Skip to main content
European Commission logo
EACEA National Policies Platform:Eurydice
Národní reformy v oblasti školního vzdělávání

Czechia

14.Probíhající reformy a politické iniciativy

14.2Národní reformy v oblasti školního vzdělávání

Last update: 28 March 2024

2024

Digitalizace přijímacího řízení na střední školy

Od 1.1. 2024 je účinná novela školského zákona, která upravuje digitalizaci přijímacího řízení na střední školy. V praxi to znamená navýšení počtu škol na přihlášce, snazší přístup k informacím o výsledcích přijímacího řízení a nově také prioritizaci vybraných škol. 

Digitalizace přijímacího řízení na střední školy přinesla tyto hlavní změny

  • Evidence všech přihlášek, jak do maturitních oborů, tak oborů s výučním listem v jednotném informačním systému.
  • Uchazeč může podat až 3 přihlášky do oborů středního vzdělávání a další až 2 přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou anebo konzervatoře.
  • Zůstává zachována možnost 2 pokusů konat testy jednotné přijímací zkoušky (JPZ), nově tato možnost platí i pro uchazeče, kteří se hlásí pouze na jeden maturitní obor. 
  • Střední školy nemají zákonnou povinnost zohlednit jako jedno z kritérií přijímacího řízení výsledky předchozího vzdělávání ze ZŠ, mají však možnost toto kritérium použít (součástí kritérií přijímacího řízení však nesmí být hodnocení na vysvědčení za druhé pololetí školního roku 2019/2020 – tato vysvědčení byla vydávána podle zvláštních pravidel zapříčiněných pandemií covid-19 a nejsou srovnatelná). 
  • Školní část přijímacích zkoušek se skládá v průběhu delšího období, a to i před konáním JPZ.

 

V první fázi digitalizace ve školním roce 2023/24 měli uchazeči možnost podat přihlášku třemi způsoby – elektronickou formou, na vytištěném formuláři z online systému (tzv. výpis) nebo odevzdáním vyplněného tiskopisu. 

Každý uchazeč uvádí ve své přihlášce pořadí oborů středního vzdělávání a středních škol podle priority. Obor vzdělání s nejvyšší prioritou se uvádí na první místo. Uchazeč bude přijat do toho oboru vzdělání, který má v jeho přihlášce nejvyšší prioritu (je uveden na nejvyšším místě) a u nějž jej výsledky přijímacího řízení opravňují k přijetí. Přijat může být uchazeč v prvním a druhém kole pouze do jednoho oboru vzdělání. V případě, že uchazeč nebude chtít nastoupit na určenou školu, bude se muset vzdát na dané škole „svého místa“ (formálně jde o zpětvzetí přihlášky). 

Na přihlašování do oborů vzdělání s talentovou zkouškou ani na konání talentových zkoušek se ve školním roce 2023/24 nic neměnilo. Přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou podávali uchazeči v listopadu 2023 ještě podle tehdejší platné legislativy pouze v listinné formě.  Nově se však tyto přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou doplňovaly i do přihlášky podávané k 20. 2. 2024, aby se „dostaly“ do informačního systému. O přijetí i do oborů vzdělání s talentovou zkouškou tak bude rozhodnuto ve stejný okamžik, jako do ostatních oborů vzdělání.

Digitalizaci procesu přihlášek zajišťuje informační systém DIPSY, který v souladu s novelou školského zákona spustil Cermat ve spolupráci s MŠMT v lednu 2024.

Výsledky přijímacího řízení zveřejní ředitel školy 15. 5. 2024 ve formě seznamu na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup v informačním systému o přijímacím řízení.

Více informací viz Požadavky na přijetí a volba školy v kapitole 6.

