Institucionalizované poradenství pro rodiče využívající dětské skupiny není zavedeno. V rámci projektu Podpora implementace dětských skupin bylo vydáno několik informačních materiálů pro rodiče, s cílem usnadnit jim orientaci v typech předškolních zařízení a výběr dětské skupiny. Ministerstvo práce a sociálních věcí také připravilo pro rodiče doporučení k uzavírání smlouvy o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině.

V následujících oddílech je podrobně popsáno poradenství ve oblasti školství (vč. vyššího odborného vzdělávání).

 

Studijní poradenství

Poradenství ve školství od raného věku dítěte po úroveň vysokých škol je poskytováno na základě školského zákona a vyhlášky o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Poradenské služby jsou poskytovány dětem, žákům a studentům (dále jen žáci), jejich zákonným zástupcům, školám a školským zařízením a v úzké spolupráci s nimi. Podmínkou poskytnutí psychologické nebo speciálně pedagogické poradenské služby je písemný informovaný souhlas (zletilého) žáka nebo jeho zákonného zástupce. Podpůrné aktivity a opatření jsou poskytovány žákům s potřebou podpory bezplatně ze zdrojů státního rozpočtu.

Poradenství ve školství zahrnuje široký okruh služeb, které doplňují a podporují účinnost průběhu školního vzdělávání žáků – činnosti psychologické a speciálně pedagogické a kariérové. Součástí je diagnostika (psychologická diagnostika, speciálně pedagogická diagnostika, diagnostika potřeby podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami), formulace doporučení potřebných podpůrných opatření, pomoc a spolupodíl při jejich implementaci do praxe, průběžná kontrolu jejich naplňování a účinnosti. Poskytovány jsou činnosti konzultační, poradenství, intervenční, metodické, koordinační, vzdělávací a informační a poradenství kariérové.

Úkolem studijního poradenství je včas rozpoznat rizika ve vývoji žáka a rizika v hladkém průběhu jeho vzdělávání, včas identifikovat vzdělávací potřeby žáka a na základě týmové spolupráce všech relevantních aktérů a rozboru individuálního případu konkrétního žáka navrhnout a realizovat cílené podpůrné aktivity vedoucí ke zlepšení výsledků vzdělávání žáka a podpoře jeho osobnostního rozvoje a profesní orientace.

Služby poradenství ve školství jsou cílené na podporu rozvoje dovedností a znalostí žáků, včetně sociálních dovedností, podporu všestranného a harmonického osobnostního rozvoje, podporu kariérového rozhodování žáků, podporu orientace žáka k celoživotnímu vzdělávání.

Poradenské služby zahrnují také činnosti zaměřené na prevenci školní neúspěšnosti, prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání, prevenci rizikového chování, prevenci vztahových a osobnostních problémů žáků a služby cíleně intervenční k řešení uvedených okruhů problémů.

Poradenské služby jsou orientovány také na poskytování přímé psychologické a speciálně pedagogické intervence žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, pomoc při řešení krizových situací žáků, metodickou podporu rodičů a pedagogických pracovníků škol a školských zařízení.

Školské poradenské služby zahrnují i oblast poradenství sociálního zahrnující zejména poskytování sociálně právního poradenství, provádění sociální intervence a spolupráci s orgány veřejné moci (orgány sociálně právní ochrany dětí) v prosazování zájmu žáka.

Zásadní úkol plní systém poradenství ve školství v oblasti zjišťování potřeby podpůrných opatření žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, žáků nadaných, žáků z jiného kulturního prostředí, navrhování konkrétních podpůrných opatření podle zjištěných vzdělávacích potřeb žáka a úkol podílet se na jejich implementaci do procesu vzdělávání žáka s cílem podpořit úspěšnost vzdělávacího procesu. Součástí je monitoring průběhu a efektivity fungování podpůrných opatření v praxi.

Poradenské služby zajišťují školy a školská poradenská zařízení.

Školy jsou povinny poskytovat poradenské služby svým žákům a jejich zákonným zástupcům. Poradenství ve školách je zajišťováno zejména prostřednictvím odborných pedagogických pracovníků (výchovný poradce, školní metodik prevence, školní psycholog nebo školní speciální pedagog). V základních, středních a vyšších odborných školách v rámci školy působí v tzv. „školním poradenském pracovišti“. Každá škola zpracovává a uskutečňuje program poradenských služeb ve škole a preventivní program školy.

