přechodné úpravě a do 31. března 2024 je do systému možné vstupovat i během roku. Je možné žádat pouze na část roku, např. s ohledem na zajištění plynulého navázání na finanční podporu z operačních programů ESF.

V případě dětí do 3 let má pobírání příspěvku na provoz vliv na výši poplatků v dětské skupině

Děti od 2 let mohou být také vzdělávány v mateřských školách. Financování mateřských škol viz následující oddíl Předškolní a školní vzdělávání.

 

Financování předškolního a školního vzdělávání

Předškolní, základní, střední a vyšší odborné vzdělávání (dále jen „regionální školství“), jež je upraveno školským zákonem, je financováno ze státního rozpočtu a z rozpočtů územních samosprávných celků, tj. zřizovatelů příslušných škol.

 

Typy výdajů

V rámci regionálního školství rozlišujeme investiční (kapitálové) a neinvestiční výdaje, které jsou tvořeny provozními výdaji a přímými náklady na vzdělávání.

Přímé náklady na vzdělávání

Přímé náklady na vzdělávání tvoří:

  • platy, náhrady platů, mzdy, náhrady mezd a výdaje s nimi související (tj. odvody na sociální a zdravotní pojištění a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů apod.);
  • náhrady platů a mezd pro členy a předsedy zkušebních komisí pro závěrečné zkoušky a maturitní zkoušky;
  • výdaje na učební pomůcky, školní potřeby a učebnice (pokud jsou poskytovány bezplatně);
  • další výdaje související se vzděláváním, tj. výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a na činnosti, které souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání.

Přímé náklady na vzdělávání jsou hrazeny ze státního rozpočtu, tj. z rozpočtu kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Provozní výdaje

Ostatní neinvestiční výdaje, tj. provozní výdaje, hradí zřizovatel příslušné školy. Z hlediska zřizovatele rozlišujeme:

  • školy a školská zařízení zřizované územními samosprávnými celky (obcemi, svazky obcí a kraji), dále jen „veřejné školy“;
  • školy a školská zařízení zřizované ministerstvem školství, dále jen „státní školy“;
  • školy a školská zařízení zřizované registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, dále jen „církevní školy“;
  • školy a školská zařízení, které nezřizuje stát, územní samosprávný celek, registrovaná církev nebo náboženská společnosti, tedy školy a školská zařízení zřizované soukromoprávními osobami, dále jen „soukromé školy“.

Provozní výdaje škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky jsou hrazeny z rozpočtu zřizovatele, tj. z rozpočtu obce, svazku obcí nebo kraje. Primárním zdrojem úhrady těchto výdajů jsou příjmy obcí a krajů z tzv. rozpočtového určení daní, tedy přerozdělení výslovně stanovených sdílených daní mezi stát, obce a kraje. Jedním z koeficientů, podle kterých se část sdílených daní rozděluje mezi jednotlivé obce, je počet dětí mateřských škol a žáků základních škol vzdělávajících se ve škole zřizované danou obcí.

V případě státních, církevních a soukromých škol je na provozní výdaje částečně přispíváno z dotace ze státního rozpočtu (z rozpočtu ministerstva školství), částečně jsou hrazeny z jiných zdrojů (úplata za poskytované vzdělávání, dary apod.). Podrobněji viz oddíl Soukromé školství.

Investiční výdaje

Investiční výdaje jsou hrazeny vždy zřizovatelem příslušné školy. V případě škol zřizovaných obcemi (zejména mateřské a základní školy) jsou tyto výdaje hrazeny z obecních rozpočtů, v případě krajských škol (zejména střední a vyšší odborné školy) z rozpočtů krajů. V případě soukromých a církevních škol jsou školy financovány z rozpočtů soukromých či církevních zřizovatelů.

 

Financování škol ze státního rozpočtu

 

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÝCH ŠKOL

Od ledna 2020 platí tzv. normativně nákladový systém financování, který nahradil předešlý systém republikových a krajských normativů „na žáka“. Současný systém je založen na financování reálného objemu výuky a reálné výše tarifních platů pedagogů v mateřských, základních a středních školách (a školních družinách) a konzervatořích.

Finanční toky v systému financování veřejných škol lze rozdělit do dvou fází:

  1. fáze – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy provede rozpis většiny prostředků na přímé výdaje na vzdělávání propočítaný a stanovený již pro každou jednotlivou školu a pedagogy školních družin na kraje.
  2. fáze – krajský úřad doplní tento centrální rozpis ministerstva školství o rozpis prostředků na školské služby prostřednictvím krajských normativů (bez pedagogické práce ve školních družinách).

Mateřské, základní a střední školy, konzervatoře a pedagogická práce ve školních družinách

Členění rozpočtu:

I./ Financování pedagogické práce: Závazným právním předpisem (nařízení vlády a vyhlášky) je stanoven maximální rozsah vzdělávání hrazený ze státního rozpočtu, a to pro jednotlivé oblasti vzdělávání:

  • Ministerstvo školství stanoví každé jednotlivé mateřské, základní a střední škole (a školní družině) a konzervatoři objem prostředků na skutečný počet jejích pedagogů, pokud hodinové vyjádření jejich úvazků (přímé pedagogické činnosti) nepřekročí stanovený maximální rozsah. Objem poskytnutých prostředků také respektuje reálné zařazení pedagogů školy do platových tříd a stupňů (závazné státem regulovaného platového systému ve veřejné sféře).
  • Ministerstvo školství dále stanoví každé jednotlivé mateřské, základní a střední škole (a školní družině) a konzervatoři normativně stanovené prostředky na ostatní nárokové složky a nenárokové složky platu, a to podle počtu pedagogů. Prostředky na další složky platu tak vždy škola dostane vedle prostředků na tarifní složky platu a ředitel školy tak má garanci, že nebude zajišťovat tarifní složky platu pedagogů na úkor prostředků na další složky platu (zejména motivační).

II./ Financování platů nepedagogických pracovníků: Objem prostředků na platy nepedagogů ve školách stanoví ministerstvo školství pro každou jednotlivou školu prostřednictvím normativu složeného ze tří dílčích normativů, tj. 1/ n. na ředitelství, 2/ n. na další pracoviště a 3/ n. na každou třídu (u konzervatoří na žáka).

III./ Ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) - jedná se zejména o prostředky na učebnice a učební pomůcky poskytované žákům bezplatně a prostředky na další profesní vzdělávání pedagogů. Tyto výdaje jsou stanoveny pro každou jednotlivou mateřskou, základní, střední školu a konzervatoř na základě centrálního normativu podle počtu dětí, žáků či studentů školy.

Základní umělecké a vyšší odborné školy

V oblasti základního uměleckého školství a vyššího odborného vzdělávání zůstal zachován normativní způsob financování ze státního rozpočtu, který platil do roku 2020, tzn. prostřednictvím republikových a krajských normativů odvozených od počtu žáků / studentů. Příslušné normativy na žáka a studenta jsou však od roku 2020 stanovovány centrálně, přímo ministerstvem školství, nikoliv jednotlivými krajskými úřady, jako tomu bylo v předešlých letech.

Školská zařízení

V oblasti školských služeb – tedy školských zařízeních podporujících a navazujících na činnost škol (zařízení školního stravování, školská poradenská zařízení, internáty a domovy mládeže apod.) je rovněž uplatňován normativní způsob financování. Ministerstvo školství rozepíše prostřednictvím tzv. republikových normativů vyčleněný objem finančních prostředků na jednotlivé krajské úřady. Každý krajský úřad si následně stanoví a zveřejní vlastní soustavu krajských normativů neinvestičních výdajů připadajících na jednotku výkonů (tj. stravovaného, ubytovaného atd.) v jednotlivých druzích a typech školských zařízeních ve své územní působnosti (tzv. krajské normativy). Řídí se vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o krajských normativech. Jednotlivým školským zařízením pak rozděluje prostředky ve výši součinu počtu jednotek výkonu a příslušného krajského normativu.

Financování podpůrných opatření poskytovaných dětem, žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami

Ze státního rozpočtu jsou dále školám a školským zařízením všech zřizovatelů cíleně poskytovány finanční prostředky na realizaci tzv. podpůrných opatření při vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, a to jak podpůrných opatření personálního charakteru (asistent pedagoga, pedagogická intervence apod.), tak věcného charakteru (speciální učebnice a učební pomůcky apod.). Právním předpisem je u každého podpůrného opatření stanovena tzv. normovaná finanční náročnost, tedy finanční paušální vyjádření „ceny“ daného podpůrného opatření. Podmínkou poskytování podpůrného opatření s normovanou finanční náročností je doporučení školského poradenského zařízení a informovaný souhlas zákonného zástupce dítěte či žáka.

 

FINANCOVÁNÍ SOUKROMÝCH A CÍRKEVNÍCH ŠKOL

Financování soukromých škol a školských zařízení je upraveno samostatným zákonem o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením. Ze státního rozpočtu jsou financovány přímé náklady na vzdělávání, provozní výdaje soukromých škol a rozvojové programy. Z rozpočtu zřizovatele a z jiných zdrojů (zejména z úplaty za vzdělávání) jsou pak financovány kapitálové výdaje a kryt rozdíl mezi skutečnými výdaji a výší dotace poskytnuté ze státního rozpočtu.

Přímé náklady na vzdělávání a provozní výdaje jsou financovány prostřednictvím normativního financování. Normativy neinvestičních výdajů pro soukromé školy, které zohledňují jak přímé náklady na vzdělávání, tak provozní výdaje, stanoví každoročně ministerstvo školství. Prostředky vypočtené podle těchto normativů dostávají soukromé školy prostřednictvím krajských úřadů.

Církevní školy a školská zařízení jsou financovány přímo ministerstvem školství podle stejných normativů jako školy soukromé. Poskytovaná dotace tedy nezahrnuje prostředky k péči o majetek, který není ve vlastnictví státu.

Podrobněji viz Soukromé školství.

