2025

Revize rámcových vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolu s Národním pedagogickým institutem (NPI ČR) představilo na začátku roku 2025 revidované rámcové vzdělávací programy pro předškolní a základní vzdělávání. Jedná se o největší změnu v regionálním školství za posledních 20 let. 

Cílem revize je zajistit, aby vzdělávání od mateřských (ISCED 0) po střední školy (ISCED 3) tvořilo logický celek, tedy definovat jasné výstupy pro každý stupeň a vytvořit podmínky pro plynulý rozvoj každého žáka. 

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) představuje klíčový dokument, který vymezuje strukturu, obsah a cíle vzdělávání na 1. stupni (1.-5. ročník) a 2. stupni (6.-9. ročník) základních škol i odpovídajících ročnících víceletých gymnázií. Je závazný pro všechny základní školy a plní důležitou roli také v individuálním vzdělávání žáků.

V souladu se Strategií vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ propojuje revidovaný RVP ZV získávání znalostí s rozvojem praktických dovedností. Cílem je, aby se žáci naučili kriticky myslet, efektivně komunikovat a řešit problémy - tedy kompetence, které využijí v dalším studiu i životě.

Díky revidovanému RVP mají školy větší svobodu přizpůsobit svůj školní vzdělávací plán svým podmínkám a specifickým potřebám žactva. Dokument má za cíl zjednodušení dokumentace a snížení administrativní zátěže škol. Cílem změn je také proměnit klima ve školách a zaměřit vzdělávání více na potřeby a rozvoj každého žáka.

RVP ZV vymezuje hodnoty a cíle vzdělávání, vzdělávací obsah, rámcový učební plán a pravidla pro hodnocení žáků.

Vzdělávací obsah tvoří povinný základ zaměřený na klíčové kompetence, průřezová témata, vzdělávací oblasti a obory a nově také explicitně stanovené základní gramotnosti. Nový RVP ZV nadále pracuje se závaznými očekávanými výsledky učení, došlo však k jejich výraznému zjednodušení a zpřehlednění pro snazší orientaci napříč celým RVP. Závazné očekávané výsledky učení jednotlivých vzdělávacích oblastí a oborů doplňuje nezávazná metodická podpora, která témata konkrétně rozpracovává.

Navazující metodická podpora

Navazující metodickou podporou jsou pak tzv. modelové školní vzdělávací programy (mŠVP), které vytvořilo NPI ČR ve spolupráci s Ministerstvem školství. MŠVP poslouží školám jako inspirace a návod, jak vytvořit vlastní ŠVP podle svých potřeb, ale samy o sobě nejsou závazné. 

NPI ČR poskytne školám další metodickou podporu v podobě workshopů, školení, příkladů dobré praxe, digitálních materiálů a konzultací. V každém kraji fungují metodické kabinety, které poskytují prostor pro sdílení zkušeností, odborný růst a podporu inovací. V současné době v nich spolupracuje více než 800 učitelů a učitelek.

Od září 2025 bude probíhat dobrovolná implementace revidovaného RVP ZV v 1. a 6. ročnících. Během následného období bude zjišťována zpětná vazba z pilotních škol, aby mohl být RVP a modelové ŠVP případně ještě upraveny. 

Povinná výuka podle revidovaného RVP ZV bude zahájena v 1. a 6. ročnících ve školním roce 2027/28. Pro všechny ročníky pak bude povinná od školního roku 2031/2032.

Rámcový vzdělávací program pro základní školu speciální (RVP ZŠS)

V kontextu probíhajících revizí Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání došlo k zahájení prací na aktualizaci Rámcového vzdělávacího programu pro základní školu speciální (RVP ZŠS). Národní pedagogický institut (NPI) dokončil návrh revize RVP ZŠS a předložil tento návrh Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) k dalšímu projednání. Dalším krokem je zahájení veřejné konzultace, která umožní odborné i širší veřejnosti vyjádřit se k navrhovaným změnám.

 

Více k revizi Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání viz Revize rámcových vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání v kapitole 14.1.

