Péče o děti raného věku probíhá v dětských skupinách a sousedských dětských skupinách. Systém jejich financování byl zaveden novelou zákona o dětské skupině účinnou od října 2021. Od roku 2022 tak mají poskytovatelé služby péče o dítě v dětské skupině nárok na příspěvek na provoz vyplácený ze státního rozpočtu. O příspěvku rozhoduje a vyplácí jej Úřad práce. 

Na příspěvek mají nárok všichni poskytovatelé s platným oprávněním vyjma organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací. Podmínkou poskytnutí příspěvku na dané kapacitní místo je podání žádosti ve stanoveném termínu a uzavření smlouvy o péči o dítě s rodičem, který prokáže vazbu na trh práce (ve větším detailu popsané v kapitole Organizace péče v raném dětství). Příspěvek lze poskytnout, pokud má dětská skupina alespoň 3 kapacitní místa a pokud jsou místa obsazena alespoň 3 hodiny denně. Neposkytuje se na kapacitní místo obsazené vlastním dítětem poskytovatele, kterým je pečující osoba provozující dětskou skupinu o kapacitě nejvýše 4 dětí.

Příspěvek lze využít na:

• mzdy a platy a související výdaje (pojistné, odměny atd.),
• náklady spojené se zajištěním povinného dalšího vzdělávání pečujících osob,
• náklady na stravování dětí (poskytované za stanovených podmínek),
• náklady za energie a nájem, spotřební materiál a další provozní náklady.

Financování navazuje na normativy pro dítě v soukromé mateřské škole a školní jídelně – výdejně. Z důvodu vyšší flexibility v dětské skupině, kdy není běžná každodenní celotýdenní docházka, se normativ stanovuje v denní výši. V dětské skupině tak normativ na dítě mladší 3 let (do dne 31. srpna po dosažení 3 let) činí 1,7násobek normativu na dítě v soukromé mateřské škole. U starších dětí jde o normativ ve stejné výši jako v soukromé mateřské škole. 

Normativy pro rok 2026

	denní normativ na provoz	denní normativ na stravu	přibližná měsíční výše
děti do 3 let v běžné dětské skupině	601,15 Kč	23,99 Kč	13 128 Kč
děti do 3 let v sousedské DS	282,89 Kč	-	5 940 Kč
děti od 3 let v běžné dětské skupině	353,62 Kč	14,11 Kč	7 722 Kč
děti od 3 let v sousedské DS	282,89 Kč	-	5 940 Kč

Poznámka: Přibližná měsíční výše je součinem průměrného počtu pracovních dní v měsíci (21) v roce 2026 a obou denních normativů. Stravu pro dítě v sousedské dětské skupině vždy zajišťuje rodič. Zdroj: web Ministerstva práce a sociálních věcí.

Poskytovatelé žádají o příspěvek měsíčně samostatně za každou dětskou skupinu pomocí elektronické aplikace, ve které také zpětně vykazují reálnou obsazenost dětské skupiny. Příspěvek na další měsíc je vyměřován dle vykázané obsazenosti v předchozím měsíci.

V případě dětí do 3 let má pobírání příspěvku na provoz vliv na výši poplatků v dětské skupině. 

Děti od 2 let mohou být také vzdělávány v mateřských školách. Financování mateřských škol viz následující oddíl Financování předškolního a školního vzdělávání.

Financování předškolního a školního vzdělávání

Předškolní, základní, střední a vyšší odborné vzdělávání (dále jen „regionální školství“), jež je upraveno školským zákonem, je financováno ze státního rozpočtu a z rozpočtů územních samosprávných celků, tj. zřizovatelů příslušných škol.

Současný způsob financování veřejných škol a školských zařízení byl nastaven novelou školského zákona z roku 2020, která zavedla nový systém financování činnosti škol a školních družin ze státního rozpočtu. Financování škol a školských zařízení zřizovaných krajem, obcí, nebo dobrovolným svazkem obcí je tzv. normativně nákladové. 

Pedagogická práce v mateřských, základních a středních školách, konzervatořích a školních družinách je financována na základě skutečného počtu hodin přímé pedagogické činnosti realizovaného těmito školami v souladu s příslušnými rámcovými vzdělávacími programy a § 118 školského zákona v případě školní družiny. 

Pedagogická práce ve vyšších odborných školách je financována normativně na studenta v akreditovaném vzdělávacím programu. 

Základní umělecké školy jsou financovány normativně na žáka. Výši normativů pro školy a pedagogickou práci ve školní družině stanovuje centrálně MŠMT. 

Školská zařízení jako jsou školní kluby, domovy mládeže, internáty, dětské domovy atp., avšak s výjimkou pedagogické práce ve školních družinách, jsou financována prostřednictvím krajských normativů na jednotku výkonu stanovenou vyhláškou č. 310/2018 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů. Krajské normativy stanovují v přenesené působnosti krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy.

Podrobnosti o financování veřejných škol viz v oddíle Financování škol ze státního rozpočtu.

Od 1. 1. 2026, tzv. velkou novelou školského zákona, je účinná změna ve financování činnosti škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí, která přenesla odpovědnost za financování veškeré nepedagogické práce a části tzv. ostatních neinvestičních výdajů (např. učebnice, učební pomůcky, vzdělávání zaměstnanců) na zřizovatele. Změna je provázána se zvýšením podílu krajů a obcí na sdílených daních. 