2023

Novela zákona o pedagogických pracovnících

Novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, a zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) přináší do českého školství množství podstatných změn. Ty se týkají různých oblastí, od úprav kvalifikačních požadavků na pedagogické pracovníky, přes zakotvení adaptačního období, uvádějícího a provázejícího učitele v legislativě, až po nový právní rámec velikosti rozpočtu školství na platy učitelů. V pozadí změn stojí snaha vlády zvýšit atraktivitu učitelské profese a přivést do školství nové pracovníky, zejména s ohledem na problém nedostatku učitelů, jehož naléhavost v posledních letech stoupá. Posílení finančního ohodnocení pedagogů, konkrétně včlenění požadavku na plat učitele ve výši minimálně 130 % průměrné mzdy v národním hospodářství, je další formou podpory učitelské profese. Většina novinek je účinných od 1.9 2023, některé od 1.1 2024. Níže uvádíme přehled hlavních změn. 

Změny kvalifikačních předpokladů pro zaměstnávání pedagogů, např.:

  • Možnost zaměstnat osobu bez pedagogické složky vzdělání na 2. stupni základních škol a na středních školách až po dobu 3 let;
  • Rozšíření kvalifikačních cest pro některé pedagogické pozice (učitel 1. stupně základní školy, speciální pedagog, učitel odborného výcviku, trenér aj.);
  • Změna kvalifikačních předpokladů v případě asistentů pedagoga – byl zvýšen počet hodin povinného vzdělávání a zavedena povinná praxe;
  • Zakotvení školského logopeda jako samostatné kategorie pedagogického pracovníka.

Další změny:

  • Nový právní rámec velikosti rozpočtu školství na platy učitelů - celková výše finančních prostředků určených na platy učitelů bude nově (v měsíčním průměru na 1 úvazek učitele) odpovídat nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství;
  • Právní zakotvení dvouletého adaptačního období začínajících učitelů a zavedení pozice uvádějícího učitele;
  • Zavedení funkce provádějícího učitele, který vede praxe studentů v regionálním školství.

Více informací lze nalézt na stránkách edu.cz

Střední školy: výuka češtiny pro žáky-cizince v jazykových skupinách 2023

Obdobně jako v roce 2022 prodloužila novela vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři pro žáky uvedených škol bezplatnou výuku češtiny v rámci zřizovaných skupin pro jazykovou přípravu žáků-cizinců; opatření zatím platí jen pro školní rok 2023/24. Podmínkou pro zařazení do bezplatné jazykové přípravy je, aby se žák vzdělával ve škole nejvýše 24 měsíců.

Identifikace žáků se sociálním znevýhodněním v základní škole

Žákům se sociálním znevýhodněním se v ČR až dosud mnohdy nedostávalo žádné zvláštní podpory – mimo jiné proto, že ani školy ani pedagogicko-psychologické poradny neměly k dispozici žádný nástroj, jak sociální znevýhodnění žáka identifikovat. S řešením této situace by měla pomoci nově vycházející metodika „Identifikace žáků se sociálním znevýhodněním v základní škole“, kterou vytvořil Národní pedagogický institut ČR.
Materiál navazuje na jedno z hlavních témat stanovených Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, tedy řešení nerovností ve vzdělávání, a je určen především zaměstnancům základních škol a dalším zájemcům z řad širší pedagogické veřejnosti. Cílem je poskytnout školám jednoduchý a funkční nástroj pro identifikaci žáků se sociálním znevýhodněním, tak aby bylo zřejmé, kterým žákům je potřeba poskytovat zvýšenou podporu ve vzdělávání.
Metodika obsahuje jak popis samotného nástroje pro identifikaci žáků se sociálním znevýhodněním, tak i výsledky pilotního ověřování ve čtyřiceti základních školách.
Více informací i celý metodický materiál je k dispozici na webu edu.cz.
 

Vzdělávání ukrajinských žáků – novinky od ledna 2023

S novým rokem 2023 byly prodlouženy i částečně pozměněny podmínky vzdělávání žáků s dočasnou ochranou přicházejících z Ukrajiny a jejich podpora.
Novela zákona 67/2022 o opatřeních v oblasti školství z ledna 2023 prodloužila jeho platnost do srpna 2024. Současně umožnila mateřským a základním školám stanovit pro děti s dočasnou ochranou zvláštní termín zápisu pro školní rok 2023/24, a to v období od 1. června do 15. července. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy k tomu pro školy připravilo metodiku.

Ministerstvo v rámci kompetence svěřené mu již předchozí novelou vydalo tři tzv. opatření obecné povahy, která pro žáky s dočasnou ochranou upravila podmínky:

  • přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách pro školní rok 2023/24 (opatření z října 2022): Promíjí se přijímací zkouška z českého jazyka, je-li součástí zkoušky (nezbytná znalost se ověří rozhovorem). Žáci mají nárok konat písemný test jednotné zkoušky z Matematiky a jejích aplikací v ukrajinštině. Školy mohou zadat písemný test školní zkoušky v ukrajinštině, v opačném případě je časový limit navýšen o 25 % a lze použít překladový slovník;
  • maturitní zkoušky v roce 2023 (opatření z listopadu 2022): Doba přípravy na ústní zkoušky s výjimkou cizího jazyka se prodlužuje na 30 minut a doba konání všech písemných a praktických zkoušek o 25 %. V případě Českého jazyka a literatury byl snížen minimální rozsah písemné práce na 200 slov a délka žákovského seznamu k ústní zkoušce byla zkrácena na 15 literárních děl. U většiny zkoušek lze použít překladový slovník, příp. Pravidla českého pravopisu;
  • závěrečných zkoušek v roce 2023 (opatření z ledna 2023): V oborech s výučním listem se na žádost prodlužuje doba ústní zkoušky o 10 minut a doba přípravy na ni o 15 minut. V oborech bez výučního listu se na žádost prodlužuje doba praktické zkoušky o 60 minut, teoretické zkoušky (či jejích částí) o 10 minut a přípravy na ni o 15 minut. Při zkouškách lze použít překladový slovník.

V roce 2023 pokračuje také finanční podpora ministerstva, podobně jako v roce 2022. Pro financování ukrajinských asistentů pedagoga v mateřských, základních a středních školách a v konzervatořích byly stanoveny podmínky na období ledna až srpen 2023 (finance jsou přiděleny na základě počtu žáků s dočasnou ochranou ve škole) s následným prodloužením podpory od září do konce roku (alokace od září do konce kalendářního roku představuje 116 mil. korun). Pro adaptační skupiny pro děti od 3 do 18 let s dočasnou ochranou byla vyhlášena nová výzva na období leden až červen 2023 (celková alokace je 100 mil. korun).

Podpora škol se sociálně znevýhodněnými žáky

V rámci Národního plánu obnovy vyhlásilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2022 dvě výzvy k implementaci „Reformy 3.2.2 Podpora škol". Zaměřují se na základní školy s vyšším poměrem sociálně znevýhodněných žáků. Na základě první výzvy realizuje Národní pedagogický institut projekt Podpora rovných příležitostí. Druhá výzva je pak určena přímo školám.

Podporováno je konkrétních cca 400 škol po celé České republice, které byly vybrány na základě kompozitního indexu ministerstva. Kritéria zahrnují počet romských žáků, žáků s vybraným cizím občanstvím, sociálně znevýhodněných žáků, žáků z odlišného kulturního prostředí či s jinými životními podmínkami, míra předčasných odchodů ze vzdělávání, počet opakování ročníků a dále Index sociálního vyloučení obce (podle Agentury pro sociální začleňování).

Projekt Podpora rovných příležitostí

Projekt Podpora rovných příležitostí je zaměřen na podporu škol s vyšším podílem sociálně znevýhodněných žáků a řešení nerovností ve vzdělávání. Vychází z cílů Strategie vzdělávací politiky 2030+. V rámci projektu budou výše uvedené školy dlouhodobě metodicky podporovány. Realizátorem projektu je Národní pedagogický institut. Celková alokace je 200 milionů Kč.

