Struktura kapitoly

Tato kapitola přináší tematický a chronologický přehled národních reforem a hlavních politických opatření od roku 2022. Jednotlivé iniciativy uvádíme strukturované podle následujících oblastí:

• Vzdělávání a péče v raném dětství
• Všeobecné školní vzdělávání
• Odborné vzdělávání a příprava
• Terciární vzdělávání
• Vzdělávání a příprava dospělých

Reformy jsou v rámci každé tematické oblasti řazeny chronologicky. Nejnovější jsou uvedeny jako první.

Národní cíle ve vzdělávání

Reformní iniciativy v oblasti vzdělávání mohou v ČR, podobně jako v řadě jiných států EU, přicházet ze strany celé řady aktérů – státní správy, regionálních samospráv, nevládních a neziskových organizací, zaměstnavatelských i zaměstnaneckých sdružení, z firemní sféry. Nejčastěji jsou reformy a změny iniciovány ze strany volených představitelů (poslanců, senátorů) nebo členů vlády a realizovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy jakožto hlavní národní autoritou v oblasti vzdělávání, a to zejména prostřednictvím celostátních vzdělávacích strategií. V současnosti se jedná především o Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+ a Strategický záměr ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021.

Dne 19. 10. 2020 vláda schválila Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (dále „Strategie 2030+“). Strategie 2030+ stanovuje hlavní směry rozvoje vzdělávání a priority investic v této oblasti v období 2020 až 2030. Cílem je modernizovat vzdělávací systém ČR v oblasti regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání a celoživotního učení, připravit ho na nové výzvy a zároveň řešit problémy, které v českém školství přetrvávají.

Strategie 2030+ má dva hlavní strategické cíle:

• Strategický cíl 1: Zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život
• Strategický cíl 2: Snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů

Strategické cíle budou realizovány prostřednictvím pěti strategických linií udávajících způsob, jak dosáhnout splnění cílů:

• Proměna obsahu, způsobů a hodnocení vzdělávání
• Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání
• Podpora pedagogických pracovníků
• Zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce
• Zvýšení financování a zajištění jeho stability

Implementace Strategie 2030+ je naplánována postupně, během tří období: 2020–2023, 2023–2027 a 2027–2031. V každém z těchto časových úseků vychází plnění strategie z identifikace pěti klíčových opatření, která mají nejvyšší potenciál napomáhat implementaci celkových cílů strategie. Jednotlivá klíčová opatření jsou následně rozpracována do samostatných implementačních karet s definovanou strukturou. Karty klíčových opatření na období 2020–2023 jsou uvedeny v příloze dokumentu Strategie 2030+.

Jako další implementační dokument pro období do roku 2027, vedle nově vzniklých implementačních karet (viz výše), je třeba zmínit i Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2023-2027. Ten vychází z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2019-2023, jehož dílčí opatření a cíle byly zohledňovány při přípravě Strategie 2030+.

Na závěr prvního období implementace Strategie 2030+ byl v roce 2023 vyhodnocen postup implementace prvních pěti klíčových opatření a proveden výběr klíčových opatření pro následující implementační období. Opatření pro roky 2027-2031 budou následně rozpracována a stanou se součástí dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na další období.

Podrobnosti viz též v oddíle Národní reformy v oblasti školního vzdělávání.

Strategický záměr ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 (SZ2021+) byl schválen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v červnu 2020. Dokument byl připraven v souladu se Strategií 2030+ a s Inovační strategií České republiky 2019-2030. SZ2021+ formuluje ve dvaceti bodech obecnou vizi vysokého školství a jeho význam pro společnost.

Dlouhodobým cílem a úkolem ministerstva je vytvoření podmínek pro to, aby všechny vysoké školy:

• poskytovaly kvalitní vzdělávání studujícím jak v prezenční, kombinované a distanční formě studia, tak prostřednictvím kurzů celoživotního vzdělávání dostupných široké veřejnosti;
• realizovaly výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí a odborné činnosti, jejichž výstupy podpoří společenský, ekonomický a kulturní rozvoj země;
• byly samy aktivními aktéry ve společnosti, otevřenými ke spolupráci, diskusi a sdílení poznatků.

SZ2021+ zahrnuje následujících šest prioritních cílů:

• rozvíjet kompetence přímo relevantní pro život a praxi v 21. století
• zlepšit dostupnost a relevanci flexibilních forem vzdělávání
• zvýšit efektivitu a kvalitu doktorského studia
• posilovat strategické řízení a efektivní využívání kapacit v oblasti výzkumu a vývoje na vysokých školách
• budovat kapacity pro strategické řízení vysokého školství
• snížit administrativní zatížení pracovníků vysokých škol, aby se mohli naplno věnovat svému poslání

Jednotlivé prioritní cíle jsou rozpracovány na úroveň operačních cílů a konkrétních opatření.

Přílohou SZ2021+ je Strategie internacionalizace vysokého školství na období od roku 2021, která formuluje cíle a opatření pro posílení mezinárodního rozměru činnosti vysokých škol. Prioritními cíli této strategie jsou:

1. Rozvoj globálních kompetencí studentů a pracovníků vysokých škol
2. Internacionalizace studijních programů vysokých škol
3. Zjednodušení procesu uznávání zahraničního vzdělání
4. Vytváření mezinárodního prostředí na vysokých školách a propagace v zahraničí
5. Posílení strategického řízení internacionalizace
6. Aktivity národního akreditačního úřadu v oblasti internacionalizace

Podrobnosti o obou strategiích viz též v oddíle Národní reformy v oblasti terciárního vzdělávání.

Důležitým nástrojem pro implementaci vytyčených cílů jsou finanční programy. Dotační programy pro regionální školství vyhlašované ministerstvem školství, příp. vládou, reagují na konkrétní a aktuální potřeby v této oblasti. K rozvoji k rozvoji vysokých škol přispívají Program na podporu strategického řízení vysokých škol a centralizované rozvojové programy. Napříč všemi vzdělávacími úrovněmi jsou realizovány operační programy. Aktuálně je na úrovni EU realizován Evropský prostor vzdělávání do roku 2025, který bude mít vlastní indikátorovou sadu. Navazuje na ET 2020 (Strategický rámec pro evropskou spolupráci ve vzdělávání a odborné přípravě).