Soukromé a církevní předškolní a školní vzdělávání

Školský zákon z roku 2004 neobsahuje pojem soukromá škola, nýbrž hovoří o jednotlivých zřizovatelích škol:

• Školy běžně označované jako školy soukromé jsou školy, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí nebo registrovanou církví, nebo náboženskou společností.
• Školy církevní jsou ty zřizované registrovanou církví nebo náboženskou společností, která získala oprávnění školy zřizovat.

Školský zákon stanoví pravidla pro zápis do / výmaz ze školského rejstříku soukromých a církevních škol. Soukromé školy si při svém vzniku volí některou z právních forem, které nabízí zákon o obchodních korporacích, např. společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost či akciová společnost. Některé mají formu obecně prospěšné společnosti podle právní úpravy z let 1995–2014. Od roku 2014 vznikají zapsané spolky a zapsané ústavy podle občanského zákoníku. Školský zákon z roku 2004 zavedl novou právní formu – školskou právnickou osobu, jíž mohou nabývat jak státní a veřejné, tak soukromé školy a školská zařízení. Této možnosti využívají v současnosti především církve; většina církevních škol má tuto právní formu. V těchto případech uvádí školský zákon také pravidla pro vznik a zánik školských právnických osob a popis jejich orgánů, hospodaření, fondů apod.

Podmínkou výkonu činnosti jakékoliv, tedy i soukromé a církevní školy nebo školského zařízení, je zápis do školského rejstříku. Vzdělání získané v soukromých a církevních školách je rovnocenné vzdělání získanému v analogických školách veřejných. Vzdělávání podléhá hodnocení Českou školní inspekcí. Zápis instituce do školského rejstříku je rovněž předpokladem pro jakýkoli nárok na přidělení finančních prostředků ze státního rozpočtu.

Financování církevních škol upravuje školský zákon. Podle tohoto zákona je činnost církevních škol a školských zařízení financována ve stejném rozsahu jako činnost škol zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, s výjimkou výdajů na pořízení či zhodnocení dlouhodobého majetku, pokud jím nejsou učební pomůcky.

Financování soukromých škol upravuje vedle školského zákona i samostatný zákon o poskytování dotací soukromým školám.

Financování soukromých a církevních škol je podrobněji popsáno v oddíle Soukromé školství.

Soukromé terciární vzdělávání

Vysokoškolské a vyšší odborné vzdělávání upravují odlišné zákony a vyhlášky a principy i mechanismy financování se u nich liší.

Vyšší odborné školy

Vyšší odborné školy mohou mít soukromé i církevní zřizovatele. Fungují podle pravidel upravujících soukromé a církevní školy nižších úrovní. Jejich financování je vysvětleno v oddíle Soukromé vyšší odborné školy.

Vysoké školy

Existenci soukromých vysokých škol umožnil zákon o vysokých školách z r. 1998. Vznikaly ve vysokém tempu od r. 1999. Jejich zakladatelé měli již zpravidla zkušenosti s provozováním soukromých středních škol, vyšších odborných škol, z institucí resortního vzdělávání, nebo z podnikových institutů, někdy i z veřejných vysokých škol.

Počet soukromých vysokých škol je srovnatelný s počtem veřejných vysokých škol. V roce 2025 bylo v ČR 25 soukromých institucí, které získaly státní souhlas k působení jako vysoká škola. Většina z nich je neuniverzitního typu (jsou jim akreditovány převážně bakalářské studijní programy), pouze pět z nich jsou univerzity.

Soukromé vysoké školy mívají právní formu akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, obecně prospěšné společnosti či zapsaného ústavu. Obecně prospěšné společnosti již nově nevznikají, avšak řada škol si tuto formu ponechala.

V oborovém zaměření soukromých vysokých škol jsou co do počtu studentů zastoupeny především obory ekonomie, bankovnictví a podnikání (více než čtvrtina studujících), frekventované jsou také obory technické, hotelnictví a cestovní ruch, obory právní a správní a umělecké.

Financování soukromých škol je popsáno v oddíle Soukromé vysoké školy.  

Kromě obvyklých formalit musí žádost o udělení státního souhlasu soukromé vysoké škole obsahovat především:

• právní formu právnické osoby a statutární orgán,
• strategický záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti soukromé vysoké školy
• údaje o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení zajištění její činnosti
• návrhy studijních programů
• návrhy vnitřních předpisů upravujících činnost školy a postavení členů akademické obce
• doklady o bezúhonnosti (nově upraveno novelou zákona o vysokých školách z února 2025)

Udělení státního souhlasu nezakládá nárok na udělení žádné z akreditovaných činností, tj. institucionální akreditace, akreditace studijního programu a akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem. Státní souhlas zanikne, pokud soukromá vysoká škola do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení státního souhlasu nepodá žádost o akreditaci studijního programu, do 1 roku od uvedeného dne nezíská akreditaci nebo do 2 let od uvedeného dne nezahájí uskutečňování alespoň jednoho studijního programu.

Novela z roku 2025 stanovuje i pro soukromou vysokou školu následující vnitřní předpisy:

• statut soukromé vysoké školy,
• studijní a zkušební řád,
• stipendijní řád,
• disciplinární řád pro studenty,
• pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností soukromé vysoké školy,
• řád celoživotního vzdělávání, jestliže soukromá vysoká škola poskytuje programy celoživotního vzdělávání podle § 60,
• řád úhrad spojených se studiem,
• další předpisy, pokud tak stanoví statut soukromé vysoké školy.