Pokusné ověřování nového oboru Lyceum

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo pokusné ověřování vzdělávání podle Rámcového vzdělávacího programu Lyceum. Nový obor přináší flexibilnější variantu všeobecného vyššího sekundárního vzdělávání. Žáci středních škol díky němu získávají možnost rozhodovat o svém budoucím zaměření až později během studia.

Cílem zavedení nového oboru je nabídnout budoucím žákům a žačkám středních škol studium v obecně odborném oboru, který je připraví na širší oborovou orientaci a současně na studium na vysoké škole. 

Možnost rozhodovat o svém budoucím zaměření až později během studia představuje rozdíl oproti gymnáziím, která se soustředí čistě na akademické vzdělání se širokým záběrem vědních oborů, a oproti stávajícím lyceím, ve kterých si žáci musí zvolit specializaci na začátku studia. Až 40 % disponibilního času bude vyhrazeno pro volitelnou oborovou orientaci. Nový obor zároveň výrazně podpoří přípravu žáků na terciární vzdělávání, a to jak na vysokých, tak na vyšších odborných školách. Díky širšímu spektru znalostí a dovedností budou žáci připraveni kompetentně se rozhodovat o své budoucí kariéře. 

K 4.2.2025 bylo do pokusného ověřování zapojeno 30 škol.

2024

Změna pravidel pro stanovení úplaty ve školních družinách a školních klubech

Na základě novely školského zákona (§ 123) a návazné změny vyhlášky č. 74/2005 o zájmovém vzdělávání, se mění pravidla pro stanovení úplaty ve školních družinách a školních klubech zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.

Místo ředitele školy / školského zařízení nově měsíční úplatu stanovuje zřizovatel. Výše úplaty je nově vázána na výši minimální měsíční mzdy – nesmí přesáhnout 4 % základní sazby minimální mzdy za měsíc. Zřizovatel částku stanoví na období jednoho školní roku, počínaje školním rokem 2024/25. Zároveň se rozšiřuje okruh osob, které mají nárok na snížení/osvobození od úplaty. Nově se týká těch, kdo pobírají přídavek na dítě.

Nová hygienická vyhláška pro školy

Nová hygienická vyhláška č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin  nahrazuje vyhlášku č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Je koncipována jako obecnější právní předpis. Soustředí se na aspekty související s ochranou veřejného zdraví: 

• osvětlení pobytových prostor,
• mikroklimatické ukazatele prostředí,
• teplotu pobytové místnosti,
• ergonomii školního nábytku.

Místo minimální plochy na dítě/žáka stanoví kubaturu vzduchu a světlé výšky pro pobytové místnosti. Neupravuje dělení hygienických zařízení podle pohlaví a počty zařizovacích předmětů (wc mísy, umyvadla) na hygienickém zařízení. Toto přechází na vyhlášku  č.146/2024 Sb. o požadavcích na výstavbu, viz níže, přičemž konkrétní řešení je ponecháno na rozhodnutí zřizovatele. Nevyžaduje vlastní venkovní prostory pro děti v mateřských školách a dětských skupinách. Pro další úpravy viz samotnou hygienickou vyhlášku.

Stavebně technické požadavky nově řeší 2 navazující vyhlášky:

Vyhláška č.146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, která stanoví mj.:

• oplocení pozemku,
• výšku umístění toalet, včetně jejich uspořádání,
• stavební uspořádání prostor.

Vyhláška č. 6/2003 v aktuálním znění, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb a která např. obsahuje limit pro oxid uhličitý v pobytových prostorách.

Vyhlášky o hygienických požadavcích a o požadavcích na výstavbu vstoupily v účinnost 1. 7. 2024.
 

Nová pravidla pro počáteční vzdělávání učitelů; kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství

Začátkem dubna 2024 schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nová pravidla pro vysokoškolské studijní programy, které vedou ke kvalifikaci pedagogických pracovníků - Rámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků. Tato pravidla upravují podobu vzdělávání učitelů a dalších pedagogických pracovníků na všech fakultách připravujících učitele (pedagogických, přírodovědeckých, filozofických, tělovýchovných a dalších) a jsou součástí probíhající Reformy přípravy učitelů. Na změnách se Ministerstvo školství dohodlo se zástupci vysokých škol. 