Tato novela přinesla rovněž nová pravidla financování školního stravování, která přináší zásadní změny pro školy, školská zařízení i jejich zřizovatele. Nově jsou zařízení školního stravování zřizovaná krajem, obcí nebo svazkem obcí financována přímo z rozpočtu svého zřizovatele, nikoliv ze státního rozpočtu podle krajských normativů jako tomu bylo dříve. Změny se dotýkají také soukromých a církevních škol, pro které jsou stanoveny nové principy dotací a smluvních vztahů. 

Nový systém přináší zřizovatelům větší míru autonomie a odpovědnosti při profesionální správě škol. Zřizovatelé získali širší rozhodovací pravomoci v oblasti financování nepedagogické práce a části ostatních neinvestičních výdajů. Záměrem této legislativní změny bylo i lépe zohlednit specifické místní podmínky a potřeby jednotlivých  škol a otevřít  prostor pro užší spolupráci mezi školami a jejich zřizovateli. 

Od 1. 1. 2026 může stát prostřednictvím tzv. indexace, cíleně navýšit financování škol s vyšší mírou náročnosti vzdělávání. 

Financování soukromých škol a školských zařízení probíhá normativně „na žáka“, na základě uzavřených veřejnoprávních smluv uzavřených mezi krajským úřadem (resp. Magistrátem hl. města Prahy) a právnickou osobou vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, v souladu se zákonem č. 306/1999 Sb. Podrobněji v oddíle Soukromé školství.

Financování církevních škol a školských zařízení je rovněž realizováno normativně „na žáka“, přičemž dotace poskytuje stát přímo jednotlivým právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení.

Typy výdajů

Základním kritériem pro poskytování peněžních prostředků ze státního rozpočtu právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení je zápis školy či školského zařízení do školského rejstříku  – účinností zápisu školy a školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení vzniká právnické osobě, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, nárok na přidělování peněžních prostředků ze státního rozpočtu za podmínek stanovených školským zákonem, a to v rozsahu toho zápisu.

V případě škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí hovoříme o tzv. přímých výdajích, které jsou určeny: 

• v případě pedagogických pracovníků na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb          
• zajištěním výuky plavání nebo odborné přípravy k získání řidičského nebo svářečského oprávnění, jestliže povinnost toto zajistit je stanovena rámcovým vzdělávacím programem              

Provozní výdaje a výdaje investiční zajišťuje ze svého rozpočtu zřizovatel (kraj, obec, svazek obcí). Zdroje na tyto výdaje mohou představovat výnosy z daní (v případě obcí a krajů), které se dle zákona o rozpočtovém určení daní rozdělují v případě obcí i podle počtu dětí v předškolním vzdělávání a žáků plnících povinnou školní docházku ve školách zřizovaných obcí.  V případě svazků obcí zákon o státním rozpočtu stanoví výše dotací ze státního rozpočtu k částečné úhradě výdajů na provoz právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizují svazky obcí. Obec, kraj či svazek obcí může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje přispívat na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státní rozpočtu podle školského zákona. 

V případě škol a školských zařízení zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, případně jinými (soukromými) fyzickými či právnickými osobami, se ze státního rozpočtu poskytuje dotace na neinvestiční výdaje související se vzděláváním a školskými službami. Jedná se tedy o výdaje mající jak charakter osobních nákladů, tak nákladů provozního charakteru.

Financování škol ze státního rozpočtu

 

FINANCOVÁNÍ ŠKOL ZŘIZOVANÝCH KRAJI, OBCEMI A DOBROVOLNÝMI SVAZKY OBCÍ

Od roku 2020 platí tzv. normativně nákladový systém financování, který nahradil předešlý systém republikových a krajských normativů „na žáka“. Současný systém je založen na financování reálného objemu výuky a reálné výše tarifních platů pedagogů v mateřských, základních a středních školách (a školních družinách) a konzervatořích.

Přímé výdaje na vzdělávání z rozpočtu MŠMT na zvláštní účet jednotlivých krajů a Hl. města Prahy jsou přidělovány 
pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost mateřské školy, základní školy, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, základní umělecké školy nebo školní družiny ve výši stanovené MŠMT. 

Pro školská zařízení (s výjimkou školních družin) jsou prostředky přidělovány prostřednictvím republikových normativů, jejich rozpis jednotlivým právnickým osobám vykonávajícím činnost školských zařízení provádí krajské úřady a Magistrát hl. města Prahy prostřednictvím krajských normativů dle vyhlášky č. 310/2018 Sb. Součástí přidělených přímých výdajů na vzdělávání jsou také prostředky na podpůrná opatření podle skutečného počtu doporučených, poskytovaných a vykázaných  podpůrných opatření (s požadavkem na finanční prostředky) ve školách a školských zařízeních v příslušném kraji či HMP.

Republikové normativy stanovuje MŠMT jako výši výdajů připadajících na jednu rodinnou skupinu dětského domova, jednoho ubytovaného ve školském zařízení, jedno dítě, žáka nebo studenta v mateřské a základní škole a v denní formě vzdělávání ve střední škole, konzervatoři a ve vyšší odborné škole. Součástí republikových normativů je také vyjádření počtu zaměstnanců.

Finanční toky v systému financování veřejných škol lze rozdělit do dvou fází:

1. fáze – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy provede rozpis většiny prostředků na přímé výdaje na vzdělávání propočítaný a stanovený již pro každou jednotlivou školu a pedagogy školních družin na kraje.
2. fáze – krajský úřad doplní tento centrální rozpis ministerstva školství o rozpis prostředků na školské služby prostřednictvím krajských normativů (bez pedagogické práce ve školních družinách).