Školská poradenská zařízení zahrnují speciálně pedagogická centra a pedagogicko-psychologické poradny Speciálně pedagogická centra se primárně zaměřují na podporu žáků s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, vadami řeči, souběžným postižením více vadami nebo autismem Pedagogicko-psychologické poradny se spíše specializují na školskou zralost, na poskytování poradenských služeb žákům s vývojovými poruchami učení nebo chování, na nadané a mimořádně nadané žáky, na žáky z odlišného kulturního prostředí a na žáky s odlišnými životními podmínkami, na žáky se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti, na žáky s osobnostními nebo vztahovými problémy apod.

Instituce jsou specializovány jen částečně, většina institucí působí ve všech třech sledovaných oblastech – pedagogické (studijní), psychologické a kariérové. Vyžaduje se odborná způsobilost pracovníků pro danou oblast. Výrazněji se vydělují instituce zaměřené na potřeby žáků se zdravotním postižením a některé instituce, které se věnují pouze kariérovému poradenství. Poradenské služby mohou ve stanoveném rozsahu a podmínek poskytovat další fyzické nebo právnické osoby.

Metodologické a teoretické zázemí poradenství tvoří Národní pedagogický institut. Plní i koordinační roli a roli v oblasti dalšího vzdělávání poradenských pracovníků, a katedry psychologie a speciální pedagogiky vysokých škol. Poskytuje také informační a metodologické zázemí i přímé služby v oblasti pedagogicko-psychologického a kariérového poradenství. V oblasti kariérového poradenství spolupracuje s Úřadem práce ČR a jeho krajskými pobočkami, které jsou v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Metodickou a odbornou platformu představují dále profesní asociace, které se zabývají různými oblastmi vzdělávání, a vysoké školy (katedry psychologie, speciální pedagogiky).

Národní pedagogický institut je oprávněn vykonávat revize doporučení školských poradenských zařízení týkajících se posouzení vzdělávacích potřeb žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, návrhu podmínek jeho vzdělávání, zjištění a navrhování podpůrných opatření pro podporu úspěšnosti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. O revizi doporučení vydaného školským poradenským zařízením mají právo žádat zletilí žáci, zákonní zástupci nezletilých žáků, případně orgán veřejné moci, škola nebo školské zařízení nebo Česká školní inspekce, pokud mají pochybnosti o správnosti vydaného doporučení.

Rodiny dětí ve věku do 7 let se zdravotním postižením mohou využít také služeb rané péče, poskytované na základě zákona o sociálních službách. Jde o terénní službu, popřípadě doplněnou o ambulantní formu, poskytovanou dítěti a rodičům dítěte, které je zdravotně postižené, nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby. V registru Ministerstva práce a sociálních věcí je registrováno kolem 50 poskytovatelů. Někteří z nich např. pořádají různé semináře či půjčují vhodné pomůcky a hračky pro děti. Konzultace probíhají terénní formou. Mohou být podporovány z veřejných zdrojů.

Poradenství ve školách

Školy zajišťují poradenské služby svým dětem, žákům a studentům (dále jen žáci) a jejich zákonným zástupcům. Těžištěm poradenských služeb škol je podpora rozvoje osobnosti žáka, jeho vzdělávacích výsledků, nastavování vhodných podmínek vzdělávání, prevence rizikových projevů chování, pomoc při rozhodování o profesní orientaci žáka a zajištění poskytování podpůrných opatření žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a žákům nadaným. Poradenské služby poskytují v rámci svých kompetencí všichni pedagogičtí pracovníci školy. Některé poradenské služby ve školách poskytují specializovaní poradenští pracovníci.