Oproti předchozímu znění z roku 2017 zavádí nová úprava zejména více praxe do průběhu studia učitelství: studenti učitelství stráví nově v průběhu celého studia minimálně 240 vyučovacích hodin praktickou výukou žáků, z nichž alespoň 80 hodin bude věnováno samostatnému učení nebo učení v tandemu (zbylé hodiny lze absolvovat v roli asistenta pedagoga nebo pozorováním výuky). Tato praxe bude řízená a reflektovaná, a to společně s provázejícím učitelem. Dokument rovněž zavádí tzv. klinický rok, během kterého budou studenti po dobu celého školního roku vedle univerzitní výuky docházet dva až čtyři dny v týdnu do konkrétní školy pozorovat výuku, asistovat pedagogům, učit žáky v páru i samostatně a nabyté zkušenosti reflektovat a propojovat se znalostmi získanými na akademické půdě. Klinický rok mohou fakulty realizovat díky nové možnosti akreditovat učitelské studijní programy také jako souvislé pětileté magisterské programy.

V této souvislosti dále platí, že pro studijní programy připravující budoucí učitele se stává závazným tzv. Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství, který ministerstvo ve spolupráci s fakultami a učiteli z praxe představilo v říjnu 2023. Daný Kompetenční rámec obsahuje celostátní standardy popisující kvality a kompetence absolventů pedagogických oborů.  

Digitalizace přijímacího řízení na střední školy

Od 1.1. 2024 je účinná novela školského zákona, která upravuje digitalizaci přijímacího řízení na střední školy. V praxi to znamená navýšení počtu škol na přihlášce, snazší přístup k informacím o výsledcích přijímacího řízení a nově také prioritizaci vybraných škol. 

Digitalizace přijímacího řízení na střední školy přinesla tyto hlavní změny: 

• Evidence všech přihlášek, jak do maturitních oborů, tak oborů s výučním listem v jednotném informačním systému.
• Uchazeč může podat až 3 přihlášky do oborů středního vzdělávání a další až 2 přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou anebo konzervatoře.
• Zůstává zachována možnost 2 pokusů konat testy jednotné přijímací zkoušky (JPZ), nově tato možnost platí i pro uchazeče, kteří se hlásí pouze na jeden maturitní obor.
• Střední školy nemají zákonnou povinnost zohlednit jako jedno z kritérií přijímacího řízení výsledky předchozího vzdělávání ze ZŠ, mají však možnost toto kritérium použít (součástí kritérií přijímacího řízení však nesmí být hodnocení na vysvědčení za druhé pololetí školního roku 2019/2020 – tato vysvědčení byla vydávána podle zvláštních pravidel zapříčiněných pandemií covid-19 a nejsou srovnatelná).
• Školní část přijímacích zkoušek se skládá v průběhu delšího období, a to i před konáním JPZ.

 

V první fázi digitalizace ve školním roce 2023/24 měli uchazeči možnost podat přihlášku třemi způsoby – elektronickou formou, na vytištěném formuláři z online systému (tzv. výpis) nebo odevzdáním vyplněného tiskopisu. 

Každý uchazeč uvádí ve své přihlášce pořadí oborů středního vzdělávání a středních škol podle priority. Obor vzdělání s nejvyšší prioritou se uvádí na první místo. Uchazeč bude přijat do toho oboru vzdělání, který má v jeho přihlášce nejvyšší prioritu (je uveden na nejvyšším místě) a u nějž jej výsledky přijímacího řízení opravňují k přijetí. Přijat může být uchazeč v prvním a druhém kole pouze do jednoho oboru vzdělání. V případě, že uchazeč nebude chtít nastoupit na určenou školu, bude se muset vzdát na dané škole „svého místa“ (formálně jde o zpětvzetí přihlášky). 

Na přihlašování do oborů vzdělání s talentovou zkouškou ani na konání talentových zkoušek se ve školním roce 2023/24 nic neměnilo. Přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou podávali uchazeči v listopadu 2023 ještě podle tehdejší platné legislativy pouze v listinné formě.  Nově se však tyto přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou doplňovaly i do přihlášky podávané k 20. 2. 2024, aby se „dostaly“ do informačního systému. O přijetí i do oborů vzdělání s talentovou zkouškou tak bude rozhodnuto ve stejný okamžik, jako do ostatních oborů vzdělání.