Předmět financování:

I./ Financování pedagogické práce: Závazným právním předpisem (nařízení vlády a vyhlášky) je stanoven maximální rozsah vzdělávání hrazený ze státního rozpočtu, a to pro jednotlivé oblasti vzdělávání:

• Ministerstvo školství stanoví každé jednotlivé mateřské, základní a střední škole (a školní družině) a konzervatoři objem prostředků na skutečný počet jejích pedagogů, pokud hodinové vyjádření jejich úvazků (přímé pedagogické činnosti) nepřekročí stanovený maximální rozsah. Objem poskytnutých prostředků také respektuje reálné zařazení pedagogů školy do platových tříd a stupňů (závazné státem regulovaného platového systému ve veřejné sféře).
• Ministerstvo školství dále stanoví každé jednotlivé mateřské, základní a střední škole (a školní družině) a konzervatoři normativně stanovené prostředky na ostatní nárokové složky a nenárokové složky platu, a to podle počtu pedagogů. Prostředky na další složky platu tak vždy škola dostane vedle prostředků na tarifní složky platu a ředitel školy tak má garanci, že nebude zajišťovat tarifní složky platu pedagogů na úkor prostředků na další složky platu (zejména motivační).

II./ Financování povinné výuky plavání na 1. stupni základních škol (pouze samotná výuka, nikoli doprava a pronájem/provoz bazénu) a odborné přípravy k získání řidičského nebo svářečského oprávnění, jestliže povinnost toto zajistit je stanovena rámcovým vzdělávacím programem pro daný obor vzdělání realizováno normativně normativy stanovenými MŠMT.

Základní umělecké a vyšší odborné školy

V oblasti základního uměleckého školství a vyššího odborného vzdělávání zůstal zachován normativní způsob financování ze státního rozpočtu, který platil do roku 2020, tzn. prostřednictvím republikových a krajských normativů odvozených od počtu žáků / studentů. Příslušné normativy na žáka a studenta jsou však od roku 2020 stanovovány centrálně státem.

Školská zařízení

V oblasti školských služeb – tedy školských zařízeních podporujících a navazujících na činnost škol, jako jsou zařízení školního stravování, školská poradenská zařízení, internáty a domovy mládeže apod, je rovněž uplatňován normativní způsob financování. Ministerstvo školství rozepíše prostřednictvím tzv. republikových normativů vyčleněný objem finančních prostředků na jednotlivé krajské úřady. Každý krajský úřad si následně stanoví a zveřejní vlastní soustavu krajských normativů neinvestičních výdajů připadajících na jednotku výkonů (tj. stravovaného, ubytovaného atd.) v jednotlivých druzích a typech školských zařízeních ve své územní působnosti (tzv. krajské normativy). Řídí se vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o krajských normativech. Jednotlivým školským zařízením pak rozděluje prostředky ve výši součinu počtu jednotek výkonu a příslušného krajského normativu.

Financování podpůrných opatření poskytovaných dětem, žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami

Ze státního rozpočtu jsou dále školám a školským zařízením všech zřizovatelů cíleně poskytovány finanční prostředky na realizaci tzv. podpůrných opatření – pedagogických pozic (např. asistent pedagoga) - při vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Vyhláška u každého takového podpůrného opatření stanovuje tzv. normovanou finanční náročnost, tedy finanční paušální vyjádření „ceny“ daného podpůrného opatření. Podmínkou poskytování podpůrného opatření s normovanou finanční náročností je doporučení školského poradenského zařízení a informovaný souhlas zákonného zástupce dítěte či žáka.

 

FINANCOVÁNÍ SOUKROMÝCH A CÍRKEVNÍCH ŠKOL

Financování soukromých a církevních škol se liší právní úpravou.

Financování soukromých škol a školských zařízení je upraveno samostatným zákonem o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením.

Podrobněji viz Soukromé školství.

DOTACE ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU

Na specifické či jednorázové záležitosti ve vzdělávání jsou vyhlašovány dotační výzvy Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Některé související oblasti (např. menšinové a regionální jazyky či protidrogová politika) mohou být podpořeny formou dotačních programů Úřadu vlády.

Financování ze zdrojů Evropské unie

Operační programy

V roce 2022 Evropská komise schválila Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) na programové období 2021–2027, který navazuje na předchozí Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (2014-2020). OP JAK podporuje např. aktivity omezující vnější diferenciaci v základním vzdělávání a podporu hlavního vzdělávacího proudu, především zvýšení kvality vzdělávání na druhých stupních základních škol, která je klíčová pro posilování rovnosti ve vzdělávání. Celková alokace programu je 84 miliard Kč, z toho je určeno 41 mld. na oblast výzkumu a vývoje, 17 mld. na vysoké školství a 26 mld. na regionální školství. Program je v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí je řídícím orgánem Operačního programu Zaměstnanost Plus (OPZ+), který byl schválen v roce 2022. Program představuje klíčový nástroj pro využívání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu v oblasti zaměstnanosti a sociálního začleňování v programovém období 2021-2027. OPZ+ navazuje na Operační program Zaměstnanost realizovaný v programovém období 2014-2020. OPZ+ pokrývá oblasti jako budoucnost práce, sociální začleňování, sociální inovace či materiální pomoc nejchudším osobám. Výzvy se zaměřují mimo jiné na prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání, rozvoj dalšího profesního vzdělávání nebo genderovou problematiku. V rámci operačního programu lze také získat finance na podporu vybudování a provoz dětských skupin.