Hlavním cílem projektu, naplánovaného na léta 2022–2026, je připravit a realizovat řešení vedoucí ke snižování rostoucích nerovností ve vzdělávání. Školám v náročnějších podmínkách bude poskytována vícevrstvá podpora zaměřená mimo jiné také na posilování kompetencí pedagogických pracovníků pro práci s heterogenními skupinami žáků, zejména žáků se sociálním znevýhodněním. Dílčím cílem projektu je navrhnout a ověřit budoucí systém financování škol podle indexu socioekonomického znevýhodnění žáků stanoveného kombinací několika indikátorů.

Dotace na podporu škol s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků

Cílem výzvy na podporu škol s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků je zvýšení školní úspěšnosti těchto žáků, jejich motivace k učení a celkový well-being. Žádat mohou vybrané školy (v prvním kole jen část škol, následovat bude ještě druhé kolo). Výzva je vyhlášena na období 2022–2025. Celková alokována částka je 2 miliardy Kč (v prvním kole 1,3 mld.). Školy obdrží 2 000 až 16 000 Kč na žáka na rok.

Podporované aktivity lze rozdělit do tří oblastí. První z nich je zajištění personální podpory škol, kdy školy mohou požádat vedle asistentů pedagoga i o další podpůrné pozice jako školní psycholog, speciální pedagog a sociální pedagog, kariérový poradce, koordinátor inkluze, adaptační koordinátor, tandemový učitel aj. Druhou oblastí je přímá podpora žáků, tedy pedagogická intervence (doučování), psychosociální intervence (preventivní programy), posílení spolupráce s rodiči sociálně znevýhodněných žáků, zážitkové vzdělávací programy pro žáky, vzdělávací akce se zaměřením na zvyšování studijní motivace žáků, adaptační, socializační aktivity apod. Třetí oblastí je pak zajištění podpory dalšího vzdělávání a rozvoje kompetencí pedagogických pracovníků, která zahrnuje kromě speciálně zaměřených programů dalšího vzdělávání také supervize, stáže, mentoring, koučink či mediace zaměřená např. na řešení konfliktních situací. 

Aktualizace Národního plánu obnovy v roce 2023

V souvislosti s krizí způsobenou onemocněním viru COVID-19 se Evropská komise v rámci unijního plánu obnovy (Next Generation EU) rozhodla spustit tzv. Národní plán obnovy (též Nástroj pro oživení a odolnost - Recovery and Resilience Facility) a poskytnout přímou finanční podporu členským státům na předem schválené reformy a investice. Národní plán obnovy pro Českou republiku schválila Evropská komise v roce 2021. Na pandemii však navázala energetická krize v důsledků ruské agrese proti Ukrajině. V roce 2023 tak vláda a Evropská komise schválily aktualizovaný Národní plán obnovy, který má pomoci zejména s celkovou energetickou transformací (byl zaveden nový sedmý pilíř REPowerEU), kromě toho však zahrnuje také priority současné vlády, jako je např. řešení dostupnosti bydlení či digitalizaci státní správy. Oproti původnímu NPO s alokací 179 mld. Kč se tak rozpočet zvýšil o dalších 50 mld. Kč. Prostředky na realizaci NPO budou České republice poskytnuty v průběhu let 2021 - 2026.
NPO tvoří sedm pilířů: 1. Digitální transformace (37,8 mld. Kč), 2. Fyzická infrastruktura a zelená tranzice (95 mld. Kč), 3. Vzdělávání a trh práce (45,2 mld. Kč), 4. Instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na COVID-19 (10,4 mld. Kč), 5. Výzkum, vývoj a inovace (10,1 mld. Kč), 6. Zdraví a odolnost obyvatel (12, 4 mld. Kč) a 7. REPowerEU (17,5 mld. Kč). Těchto 7 pilířů obsahuje celkem 37 komponent, které spravují jednotlivá ministerstva. Plán celkově obsahuje 58 reforem a 105 investic. 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je v NPO garantem tří komponent za celkem 23 mld. Kč:
•    Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace (revize kurikula, podpora IT vzdělávání a smysluplného zapojování digitálních technologií do výuky, prevence digitální propasti a zvýšení úrovně digitalizace škol);
•    Adaptace kapacity a zaměření školních programů (transformování vysokých škol, investice do rozvoje vybraných klíčových akademických pracovišť, podpora škol s nadměrným zastoupením žáků ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, doučování žáků);
•    Program podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví – EXCELES 
 