 

DOTACE ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU

Na specifické či jednorázové záležitosti ve vzdělávání jsou vyhlašovány dotační výzvy ministerstva školství. Některé související oblasti (např. menšinové a regionální jazyky či protidrogová politika) mohou být podpořeny formou dotačních programů Úřadu vlády.

 

Financování ze zdrojů Evropské unie

 

Národní plán obnovy

V souvislosti s krizí způsobenou onemocněním viru COVID-19 se Evropská komise v rámci unijního plánu obnovy (Next Generation EU) rozhodla spustit Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility) a poskytnout přímou finanční podporu členským státům na předem schválené reformy a investice. Česká republika tak ve formě grantů získá podle stávajících výpočtů 179 mld. Kč, což je 100 % výdajů na záměry Národního plánu obnovy (dále NPO). Plány obnovy všech členských států musí podporovat zejména digitální a zelenou transformaci. Alespoň 37 % z celkových finančních prostředků NPO musí směřovat do oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti a 20 % na výdaje související s digitalizací.

NPO tvoří šest pilířů: 1. Digitální transformace (27 854 mil. Kč), 2. Fyzická infrastruktura a zelená tranzice (85,2 mld. Kč), 3. Vzdělávání a trh práce (41 006 mil. Kč), 4. Instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na COVID-19 (10 895 mil. Kč), 5. Výzkum, vývoj a inovace (13 200 mil. Kč) a 6. Zdraví a odolnost obyvatel (12 441 mil. Kč). Každý pilíř se dále dělí na dílčí komponenty, které spravují jednotlivá ministerstva.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je v NPO garantem tří komponent:

První dvě komponenty jsou z pilíře 3. Vzdělávání a trh práce, třetí z pilíře 5. Výzkum, vývoj a inovace. Aktivity jsou reformního a investičního charakteru a MŠMT bude pro tyto účely disponovat částkou okolo 23 mld. Kč.

Více informací k NPO v oblasti školství a výzkumu najdete na portálu edu.cz/npo.

 

Operační programy

V červnu 2022 Evropská komise schválila nový Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) na programové období 2021–2027, který umožní čerpat prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Celková alokace programu je 90 miliard Kč. Program je v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V letech 2022–2023 byla vyhlášena řada výzev pro oblast vědy a výzkumu. Pro nižší vzdělávací úrovně proběhla také první vlna tzv. Šablon, které umožní mateřským, základním, středním a vyšším odborným školy jednodušší podání žádosti oproti ostatním výzvám. Jejich cílem je přispět k rovnému přístupu ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání pro všechny prostřednictvím podpůrných personálních pozic (mj. sociální pedagog či kariérní poradce), vzdělávání pracovníků, sdílení zkušeností, spolupráce a podpory inovativních metod výuky. Prostřednictvím Šablon by měl být ověřen model institucionalizace pozice školního psychologa a speciálního pedagoga v základních školách, po jehož vyhodnocení se předpokládá převzetí do národního financování. Harmonogram výzev 2023 počítá ještě výzvami zaměřenými např. na implementaci inovovaného kurikula na nižších vzdělávacích stupních, na realizaci místních a krajských akčních plánů (MAP a KAP), na podporu pedagogických fakult a dalších fakult vzdělávajících učitele a na rozvoj kvalitní výuky na vysokých školách. OP JAK navazuje na Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), který byl jedním ze stěžejních finančních nástrojů pro období 2014–2020.

Ministerstvo práce a sociálních věcí je řídicím orgánem Operačního programu Zaměstnanost Plus pro období 2021–2027. Výzvy se zaměřují mimo jiné na zakládání a provoz dětských skupin, prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání, záruky pro mladé, rozvoj dalšího profesního vzdělávání nebo genderovou problematiku. Přehled výzev relevantních pro oblast vzdělávání je uveden v samostatném oddíle. OP Zaměstnanost Plus navazuje na Operační program Zaměstnanost pro období 2014–2020.

 

Finanční autonomie a řízení

 

Péče o děti raného věku

Příspěvek na provoz dětské skupiny ze státního rozpočtu lze využít výhradně na náklady vyjmenované v zákoně o poskytování péče v dětské skupině. Poskytovatel je povinen vést účetní záznamy týkající se čerpání příspěvku na provoz odděleně od ostatních účetních záznamů. Financování prostřednictvím příspěvku na provoz kontroluje Ministerstva práce a sociálních věcí.

 

Předškolní a školní vzdělávání

Školy nebo školská zařízení mohou být Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, kraji, obcemi (či svazky obcí) zřízeny jako:

  • příspěvkové organizace
  • školské právnické osoby

Příspěvkové organizace mají dlouhou tradici. Forma školské právnické osoby se poprvé objevila až v novém školském zákoně v roce 2004. Právní forma školy nebo školského zařízení nemá vliv na samotnou činnost škol a školských zařízení a na jejich financování.