Finanční autonomie a řízení

 

Péče o děti raného věku

Příspěvek na provoz dětské skupiny ze státního rozpočtu lze využít výhradně na náklady vyjmenované v zákoně o poskytování péče v dětské skupině. Poskytovatel je povinen vést účetní záznamy týkající se čerpání příspěvku na provoz odděleně od ostatních účetních záznamů. Financování prostřednictvím příspěvku na provoz kontroluje Ministerstva práce a sociálních věcí.

 

Předškolní a školní vzdělávání

Školy nebo školská zařízení mohou být Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, kraji, obcemi (či svazky obcí) zřízeny jako:

• příspěvkové organizace
• školské právnické osoby

Příspěvkové organizace mají dlouhou tradici. Forma školské právnické osoby se poprvé objevila až v novém školském zákoně v roce 2004. Právní forma školy nebo školského zařízení nemá vliv na samotnou činnost škol a školských zařízení a na jejich financování.

Většina škol a školských zařízení je zřízena jako příspěvkové organizace. Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu. Ta vymezuje zejména hlavní účel a tomu odpovídající předmět činnosti. Dále vymezuje práva, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena. Důležitou součástí zřizovací listiny je také vymezení okruhů doplňkové činnosti. Doplňková činnost nesmí narušovat plnění hlavní činnosti. Do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to bezúplatným převodem od svého zřizovatele, darem, či děděním (se souhlasem zřizovatele) nebo jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele. Zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace.

Školská právnická osoba užívá ke své činnosti vlastní majetek nebo majetek vypůjčený nebo pronajatý od zřizovatele nebo jiné osoby. Hlavní a doplňková činnost je opět stanovena v zřizovací listině.

Ředitel školy zřizované státem, krajem, obcí, popř. svazkem obcí plní povinnosti vedoucího organizace s pravomocemi v oblasti hospodaření s finančními prostředky.

Školská rada schvaluje výroční zprávu školy, projednává návrh rozpočtu, vyjadřuje se ke zprávě o hospodaření a podává návrhy k jeho zlepšení; a tím plní funkci veřejné kontroly školy.

Poplatky ve veřejném školství

 

Poplatky za péči o děti raného věku

Regulace úhrady v dětské skupině byla zavedena novelou zákona od října 2021. Zákon o péči o dítě v dětské skupině stanoví, že úhrada je omezena, jestliže je financování této služby zajišťováno s využitím příspěvku na provoz dětské skupiny na kapacitní místo obsazené dítětem ve věku od 6 měsíců věku do dne 31. srpna po dosažení 3 let věku. Od roku 2025 je maximální výše úhrady za docházku do dětské skupiny stanovena jako 1/3 minimální měsíční mzdy a přepočtena na denní výši. V případě docházky v rozsahu 3-5 hodin denně se částka vydělí 2. Pro rok 2026 je tak maximální denní sazba za pobyt dítěte po více než 5 hodin 343 Kč, za měsíc 7203 Kč (21 pracovních dní, minimální měsíční mzda 22 400 Kč). U dětí starších výše úhrady rodičem regulována není. Poskytovatel je povinen stanovit kritéria, na základě kterých je v konkrétním případě určena výše úhrady nákladů.

 

Poplatky v předškolním a školním vzdělávání

Předškolní vzdělávání v mateřské škole může být (a v praxi většinou je) poskytováno za úplatu. Ve veřejných mateřských školách výši úplaty stanoví zřizovatel, přičemž je omezen vyhláškou o předškolním vzdělávání. Měsíční výše úplaty nesmí přesáhnout 8 % měsíční minimální mzdy, která je platná v době stanovení úplaty. 

Zřizovatel částku stanoví na období jednoho školní roku. Pokud je v daném kalendářním měsíci omezen nebo přerušen provoz mateřské školy po dobu delší než 5 vyučovacích dnů, je výše úplaty poměrně krácena.

Výše úplaty za předškolní vzdělávání, resp. školné v případě neveřejných mateřských škol, je odvislé od zřizovatele a liší se rovněž regionálně. Nejméně uhradí rodiče ve školách zřízených krajem a obcí, nejvýše v privátním sektoru. 

Osvobozen od úplaty je:

• zákonný zástupce dítěte, který je příjemcem dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí, nebo členem domácnosti tohoto příjemce podle zákona o dávce státní sociální pomoci,
• zákonný zástupce nezaopatřeného dítěte, pokud tomuto dítěti náleží zvýšení příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách nebo je příjemcem dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je bonus na dítě, nebo členem domácnosti tohoto příjemce podle zákona o dávce státní sociální pomoci,
• rodič, kterému náleží zvýšení příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách z důvodu péče o nezaopatřené dítě, nebo
• fyzická osoba, která o dítě osobně pečuje a z důvodu péče o toto dítě pobírá dávky pěstounské péče podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Nárok na osvobození je nutné prokázat řediteli mateřské školy.

Bezúplatné je vzdělávání ve veřejných a státních mateřských školách od pěti let dítěte (resp. od školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku). Bezplatné je také vzdělávání v přípravné třídě základní školy. Soukromá zařízení stanovují poplatky na komerční bázi.

Základní vzdělávání je bezplatné, s výjimkou soukromých a církevních škol, které mohou vybírat úplatu.

Střední vzdělávání je bezplatné s výjimkou soukromých a církevních škol, které mohou vybírat úplatu.

Za úplatu mohou být poskytovány (a zpravidla jsou) i školské služby, např. školní družina, školní jídelna, ve veřejných školských zařízeních vždy maximálně do výše stanovené vyhláškou. Stejně jako v případě mateřských škol stanoví výši úplaty zřizovatel. 

