Řídicí dokumenty

Řídicí dokumenty v péči o děti raného věku

Žádný centrální výchovný program pro dětské skupiny neexistuje, zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině pouze určuje oblasti, na které má být péče zaměřena. Poskytovatelé však mají povinnost vypracovat „plán výchovy a péče o dítě, rozvoje schopností, kulturních a hygienických návyků dítěte“. Ten je hodnocen v rámci ověřování kvality péče pomocí standardů stanovených vyhláškou o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině z roku 2021. Standardy jsou podrobněji rozvedeny v metodickém materiálu MPSV. Povinnost vypracovat plán výchovy a péče platí i pro sousedské dětské skupiny. Kontrolu dodržování zákonných povinností vykonává Úřad práce ČR.

Řídicí dokumenty v předškolním vzdělávání

Kurikulární dokumenty v ČR jsou vytvářeny na dvou úrovních, státní a školní. Závazný rámec pro vzdělávání v mateřských školách a v přípravných třídách základních škol a přípravném stupni základní školy speciální stanovuje na celostátní úrovni Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2004. Dokument vytvořil tehdejší Výzkumný ústav pedagogický společně s odborníky z vysokých škol, České školní inspekce a Státního zdravotního ústavu. Následné revize prováděl Národní ústav pro vzdělávání, opět ve spolupráci s experty z dalších institucí. Od roku 2020 má program na starosti nově vzniklý Národní pedagogický institut. 

Mateřské školy pracují s RVP PV od roku 2004. V roce 2012 byl RVP PV doplněn o přílohu Konkretizované očekávané výstupy. Mezi lety 2016 a 2018 byly prováděny úpravy RVP PV v návaznosti na změny školského zákona s důrazem na jazykovou podporu, inkluzi a vzdělávání dětí mladších 3 let. V roce 2024 byla schválena zásadní revize RVP která reflektuje cíle Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+. Školy mohou revidovaný RVP PV dobrovolně používat od 1.9.2025.

Hlavní principy Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání

• Definuje kvalitu předškolního vzdělávání, zejména cílů, podmínek, obsahu a výsledku vzdělávání
• Umožňuje srovnatelné hodnocení kvality předškolního vzdělávání v mateřských školách
• Poskytuje prostor pro volbu a rozvoj různých programů a koncepcí mateřských škol
• Umožňuje mateřským školám primárně vycházet z místních podmínek, potřeb a možností a školu tak individuálně profilovat
• Obsahuje rámcová kritéria k evaluaci vnitřní (v rámci mateřské školy) i vnější (zpravidla Českou školní inspekcí).
• Neměl by obsahovat nic co je již uvedeno v jiných závazných např. legislativních dokumentech.

Na základě RVP PV připravují jednotlivé školy své školní vzdělávací programy (ŠVP). ŠVP vydává ředitel školy po projednání s pedagogickou radou a zveřejní jej na veřejně přístupném místě ve škole a na webových stránkách školy. Je povinen projednat jej i se zřizovatelem. ŠVP by měl být společným východiskem pro práci pedagogů v rámci jednotlivých tříd. Na jeho základě a v souladu s ním by si měl tým třídy (pedagogové a případní asistenti pedagoga) připravovat svůj plán – třídní vzdělávací program tak, aby svým obsahem odpovídal věku, možnostem, zájmům a potřebám dětí konkrétní třídy, zohledňoval aktuální témata, o které děti projevují zájem, dynamiku třídy a svou formou způsobu práce pedagoga. Pedagogové si je připravují většinou průběžně a operativně je dotvářejí a upravují. Školní vzdělávací program i třídní vzdělávací program by měl být dostatečně flexibilní a průběžně aktualizovaný v reakci na autoevaluaci, externí evaluaci, změnu předpisů a výsledky pedagogického diagnostikování. 

Revidované RVP PV, které školy mohou používat dobrovolně od 1.9.2025 (povinně od 1.9.2026) již nepožaduje, aby plánování vzdělávací nabídky probíhalo formou vypracování třídního vzdělávacího programu. Důraz je kladen na kvalitu vzdělávací nabídky a práci s individuálními diagnostickými portfolii dětí s tím, že forma plánování je ponechána na týmu třídy.

Oblasti učení a rozvoje

Oblasti učení a rozvoje v péči o děti raného věku

Péče v dětské skupině je podle zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině zaměřena na:

• zajištění potřeb dítěte a na výchovu
• rozvoj schopností
• rozvoj kulturních návyků dítěte
• rozvoj hygienických a sociálních návyků dítěte

Poskytovatel je povinen zpracovat plán výchovy a péče (''plán výchovy a péče o dítě, rozvoje schopností, kulturních a hygienických návyků dítěte") se zaměřením na:

• formování osobnosti dítěte
• fyzický a psychický vývoj dítěte

Plán výchovy a péče je hodnocen v rámci ověřování kvality péče pomocí standardů stanovených vyhláškou o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Plán výchovy a péče: 

• zohledňuje věkové složení dětí a individuální potřeby každého dítěte vzhledem k jeho zdravotnímu a psychickému stavu,
• nastavuje vhodné psychosociálních podmínky výchovné péče v dětské skupině,
• je založen na výchovných hodnotách a přístupech umožňujících dětem dosáhnout jejich plného potenciálu,
• upravuje podmínky a způsoby zajištění péče v případě přijetí dítěte se specifickými potřebami.

Oblasti učení a rozvoje v předškolním vzdělávání

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) obsahuje úkoly předškolního vzdělávání, rámcové cíle a záměry, klíčové kompetence a vzdělávací oblasti. Mateřské školy pracují s RVP PV od roku 2004. V roce 2024 byl schválen revidovaný Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, který mohou mateřské školy dobrovolně implementovat od 1.9.2025.

Úkoly předškolního vzdělávání

Hlavním úkolem předškolního vzdělávání v současném i revidovaném Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání je rozvíjet osobnost dítěte po stránce sociální, emocionální, kognitivní i fyzické s ohledem na jeho dispozice a jedinečnost tak, aby na konci předškolního vzdělávání bylo samostatnou osobností, schopnou zvládat nároky života, které jsou na ni běžně kladeny v prostředí jí blízkém, především v prostředí rodiny a školy.

Předškolní vzdělávání má za úkol:

• doplňovat a podporovat rodinnou výchovu;
• zajistit dítěti prostředí s dostatkem podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení;
• smysluplně obohacovat denní program dítěte;
• poskytovat dítěti odbornou péči;
• usnadňovat dítěti jeho další životní i vzdělávací cestu;
• vytvářet předpoklady pro pokračování ve vzdělávání tím, že za všech okolností budou maximálně podporovány individuální rozvojové možnosti dětí;
• plnit úkol diagnostický, zejména ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami;
• poskytovat včasnou speciálně pedagogickou péči.

Rámcové cíle a záměry

Cíle předškolního vzdělávání jsou formulované očekávanými výsledky učení v klíčových kompetencích a očekávanými výsledky učení ve vzdělávacích oblastech.

Předškolní vzdělávání má za cíl:

• rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání;
• osvojení základních hodnot, na nichž je založena naše společnost;
• získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí.

Klíčové kompetence

Klíčové kompetence jsou v Rámcovém vzdělávacím programu formulovány jako soubory předpokládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, kterých by dítě opouštějící předškolní vzdělávání mělo ideálně dosáhnout. Soubor klíčových kompetencí nabízí učitelům představu, kam směřovat a o co v předškolním vzdělávání usilovat.

Pokud jsou cíle naplňovány, směřují k utváření základů klíčových kompetencí:

• kompetence k učení
• kompetence k řešení problémů
• kompetence komunikativní
• kompetence sociální a personální
• kompetence činnostní a občanské

Dle revidovaného RVP PV (dobrovolné od 1.9.2025) nově také:

• kompetence kulturní
• kompetence digitální

Vzdělávací oblasti

Obsah předškolního vzdělávání představuje hlavní prostředek vzdělávání. Respektuje specifika předškolního vzdělávání, vytváří příležitosti k učení a vzbuzuje zájem dítěte k objevování a poznávání, zohledňuje činnostní a integrované pojetí předškolního vzdělávání. 