Jako v případě veřejných vysokých škol novela z roku 2025 blíže stanovuje, co musí statut soukromé vysoké školy minimálně obsahovat.

Ministerstvo školství může soukromé vysoké škole udělený státní souhlas odejmout, jestliže: 

• závažným způsobem neplní zákonné povinnosti,
• porušuje své vnitřní předpisy,
• nemá v době následující po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení státního souhlasu akreditovaný žádný studijní program z důvodu odnětí akreditace studijního programu, uplynutí doby platnosti akreditace studijního programu nebo oznámení o zrušení akreditovaného studijního programu a nemá ani institucionální akreditaci pro žádnou oblast vzdělávání,
• v době následující po uplynutí 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení státního souhlasu neuskutečňuje žádný studijní program, a to déle než 6 po sobě následujících kalendářních měsíců,
• jí v průběhu jednoho roku byla odňata akreditace více než dvou studijních programů nebo institucionální akreditace pro alespoň 2 oblasti vzdělávání. 

Neaktivních soukromých vysokých škol je 29 (srpen 2025). Důvody však mohou být různé, nejenom odebrání státního souhlasu či úplným zánikem soukromé vysoké školy. Např. vysoká škola sice zanikne, ale nástupcem se stane jiná instituce či dojde ke sloučení, soukromá vysoká škola také může zaniknout splynutím s veřejnou vysokou školou apod.

Soukromá vysoká škola je povinna:

• každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou publikaci a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o činnosti a v případě, že obdržela státní dotaci, i výroční zprávu o hospodaření vysoké školy;
• vypracovat, projednat s ministerstvem a jako neperiodickou publikaci zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek strategický záměr soukromé vysoké školy a každoroční plán realizace strategického záměru;
• poskytovat Akreditačnímu úřadu a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost a pro statistické účely podle zákona o vysokých školách;
• provádět vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy za podmínek stanovených v zákoně o vysokých školách;
• zřídit kontaktní místo určené pro poskytování informací o opatřeních pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole, pro předcházení a řešení případů diskriminace a zajišťování rovného zacházení a bezpečného prostředí na vysoké škole a zveřejňovat ve veřejné části svých internetových stránek údaj o tomto místu,
• ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat seznam akreditovaných studijních programů, které uskutečňuje, včetně jejich typu a profilu, formy výuky a standardní doby studia a jejich dostupnosti pro osoby se zdravotním postižením, a seznam oborů, ve kterých je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, o změnách ve výčtu uskutečňovaných studijních programů je povinna bezodkladně informovat Akreditační úřad;
• činit vhodná opatření pro studium rodičů a osob, které převzaly dítě do péče nahrazující péči rodičů;
• informovat ministerstvo školství o podstatných změnách údajů o o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení zajištění její činnosti a/nebo o ztrátě bezúhonnosti;
• ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat informace o omezení nebo odnětí institucionální akreditace, o omezení nebo zániku oprávnění uskutečňovat studijní program, o omezení nebo odnětí akreditace studijních programů nebo o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem;
• zveřejňovat ve veřejné části svých internetových stránek registrované vnitřní předpisy vysoké školy včetně údajů o době jejich platnosti a účinnosti.

Odlišné podmínky platí pro "zahraniční vysoké školy", které poskytují na území ČR zahraniční vysokoškolské vzdělávání; je jich 22 (květen 2023).

Přehled vysokých škol, a to veřejných, státních, aktivních i neaktivních soukromých vysokých škol a také zahraničních vysokých škol, je možné nalézt na webových stránkách ministerstva školství.

Poskytovatelé zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky

Jak bylo uvedeno v části o předpisech v oblasti vzdělávání novela zákona o vysokých školách z února 2025 nově upravuje práva a povinnosti poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky. Poskytovatel musí získat od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy tuzemské povolení/oprávnění, které mu bude umožňovat poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání na území ČR.

Poskytovatelem zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky může být:

• zahraniční vysoká škola – právnická osoba oprávněná v domovském státě podle jeho předpisů poskytovat vzdělávání vedoucí k vysokoškolskému vzdělání
• pobočka zahraniční vysoké školy – česká právnická osoba, která ve spolupráci se zahraniční vysokou školou poskytuje zahraniční vysokoškolské vzdělání
• evropská zahraniční vysoká škola – zahraniční vysoká školu zřízená nebo založená podle práva členského státu Evropské unie
• pobočka evropské zahraniční vysoké školy – pobočka zahraniční vysoké školy, která má tuzemské oprávnění k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu evropské zahraniční vysoké školy.

Tuzemské povolení/oprávnění se uděluje dle zákona o vysokých školách zahraniční vysoké škole nebo české právnické osobě na dobu nejvýše 6 let. Pro evropské vysoké školy a jejich pobočky platí navíc dočasné vzdělávání v těch programech, kde bylo možné před novelou z roku 2025 poskytovat vzdělávání bez povinnosti získat povolení/oprávnění tzv ohlášením. Pokud školy nezískají ve stanovené době povolení/oprávnění pro tyto programy, budou moci je poskytovat pouze za účelem dostudování stávajících studentů, kteří studium zahájili před účinností příslušné novely zákona o vysokých školách. Bližší informace k podání žádosti jsou uvedeny na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v souboru označeném jako „Proces udílení tuzemského povolení a tuzemského oprávnění.“

Soukromé a církevní vzdělávání – statistiky

Zastoupení soukromých a církevních škol a jejich žáků na jednotlivých úrovních vzdělávání v %

Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy