Definice cílových skupin
Péče o děti raného věku
V případě dětských skupin vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině zmiňuje děti se specifickými potřebami, ty však nejsou blíže definovány.
Předškolní a školní vzdělávání
Dítětem, žákem či studentem (dále jen žáci) se speciálními vzdělávacími potřebami je ve stávajícím inkluzivním pojetí školského zákona osoba, která „k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření“. Podpůrná opatření nevyplývají z definice konkrétního znevýhodnění, nýbrž z aktuálních vzdělávacích potřeb žáka. Podpora ve vzdělávání je zajištěna všem žákům, kteří ji potřebují, bez ohledu na charakter jejich znevýhodnění, a to jak v inkluzívních podmínkách (které zákon upřednostňuje), tak v podmínkách odděleného vzdělávání. V kontextu možnosti zřizovat samostatné školy a třídy, oddělení (v konzervatoři) či studijní skupiny (ve vyšší odborné škole) (dále jen třídy) pro žáky s určitými druhy znevýhodnění školský zákon v § 16, odst. 9 vymezuje kategorii „dětí, žáků a studentů s mentálním postižením, tělesným postižením, zrakovým postižením, sluchovým postižením, závažnými vývojovými poruchami učení nebo chování, závažnými vadami řeči, autismem a souběžným postižením více vadami“. I žákům zařazeným do těchto škol či tříd se však podpora poskytuje podle výše uvedeného principu na základě jejich potřeb. Samostatné konzervatoře a vyšší odborné školy pro žáky se znevýhodněním v praxi neexistují
Zákon dále definuje cílovou skupinu žáků nadaných, resp. mimořádně nadaných a podmínky jejich vzdělávání. Těmto žákům přísluší rovněž využívání podpůrných opatření. Definici nadaného a mimořádně nadaného žáka upřesňuje vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných: „Nadaným žákem je žák, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné nebo více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Mimořádně nadaným žákem se rozumí jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, manuálních uměleckých nebo sociálních dovednostech.“
Zvláštní podpůrná opatření
Konkrétní podpůrná opatření pro děti se specifickými potřebami v dětských skupinách na centrální úrovni neexistují. Nicméně plán výchovy a péče zpracovaný poskytovatelem by měl upravovat podmínky a způsoby zajištění péče v případě přijetí dítěte se specifickými potřebami. Tento požadavek je součástí kritérií pro posuzování standardů kvality péče, které stanovuje vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině z roku 2021. V rámci projektu Podpora implementace dětských skupin jsou zájemcům nabízeny on-line kurzy, které se zaměřují i na práci s dětmi s různými potřebami (např. děti hyperaktivní, hypersenzitivní, ale i děti nadané), a byla rovněž vydána Metodika pro děti se specifickými potřebami.
Zvláštní podpůrná opatření pro děti, žáky a studenty ve školách jsou popsána v následujících dvou oddílech.
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
PODPŮRNÁ OPATŘENÍ
Děti, žáci a studenti (dále jen žáci) se speciálními vzdělávacími potřebami mají dle školského zákona právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáka. Podpůrná opatření představují široký soubor pedagogicko-organizačních i obsahových úprav vzdělávání a poskytování školských služeb.
Podpůrná opatření spočívají v:
- poradenské pomoci školy a školského poradenského zařízení
- úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče a včetně prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání až o dva roky
- úpravě podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání,
- použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek, využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, Braillova písma a podpůrných nebo náhradních komunikačních systémů,
- úpravě očekávaných výstupů vzdělávání v mezích stanovených rámcovými vzdělávacími programy a akreditovanými vzdělávacími programy
- vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,
- využití asistenta pedagoga
- využití dalšího pedagogického pracovníka, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící nebo možnosti působení osob poskytujících žákovi po dobu jeho pobytu ve škole nebo školském zařízení podporu podle zvláštních právních předpisů, nebo
- poskytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo technicky upravených
Podpůrná opatření se člení do 5 stupňů podle finanční a organizační náročnosti, které specifikuje vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami žáků nadaných. Podpůrná opatření z různých stupňů podpory se mohou kombinovat podle potřeb žáka. Podpůrné opatření vyššího stupně lze použít, pokud k podpoře vzdělávání žáka nepostačuje podpůrné opatření nižšího stupně. Podrobnosti o vybraných opatřeních pro 1. stupeň a pro 2. až 5 stupeň jsou uvedeny níže.
Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se vzdělávají podle vzdělávacích programů určených pro hlavní vzdělávací proud s přizpůsobením podmínek vzdělávání a s využíváním podpůrných opatření. Žáci se závažným mentálním postižením se vzdělávají podle upraveného vzdělávacího programu, který reflektuje vzdělávací potřeby těchto žáků.
Podpůrná opatření 1. stupně mohou školy poskytovat i bez doporučení školského poradenského zařízení. Není vyžadován ani informovaný souhlas zákonného zástupce žáka/zletilého žáka. Pro účel podpory těchto žáků mohou školy vytvářet plán pedagogické podpory žáka. K opatřením prvního stupně se řadí pedagogická intervence.
Plán pedagogické podpory, sestavený na základě pedagogického rozboru vzdělávacích potřeb žáka, obsahuje (zejména) popis obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb žáka, podpůrná opatření prvního stupně, stanovení cílů podpory a způsobu vyhodnocování naplňování plánu. Škola musí vytvořit pro žáka plán pedagogické podpory, pokud v rámci podpory prvního stupně nepostačuje přímá podpora žáka ve výuce a žákovy obtíže vyžadují součinnost více pedagogických pracovníků. Plán pedagogické podpory škola může pro žáka vytvářet také v jiných případech (kdy nepostačuje samotné poskytování individualizované podpory učitelem), a to dle pravidel, které si sama stanovuje ve svém školním vzdělávacím programu.
Pedagogická intervence slouží zejména k podpoře vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve vyučovacích předmětech, kde je třeba posílit jeho vzdělávání, ke kompenzaci nedostatečné domácí přípravy na výuku a k rozvoji učebního stylu žáka (a také k podpoře nadaného žáka). Představuje konkrétní „soubor“ podpůrných nástrojů 1. stupně podpory, nejen tradiční „doučování“ žáků. Tuto podporu využívá souběžně více žáků, je-li to možné a vhodné. Poskytuje ji základní škola, školní družina, školní klub nebo střední škola, a to jako podpůrné opatření prvního stupně.
Podpůrná opatření 2. až 5. stupně doporučuje školské poradenské zařízení – pedagogicko-psychologická poradna nebo speciálně pedagogické centrum – na základě odborného posouzení vzdělávacích potřeb žáka. K zjištění potřeby 2. až 5. stupně podpůrných opatření a k jejich poskytování je již nutný informovaný souhlas zákonného zástupce žáka/zletilého žáka. Ti mají také právo na revizi doporučení podpůrných opatření nebo závěru vyšetření školským poradenským zařízením. Revizí doporučení je pověřen revizní orgán zřizovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Zletilý žák či zákonní zástupci žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními stupně 2 až 5 mohou požádat ředitele školy o možnost vzdělávání dle individuálního vzdělávacího plánu. Součástí žádosti musí být doporučení školského poradenského zařízení.
Individuální vzdělávací plán (IVP), který vytváří škola na základě školního vzdělávacího programu, je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka. O vzdělávání žáka podle IVP rozhoduje ředitel školy na základě doporučujícího posudku příslušného školského poradenského zařízení, vydávaného na žádost rodiče / zákonného zástupce žáka, nebo na žádost zletilého žáka. IVP je součástí dokumentace žáka ve školní matrice. Stanovuje kombinaci opatření včetně:
- cílů vzdělávání konkrétního žáka,
- úprav v organizaci a obsahu výuky,
- časového a obsahového rozvržení učiva,
- formu zadávání úkolů,
- způsob hodnocení a klasifikace,
- pedagogické postupy,
- organizaci zkoušek včetně závěrečných apod.