V Rámcovém vzdělávacím programu je obsah vzdělávání rozdělen do pěti vzdělávacích oblastí:

• Dítě a jeho tělo (biologická) – tělesná zdatnost, pohybové dovednosti, sebeobsluha, zdravé životní návyky
• Dítě a jeho psychika (psychologická) - jazyk a řeč, poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace, sebepojetí, city, vůle
• Dítě a ten druhý (interpersonální) – pravidla chování, navazování vztahů, komunikace, kooperace
• Dítě a společnost (sociálně-kulturní) – pravidla soužití, schopnost žít ve společenství, povědomí o mezilidských morálních hodnotách, seznamování s kulturou a uměním, povědomí o existenci ostatních kultur a národností
• Dítě a svět (environmentální) – povědomí o okolním světě a jeho dětí, poznávání jiných kultur, ochrana životního prostředí

Dle revidovaného RVP PV (dobrovolné od 1.9.2025) jsou vzdělávací oblasti:

• Dítě a jeho tělo
• Dítě a jeho psychika
• Dítě, ten druhý a společnost
• Dítě a svět

Pro každou vzdělávací oblast jsou uvedeny:

• základní charakteristika a vzdělávací záměry
• dílčí vzdělávací cíle
• vzdělávací nabídka (tj. činnosti, příp. příležitosti, které by v konkrétní oblasti mělo předškolní vzdělávání nabízet a zajišťovat)
• očekávané výstupy, resp. kompetence, které je možno obecně považovat v této úrovni vzdělávání za dosažitelné
• rizika, která znesnadňují průběh vzdělávání a která mohou v dané oblasti ohrozit jeho záměr

Digitální povědomí není samostatnou vzdělávací oblastí v současném RVP PV. Užívání běžných informační a komunikativních prostředků a techniky je však součástí komunikativní kompetence a psychologické vzdělávací oblasti. Digitální kompetence jsou jednou z nově přidaných oblastí v revidovaném RVP PV, které může být mateřskými školami využíváno od 1.9.2025.

Vzdělávání v cizích jazycích není v předškolním vzdělávání povinné. Jazykové vzdělávání je však často součástí školních vzdělávacích programů, ať už ve formě jazykové propedeutiky, plné implementace cizího jazyka do vzdělávání, anebo nepovinné aktivity. Kromě toho se v některých mateřských školách uskutečňuje výuka v jazyce národnostní menšiny (v polském jazyce). 

Dětem s odlišným mateřským jazykem s povinností předškolního vzdělávání se za stanovených podmínek poskytuje bezplatná výuka českého jazyka formou skupin pro jazykovou přípravu (pokud je v mateřské škole 4 a více těchto dětí)v mateřské škole, příp. individuální jazykovéá podporya v rozsahu 1 hodiny týdně, rozdělené do dvou nebo více kratších bloků (obvykle 20 minutových), aby odpovídala možnostem dětí předškolního věku. Metodiku zajišťuje NPI ČR, školy mají možnost využít podpůrné materiály (Více viz kapitola Podpora a poradenství ve vzdělávání). Jazyková příprava je poskytována bezplatně a financovaná normativně ze státního rozpočtu.

Pedagogické přístupy

Pedagogické přístupy v péči o děti raného věku

Pro péči v dětské skupině jsou některé pedagogické přístupy dány standardy kvality péče, které jsou poskytovatelé povinni dodržovat. Konkrétní kritéria jsou popsána ve vyhlášce o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. V oblasti péče o dítě a naplňování potřeb dítěte jsou stanovena mj. tato kritéria:

• Plán výchovy a péče zohledňuje věkové složení dětí, individuální potřeby každého dítěte vzhledem k jeho zdravotnímu a psychickému stavu, nastavuje vhodné psychosociálních podmínky výchovné péče v dětské skupině a je založen na výchovných hodnotách a přístupech umožňujících dětem dosáhnout jejich plného potenciálu, zejména kognitivní, sociální, emocionální, fyzické a jazykové schopnosti a dovednosti a upravuje také podmínky a způsoby zajištění péče v případě přijetí dítěte se specifickými potřebami.
• Poskytovatel písemně zpracuje proces nástupu dítěte do dětské skupiny a podle těchto pravidel postupuje, zohledňuje individuální potřeby dítěte a s pravidly postupu při adaptaci dítěte na pobyt v dětské skupině seznámí rodiče dítěte a pokud možno aktivně je zapojuje do procesu adaptace.
• Pečující osoby průběžně a pravidelně konzultují s rodiči potřeby a vývoj dítěte. 

Zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině výslovně zakazuje ''používat vůči dítěti nepřiměřený výchovný prostředek nebo omezení anebo takové výchovné prostředky, které se dotýkají důstojnosti dítěte nebo které jakkoli ohrožují jeho zdraví, tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj''.

Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby o dítě v dětské skupině stanoví, že prostorové podmínky dětské skupiny, včetně vybavení nábytkem, pomůckami a hračkami, mají odpovídat věku, potřebám a počtu dětí. Zajištění takového prostředí je zodpovědností poskytovatele služby.

Metodické materiály

Pro poskytovatele vytvořilo Ministerstvo práce a sociálních věcí různé metodické materiály. Jde např. o tyto příručky:

• Průvodce pro naplňování standardů kvality péče (2025)
• Jak pečovat v kolektivu o děti 1–3 roky (2020)
• Výchova srdcem (2020)
• Adaptační program pro děti v dětské skupině s akcentem na věková a vývojová specifika (2019)
• Zvýšená specifická podpora dětí (2024)

Pedagogické přístupy v předškolním vzdělávání

Vyučovací formy a metody

Podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV) má být předškolní vzdělávání důsledně vázáno k individuálně různým potřebám a možnostem jednotlivých dětí, včetně vzdělávacích potřeb specifických. Takové pojetí vzdělávání umožňuje vzdělávat děti společně v jedné třídě, bez ohledu na jejich rozdílné schopnosti a učební předpoklady. Pedagog má být průvodcem dítěte na jeho cestě za poznáním, probouzet v něm aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat. Základem vzdělávání dětí předškolního věku je hra.

Vzdělávání by mělo probíhat na základě tzv. integrovaných bloků, které nerozlišují vzdělávací oblasti či složky, ale nabízejí dítěti vzdělávací obsah v přirozených souvislostech.

Mají být vytvářeny podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti, děti mají možnost účastnit se společných činností v malých, středně velkých i velkých skupinách.

Aktivity spontánní, řízené i nepřímo řízené by měly být vzájemně provázané a vyvážené. Děti by měly mít dostatek času i prostoru pro spontánní hru, aby ji mohly dokončit nebo v ní později pokračovat. Měl by být uplatňován pedagogický styl s nabídkou, který počítá s aktivní spoluúčastí a samostatným rozhodováním dítěte. Veškeré aktivity jsou organizovány tak, aby děti byly podněcovány k vlastní aktivitě a experimentování. Vhodnými metodami jsou situační učení (využívat situace k praktickým ukázkám životních souvislostí), spontánní sociální učení (princip přirozené nápodoby) a prožitkové a kooperativní učení hrou a činnostmi dětí.

Děti by mít dostatek volného pohybu nejen na zahradě, ale i v interiéru mateřské školy (podrobnosti o denní režimu – viz Organizace roku, týdne a dne).

Pedagogické přístupy využívané v dané třídě vycházejí ze školního vzdělávacího programu, který je modelován na základě Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Podle něho tým třídy s přihlédnutím na složení a velikost třídy i vlastní preference tvoří třídní vzdělávací plán. Školy i jednotliví pedagogové tak mají značné množství autonomie v tom, jaké pedagogické přístupy využívat.

Podle šetření realizovaného ve školním roce 2021/22 Českou školní inspekcí byly nejčastějšími formami výuky samostatná práce dětí (64 % navštívených škol), frontální výuka (58 %) a práce v menších skupinkách (39 %). Méně se realizovalo skupinové (kooperativní) vzdělávání a práce ve dvojicích.

Metodické materiály

V rámci implementace Rámcového vzdělávacího programu bylo ve Výzkumném ústavu pedagogickém (VÚP) vytvořeno několik metodických materiálů, které jsou dostupné na Metodickém portále Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy:

• Praktický průvodce třídním vzdělávacím programem mateřské školy (2006)
• Průvodce metodikou výuky angličtiny v mateřské školy (2006)
• Manuál k přípravě školního (třídního) vzdělávacího programu mateřské školy (2005) (Verze pro revidovaný RVP PV, 2025)
• Pedagogické hodnocení v pojetí RVP PV (2007) – Metodika na podporu individualizace vzdělávání v podmínkách mateřské školy
• Poznámky k tvorbě vzdělávací obsahu přípravných tříd ve ŠVP (2007)
• Specifika tvorby školního vzdělávacího programu pro přípravné třídy základní školy (2007)
• Autoevaluace mateřské školy (2008)

Na Metodickém portále MŠMT lze také nalézt řadu tematických metodických materiálů:

• Informační materiál ke vzdělávání dětí od 2 do 3 let (2020)
• Informační leták k adaptačnímu procesu dětí v MŠ (2023)
• Komunikace se zákonnými zástupci dětí v mateřské škole (2023)
• Metodické doporučení k nastavení, průběhu a ověřování individuálního vzdělávání dětí v mateřských školách (2025)

Národní pedagogický institut, který převzal agendu Výzkumného ústavu pedagogického, publikuje metodické materiály na svém portálu. V souvislosti s implementací revidovaného Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání vydal tyto dokumenty:

• Manuál k tvorbě školního vzdělávacího programu podle RVP PV (2025)
• Manuál k třídnímu plánování v předškolním vzdělávání (2025)

Hodnocení

Hodnocení v péči o děti raného věku

V rámci standardů kvality péče v dětské skupině je vyhláškou o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině stanoveno i následující kritérium: „Poskytovatel nastaví pozorovací a vyhodnocovací procesy ve vývoji dítěte.“ Doporučený postup pro naplňování tohoto kritéria je rozveden v metodickém materiálu. Pro splnění kritéria není nutné o dětech vést písemné záznamy, stačí pravidelné slovní vyhodnocení vývoje dítěte mezi pečujícími osobami. Nejedná se o vyhodnocování školní zralosti ani pedagogickou diagnostiku.

Hodnocení v předškolním vzdělávání

Průběžné sledování a hodnocení, diagnostika

Podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání je jednou z rolí učitelů průběžně sledovat a dokumentovat individuální rozvoj a učební pokroky každého dítěte. Hodnocení dítěte a jeho výkonů ve vztahu k dané normě, ani porovnávání jednotlivých dětí a jejich výkonů mezi sebou by se nemělo provádět.

Písemné záznamy či další doklady vypovídající o dítěti a pokrocích v jeho učení a rozvoji jsou považovány za důvěrné a jsou přístupné pouze pedagogům, případně rodičům. Pedagog by je měl využívat při své každodenní práci, při tvorbě individuálního vzdělávacího programu, pro komunikaci s dítětem i pro informaci rodičů a neformální spolupráci s nimi.

Každá mateřská škola, popř. každý jednotlivý pedagog, si může zvolit či vytvořit svůj systém sledování a hodnocení rozvojových pokroků dětí. Podle zjištění České školní inspekce (2020) mateřské školy nejčastěji využívají individuální hodnocení učitele (85,4 % navštívených škol), tzv. portfolia (65,5 %) a tzv. mapu pokroku (22,4 %).

Revidovaný RVP PV (implementovaný školami dobrovolně od 1.9.2025) klade důraz na pedagogické diagnostikování prováděné pedagogem mateřské školy v rámci jeho práce s každým dítětem. Pedagog průběžně sleduje, zaznamenává a vyhodnocuje individuální pokroky dětí v jejich rozvoji a učení. Informace  zjištěné tímto procesem systematizuje v diagnostickém portfoliu dítěte. To je využíváno jako podklad  pro plánovaní vzdělávací nabídky, podklad  ke komunikaci  se  zákonnými zástupci, a jako nástroj k sebehodnocení dítěte.

Hodnocení školní zralosti

Kritéria hodnocení České školní inspekce stanoví, že mateřská škola sleduje a vyhodnocuje úspěšnost dětí v průběhu, při ukončování předškolního vzdělávání a dle možností i v dalším vzdělávání a aktivně s výsledky pracuje v zájmu zkvalitnění vzdělávání. Hodnocení školní zralosti jako takové však provádí školní poradenské zařízení, obvykle v případě, že rodič žádá o odklad povinné školní docházky, příp. o předčasné přijetí dítěte do základní školy.