Většina škol a školských zařízení je zřízena jako příspěvkové organizace. Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu. Ta vymezuje zejména hlavní účel a tomu odpovídající předmět činnosti. Dále vymezuje práva, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena. Důležitou součástí zřizovací listiny je také vymezení okruhů doplňkové činnosti. Doplňková činnost nesmí narušovat plnění hlavní činnosti. Do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to bezúplatným převodem od svého zřizovatele, darem, či děděním (se souhlasem zřizovatele) nebo jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele. Zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace.

Školská právnická osoba užívá ke své činnosti vlastní majetek nebo majetek vypůjčený nebo pronajatý od zřizovatele nebo jiné osoby. Hlavní a doplňková činnost je opět stanovena v zřizovací listině.

Ředitel školy zřizované státem, krajem, obcí, popř. svazkem obcí plní povinnosti vedoucího organizace s pravomocemi v oblasti hospodaření s finančními prostředky.

Školská rada schvaluje výroční zprávu školy, projednává návrh rozpočtu, vyjadřuje se ke zprávě o hospodaření a podává návrhy k jeho zlepšení; a tím plní funkci veřejné kontroly školy.

 

Poplatky ve veřejném školství

 

Poplatky za péči o děti raného věku

Regulace úhrady v dětské skupině byla zavedena novelou zákona od října 2021. Zákon o péči o dítě v dětské skupině stanoví, že úhrada je omezena, jestliže je financování této služby zajišťováno s využitím příspěvku na provoz dětské skupiny na kapacitní místo obsazené dítětem ve věku od 6 měsíců věku do dne 31. srpna po dosažení 3 let věku. Vláda za stanovených podmínek určuje nařízením maximální výši úhrady rodiče pro příslušný kalendářní rok; v roce 2023 maximální výše činí 4720 Kč. U dětí starších výše úhrady rodičem regulována není. Poskytovatel je povinen stanovit kritéria, na základě kterých je v konkrétním případě určena výše úhrady nákladů.

 

Poplatky v předškolním a školním vzdělávání

Předškolní vzdělávání v mateřské škole může být (a v praxi většinou je) poskytováno za úplatu. Ve veřejných a státních školách výši úplaty stanoví ředitel školy, přičemž je výrazně omezen vyhláškou o předškolním vzdělávání. Měsíční výše úplaty nesmí přesáhnout 50 % skutečných průměrných měsíčních neinvestičních nákladů na dítě v uplynulém kalendářním roce. Do těchto nákladů se přitom nezapočítávají výdaje hrazené z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, což jsou zejména mzdové náklady, úhrada pojistného, náklady na učební pomůcky a další výdaje související s dalším vzděláváním pracovníků a rozvojem škol a kvality vzdělávání. Pokud je v daném kalendářním měsíci omezen nebo přerušen provoz mateřské školy po dobu delší než 5 vyučovacích dnů, je výše úplaty poměrně krácena.

Osvobozen od úplaty je:

  • zákonný zástupce dítěte, který pobírá opakující se dávku pomoci v hmotné nouzi
  • zákonný zástupce nezaopatřeného dítěte, pokud tomuto dítěti náleží zvýšení příspěvku na péči
  • rodič, kterému náleží zvýšení příspěvku na péči z důvodu péče o nezaopatřené dítě
  • fyzická osoba, která o dítě osobně pečuje a z důvodu péče o toto dítě pobírá dávky pěstounské péče

Bezúplatné je vzdělávání ve veřejných a státních mateřských školách od pěti let dítěte (resp. od školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku). Bezplatné je také vzdělávání v přípravné třídě základní školy. Soukromá zařízení stanovují poplatky na komerční bázi.

Odhad průměrné výše úplaty za vzdělávání v mateřských školách za školní rok 2021/22, podle zřizovatele

(odhad ČŠI na základě 761 vstupů do škol poskytujících předškolní vzdělávání; zdroj: Výroční zpráva ČŠI 2021/22)

  Úplata za předškolní vzdělávání (měsíčně, v Kč), školné v neveřejném prostoru
Veřejné mateřské školy zřízené krajem 217
Veřejné mateřské školy zřízené obcí 387
Soukromé mateřské školy 6259
Církevní mateřské školy 750
Celkem 938

Zdroj: Česká školní inspekce

Měsíční úplata za předškolní vzdělávání je odvislá od zřizovatele mateřské školy. Nejméně uhradí rodiče ve školách zřízených krajem a obcí, nejvýše v privátním sektoru.

Podle Výroční zprávy ČŠI za rok 2021/22 byla v témže roce nejvyšší průměrná úplata za předškolní vzdělávání ve školách zřizovaných obcí v Praze (750 Kč), ve Středočeském (493 Kč), a Libereckém kraji (447 Kč). Naopak nejnižší úplatu hradili rodiče na Vysočině (233 Kč), v Olomouckém (267 Kč) a Jihočeském kraji (303 Kč). V posledních letech zejména malé a menší obce v roli zřizovatelů stanovují nízkou výši úplaty, případně ji nestanoví vůbec, aby napomohli školu v místě udržet.

Základní vzdělávání je bezplatné, s výjimkou soukromých a církevních škol, které mohou vybírat školné.