Poradenství ve škole především zahrnuje tyto činnosti:

• poskytování podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami,
• sledování a vyhodnocování účinnosti zvolených podpůrných opatření,
• prevenci školní neúspěšnosti,
• kariérové poradenství spojující vzdělávací, informační a poradenskou podporu k vhodné volbě vzdělávací cesty a pozdějšímu profesnímu uplatnění,
• podporu vzdělávání a sociálního začleňování žáků z odlišného kulturního prostředí a s odlišnými životními podmínkami,
• podporu vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných,
• průběžnou a dlouhodobou péči o žáky s výchovnými či vzdělávacími obtížemi a vytváření příznivého sociálního klimatu pro přijímání kulturních a jiných odlišností ve škole a školském zařízení,
• včasnou intervenci při aktuálních problémech u jednotlivých žáků a třídních kolektivů,
• předcházení všem formám rizikového chování včetně různých forem šikany a diskriminace,
• průběžné vyhodnocování účinnosti preventivních programů uskutečňovaných školou,
• metodickou podporu učitelům při použití psychologických a speciálně pedagogických postupů ve vzdělávací činnosti školy,
• spolupráci a komunikaci mezi školou a zákonnými zástupci,
• spolupráci školy při poskytování poradenských služeb se školskými poradenskými zařízeními.

Každá škola (tedy i mateřská škola) zpracovává a uskutečňuje program poradenských služeb ve škole, který zahrnuje popis a vymezení rozsahu činností výše uvedených poradenských pracovníků školy, a preventivní program školy včetně strategie předcházení školní neúspěšnosti, šikaně a dalším projevům rizikového chování.

Poradenství na úrovni základních a středních škol a konzervatoří

Základní a střední školy a konzervatoře (a také vyšší odborné školy) zajišťují poradenské služby školním poradenským pracovištěm.

Zpravidla zde působí:

• výchovný poradce (poskytuje poradenské služby v oblasti výběru vzdělávací cesty a pracovního uplatnění, tj. kariérové poradenství, podílí se na řešení vzdělávacích či vztahových obtíží žáka, zprostředkovává kontakt na odborná pracoviště)
• školní metodik prevence (koordinuje tvorbu a realizaci školního preventivního programu, který zejména obsahuje aktivity prevence rizikového chování – záškoláctví, sebepoškozování, zneužívání návykových látek, sexuálního zneužívání, rasismu a xenofobie, podporu multikulturních hodnot zprostředkování kontaktu s odbornými pracovišti)

Působit může také:

• školní psycholog (zejména se podílí na tvorbě inkluzívního klimatu ve škole, podílí se na tvorbě plánů pedagogické podpory, individuálních vzdělávacích plánů, poskytuje konzultace zákonným zástupcům v otázkách výchovy, poskytuje konzultace a pomoc žákům při řešení jejich problémů, podílí se na podpoře průběhu vzdělávání žáka, včetně žáka nadaného, včasná identifikace rizikových faktorů ve vývoji žáka, provádění orientační psychologické diagnostiky, přímá psychologická podpora žákům se speciálními vzdělávacími potřebami v souladu s obsahem podpůrných opatření)
• školní speciální pedagog (zejména působí v oblasti podpory tvorby inkluzívního klimatu školy, podpora vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, zejména žáků se zdravotním postižením, včasná identifikace rizikových faktorů ve vývoji dítěte, provádění odborných speciálně pedagogických intervencí v souladu s obsahem doporučení podpůrných opatření žákům, podíl na zpracování plánu pedagogické podpory a jeho naplňování, podíl na tvorbě a naplňování individuálních vzdělávacích plánů, metodická pomoc pedagogickým pracovníkům školy při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, metodická pomoc a podpora zákonným zástupcům žáka v otázkách výchovy a vzdělávání).

Rozhodnutí o obsazení školního poradenského pracoviště je v kompetenci ředitele školy.

Při poskytování poradenských služeb spolupracují pracovníci školního poradenského pracoviště se všemi pedagogickými pracovníky školy, zejména s třídními učiteli, a se školskými poradenskými zařízeními při řešení otázek souvisejících se vzděláváním žáků a nastavování vhodných podmínek jejich vzdělávání. Škola spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou, speciálně pedagogickým centrem, případně s dalšími institucemi, které se podílejí na podpoře vzdělávání žáka a ochraně jeho zájmů, např. s orgánem sociálně-právní ochrany dětí, s nevládními organizacemi působícími v oblasti podpory sociální inkluze. V oblasti kariérového poradenství spolupracuje škola s Úřadem práce v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí.

Větší zapojení poradenských pracovníků je finančně podporováno např. v rámci výzev Šablony z OP Jan Amos Komenský (2021–2027). Prostředky lze kromě školního psychologa a školního speciálního pedagoga čerpat i na pozice, které dosud nejsou definovány v zákoně o pedagogických pracovnících, např. na kariérového poradce nebo sociálního pedagoga.