Digitalizaci procesu přihlášek zajišťuje informační systém DIPSY, který v souladu s novelou školského zákona spustil Cermat ve spolupráci s MŠMT v lednu 2024.

Výsledky přijímacího řízení zveřejní ředitel školy 15. 5. 2024 ve formě seznamu na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup v informačním systému o přijímacím řízení.

Více informací viz Požadavky na přijetí a volba školy v kapitole 6.

Vzdělávání ukrajinských žáků

Nově od 2. 1. 2024 není možné vyhlášení samostatných zápisů do 1. tříd pro ukrajinské děti.

Bude docházet k přeregistraci osob s dočasnou ochranou (do konce března 2024), za účelem prodloužení dočasné ochrany do 31. března 2025.

Změny od školního roku 2024/2025

Zápisy do mateřských škol pro školní rok 2024/2025 budou pro všechny děti probíhat ve standardních termínech a standardním způsobem, nebude již v platnosti samostatný zápis určený pro děti s dočasnou ochranou.

Pro školní rok 2024/2025 musí být obsah vzdělávání již v souladu s ŠVP nebo akreditovaným vzdělávacím programem i pro děti a žáky s dočasnou ochranou. Výjimka platí pouze pro ty, kteří požívají dočasné ochrany méně než 12 měsíců.

Nebude již možnost vytvářet segregované třídy a skupiny pouze pro ukrajinské děti.

Ruší se možnost výjimky z požadavku znalosti českého jazyka pro pedagogy. 

Pro žáky středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol platí možnost zařadit žáky do probíhajícího 1. ročníku jen pro ty s dočasnou ochranou, kteří požívají dočasné ochrany méně než 12 měsíců.

Podrobnosti ke vzdělávání dětí, žáků a studentů z Ukrajiny s dočasnou ochranou viz Specifická podpora dětí, žáků a studentů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině.

Financování

Financování pozice ukrajinského asistenta pedagoga ve školách na období leden-srpen 2024: Finanční prostředky jsou určeny pro právnické osoby vykonávající činnost mateřské školy, základní školy (včetně základní školy speciální) nebo střední školy nebo konzervatoře. Podmínky jsou obdobné jako v předchozím období. Od září 2024 již nebude finanční podpora ukrajinského asistenta pedagoga.

2023

Novela zákona o pedagogických pracovnících

Novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, a zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) přináší do českého školství množství podstatných změn. Ty se týkají různých oblastí, od úprav kvalifikačních požadavků na pedagogické pracovníky, přes zakotvení adaptačního období, uvádějícího a provázejícího učitele v legislativě, až po nový právní rámec velikosti rozpočtu školství na platy učitelů. V pozadí změn stojí snaha vlády zvýšit atraktivitu učitelské profese a přivést do školství nové pracovníky, zejména s ohledem na problém nedostatku učitelů, jehož naléhavost v posledních letech stoupá. Posílení finančního ohodnocení pedagogů, konkrétně včlenění požadavku na plat učitele ve výši minimálně 130 % průměrné mzdy v národním hospodářství, je další formou podpory učitelské profese. Většina novinek je účinných od 1.9 2023, některé od 1.1 2024. Níže uvádíme přehled hlavních změn. 

Změny kvalifikačních předpokladů pro zaměstnávání pedagogů, např.:

• Možnost zaměstnat osobu bez pedagogické složky vzdělání na 2. stupni základních škol a na středních školách až po dobu 3 let;
• Rozšíření kvalifikačních cest pro některé pedagogické pozice (učitel 1. stupně základní školy, speciální pedagog, učitel odborného výcviku, trenér aj.);
• Změna kvalifikačních předpokladů v případě asistentů pedagoga – byl zvýšen počet hodin povinného vzdělávání a zavedena povinná praxe;
• Zakotvení školského logopeda jako samostatné kategorie pedagogického pracovníka.