Střední vzdělávání je bezplatné s výjimkou soukromých a církevních škol, které mohou vybírat školné.

Podrobnosti o poplatcích za vzdělávání v soukromých a církevních školách – viz Soukromé školství.

Poplatky za školní pomůcky, učebnice, školní stravování, ubytování aj. viz Finanční podpora rodin.

Na mnoha školách existují sdružení rodičů, která mají formu zapsaného spolku. Ta mohou od rodičů vybírat dohodnutý dobrovolný příspěvek a z takto získaných prostředků přispívat škole a žákům na konkrétní účely.

Finanční podpora rodin

Finanční podpora je rodinám obecně poskytována ze tří zdrojů:

Zdravotní pojištění za děti, žáky a studenty až do věku 26 let hradí stát. Jeden z rodičů má možnost uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě (za rok 2023 sleva činí 15 204 Kč na jedno dítě, na druhé dítě 22 320 Kč a na třetí a každé další dítě 27 840 Kč). V případě dítěte či dětí se zdravotním postižením jsou příslušné částky daňové slevy dvojnásobné. Jeden z rodičů si také může odečíst z daně slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení (tzv. školkovné), a to za rok 2023 do maximální výše 17 300 Kč. Slevy na jízdném jsou popsány v oddíle Finanční podpora žáků.

 

Podpora z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí

Na rodičovský příspěvek (RP) mají nárok rodiče po skončení mateřské dovolené (cca od 5 měsíců dítěte), při které pobírali peněžitou pomoc v mateřství (PPM).

Měsíční výši příspěvku si rodiče volí, a to až do výše pobírané PPM (maximálně však do výše 70 % denního vyměřovacího základu pro peněžitou pomoc v mateřství, tedy přibližně do výše 70 % hrubého měsíčního příjmu). Rodiče s vyššími příjmy tak mohou celkovou částku vyčerpat rychleji. Celková částka RP v úhrnu za celou dobu pobírání příspěvku na jedno dítě činí od ledna 2020 300 tisíc korun. Nárok na ni mají rodiče, kteří aktivně čerpají tento příspěvek na dítě mladší 4 let k 1. lednu 2020, a rodiče, kteří začnou rodičovský příspěvek čerpat kdykoli od tohoto data. Na vícerčata činí rodičovský příspěvek 450 000 Kč. Minimální doba, za kterou může být rodičovský příspěvek vyčerpán, dosahuje šest měsíců.

Rodiče, kteří nepobírali PPM, si rovněž mohou volit rychlost čerpání sumy 300 000 Kč, a to do maximální měsíční výše 10 000 Kč, u vícerčat 15 000 Kč.

Při pobírání rodičovského příspěvku může být rodič výdělečně činný, výše výdělku nemá vliv na výši rodičovského příspěvku. Na příspěvek mají nárok rodiče, kteří osobně o dítě celodenně pečují (případě zajistí péči jinou zletilou osobou). Do 2 let věku může dítě navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení, maximálně však 92 hodin měsíčně (při delší docházce se příspěvek nevyplácí). U dětí starších 2 let se docházka do těchto zařízení nesleduje.

Východiskem pro další finanční pomoc poskytovanou z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí je hranice životního minima, která je stanovena na rodinu v závislosti na počtu osob v domácnosti a na stáří dětí.

Rodina pobírá přídavek na dítě od jeho narození do ukončení povinné školní docházky a dále až do 26 let jeho věku, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání. Přídavky na děti nejsou vypláceny plošně, nýbrž na základě příjmové situace rodiny a ve třech úrovních v přímé závislosti na věku dítěte.

Přídavky na děti jsou vypláceny v případě, že příjmy rodiny nepřekročí 3,4násobek životního minima. Např. příjem dospělého žijícího samostatně s jedním dítětem do 6 let nesmí překročit 23 630 Kč (k 1.3 2023).

Dávka se pak čerpá měsíčně. Konkrétně:

  • 830 Kč (1 330 Kč ve zvýšené výměře) pro děti do 6 let
  • 970 Kč (1 470 Kč ve zvýšené výměře) pro děti od 6 do 15 let
  • 1 080 Kč (1 580 Kč ve zvýšené výměře) pro děti od 15 do 26 let

(Pozn.: Údaje k 1.3 2023)

Na přídavek na dítě ve zvýšené výměře má rodina nárok v případě, že alespoň jeden z rodičů má příjmy ze zaměstnání či z podnikání, pobíral dávky nemocenského nebo důchodového pojištění, pobíral podporu, dostával příspěvek na péči o osobu do 18 let věku nebo pobíral rodičovský příspěvek. (Více o rodičovském příspěvku a přídavku na dítě viz též na webu Ministerstva práce a sociálních věcí.)

Rodině s nedostatečnými příjmy, jejíž celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost a která si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit vlastním přičiněním, se dále poskytují dávky pomoci v hmotné nouzi. Mezi ně patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc; podrobněji viz portál Ministerstva práce a sociálních věcí.