Podrobnosti o poplatcích za vzdělávání v soukromých a církevních školách – viz Soukromé školství.

Poplatky za školní pomůcky, učebnice, školní stravování, ubytování aj. viz Finanční podpora rodin.

Na mnoha školách existují sdružení rodičů, která mají formu zapsaného spolku. Ta mohou od rodičů vybírat dohodnutý dobrovolný příspěvek a z takto získaných prostředků přispívat škole a žákům na konkrétní účely.

Poplatky na vyšších odborných školách viz samostatný oddíl. 

 

Finanční podpora rodin

Finanční podpora je rodinám obecně poskytována následujícími způsoby:

• z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí formou dávek státní sociální podpory
• formou osvobození od úplaty nebo prominutí úplaty za vzdělávání nebo školské služby (snížení poplatků je popsáno v oddíle Poplatky ve veřejném školství) 

Zdravotní pojištění za děti, žáky a studenty až do věku 26 let hradí stát. Jeden z rodičů má možnost uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě (za rok 2026 sleva činí 15 204 Kč na jedno dítě, na druhé dítě 22 320 Kč a na třetí a každé další dítě 27 840 Kč). V případě dítěte či dětí se zdravotním postižením jsou příslušné částky daňové slevy dvojnásobné. Slevy na jízdném jsou popsány v oddíle Finanční podpora žáků.

Dávky státní sociální podpory

Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, má nárok na rodičovský příspěvek. 

Nárok na rodičovský příspěvek zakládá vždy pouze nejmladší dítě v rodině. Pro děti narozené od 1. 1. 2024 (včetně) platí, že dávku Úřad práce ČR vyplácí až do 3 let věku dítěte, nebo do vyčerpání celkové částky 350 000 Kč. Pro děti narozené do 31. 12. 2023 (včetně) platí, že dávka může být vyplácena až do 4 let věku dítěte, nebo do vyčerpání celkové částky 300 000 Kč.  V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 a více dětí narozených současně, má rodič nárok až na vyčerpání celkové částky 700 000 Kč.

Měsíční výši příspěvku si rodiče volí: mohou čerpat až 15 000 Kč měsíčně na jedno dítě (až 30 000 Kč měsíčně v případě vícerčat), přičemž tento limit se týká rodičů, kteří nepobírali peněžitou pomoc v mateřství (PPM) nebo těch s nižšími příjmy. Rodiče s vyššími příjmy mohou čerpat rodičovský příspěvek v měsíční výši až 70 % měsíčního vyměřovacího základu pro PPM (tedy přibližně do výše 70 % hrubého měsíčního příjmu). Rodiče s vyššími příjmy tak mohou celkovou částku vyčerpat rychleji. Volbu výše rodičovského příspěvku je možno měnit jedenkrát za tři měsíce.

Při pobírání rodičovského příspěvku může být rodič výdělečně činný - výše výdělku nemá vliv na výši rodičovského příspěvku. Do 2 let věku může dítě navštěvovat dětskou skupinu, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení, maximálně však 120 hodin měsíčně.  U dětí starších 2 let se docházka do těchto zařízení nesleduje.

V roce 2025 byla zavedena nová jednotná dávka státní sociální pomoci, tzv. „superdávka“, která sloučila čtyři dřívější dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) do jedné žádosti. Dávka má čtyři složky, které se přiznávají podle konkrétní situace domácnosti: bydlení, živobytí, bonus na děti a pracovní bonus, který odměňuje pracovní aktivitu či péči o dítě na rodičovské dovolené nebo dlouhodobou péči o blízkého. Každá složka má své vlastní podmínky a domácnost může mít nárok na všechny nebo jen na některé z nich. Při posuzování nároku na superdávku je východiskem životní minimum, které je stanoveno v závislosti na počtu osob v domácnosti a stáří dětí. Dále se  provádí majetkový test: posuzují se úspory,  vlastnictví nemovitostí či aut, ale nezapočítává se například stavební spoření či penzijní spoření. 

Výše bonusu na dítě / děti (v rámci superdávky) se odvíjí od počtu dětí a příjmu domácnosti. Náleží domácnosti s nezaopatřenými dětmi při příjmu do 4násobku částky životního minima a pomáhá s úhradou nákladů souvisejících s péčí o nezaopatřené děti. Podmínkou je pravidelná školní docházka a pracovní aktivita všech členů domácnosti. Podrobněji viz https://mpsv.gov.cz/davka-statni-socialni-pomoci.

Mimořádná okamžitá pomoc je jednorázová, nenároková dávka v hmotné nouzi pro osoby v akutní finanční tísni, kdy hrozí vážná újma na zdraví, ztráta bydlení nebo nezajištění základních potřeb. Poskytuje se při živelních pohromách, na kauci na bydlení, k uhrazení odůvodněných nákladů vzniklých v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí, nebo při jiné mimořádné události; podrobněji viz  https://up.gov.cz/obecne-informace-3#mop.

Pro osoby, které pečují o děti v pěstounské péči, jsou určeny dávky pěstounské péče, podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

 

Další formy podpory

V případě, kdy není dítě přijato do spádové mateřské školy a obec mu není schopná ode dne třetích narozenin do 31.8. po tomto dni (kdy vzniká právní nárok na místo v mateřské škole) zajistit místo ani v jiné mateřské škole ani v dětské skupině a alespoň jeden z rodičů splňuje podmínku vazby na pracovní trh má obec povinnost přispět rodičům dítěte na výchovnou péči, kterou v tomto období využívají (konkrétní podmínky jsou popsány v kapitole Vzdělávání a péče v raném dětství).