Popisuje typ a rozsah speciálně pedagogické a psychologické podpory žáka, organizaci a způsob jejího zabezpečení a jeho poskytovatele (nejen instituci, ale jmenovitě pracovníka). Stanovuje také kompenzační a učební pomůcky, ICT vybavení, učebnice, učební texty apod., doporučené snížení počtu žáků ve třídě, oddělení (v konzervatoři) či studijní skupině (ve vyšší odborné škole) (dále jen třídy), účast dalšího pedagogického pracovníka, tlumočníka znakového jazyka, popř. potřebu dalšího pracovníka ve třídě. Podle individuálního vzdělávacího plánu se v roce 2022/23 vzdělávala 2 % žáků běžných základních škol a 19 % žáků speciálních základních škol. (Zdroj: Statistická ročenka školství. Výkonové ukazatele.)
Prodloužení vzdělávání
Základní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami může trvat deset ročníků. Žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, může ředitel školy povolit pokračování v základním vzdělávání až do 20 let, resp. 26 let. Délku středního a vyššího odborného vzdělávání může ředitel školy jednotlivým žákům se speciálními vzdělávacími potřebami prodloužit nejvýše o 2 školní roky.
Personální podpora
Ve třídách mohou vykonávat pedagogickou činnost souběžně nejvýše 3 pedagogičtí pracovníci.
Asistent pedagoga působí ve třídách, ve kterých se vzdělává alespoň jeden žák nebo žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, na základě doporučení školského poradenského zařízení. Asistent pedagoga musí mít předepsané vzdělání. Práce asistenta pedagoga je součástí podpůrných opatření, které začleňují žáky se speciálními vzdělávacími potřebami do vzdělávacího procesu. Podle pokynu učitele asistent ve třídě pracuje i s ostatními žáky třídy.
Podle dosažené kvalifikace (1) či (2) zajišťuje asistent pedagoga pod vedením a podle pokynů jiného pedagogického pracovníka:
(1) přímou pedagogickou činnost, podporu žáka při výuce, výchovné práce zaměřené na vytváření základních pracovních, hygienických návyků a činnosti spojené s nácvikem sociálních kompetencí,
(2) přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocné výchovné práci pro podporu pedagoga při práci se skupinou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, pomocné organizační činnosti při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a pomoc při adaptaci těchto žáků, při komunikaci s nimi, jejich zákonnými zástupci a komunitou, ze které pocházejí, pomoc žákům při sebeobsluze a pomocné výchovné práce spojené s nácvikem sociálních kompetencí.
Žákovi lze doporučit v rámci podpůrného opatření pouze jednoho asistenta. Asistent pedagoga pod bodem (1) může vykonávat i činnosti uvedené pod bodem (2).
Asistenta pedagoga může získat žák od 3. stupně podpůrných opatření. Finance na takového asistenta dostane škola formou navýšení finančních prostředků poskytovaných jako přímé náklady na vzdělávání. Asistenti pedagoga působící ve třídách a školách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nejsou zahrnuti mezi podpůrná opatření a jsou financováni jiných způsobem. Také běžná škola může zaměstnat asistenta pedagoga mimo systém podpůrných opatření, avšak bez nároku na normované financování.
Ve školním roce 2022/23 poskytovalo podporu téměř 5 tisíc asistentů pedagoga v mateřských školách, více než 17 tisíc na základních školách a dalších tisíc na středních školách (pozn.: údaje jsou přepočteny na plné úvazky; zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy).
Při vzdělávání žáků, kteří z důvodu sluchového postižení nemohou vnímat a užívat mluvenou řeč, je jako podpůrné opatření využíván tlumočník českého znakového jazyka, případně přepisovatel pro neslyšící.
Tlumočník provádí přesný překlad obsahu sdělení mezi účastníky komunikace formou, která je jasná a srozumitelná všem zúčastněným, a v komunikačním systému, který si žák zvolil. Tlumočníka lze využívat i při akcích souvisejících se vzděláváním a konaných mimo školu.
Přepisovatel pro neslyšící se jako podpůrné opatření využívá, pokud žák využívá při komunikaci písemnou podobu českého jazyka, která není komunikačním systémem ostatních žáků třídy. Přepisovatel v rámci vzdělávání převádí mluvenou řeč do písemné podoby v reálném čase.