Pro osoby, které pečují o děti v pěstounské péči, jsou určeny dávky pěstounské péče, podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

 

Podpora z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

Finanční podpora vzdělávání žáků migrujících z Ukrajiny v důsledku ozbrojeného konfliktu je popsána v kapitole 14.

Žákům prvních ročníků základního vzdělávání a dětem zařazeným do přípravných tříd základních škol nebo do přípravného stupně základních škol speciálních se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 500 Kč na žáka za jeden školní rok. Žákům s vyjmenovaným typem zdravotního postižení (podle §16 odst. 9 školského zákona), kteří jsou ve druhém a vyšším ročníku, se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 100 Kč na žáka za jeden školní rok. Žákům základních škol a dětem zařazeným do přípravných tříd jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty. Žáci prvního ročníku základního vzdělávání a děti zařazené do přípravných tříd tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku.

Ministerstvo školství přispívá i na výdaje, které nejsou přímými výdaji na vzdělávání, ale jsou s ním spojeny. Žákům lze vedle vzdělávání poskytovat celodenní výchovu ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání zřizovaných obcí. Těmi jsou školní družina, která je určena pro žáky 1. stupně v době, kdy jsou rodiče v zaměstnání, a školní klub, který zajišťuje zájmové aktivity pro žáky 2. stupně a odpovídající ročníky víceletých gymnázií a osmiletých programů konzervatoří. Školní družina i školní klub poskytují zájmové vzdělávání žákům jedné nebo několika škol. Zájmové vzdělávání je poskytováno zpravidla za úplatu. Její výše je regulována, ředitel školy ji může rozdělit do více splátek, může být rovněž za stanovených podmínek snížena nebo prominuta.

Výraznou podporu z rozpočtu ministerstva školství představuje subvencované celodenní stravování a další služby, např. poradenské.

Pro děti v mateřských školách, žáky základních škol a nezletilé žáky středních škol mají školy povinnost zajistit školní stravování (přednostně v zařízení školního stravování, případně smluvně i u jiné osoby poskytující stravovací služby), pro ostatní žáky stravování zajišťují fakultativně. Úplata za školní stravování je ve veřejných zařízeních určuje vyhláška o školním stravování, která vymezuje finanční limity (normativy) pro jednotlivé věkové skupiny strávníků. Ve školních jídelnách zřizovaných církví nebo soukromou osobou stanovuje cenu za poskytované stravovací služby uvedený subjekt.

Výše úplaty za stravovací služby podle zřizovatele (v Kč/den) ve školním roce 2021/22

(údaje ČŠI na základě 1 252 školních jídelen)

  Veřejná ŠJ (průměrná výše úplaty)    Privátní ŠJ (min. – max. hodnoty)    Církevní ŠJ (min. - max. hodnoty)   
Strávníci do 6 let – celodenní stravné    40 20-130 40-41
Strávníci 7letí v MŠ – celodenní stravné 44 25-130 22-47
Strávníci 7–10 let – oběd 26 22-90 25–29
Strávníci 11–14 let – oběd 28 24-110 27-31
Strávníci 15 a více let – oběd 31 26-110 29–34

Zdroj: Česká školní inspekce (Výroční zpráva ČŠI 2021/22)

 

Žákům a studentům může být nabídnuto také ubytování. Výše úplaty za ubytování závisí na zařazení pokoje do kategorie I a II. V kategorii I činí poplatek nejvýše 1600 Kč za každý kalendářní měsíc, v kategorii II 900 Kč za lůžko na kalendářní měsíc. Pro dítě mateřské školy, přípravného stupně základní školy speciální a žáka plnícího povinnou školní docházku činí úplata nejvýše 500 Kč.

Škola může v souladu se školním vzdělávacím programem organizovat zotavovací pobyty žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení vzdělávání (školy v přírodě), výjezdy do zahraničí a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy.

Škola může poskytovat prostory a vybavení pro činnost zájmových organizací.

Ministerstvo školství každoročně vyhlašuje dotační program na obědy pro žáky v základních školách. Peníze mohou získat neziskové organizace, které tuto pomoc zprostředkovávají. Záměrem je podpořit rodiny, které se ocitly dlouhodobě v nepříznivé finanční situaci (aktuálně také žáci, kteří hledají útočiště na území ČR v důsledku konfliktu na Ukrajině).

Další možností, jak zajistit obědy zdarma pro děti ve školách je zažádat o finanční podporu z Operačního programu potravinové a materiální pomoci. Prostřednictvím tohoto programu zajišťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí čerpání prostředků z evropského Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD). Jedním z jeho specifických cílů je snižování potravinové deprivace dětí prostřednictvím bezúplatného školního stravování. V rámci programu Ministerstvo práce a sociálních vyhlašuje výzvy krajům, které zpracovávají žádosti od rodičů a posílají peníze jednotlivým školám. Pomoc je určena dětem ve věku 3–15 let, které navštěvují mateřskou školu, základní školu nebo víceleté gymnázium a jsou z rodin, které se nacházejí v hmotné nouzi (pod úrovní životního minima).