Pro účely podpory vzdělávání žáků s větším rozsahem speciálních vzdělávacích potřeb a potřebou podpůrných opatření stupně 2 až 5 školy zpracovávají na základě doporučením školského poradenského zařízení individuální vzdělávací plán žáka. Individuální vzdělávací plán zahrnuje potřebné pedagogicko-organizační, obsahové, personální či technologické úpravy průběhu vzdělávání včetně konání zkoušek. Na úrovni středního vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů, než jsou speciální vzdělávací potřeby nebo nadání žáka (v tomto případě tedy není třeba doporučujícího posudku školského poradenského zařízení).

 

Poradenství na úrovni mateřských škol

Mateřské školy, které jsou určeny pro děti zpravidla od tří let (nejdříve od dvou let), poskytují rodičům dítěte poradenské služby v oblasti pedagogické podpory rozvoje dítěte, poskytují rodičům informace o dostupných odborných poradenských a dalších službách, které jsou zaměřené na prosazování zájmů dítěte a podporu jeho zdárného vývoje a rozvoje a podporu jeho přípravy na povinné vzdělávání. Mateřské školy pro účely poskytování poradenských služeb nemusí zřizovat školní poradenské pracoviště.

Mateřská škola spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou, speciálně pedagogickým centrem, případně s dalšími institucemi, které se podílejí na podpoře vzdělávání dítěte a ochraně jeho zájmů. V případě ohrožení zájmu dítěte spolupracuje s orgánem sociálně právní ochrany dětí. Mateřské školy spolupracují se základními školami při zajišťování hladkého přechodu dětí z předškolního vzdělávání do povinného vzdělávání, spolupracují s organizacemi zajišťujícími ranou péči v působnosti resortu Ministerstva práce a sociálních věcí při zajišťování hladkého přechodu dítěte ze služeb rané péče do předškolního vzdělávání.

Mateřské školy zajišťují specifickou podporu dětem se speciálními vzdělávacími potřebami uplatňováním podpůrných opatření. Podpůrná opatření realizují odborně vyškolení a odborně způsobilí pedagogičtí pracovníci školy (pedagog, speciální pedagog, školní logoped aj.) v souladu se vzdělávacími potřebami dětí a doporučením podpůrných opatření školským poradenským zařízením a ve spolupráci s ním.

Pro účely podpory vzdělávání dětí s větším rozsahem speciálních vzdělávacích potřeb a stupněm podpory 2 až 5 mateřské školy zpracovávají na základě doporučením školského poradenského zařízení individuální vzdělávací plán dítěte, který zahrnuje potřebné pedagogicko-organizační, obsahové, personální či technologické úpravy průběhu předškolního vzdělávání dítěte v mateřské škole.

Psychologické poradenství

Pedagogicko-psychologické poradenství je nedílnou součástí systému vzdělávání a podpory vzdělávání všech dětí, žáků a studentů (dále jen žáci) a jejich harmonického rozvoje, včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Je poskytováno na základě školského zákona a vyhlášky o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Pedagogicko-psychologickou a speciálně pedagogickou poradenskou podporu žákům poskytují školská poradenská zařízení:

• pedagogicko-psychologické poradny
• speciálně pedagogická centra

Na základě zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a vyhlášky, kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče poskytují poradenské služby zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči:

• diagnostické ústavy
• střediska výchovné péče

Pedagogicko-psychologická poradna

Pedagogicko-psychologické poradny jsou školská poradenská zařízení, která poskytují pedagogicko-psychologické a speciálně pedagogické poradenství a pomoc při výchově a vzdělávání žáků. Převážně jsou zřizovány kraji, příp. Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, obcemi nebo svazkem obcí a jinými právnickými nebo fyzickými osobami (poradny církevní a soukromé). V každém okrese působí nejméně jedno pracoviště. Individuální nebo skupinová práce s žáky, jejich zákonnými zástupci a pedagogy zahrnuje činnosti diagnostické, intervenční, metodické a informační. Je realizována ambulantně na pracovišti poradny a návštěvami odborníků poradny ve školách a školských zařízeních. V oblasti kariérového/profesního poradenství poradny spolupracují s příslušnými pracovišti Úřadu práce ČR. Na webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je k dispozici mapa pedagogicko-psychologických poraden v ČR.