Ve třídách, ve kterých se vzdělává žák se speciálními vzdělávacími potřebami, může se souhlasem ředitele školy a na základě doporučení školského poradenského zařízení působit osobní asistent tohoto žáka. Osobní asistent není zaměstnancem školy. Svou činnost vykonává podle zákona o sociálních službách a poskytuje žákovi sociální služby, např. v oblasti sebeobsluhy, dopravy do školy apod. Náklady spojené s činností osobního asistenta nejsou hrazeny z prostředků resortu školství. Pomoc při sebeobsluze a samostatném pohybu žáka je ale zahrnuta i do standardních činností asistenta pedagoga, a je tedy jako podpůrné opatření podle školského zákona hrazena ze státního rozpočtu kapitoly školství a poskytována žákovi bezplatně.
Snížení počtu žáků ve třídě
Za každého žáka s přiznaným podpůrným opatřením 4. nebo 5. stupně (resp. 3. stupně u žáků s mentálním postižením) zařazeného v běžné třídě mateřské či základní školy se nejvyšší počet žáků ve třídě snižuje o 2 žáky. Nejvyšší počet žáků se dále snižuje o 1 za každého žáka s přiznaným podpůrným opatřením 3. stupně. Takto lze snížit nejvyšší počet žáků ve třídě nejvýše o 5. U mateřských škol se tedy maximální počet snižuje z 24 až na 19 a u základních škol ze 30 na 25. Snížení se neuplatňuje, pokud tomu brání povinnost přednostního přijetí žáka podle školského zákona nebo dojde-li ke změně stupně podpůrného opatření u žáka zařazeného ve třídě v průběhu školního roku.
Maximální počet žáků s podpůrnými opatřeními ve třídě
Ve třídě se může vzdělávat zpravidla nejvýše 5 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami s přiznanými podpůrnými opatřeními 2. až 5. stupně, a to s přihlédnutím ke skladbě těchto podpůrných opatření a povaze speciálních vzdělávacích potřeb žáků. Počet těchto žáků nesmí překročit jednu třetinu žáků ve třídě. Počet žáků se určitý druhem znevýhodnění (podle § 16, odst. 9 školského zákona) je v běžné třídě omezen na 4. Uvedená omezení se neuplatňují, pokud má škola povinnost některé žáky přijmout přednostně a dále v případě středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol.
Vzdělávání v psaném českém jazyce
Žákům, kteří jsou vzděláváni v českém znakovém jazyce, poskytuje škola souběžně vzdělávání v psaném českém jazyce; při jeho výuce se používají metody používané při výuce českého jazyka jako jazyka cizího. Výstupy z naukových předmětů jsou u žáků vzdělávaných v českém znakovém jazyce stanovovány v českém znakovém jazyce a v psané češtině.
DALŠÍ OPATŘENÍ
Samostatné třídy
Mezi podpůrná opatření nepatří vzdělávání žáků v samostatných třídách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se ve školách hlavního vzdělávacího proudu standardně vzdělávají ve třídách s ostatními žáky. Školský zákon však v § 16, odst. 9 uvádí možnost zřizovat v běžných školách samostatné třídy anebo zřizovat samostatné školy pro žáky “s mentálním postižením, tělesným postižením, zrakovým postižením, sluchovým postižením, závažnými vývojovými poruchami učení nebo chování, závažnými vadami řeči, autismem či souběžným postižením více vadami”. Většina podmínek stanovených pro tyto školy platí i pro vzdělávání ve "speciálních třídách" běžných škol. Třídy zřízené přímo pro žáky se závažnými poruchami či závažným postiženým se zřizují podle druhu znevýhodnění. To znamená, že v samostatné třídě převažují žáci s určitým druhem znevýhodnění. Žáci s jiným druhem znevýhodnění v této třídě nesmí přesáhnout jednu čtvrtinu. Zákon dále umožňuje zřizovat přípravné třídy běžných základních škol.
Při základních školách (ISCED 100+244) se mohou zřizovat přípravné třídy (ISCED 020). Jsou určené dětem v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj, přednostně dětem s odkladem povinné školní docházky. V přípravné třídě lze plnit povinné předškolní vzdělávání. Vzdělávání je ve veřejných a státních školách bezplatné. Vzdělávání v přípravné třídě upravuje školský zákon a vyhláška o základním vzdělávání.
Přípravná třída má minimálně 10 a maximálně 15 dětí. Výuka probíhá v dopoledních hodinách (18–22 hodin týdně), odpoledne může být dětem přístupná školní družina. Děti mají nárok na školní stravování a jsou jim bezplatně poskytovány školní potřeby, učebnice a učební texty.