Žákům prvních ročníků základního vzdělávání a dětem zařazeným do přípravných tříd základních škol nebo do přípravného stupně základních škol speciálních se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 500 Kč na žáka za jeden školní rok. Žákům s vyjmenovaným typem zdravotního postižení (podle §16 odst. 9 školského zákona), kteří jsou ve druhém a vyšším ročníku, se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 100 Kč na žáka za jeden školní rok. Žákům základních škol a dětem zařazeným do přípravných tříd jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty. Žáci prvního ročníku základního vzdělávání a děti zařazené do přípravných tříd tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku.

Žákům lze vedle vzdělávání poskytovat celodenní výchovu ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, kterými jsou školní družiny a školní kluby. Obě instituce se zaměřují na výchovu, vzdělávání, rekreační a zájmové činnosti mimo dobu pravidelného vyučování (školní družina je určena pro žáky 1. stupně, školní klub pro žáky 2. stupně základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií). Obě zařízení poskytují zájmové vzdělávání žákům jedné nebo několika škol v souladu s vyhláškou o zájmovém vzdělávání , která stanovuje pravidla pro jejich činnost, provoz a financování. Cílem těchto zařízení je nabídnout žákům smysluplné trávení volného času, podporu jejich osobnostního rozvoje a relaxační činnosti bezprostředně po vyučování. Zájmové vzdělávání je poskytováno zpravidla za úplatu. Dle novely školského zákona z roku 2024 a navazující novely vyhlášky č. 74/2005 o zájmovém vzdělávání měsíční úplatu stanovuje zřizovatel. Její výše je vázána na výši minimální měsíční mzdy – nesmí přesáhnout 4 % základní sazby minimální mzdy za měsíc. Ředitel školy může úplatu rozdělit do více splátek, může být rovněž za stanovených podmínek snížena nebo prominuta.

Pro děti v mateřských školách, žáky základních škol a nezletilé žáky středních škol mají školy povinnost zajistit školní stravování (přednostně v zařízení školního stravování, případně smluvně i u jiné osoby poskytující stravovací služby), pro ostatní žáky stravování zajišťují fakultativně. Úplata za školní stravování je ve veřejných zařízeních určuje vyhláška o školním stravování, která vymezuje finanční limity (normativy) pro jednotlivé věkové skupiny strávníků. Ve školních jídelnách zřizovaných církví nebo soukromou osobou stanovuje cenu za poskytované stravovací služby uvedený subjekt. 

Žákům a studentům může být nabídnuto také ubytování. Výše úplaty za ubytování v zařízeních zřízených krajem nebo obcí je určena vyhláškou o školských výchovných a ubytovacích zařízeních, přičemž závisí na zařazení pokoje do kategorie I či II. V kategorii I činí poplatek nejvýše 12,5 % měsíční minimální mzdy (pro daný rok) za každý kalendářní měsíc, v kategorii II je to nejvýše 9,5 % měsíční minimální mzdy. Pro dítě mateřské školy, přípravného stupně základní školy speciální a žáka plnícího povinnou školní docházku činí úplata nejvýše 5 % měsíční minimální mzdy za měsíc. 

Škola může v souladu se školním vzdělávacím programem organizovat zotavovací pobyty žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení vzdělávání (školy v přírodě), výjezdy do zahraničí a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy.

Ministerstvo školství každoročně vyhlašuje dotační výzvu na úhradu školního stravování dětí v mateřských a žáků v základních školách. Cílem je podpora školního stravování dětí a žáků, jejichž rodina se ocitla v dlouhodobě nepříznivé finanční situaci, a zlepšení podmínek pro vyšší dostupnost předškolního vzdělávání a řádný průběh povinné školní docházky. Celková alokace Výzvy na rok 2026 je 60 mil. Kč. 

Další možností, jak zajistit obědy zdarma pro děti ve školách je zažádat o finanční podporu např. z projektu Obědy pro děti (Women for women o.p.s.), který zajišťuje dostupnost školních obědů pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin, nebo z Operačního programu Zaměstnanost plus (OPZ+) pro období 2021–2027 v rámci priority 4 - Materiální pomoc nejchudším osobám (prostřednictvím tohoto programu zajišťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí čerpání prostředků z evropského Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), který je součástí Evropského sociálního fondu plus (ESF+)).

Finanční podpora vzdělávání žáků migrujících z Ukrajiny v důsledku ozbrojeného konfliktu

Od začátku ozbrojeného konfliktu na Ukrajině a následné migrační vlny vyvíjí MŠMT ve spolupráci s resortními a dalšími vládními i nevládními organizacemi značné úsilí směřující k organizační, finanční, legislativní i metodické podpoře škol, které se věnují vzdělávání ukrajinských dětí, žáků a studentů. Vzdělávání ukrajinských dětí uprchlíků legislativně upravil zákon Lex Ukrajina, na který navázaly výzvy na pořádání adaptačních a jazykových skupin. Adaptační skupiny s celodenním provozem zároveň umožnily zapojení ukrajinských rodičů na českém trhu práce. Následovaly výzvy na pořádání prázdninových kurzů pro ukrajinské děti uprchlíky, podpořeno bylo i jazykové vzdělávání ukrajinských žáků středních škol. Upraveny byly podmínky pro zápis těchto dětí k povinné školní docházce, přihlašování ke střednímu vzdělávání i ukončování tohoto studia maturitní zkouškou. MŠMT podporovalo především zapojení ukrajinských dětí do běžné výuky, k čemuž slouží pozice ukrajinského asistenta pedagoga. Opatření, která MŠMT učinilo v souvislosti se zapojením ukrajinských uprchlíků do českého vzdělávacího systému v letech 2022 a 2023, se odhadují na 2,89 miliardy korun.
 