Další změny:

• Nový právní rámec velikosti rozpočtu školství na platy učitelů - celková výše finančních prostředků určených na platy učitelů bude nově (v měsíčním průměru na 1 úvazek učitele) odpovídat nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství;
• Právní zakotvení dvouletého adaptačního období začínajících učitelů a zavedení pozice uvádějícího učitele;
• Zavedení funkce provádějícího učitele, který vede praxe studentů v regionálním školství.

Více informací lze nalézt na stránkách edu.cz. 

Střední školy: výuka češtiny pro žáky-cizince v jazykových skupinách 2023

Obdobně jako v roce 2022 prodloužila novela vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři pro žáky uvedených škol bezplatnou výuku češtiny v rámci zřizovaných skupin pro jazykovou přípravu žáků-cizinců; opatření zatím platí jen pro školní rok 2023/24. Podmínkou pro zařazení do bezplatné jazykové přípravy je, aby se žák vzdělával ve škole nejvýše 24 měsíců.

Identifikace žáků se sociálním znevýhodněním v základní škole

Žákům se sociálním znevýhodněním se v ČR až dosud mnohdy nedostávalo žádné zvláštní podpory – mimo jiné proto, že ani školy ani pedagogicko-psychologické poradny neměly k dispozici žádný nástroj, jak sociální znevýhodnění žáka identifikovat. S řešením této situace by měla pomoci nově vycházející metodika „Identifikace žáků se sociálním znevýhodněním v základní škole“, kterou vytvořil Národní pedagogický institut ČR.
Materiál navazuje na jedno z hlavních témat stanovených Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, tedy řešení nerovností ve vzdělávání, a je určen především zaměstnancům základních škol a dalším zájemcům z řad širší pedagogické veřejnosti. Cílem je poskytnout školám jednoduchý a funkční nástroj pro identifikaci žáků se sociálním znevýhodněním, tak aby bylo zřejmé, kterým žákům je potřeba poskytovat zvýšenou podporu ve vzdělávání.
Metodika obsahuje jak popis samotného nástroje pro identifikaci žáků se sociálním znevýhodněním, tak i výsledky pilotního ověřování ve čtyřiceti základních školách.
Více informací i celý metodický materiál je k dispozici na webu edu.cz.
 

Vzdělávání ukrajinských žáků – novinky od ledna 2023

S novým rokem 2023 byly prodlouženy i částečně pozměněny podmínky vzdělávání žáků s dočasnou ochranou přicházejících z Ukrajiny a jejich podpora.
Novela zákona 67/2022 o opatřeních v oblasti školství z ledna 2023 prodloužila jeho platnost do srpna 2024. Současně umožnila mateřským a základním školám stanovit pro děti s dočasnou ochranou zvláštní termín zápisu pro školní rok 2023/24, a to v období od 1. června do 15. července. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy k tomu pro školy připravilo metodiku.

Ministerstvo v rámci kompetence svěřené mu již předchozí novelou vydalo tři tzv. opatření obecné povahy, která pro žáky s dočasnou ochranou upravila podmínky:

• přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách pro školní rok 2023/24 (opatření z října 2022): Promíjí se přijímací zkouška z českého jazyka, je-li součástí zkoušky (nezbytná znalost se ověří rozhovorem). Žáci mají nárok konat písemný test jednotné zkoušky z Matematiky a jejích aplikací v ukrajinštině. Školy mohou zadat písemný test školní zkoušky v ukrajinštině, v opačném případě je časový limit navýšen o 25 % a lze použít překladový slovník;
• maturitní zkoušky v roce 2023 (opatření z listopadu 2022): Doba přípravy na ústní zkoušky s výjimkou cizího jazyka se prodlužuje na 30 minut a doba konání všech písemných a praktických zkoušek o 25 %. V případě Českého jazyka a literatury byl snížen minimální rozsah písemné práce na 200 slov a délka žákovského seznamu k ústní zkoušce byla zkrácena na 15 literárních děl. U většiny zkoušek lze použít překladový slovník, příp. Pravidla českého pravopisu;
• závěrečných zkoušek v roce 2023 (opatření z ledna 2023): V oborech s výučním listem se na žádost prodlužuje doba ústní zkoušky o 10 minut a doba přípravy na ni o 15 minut. V oborech bez výučního listu se na žádost prodlužuje doba praktické zkoušky o 60 minut, teoretické zkoušky (či jejích částí) o 10 minut a přípravy na ni o 15 minut. Při zkouškách lze použít překladový slovník.