Služby pedagogicko-psychologické poradny zajišťují tito odborníci: psychologové, speciální pedagogové, metodici prevence a sociální pracovníci.

Pedagogicko-psychologická poradna standardně vykonává zejména tyto činnosti:

• zjišťuje pedagogicko-psychologickou připravenost žáků na povinnou školní docházku a vydává o ní zprávu a doporučení,
• zjišťuje speciální vzdělávací potřeby žáků škol a na základě výsledků psychologické a speciálně pedagogické diagnostiky vypracovává doporučení s návrhy podpůrných opatření pro žáka,
• vydává zprávu a doporučení za účelem stanovení podpůrných opatření na základě posouzení speciálních vzdělávacích potřeb žáka nebo mimořádného nadání žáka,
• vydává zprávu a doporučení k zařazení žáka do samostatné školy či třídy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona pro žáky s vyjmenovaným druhem znevýhodnění nebo zařazení nebo převedení do vzdělávacího programu odpovídajícího vzdělávacím potřebám žáka,
• provádí psychologická a speciálně pedagogická vyšetření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a žáky mimořádně nadané,
• poskytuje žákům přímou speciálně pedagogickou a psychologickou intervenci,
• poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo vzniku problémů v osobnostním a sociálním vývoji; jejich zákonným zástupcům a pedagogickým pracovníkům vzdělávajícím tyto žáky poskytuje poradenské služby zaměřené na vyjasňování osobních perspektiv žáků,
• poskytuje poradenské služby žákům z odlišného kulturního prostředí a s odlišnými životními podmínkami,
• poskytuje metodickou podporu škole a školskému zařízení při poskytování poradenských služeb a podpůrných opatření,
• poskytuje žákům kariérové poradenství,
• poskytuje informační, konzultační, poradenskou a metodickou podporu zákonným zástupcům žáků,
• prostřednictvím metodika prevence zajišťuje prevenci rizikového chování, realizaci preventivních opatření a koordinaci školních metodiků prevence.

Speciálně pedagogické centrum

Speciálně pedagogická centra poskytují poradenské služby zejména při výchově a vzdělávání žáků s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, vadami řeči, souběžným postižením více vadami nebo autismem. Jedno centrum poskytuje poradenské služby v rozsahu odpovídajícím jednomu nebo více druhům znevýhodnění. Působí převážně při školách zřízených pro tyto skupiny žáků. Činnost center se uskutečňuje ambulantně na pracovišti centra a návštěvami pracovníků centra ve školách a školských zařízeních, případně v rodinách a v zařízeních pečujících o žáky s výše uvedeným znevýhodněním.

Odborné týmy center tvoří speciální pedagogové, psychologové a sociální pracovníci. Podle druhu znevýhodnění klientů jednotlivých center mohou být tyto týmy doplňovány dalšími odbornými pracovníky.

Speciálně pedagogické centrum standardně koná zejména tyto činnosti:

• zjišťuje u žáků s výše uvedeným znevýhodněním připravenost na povinnou školní docházku,
• zjišťuje speciální vzdělávací potřeby žáků s výše uvedeným znevýhodněním a přihlíží přitom k lékařskému posouzení zdravotního stavu nebo posouzení jiným odborníkem, zpracovává odborné podklady pro nastavení podpůrných opatření pro tyto žáky a pro jejich zařazení nebo přeřazení do škol a školských zařízení a pro další vzdělávací opatření, vypracovává zprávy z vyšetření a doporučení ke vzdělávání žáků,
• zajišťuje speciálně pedagogickou péči a speciálně pedagogické vzdělávání pro žáky s výše uvedeným znevýhodněním, kteří jsou vzděláváni ve škole či třídě hlavního proudu (tj. která není zřízena podle § 16 odst. 9 školského zákona pro žáky s vyjmenovaným typem znevýhodnění), nebo kterým je stanoven jiný způsob plnění povinné školní docházky,
• vydává zprávu a doporučení za účelem stanovení podpůrných opatření na základě posouzení speciálních vzdělávacích potřeb žáka,
• vydává zprávu a doporučení pro zařazení žáka do samostatné školy či třídy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona nebo zařazení nebo převedení do vzdělávacího programu odpovídajícího vzdělávacím potřebám žáka,
• poskytuje kariérové poradenství žákům s výše uvedeným znevýhodněním,
• vykonává speciálně pedagogickou a psychologickou diagnostiku a poskytuje poradenské služby se zaměřením na pomoc při řešení problémů ve vzdělávání, v psychickém a sociálním vývoji žáků s výše uvedeným znevýhodněním, na zjištění individuálních předpokladů a vytváření podmínek pro uplatňování a rozvíjení schopností, nadání a na začleňování do společnosti,
• poskytuje pedagogickým pracovníkům a zákonným zástupcům poradenství v oblasti vzdělávání žáků s výše uvedeným znevýhodněním,
• poskytuje metodickou podporu škole,
• poskytuje informační, konzultační, poradenskou a metodickou podporu zákonným zástupcům žáků.