Finanční podpora rodin žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Finanční podpora rodin se zdravotně postiženými dětmi je prováděna prostřednictvím:

• dávek státní sociální podpory, a dávek pěstounské péče
• příspěvku na péči a formou sociálních služeb
• dávek pro osoby se zdravotním postižením

Dávky státní sociální podpory se rodinám se zdravotně postiženými dětmi poskytují (až na několik výjimek) za stejných podmínek jako ostatním rodinám. Dávky pěstounské péče jsou v případě zdravotního postižení dítěte navyšovány; podrobněji viz https://mpsv.gov.cz/davky-a-prispevky#pestounska-pece.

Příspěvek na péči je určen osobám (s výjimkou dětí do 1 roku), které jsou z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu závislé na pomoci jiné osoby, tzn. že jejich zdravotní stav neumožňuje zvládat základní životní potřeby. Výše příspěvku se odvíjí od stupně závislosti na pomoci jiné osoby. Pohybuje se v rozmezí čtyř stupňů, a to od 1 300 Kč (pro osoby do 18 let od 4 900 Kč) do 27 000 Kč měsíčně. Pro osoby starší 18 let jsou příspěvky nižší než pro ty do 18 let, s výjimkou těch, které jsou zařazeny do stupně IV (úplná závislost). U nezaopatřených dětí do 18 let je příspěvek na péči navýšen o 2000 Kč měsíčně v případě, že rodina má příjem nižší než dvojnásobek částky životního minima. 

Rodič dítěte se zdravotním postižením může krajskou pobočku Úřadu práce požádat také o dávky pro osoby se zdravotním postižením.

Tyto dávky jsou poskytovány podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a k němu příslušné vyhlášky. Jde o:

• příspěvek na mobilitu
• příspěvek na zvláštní pomůcku (a výpůjčku zvláštní pomůcky)
• průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají

Příspěvek na mobilitu je opakující se nároková dávka, která je určena osobě starší jednoho roku a činí 900 Kč měsíčně.

Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení, anebo těžké zrakové postižení. Přitom musí jít o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, tzn. trvající déle než jeden rok. Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku – s výjimkou příspěvku na pořízení motorového vozidla, kde jsou částky vyšší a odvislé od příjmu rodiny - činí 350 000 Kč; 500 000 Kč v případě příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení „plošiny“. Ve většině případů je nutná 10 % finanční spoluúčast. Úřad práce však může určit i menší spoluúčast s ohledem na špatnou finanční situaci rodiny. Příspěvky se poskytují např. na úpravu bytu, na zakoupení a provoz motorového vozidla, vodicího psa nebo na speciální pomůcku k odstranění, zmírnění nebo překonání následků postižení (např. PC upravený pro čtení bodového písma).

Vážně zdravotně postiženým dětem se podle stupně závislosti na pomoci jiné osoby vydávají průkazy – tělesně postižený (TP), zvláště tělesně postižený (ZTP) nebo zvláště tělesně postižený s průvodcem (ZTP/P), které je opravňují k různým výhodám. Na základě druhých dvou jmenovaných průkazů rovněž mohou cestovat zdarma v městské hromadné dopravě a s podstatnou slevou v ostatních prostředcích veřejné dopravy.

Děti, žáci a studenti se zdravotním postižením, resp. s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, vývojovými poruchami učení, vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem, mají jako děti se speciálními vzdělávacími potřebami podle školského zákona nárok na škálu podpůrných opatření, mezi něž se řadí i různé kompenzační a speciální pomůcky.

Poradenství v oblasti nároku na státní sociální dávky a příspěvky poskytují především zařízení sociálních služeb, ale v rámci resortu školství také speciálně pedagogická centra.

Finanční podpora žáků

Děti, žáci a studenti, resp. jejich rodiny, mohou získat finanční pomoc jednak z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí, jednak formou dalších forem podpory, podrobněji viz Finanční podpora rodin.

Nárok na jednotnou dávku státní sociální podpory (tzv. superdávku“) mají studenti do věku 26 let za podmínky, že se soustavně připravují na budoucí povolání v závislosti na příjmové a majetkové situaci domácnosti. Od věku zletilosti (18 let) ji dostávají studenti přímo, do doby zletilosti je dávka vyplácena osobě, která má dítě v přímém zaopatření. Více informací lze nalézt v oddíle Dávky státní sociální podpory. 

Zdravotní péče je vzhledem k všeobecnému povinnému zdravotnímu pojištění poskytována bezplatně. Za žáky a studenty až do věku 26 let platí zdravotní pojištění stát.

Pro žáky, kteří do školy dojíždějí mimo obec bydliště, je zaveden systém slev na žákovském (studentském) jízdném. Ve věku 6–18 let platí žáci a studenti nejvýše 50 % ceny plného jízdného uplatněného dopravcem. Na stejnou slevu mají nárok i studenti od 18 do 26 let, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední škole, konzervatoři, vyšší odborné či vysoké škole (pouze při prezenčním studiu). Rozdíl v ceně vyplácejí dopravcům kraje podle pravidel stanovených cenovým výměrem Ministerstva financí ČR.