V roce 2023 pokračuje také finanční podpora ministerstva, podobně jako v roce 2022. Pro financování ukrajinských asistentů pedagoga v mateřských, základních a středních školách a v konzervatořích byly stanoveny podmínky na období ledna až srpen 2023 (finance jsou přiděleny na základě počtu žáků s dočasnou ochranou ve škole) s následným prodloužením podpory od září do konce roku (alokace od září do konce kalendářního roku představuje 116 mil. korun). Pro adaptační skupiny pro děti od 3 do 18 let s dočasnou ochranou byla vyhlášena nová výzva na období leden až červen 2023 (celková alokace je 100 mil. korun).

Letní jazykové kurzy pro děti cizince migrující z Ukrajiny 2023

Účelem poskytnuté dotace je:

• zvýšit jazykové dovednosti v českém jazyce,
• eliminovat předčasné odchody ze vzdělávání z důvodu nedostatečné znalosti českého jazyka.

Celková alokace Výzvy je 10 000 000 Kč. Aktivita je určena pro dítě cizince od 14 do 18 let na intenzivní jazykové kurzy konané v období od 31. 7. 2023 do 1. 9. 2023 (dotace poskytnutá v rámci této Výzvy je určena na intenzivní jazykové kurzy konané v období od 31. 7. 2023 do 1. 9. 2023).

Podpora škol se sociálně znevýhodněnými žáky

V rámci Národního plánu obnovy vyhlásilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2022 dvě výzvy k implementaci „Reformy 3.2.2 Podpora škol". Zaměřují se na základní školy s vyšším poměrem sociálně znevýhodněných žáků. Na základě první výzvy realizuje Národní pedagogický institut projekt Podpora rovných příležitostí. Druhá výzva je pak určena přímo školám.

Podporováno je konkrétních cca 400 škol po celé České republice, které byly vybrány na základě kompozitního indexu ministerstva. Kritéria zahrnují počet romských žáků, žáků s vybraným cizím občanstvím, sociálně znevýhodněných žáků, žáků z odlišného kulturního prostředí či s jinými životními podmínkami, míra předčasných odchodů ze vzdělávání, počet opakování ročníků a dále Index sociálního vyloučení obce (podle Agentury pro sociální začleňování).

Projekt Podpora rovných příležitostí

Projekt Podpora rovných příležitostí je zaměřen na podporu škol s vyšším podílem sociálně znevýhodněných žáků a řešení nerovností ve vzdělávání. Vychází z cílů Strategie vzdělávací politiky 2030+. V rámci projektu budou výše uvedené školy dlouhodobě metodicky podporovány. Realizátorem projektu je Národní pedagogický institut. Celková alokace je 200 milionů Kč.

Hlavním cílem projektu, naplánovaného na léta 2022–2026, je připravit a realizovat řešení vedoucí ke snižování rostoucích nerovností ve vzdělávání. Školám v náročnějších podmínkách bude poskytována vícevrstvá podpora zaměřená mimo jiné také na posilování kompetencí pedagogických pracovníků pro práci s heterogenními skupinami žáků, zejména žáků se sociálním znevýhodněním. Dílčím cílem projektu je navrhnout a ověřit budoucí systém financování škol podle indexu socioekonomického znevýhodnění žáků stanoveného kombinací několika indikátorů.

Dotace na podporu škol s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků

Cílem výzvy na podporu škol s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků je zvýšení školní úspěšnosti těchto žáků, jejich motivace k učení a celkový well-being. Žádat mohou vybrané školy (v prvním kole jen část škol, následovat bude ještě druhé kolo). Výzva je vyhlášena na období 2022–2025. Celková alokována částka je 2 miliardy Kč (v prvním kole 1,3 mld.). Školy obdrží 2 000 až 16 000 Kč na žáka na rok.