2022

OP Jan Amos Komenský byl schválen Evropskou komisí

V červnu 2022 schválila Evropská komise Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK). V novém období 2021–2027 je na podporu výzkumu, vývoje a vzdělávání určeno 90 miliard korun. Nový program navazuje na řadu podporovaných aktivit z předešlého Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) a současně přináší novinky reagující na aktuální globální výzvy jako jsou klimatické a společenské změny, posílení konkurenceschopnosti prostřednictvím digitalizace, robotizace a inovací.

Program má dvě priority; první je podpora výzkumu a vývoje s celkovou alokací 43 mld. Kč. Cílí na rozvoj špičkových kapacit, a to jak v oblasti infrastrukturní, tak v oblasti lidských zdrojů. Vedle rozvoje managementu výzkumných organizací a internacionalizace se nově zaměřuje také na podporu návratu osob z rodičovské dovolené. Cílem je také prohloubení znalostního potenciálu, kterým subjekty v ČR disponují, a vytvoření základny pro budoucí aplikovatelnost výsledků výzkumu a vývoje v praxi.

Zhruba 47 mld. korun v druhé prioritě je určeno na podporu všech úrovní vzdělávání od předškolního po vysokoškolské (alokace na regionální školství činí 28 mld. Kč, na vysokoškolský sektor 19 mld. Kč). Prostředky jsou určeny na modernizaci cílů a obsahů vzdělávání, včetně forem a metod učení, zvýšení atraktivity učitelské profese prostřednictvím kvalitnějšího pregraduálního vzdělávání a podpory začínajících učitelů i jejich dalšího vzdělávání a profesního rozvoje. Program cílí rovněž na zajištění spravedlivého přístupu ke kvalitnímu vzdělání, snížení segregace, nerovností a rizik vyloučení ohrožených skupin ze vzdělávání, přičemž za sociálně a ekonomicky znevýhodněné skupiny považuje OP JAK i ukrajinské migranty.

Střední školy: výuka češtiny pro žáky-cizince v jazykových skupinách

Na základě novely vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři je nově pro žáky uvedených škol k dispozici bezplatná výuka češtiny v rámci zřizovaných skupin pro jazykovou přípravu žáků-cizinců; opatření zatím platí jen pro školní rok 2022/23. Podmínkou je délka pobytu žáka-cizince na území ČR, která musí být kratší než 12 kalendářních měsíců. Podrobnější informace o školách poskytujících výuku češtiny, vznik a fungování skupin pro jazykovou přípravu a zařazení žáka do těchto skupin jsou uvedeny v oddíle Specifická podpora cizinců

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy k poskytování bezplatné jazykové přípravy ve středních školách (a konzervatoři) vydalo podrobný metodický materiál a bude průběžně sledovat úspěšnost jazykové přípravy sběrem relevantních dat, formou webinářů se školami či konzultací se samotnými žáky. Skupiny pro jazykovou přípravu budou financovány z krajské rezervy tzv. přímých výdajů na vzdělávání.