Vzdělávací program přípravné třídy je součástí školního vzdělávacího programu příslušné základní školy. Obsah vzdělávání se řídí Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání (časový rozsah vzdělávání je určen počtem vyučovacích hodin stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání pro první ročník, viz výše).
Učitel přípravné třídy vypracuje na konci druhého pololetí školního roku zprávu o průběhu předškolní přípravy dítěte v daném školním roce.
Ve školním roce 2022/23 byly přípravné třídy zřízeny v 418 (tj. v necelých 10 %) základních školách .
Vzdělávání nadaných žáků
Školský zákon výslovně ukládá školám a školským zařízením povinnost vytvářet podmínky pro rozvoj nadání dětí, žáků a studentů (dále jen žáci). Vzdělávání mimořádně nadaných žáků upravují v samostatné kapitole jednotlivé rámcové vzdělávací programy, školní vzdělávací programy musí být zpracovány tak, aby vytvářely podmínky pro vzdělávání těchto žáků.
Podpůrná opatření zahrnují zejména:
- obohacení výstupů školního vzdělávacího programu – rozšíření nebo prohloubení vzdělávacího obsahu (enrichment), zadávání specifických úkolů nebo zapojení do samostatných projektů
- akceleraci vzdělávání – mimořádně nadaného žáka může ředitel přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušky úspěšně složené před tříčlennou komis; za neabsolvovaný ročník není žákovi vydáno vysvědčení a v následujících ročnících se na vysvědčení uvádí, které ročníky žák neabsolvoval
- rozšíření obsah vzdělávání nad rámec stanovený příslušným vzdělávacím programem / umožnění účasti na výuce ve vyšším ročníku
- vzdělávání formou stáží v jiné škole stejného nebo jiného druhu
- vzdělávací skupiny – pro žáky nadané může ředitel školy vytvářet skupiny, ve kterých se v některých předmětech vzdělávají nadaní žáci stejných nebo různých ročníků
- individuální vzdělávací plán – obsahující popis úprav průběhu a obsahu vzdělávání
- poskytnutí didaktických pomůcek a technického vybavení k rozvoji nadání
- psychologickou a pedagogickou podporu
Přehled podpůrných opatření a přehled kompenzačních a didaktických pomůcek členěných do 5 stupňů, které je možné poskytnout ze zdrojů státního rozpočtu, včetně výpočtu normovaných finančních nákladů, je součástí (přílohou) vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.
Podporu vzdělávání a zjišťování nadání a vzdělávacích potřeb nadaných žáků a zpracování návrhů podpůrných opatření poskytují pedagogicko-psychologické poradny prostřednictvím psychologů – metodiků péče o nadané.
V případě, že dítě je tělesně a duševně přiměřeně vyspělé, umožňuje mu školský zákon povinnou školní docházku zahájit dříve.
Potřeby nadaných žáků jsou uspokojovány rovněž zřizováním tříd s rozšířenou výukou v určitých oblastech. Třídám se sportovním zaměřením nebo žákům vykonávajícím sportovní přípravu může ředitel školy odlišně upravit organizaci vzdělávání.
Umělecké zájmy a nadání mohou děti rozvíjet v základních uměleckých školách, které poskytují základní umělecké vzdělávání v jednotlivých uměleckých oborech.
Národní pedagogický institut spravuje informační portál talentovani.cz. Lze tu najít metodické materiály, časopis a publikace a další zdroje podpory. Dostupný je také adresář krajských sítí podpory nadání, které nabízejí systematické a kvalitní aktivity a služby pro žáky, pedagogy a další zúčastněné.
MInisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy každoročně vyhlašuje dotační program na podporu nadaných žáků základních a středních škol. Kromě toho formou různých dotačních programů finančně podporuje pořádání soutěží, které jsou zvláštní formou uplatnění a rozvoje nadání. Soutěže jsou znalostní a dovednostní, umělecké, sportovní či další. Jsou pořádány na regionální i celostátní úrovni, organizované ve spolupráci s akademickou i uměleckou obcí. Přehled soutěží je k dispozici na webu talentovani.cz.