Podporované aktivity lze rozdělit do tří oblastí. První z nich je zajištění personální podpory škol, kdy školy mohou požádat vedle asistentů pedagoga i o další podpůrné pozice jako školní psycholog, speciální pedagog a sociální pedagog, kariérový poradce, koordinátor inkluze, adaptační koordinátor, tandemový učitel aj. Druhou oblastí je přímá podpora žáků, tedy pedagogická intervence (doučování), psychosociální intervence (preventivní programy), posílení spolupráce s rodiči sociálně znevýhodněných žáků, zážitkové vzdělávací programy pro žáky, vzdělávací akce se zaměřením na zvyšování studijní motivace žáků, adaptační, socializační aktivity apod. Třetí oblastí je pak zajištění podpory dalšího vzdělávání a rozvoje kompetencí pedagogických pracovníků, která zahrnuje kromě speciálně zaměřených programů dalšího vzdělávání také supervize, stáže, mentoring, koučink či mediace zaměřená např. na řešení konfliktních situací. 

Aktualizace Národního plánu obnovy v roce 2023

V souvislosti s krizí způsobenou onemocněním viru COVID-19 se Evropská komise v rámci unijního plánu obnovy (Next Generation EU) rozhodla spustit tzv. Národní plán obnovy (též Nástroj pro oživení a odolnost - Recovery and Resilience Facility) a poskytnout přímou finanční podporu členským státům na předem schválené reformy a investice. Národní plán obnovy pro Českou republiku schválila Evropská komise v roce 2021. Na pandemii však navázala energetická krize v důsledků ruské agrese proti Ukrajině. V roce 2023 tak vláda a Evropská komise schválily aktualizovaný Národní plán obnovy, který má pomoci zejména s celkovou energetickou transformací (byl zaveden nový sedmý pilíř REPowerEU), kromě toho však zahrnuje také priority současné vlády, jako je např. řešení dostupnosti bydlení či digitalizaci státní správy. Oproti původnímu NPO s alokací 179 mld. Kč se tak rozpočet zvýšil o dalších 50 mld. Kč. Prostředky na realizaci NPO budou České republice poskytnuty v průběhu let 2021 - 2026.
NPO tvoří sedm pilířů: 1. Digitální transformace (37,8 mld. Kč), 2. Fyzická infrastruktura a zelená tranzice (95 mld. Kč), 3. Vzdělávání a trh práce (45,2 mld. Kč), 4. Instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na COVID-19 (10,4 mld. Kč), 5. Výzkum, vývoj a inovace (10,1 mld. Kč), 6. Zdraví a odolnost obyvatel (12, 4 mld. Kč) a 7. REPowerEU (17,5 mld. Kč). Těchto 7 pilířů obsahuje celkem 37 komponent, které spravují jednotlivá ministerstva. Plán celkově obsahuje 58 reforem a 105 investic. 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je v NPO garantem tří komponent za celkem 23 mld. Kč:
•    Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace (revize kurikula, podpora IT vzdělávání a smysluplného zapojování digitálních technologií do výuky, prevence digitální propasti a zvýšení úrovně digitalizace škol);
•    Adaptace kapacity a zaměření školních programů (transformování vysokých škol, investice do rozvoje vybraných klíčových akademických pracovišť, podpora škol s nadměrným zastoupením žáků ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, doučování žáků);
•    Program podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví – EXCELES 

 

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2023-2027

V souladu s ustanovením školského zákona (§ 9 odst. 1) byl zpracován a v prosinci 2023 schválen Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2023-2027 (DZ ČR). Navazuje na Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2019-2023, který byl zohledňován při přípravě Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. Zahrnuje celý systém regionálního školství, v souladu s ním se pak připravují dlouhodobé záměry krajů.

Obsahuje tři klíčové priority ministerstva, které přispívají k naplnění cílů Strategie 2030+ a Programového prohlášení vlády: 

• Děti a mládež: Osobnostní rozvoj a motivace pro celoživotní učení
• Školy a pedagogové: Moderní vzdělávání a připravení pedagogové
• Efektivní systém školství: Udržitelný a efektivní systém založený na odpovědnosti za výsledky

Pro více informací viz 2.1 Aktuální strategie v oblasti vzdělávání