Spolupráce s rodiči

Spoluúčasti rodičů je věnován jeden z oddílů Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání: má fungovat na základě partnerství a je vyhovující, mj. pokud mají rodiče možnost podílet se na dění v mateřské škole, jsou informováni o dění ve škole i prospívání a pokrocích dítěte a je jim nabízen poradenský servis. Vyhláška o předškolním vzdělávání stanoví, že mateřská škola spolupracuje se zákonnými zástupci dětí a s dalšími fyzickými a právnickými osobami s cílem vyvíjet aktivity a organizovat činnosti ve prospěch rozvoje dětí a k prohloubení vzdělávacího a výchovného působení mateřské školy, rodiny a společnosti.

Revidovaný Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (implementovaný školami dobrovolně od 1.9.2025) klade větší důraz na komunikaci a spolupráci s rodiči a důležitost navázání spolupráce a vybudování důvěry na obou stranách již před nástupem dítěte do mateřské školy.

Přechod na primární úroveň vzdělávání

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání zdůrazňuje, že důležitým úkolem předškolního vzdělávání je vytvářet dobré předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Avšak žádná konkrétní opatření k usnadnění přestupu do základní školy nejsou specifikována. Přechod mezi předškolní a primární úrovní vzdělávání a kontinuum vzdělávacího systému byly jedním z bodů, na který se zaměřovala revize rámcových vzdělávacích programů pro obě úrovně (předškolní i základní vzdělávání). Revidovaný Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání zahrnuje adaptační období pro nové žáky a doporučuje využití vzdělávacích strategií pro předškolní vzdělávání v prvních dvou ročnících. Přiblížení pojetí obou RVP by mělo vést k jejich lepší návaznosti a zjednodušení přechodu mezi těmito úrovněmi vzdělávání. Oba revidované RVP mohou školy dobrovolně implementovat od 1. září 2025, v platnost pro všechny školy by pak měl vejít od 1. září 2026 pro mateřské školy a 1. září 2027 pro základní školy. 

Řada mateřských škol je organizována společně se základními školami – buď pod jedním ředitelstvím a /nebo v jednom areálu. Nejde však o oficiální opatření k usnadnění přestupu z preprimárního do primárního vzdělávání. 

Některé děti navštěvují v předškolním ročníku navštěvují přípravné třídy základních škol. Tyto třídy jsou určené zejména pro děti s odkladem povinné školní docházky, které zaostávají za svými vrstevníky a u kterých se předpokládá, že docházka do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj a připraví je na přechod do primárního vzdělávání. V rámci změn ve školství v návaznosti na Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a v reakci na relativně vysoké procento odkladů povinné školní docházky byla v roce 2025 schválena novela školského zákona, jejímž cílem má být snížení množství odkladů a od roku 2029 i zrušení přípravných tříd.

Dle Výroční zprávy ČŠI 2024/25 jsou aktivity připravující děti na přechod dětí do základní školy běžnou součástí vzdělávání v mateřských školách, ačkoliv mnohdy nízká míra individualizace mnohdy snižuje jejich účinnost. Spolupráce mateřských a základních škol se lépe daří v subjektech spojujících oba typy škol, kde je usnadněna vzájemná komunikace, výměna informací, návaznost ve vzdělávání dětí i účast pedagogů mateřské školy při zápisu dětí do základní školy. V samostatných školách se aktivity často omezují na dílčí návštěvy dětí v základní škole a společné aktivity seznamující děti se školním prostředím. Mateřské školy nabízejí také nejrůznějších aktivity pro zákonné zástupce zaměřené na přechod na primární úroveň, které však obvykle netvoří ucelený systém.

Národní pedagogický institut připravilo pro rodiče informativní materiál Jak můžete pomoci svému dítěti před nástupem do základní školy. Nabízí rodičům dětí předškolního věku základní informace o tom, jak jejich dítě podpořit před vstupem do základní školy. Přehled základních dovedností propojuje a sjednocuje cíle rodiny a školy.