 

Finanční podpora rodin žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Finanční podpora rodin se zdravotně postiženými dětmi je prováděna prostřednictvím:

  • dávek státní sociální podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi a dávek pěstounské péče
  • příspěvku na péči a formou sociálních služeb
  • dávek pro osoby se zdravotním postižením

Dávky státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi se rodinám se zdravotně postiženými dětmi poskytují (až na několik výjimek) za stejných podmínek jako ostatním rodinám. Dávky pěstounské péče jsou v případě zdravotního postižení dítěte navyšovány. Viz Podpora z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Příspěvek na péči je určen osobám (s výjimkou dětí do 1 roku), které jsou z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu závislé na pomoci jiné osoby, tzn. že jejich zdravotní stav neumožňuje zvládat základní životní potřeby. Výše příspěvku se odvíjí od stupně závislosti na pomoci jiné osoby. Pohybuje se v rozmezí čtyř stupňů, a to od 880 Kč (pro osoby do 18 let od 3 300 Kč) do 19 200 Kč měsíčně. Pro osoby starší 18 let jsou příspěvky nižší než pro ty do 18 let, s výjimkou těch, které jsou zařazeny do stupně IV (úplná závislost). U nezaopatřených dětí do 18 let je příspěvek na péči navýšen o 2000 Kč měsíčně v případě, že rodina má příjem nižší než dvojnásobek částky životního minima, a dále nezávisle na příjmu u dětí od 4 do 7 let věku s těžkou nebo úplnou závislostí (stupeň III a IV).

Rodič dítěte se zdravotním postižením může krajskou pobočku Úřadu práce požádat také o dávky pro osoby se zdravotním postižením.

Tyto dávky jsou poskytovány podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a k němu příslušné vyhlášky. Jde o:

  • příspěvek na mobilitu
  • příspěvek na zvláštní pomůcku (a výpůjčku zvláštní pomůcky)
  • průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají

Příspěvek na mobilitu je opakující se nároková dávka, která je určena osobě starší 1 roku a činí 900 Kč měsíčně.

Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení, anebo těžké zrakové postižení. Přitom musí jít o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, tzn. trvající déle než 1 rok. Součet vyplacených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 Kč (850 000 Kč v případě schodišťové plošiny). Ve většině případů je nutná 10 % finanční spoluúčast. Úřad práce však může určit i menší spoluúčast s ohledem na špatnou finanční situaci rodiny. Příspěvky se poskytují např. na úpravu bytu, na zakoupení a provoz motorového vozidla, vodicího psa nebo na speciální pomůcku k odstranění, zmírnění nebo překonání následků postižení (např. PC upravený pro čtení bodového písma).

Vážně zdravotně postiženým dětem se podle stupně závislosti na pomoci jiné osoby vydávají průkazy – tělesně postižený (TP), zvláště tělesně postižený (ZTP) nebo zvláště tělesně postižený s průvodcem (ZTP/P), které je opravňují k různým výhodám. Na základě druhých dvou jmenovaných průkazů rovněž mohou cestovat zdarma v městské hromadné dopravě a s podstatnou slevou v ostatních prostředcích veřejné dopravy.

Děti, žáci a studenti se zdravotním postižením, resp. s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem, jako děti se speciálními vzdělávacími potřebami mají podle školského zákona nárok na škálu podpůrných opatření, mezi něž se řadí i různé kompenzační a speciální pomůcky.

Poradenství v oblasti nároku na státní sociální dávky a příspěvky poskytují především zařízení sociálních služeb, ale v rámci resortu školství také speciálně pedagogická centra.

 

Finanční podpora žáků

Děti, žáci a studenti, resp. jejich rodiny, mohou získat finanční pomoc jednak z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí, jednak z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (podrobněji viz Finanční podpora rodin).

Přídavek na dítě mohou získat žáci a studenti do věku 26 let za podmínky, že se soustavně připravují na budoucí povolání v závislosti na finanční situaci rodiny. Od věku zletilosti (18 let) je dostávají žáci či studenti přímo, do doby zletilosti jsou vypláceny osobě, která má dítě v přímém zaopatření. Blíže viz Podpora z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Pracující studenti (DPP, DPČ, HPP, VPP) mohou uplatnit slevu na dani do 26 let věku.

Zdravotní péče je vzhledem k všeobecnému povinnému zdravotnímu pojištění poskytována bezplatně. Za žáky a studenty až do věku 26 let platí zdravotní pojištění stát.

Pro žáky, kteří do školy dojíždějí mimo obec bydliště, je zaveden systém slev na žákovském (studentském) jízdném. Ve věku 6–18 let platí žáci a studenti nejvýše 50 % ceny plného jízdného uplatněného dopravcem. Na stejnou slevu mají nárok i studenti od 18 do 26 let, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední škole, konzervatoři, vyšší odborné či vysoké škole (pouze při prezenčním studiu). Rozdíl v ceně vyplácejí dopravcům kraje podle pravidel stanovených cenovým výměrem Ministerstva financí ČR.