Ředitel střední školy může se souhlasem zřizovatele vydat stipendijní řád, podle něhož lze žákům a studentům poskytovat prospěchové stipendium.

Soukromé školství

Při stanovení výše státního příspěvku na provoz ani maximální výše poplatků v dětských skupinách není podstatná právní forma poskytovatele, tedy zda se jedná o kraj, obec, neziskovou či církevní organizaci, vysokou školu, fyzickou osobu nebo podnikajícího zaměstnavatele. Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace nicméně hradí provoz dětské skupiny ze své rozpočtové kapitoly (a nevztahuje se na ně tedy omezení výše poplatků).

Financování soukromých a církevních škol se liší právní úpravou.

 

Soukromé školy

Soukromé školy a školská zařízení dostávají dotaci ze státního rozpočtu prostřednictvím krajů. Dotace se poskytuje na financování: 

• neinvestičních výdajů souvisejících s výchovou a vzděláváním ve školách a se službami a vzděláváním, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisí, 
• běžného provozu školy a školského zařízení s výjimkou nájemného v rámci smlouvy o koupi najaté věci a reklamy, 
• rehabilitací v případě škol a školských zařízení, které poskytují vzdělávání a školské služby pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem. 

Tyto prostředky jsou přidělovány na základě smlouvy uzavřené s krajským úřadem na příslušný školní rok. Smlouva konkretizuje vzdělávací činnosti, na něž bude dotace poskytována, jejich rozsah (počet žáků) a procento z normativu. Normativy pro soukromé školy podle jednotlivých oborů a forem vzdělávání, délky provozu a velikosti školy každoročně stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na základě zákona o poskytování dotací soukromým školám. Dále jsou stanoveny příplatky na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Investiční výdaje soukromé školy hradí zřizovatel.

Pokud škola splňuje základní podmínky, jimiž jsou zařazení v rejstříku škol a školských zařízení a další administrativní náležitosti smlouvy, vyúčtování předchozí dotace, poskytnutí výročních zpráv o činnosti a o hospodaření školy a informace o jejich projednání, dostává škola dotaci v základní výši.

Pokud splňuje další soubor podmínek, může krajskému úřadu předložit žádost o uzavření smlouvy na dotaci zvýšenou. Podmínkami zvýšené dotace jsou: škola pobírala základní dotaci alespoň jeden rok, poslední hodnocení školy Českou školní inspekcí je průměrné nebo lepší, škola je obecně prospěšnou společností nebo školskou právnickou osobou, nebo (v případě jiné právní formy) se zaváže vynakládat celý svůj zisk na vzdělávání a běžný provoz.

Dotace se poskytuje ve výši součinu smlouvou stanoveného procentního podílu normativu a skutečného počtu žáků v příslušném školním roce. Ministerstvo školství tyto prostředky čtvrtletně převádí z účtu ministerstva krajským úřadům, které je přidělují jednotlivým školám.

Normativy pro soukromé školy a školská zařízení na příslušný kalendářní rok stanoví MŠMT nejpozději do 31. ledna a zveřejní je ve Věstníku MŠMT. Normativy (částky připadající na jedno dítě, žáka nebo studenta) pro soukromé školství jsou srovnatelné s průměrnými výdaji státu, krajů a obcí na školy a školská zařízení zřizovaná kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí.

 

Základní a zvýšená dotace vyjádřená procentními podíly z normativů pro soukromé školy:

Druh školy	Základní dotace	Zvýšená dotace
Mateřské školy	60 %	100 %
Základní školy	60 %	100 %
Střední školy	60 %	90 %
Vyšší odborné školy	60 %	90 %
Speciální školy1) a střední školy poskytující střední vzdělání	80 %	100 %
Ostatní školy a školská zařízení	50 %	80 %
Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovnou péči	80 %	100 %

¹⁾ Tj. školy uskutečňující vzdělávací programy pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem, i s rehabilitací a základní školy speciální.

Zdroj: Zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením

Soukromé školy zpravidla vybírají úplatu, jejíž  výše závisí jak na náročnosti oboru a na technickém vybavení škol, tak na ekonomické situaci v jednotlivých oblastech.  

Církevní školy a školská zařízení jsou financovány přímo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle stejných normativů jako školy soukromé. Finanční prostředky jsou poskytovány na základě žádosti formou dotace z účtu MŠMT přímo na účet jednotlivých právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení.

Dotaci ze státního rozpočtu lze použít na: 

• mzdy, náhrady mezd a ostatní související výdaje (sociální a zdravotní pojištění, příděl do FKSP, odměny z dohod, …), 
• výdaje podle § 184 odst. 1 a 2 školského zákona (vybrané výdaje spojené s konáním maturitních a závěrečných zkoušek nebo absolutoria), 
• výdaje na náklady spojené s výukou dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, 
• výdaje školy na dopravu při akcích v rámci vzdělávání podle příslušného rámcového vzdělávacího programu,
• výdaje na učební pomůcky, 
• výdaje na školní potřeby a na učebnice (pokud jsou poskytovány bezplatně), 
• výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, 
• výdaje na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání 
• další nezbytné neinvestiční výdaje spojené s provozem. 

Rozpis rozpočtu provádí MŠMT normativní metodou s použitím: 

• údajů ze školních matrik uvedených v zahajovacích výkazech škol a školských zařízení, 

• normativů vydaných MŠMT pro církevní školství, které vychází z normativů platných pro soukromé školství. 

   

Církevní školy také mohou vybírat úplatu, často tak tak nečiní (kromě vyšších odborných škol – viz Soukromé vyšší odborné školy).