Vzdělávání ukrajinských žáků v roce 2022/23

V novém školním roce v základních školách výrazně přibylo žáků příchozích z Ukrajiny (celkem dochází přes 43 tisíc těchto žáků). Ještě větší nárůst zaznamenaly střední školy (celkem se vzdělávají 4 tisíce žáků). Počty se zvýšily také v konzervatořích a vyšších odborných školách (v obou případech je navštěvuje přes sto žáků/studentů). (Zdroj dat: MŠMT. Všechny údaje jsou k 12. září.) Již s předstihem byla přijata opatření, která by měla usnadnit jejich začlenění do vzdělávání.

V červnu 2022 nabyla účinnosti novela zákona č. 67/2022, která prodloužila platnost většiny ustanovení až do 31. srpna 2023. To platí i pro možnost zajistit vzdělávání ve třídách pro ukrajinské žáky (nebo vzdělávání samostatného žáka) pedagogickým pracovníkem, který neprokáže znalost českého jazyka. Nově má škola možnost zaměstnat pedagogického pracovníka, který má znalost ukrajinského jazyka na úrovni rodilého mluvčího a znalost českého jazyka v rozsahu nezbytném pro výkon dané práce, který působí ve třídě společně s jiným pedagogickým pracovníkem s plnou znalostí češtiny. Tato opatření je určeno zejm. pro heterogenní třídy. Při splnění určitých podmínek mohou školy obdržet finanční prostředky od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na platy těchto "ukrajinských asistentů pedagoga" (na období září–prosinec 2022 a leden–srpen 2023).

Kromě komentáře ke zmíněné novele připravilo ministerstvo školství také řadu dalších metodických materiálů, dostupných na webových stránkách edu.cz/ukrajina.

Ve školním roce 2022/23 pokračuje finanční podpora tzv. adaptačních skupin pro ukrajinské žáky a nadále je také možno čerpat prostředky ze zdrojů EU, viz Finanční podpora vzdělávání žáků migrujících z Ukrajiny.

Finanční podpora vzdělávání žáků migrujících z Ukrajiny 2022

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo v roce 2022 několik výzev k podávání žádostí o poskytnutí dotace na podporu vzdělávání ukrajinských žáků:

Výzvy ministerstvo zveřejňuje na webu edu.cz/ukrajina.

Školy mohou čerpat prostředky i v rámci Národního plánu obnovy a nově také z Operačního programu Jan Amos Komenský.

Vzdělávání ukrajinských žáků v roce 2021/22

Ukrajinští občané, kterým byla udělena dočasná ochrana, mají přístup ke vzdělávání v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách i konzervatořích podle školského zákona stejně jako čeští občané. Na děti od 6 do 15 let se vztahuje povinná školní docházka, pokud na území ČR pobývají déle než 90 dní; nově příchozí žáci mají nárok na bezplatnou přípravu k začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka. (Podobná pravidla platí pro povinné předškolní vzdělávání.) Cizincům na všech vzdělávacích úrovních mohou být navíc poskytována podpůrná opatření jazykového či jiného charakteru. Přehled vzdělávání cizinců podle školského zákona viz oddíl Specifická podpora cizinců.

V souvislosti s ukrajinskou krizí byly vydány tři zákony, účinné od 21. března 2022 do 31. března 2023. Vztahují se až na výjimky pouze na ukrajinské občany s dočasnou ochranou. Zákon č. 65/2022 upravuje podmínky udělování dočasné ochrany a poskytování zdravotnických služeb, zákon č. 66/2022 se týká zaměstnanosti a sociálního zabezpečení (vč. péče v dětských skupinách). Zákon č. 67/2022 zavádí následující opatření ve školství:

  • Dočasně lze navýšit kapacitu školy, není také třeba dodržet všechny požadavky na prostorové podmínky (např. lze vyučovat v jiných než školských budovách).
  • Pro případ, že ředitel nemohl přijmout dítě v průběhu školního roku do mateřské či základní školy, je stanoven postup k zajištění místa v jiné škole.
  • Pro další školní rok byl pro přijetí do mateřských a základních škol pro tyto děti určen samostatný termín zápisu 1. června až 15. července.
  • V průběhu školního roku lze zájemce přijmout nejen do vyššího, ale i do prvního ročníku střední školy, konzervatoře či vyšší odborné školy. Pro přijímací řízení na střední školu pro následující školní rok platí: Termín podání přihlášky byl posunut na 5. (u maturitních oborů), resp. 8. dubna. Čas pro jednotnou i školní zkoušku byl navýšen o 25 %. Uchazeči mohou konat jednotnou zkoušku z matematiky v ukrajinštině či angličtině. (Kromě toho na všech vzdělávacích úrovních platí standardní možnost nahradit zkoušku z českého jazyka pohovorem.)
  • Doklady o předchozím vzdělání mohou být nahrazeny čestným prohlášením.
  • Dětem, žákům a studentům lze za účelem adaptace na nezbytně nutnou dobu upravit/nahradit vzdělávací obsah. Do 31. srpna 2022 může ve třídách/skupinách, ve kterých jsou vzděláváni výhradně Ukrajinci (nejen ti s dočasnou ochranou) působit pedagogický pracovník, který neprokáže znalost českého jazyka.

Metodickou podporu pro vzdělávání cizinců obecně poskytuje Národní pedagogický institut (NPI) prostřednictvím webových stránek cizinci.npi.cz. NPI nabízí např. služby tlumočení a překladatelství anebo adaptačního koordinátora. V reakci na aktuální situaci NPI vytvořil speciální webovou stránku zaměřenou na pomoc ukrajinským žákům ukrajina.npi.cz. Přehled metodických materiálů, dalších informací a užitečných odkazů je dostupný na portálu edu.cz/ukrajina, spravovaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Vzdělávání ukrajinských žáků i podporu poskytovanou na základě školské legislativy by mělo pokrýt běžné financování škol ze státního rozpočtu. Kromě toho se připravují různé dotace na jednotlivé podpůrné aktivity. Školy mohou také čerpat prostředky v rámci Národního plánu obnovy.

Další vzdělávací a podpůrné projekty pro ukrajinské občany jsou realizovány mimo rámec školského zákona. Různé organizace (např. obce, kraje, rodinná centra, firmy i školy a školská zařízení) provozují adaptační skupiny, které mají usnadnit začlenění žáků do škol. Plánuje se jejich financování formou dotací. Nadační fond Děti Ukrajiny uskutečňuje projekt Ukrajinské jednotřídky ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Velvyslanectvím Ukrajiny a dalšími institucemi. Výuka probíhá v ukrajinském jazyce podle ukrajinského kurikula. Jde o dočasný projekt zejména pro osoby, u kterých se očekává brzký návrat na Ukrajinu.

Povinné vzdělávání: změny ve vzdělávání dětí-cizinců

V rámci povinného vzdělávání byla aktualizována některá stávající opatření, která se týkají podmínek pro začleňování žáků-cizinců do základního vzdělávání.

Změny se opírají o novelu vyhlášky o základním vzdělávání, konkrétně vzdělávání ve skupinách pro jazykovou přípravu. Byla specifikována pravidla pro zařazení škol na seznam škol určených pro jazykovou přípravu žáků-cizinců, podmínky pro zařazení žáků do jazykové přípravy a způsob, jakým ji školy zajišťují. Délka jazykové přípravy byla prodloužena na 100-200 hodin v období max. 10 měsíců vyučování.

V souvislosti s těmito změnami byly vydány metodické materiály, které jsou dostupné na webu cizinci.npi.cz, spravovaném Národním pedagogickým institutem. Pedagogičtí pracovníci mají pro výuku k dispozici Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro základní vzdělávání.

Jazyková příprava se v základním vzdělávání nově financuje z rezervy kraje na vzdělávání. Jazykovou podporu cizinců, kteří nesplňují podmínky vyhlášky, a žáků s odlišným mateřským jazykem lze financovat např. prostřednictvím podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebo v rámci různých projektů.

Pro více informací viz Specifická podpora cizinců.