Ředitel střední školy může se souhlasem zřizovatele vydat stipendijní řád, podle něhož lze žákům a studentům poskytovat prospěchové stipendium.

 

Soukromé školství

Při stanovení výše státního příspěvku na provoz ani maximální výše poplatků v dětských skupinách není podstatná právní forma poskytovatele, tedy zda se jedná o kraj, obec, neziskovou či církevní organizaci, vysokou školu, fyzickou osobu nebo podnikajícího zaměstnavatele. Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace nicméně hradí provoz dětské skupiny ze své rozpočtové kapitoly (a nevztahuje se na ně tedy omezení výše poplatků).

Financování soukromých a církevních škol se liší právní úpravou.

 

Soukromé školy

Soukromé školy a školská zařízení dostávají dotaci ze státního rozpočtu prostřednictvím krajů. Dotace je určena na financování neinvestičních výdajů souvisejících s výchovou a vzděláváním a na financování běžných provozních neinvestičních výdajů, které veřejným školám hradí kraj nebo obec jako zřizovatelé. Tyto prostředky jsou přidělovány na základě smlouvy uzavřené s krajským úřadem na příslušný školní rok. Smlouva konkretizuje vzdělávací činnosti, na něž bude dotace poskytována, jejich rozsah (počet žáků) a procento z normativu. Normativy pro soukromé školy podle jednotlivých oborů a forem vzdělávání, délky provozu a velikosti školy každoročně stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na základě zákona o poskytování dotací soukromým školám. Dále jsou stanoveny příplatky na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Investiční výdaje soukromé školy hradí zřizovatel.

Pokud škola splňuje základní podmínky, jimiž jsou zařazení v rejstříku škol a školských zařízení a další administrativní náležitosti smlouvy, vyúčtování předchozí dotace, poskytnutí výročních zpráv o činnosti a o hospodaření školy a informace o jejich projednání, dostává škola dotaci v základní výši.

Pokud splňuje další soubor podmínek, může krajskému úřadu předložit žádost o uzavření smlouvy na dotaci zvýšenou. Podmínkami zvýšené dotace jsou: škola pobírala základní dotaci alespoň jeden rok, poslední hodnocení školy Českou školní inspekcí je průměrné nebo lepší, škola je obecně prospěšnou společností nebo školskou právnickou osobou, nebo (v případě jiné právní formy) se zaváže vynakládat celý svůj zisk na vzdělávání a běžný provoz.

Dotace se poskytuje ve výši součinu smlouvou stanoveného procentního podílu normativu a skutečného počtu žáků v příslušném školním roce. Ministerstvo školství tyto prostředky čtvrtletně převádí z účtu ministerstva krajským úřadům, které je přidělují jednotlivým školám.

Stanovení normativů (částky na jednoho žáka) pro soukromé školství stanovené na centrální úrovni musí korespondovat s vývojovými trendy rozpočtu regionálního školství územních samosprávných celků (pro veřejné školy).

 

Základní a zvýšená dotace vyjádřená procentními podíly z normativů pro soukromé školy:

Druh školy Základní dotace Zvýšená dotace
Mateřské školy 60 % 100 %
Základní školy 60 % 100 %
Střední školy 60 % 90 %
Vyšší odborné školy 60 % 90 %
Speciální školy1) a střední školy poskytující střední vzdělání 80 % 100 %
Ostatní školy a školská zařízení 50 % 80 %
Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovnou péči 80 % 100 %

1) Tj. školy uskutečňující vzdělávací programy pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem, i s rehabilitací a základní školy speciální.

Legislativa a bibliografie:

Školský zákon

Zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením

 

Soukromé základní a mateřské školy, které jinak zřizuje obec, mohou obec (svazek obcí) požádat o další dotaci na úhradu neinvestičních výdajů. Podobně i kraje, které jsou běžně zřizovateli středních škol, doplňují dotaci poskytnutou z centra o další prostředky, pokud soukromá škola úspěšně zajišťuje přípravu pro obory požadované pracovním trhem.

Soukromé školy zpravidla vybírají školné, jehož výše závisí jak na náročnosti oboru a na technickém vybavení škol, tak na ekonomické situaci v jednotlivých oblastech (existuje např. výrazný rozdíl v úrovni školného mezi Prahou a zbytkem země).

 

Církevní školy

Církevní školy a školská zařízení jsou financovány přímo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle stejných normativů jako školy soukromé. Poskytovaná dotace tedy nezahrnuje prostředky k péči o majetek, který je ve vlastnictví zřizovatele. Oproti školám soukromým dostávají některé církevní školy a školská zařízení (např. mateřské školy) zvýšenou část normativu určenou na provozní výdaje. Ministerstvo školství tyto prostředky rozepisuje přímo na jednotlivé školy a čtvrtletně je převádí ze svého účtu školám (bez zprostředkování kraji).

Církevní školy také mohou vybírat školné, často tak však nečiní (kromě vyšších odborných škol – viz Soukromé vyšší odborné školy).