 

Diagnostický ústav

Diagnostický ústav je školské zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, které provádí při diagnostickém pobytu speciálně pedagogická a psychologická vyšetření dětí, jimž byla soudem nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova, nebo dětí, o jejichž umístění do diagnostického ústavu pro účely odborného vyšetření a návrhu řešení z důvodu poruch jejich chování požádali rodiče/osoby odpovědné za jejich výchovu (na základě smlouvy mezi ústavem a zákonným zástupcem dítěte či zletilým). Ambulantně může poskytovat preventivně výchovnou péči, tj. poskytovat speciálně pedagogické nebo psychologické služby dětem s poruchami chování, jejich rodinám či školám. Diagnostické ústavy působí ve více než polovině krajů (v 8 krajích).

Diagnostický ústav plní úkoly:

• diagnostické, spočívající ve vyšetření úrovně dítěte formou pedagogických a psychologických činností,
• vzdělávací, v jejichž rámci se zjišťuje úroveň dosažených znalostí a dovedností, stanovují a realizují se specifické vzdělávací potřeby v zájmu rozvoje osobnosti dítěte přiměřeně jeho věku, individuálním předpokladům a možnostem,
• terapeutické, které prostřednictvím pedagogických a psychologických činností směřují k nápravě poruch v sociálních vztazích a v chování dítěte,
• výchovné a sociální, vztahující se k osobnosti dítěte, k jeho rodinné situaci a nezbytné sociálně-právní ochraně dětí; podle potřeby zprostředkovává zdravotní vyšetření dítěte,
• organizační, související s umísťováním dětí do zařízení v územním obvodu diagnostického ústavu vymezeném ministerstvem, popřípadě i mimo územní obvod; spolupracuje s orgánem sociálně-právní ochrany dětí při přípravě jeho návrhu na nařízení předběžného opatření, které bude vykonáváno v diagnostickém ústavu nebo v jiném zařízení a při přípravě vyjádření pro soud ohledně určení zařízení pro výkon ústavní výchovy, do kterého má být dítě s nařízenou ústavní výchovou umístěno,
• koordinační, směřující k prohloubení a sjednocení odborných postupů ostatních zařízení v rámci územního obvodu diagnostického ústavu, k ověřování jejich účelnosti a ke sjednocení součinnosti s orgány státní správy a dalšími osobami, zabývajícími se péčí o děti.

Středisko výchovné péče

Střediska výchovné péče jsou školská zařízení pro preventivně výchovnou péči, jejímž cílem je předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje, zmírňovat, nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již rozvinutých poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a přispívat ke zdravému osobnostnímu rozvoji dětí. Klienti jsou děti ve věku od 3 let do ukončení přípravy na povolání, nejdéle do 26 let věku. Ve zvlášť odůvodněných případech mohou střediska výchovné péče pomáhat i žákům, kteří opustili přípravu na povolání na dobu kratší jednoho roku a je u nich reálný předpoklad pokračování v profesní přípravě. Nezabezpečují péči o klienty s předběžným opatřením, nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou. Klienty jsou dále osoby odpovědné za výchovu (rodiče aj.) a pedagogičtí pracovníci.

Střediska jsou obvykle zřizována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy jako samostatná oddělení diagnostických ústavů, eventuálně jiných školských zařízení či škol. Spolupracují se školami a školskými zařízeními, vč. školských poradenských zařízení, s orgány sociálně-právní ochrany dětí, zdravotnickými zařízeními a dalšími orgány. Alespoň jedno středisko výchovné péče je v každém kraji (s výjimkou kraje Pardubického).

Týmy ve střediscích výchovné péče zahrnují speciální pedagogy, psychology a vychovatele se speciální kvalifikací.

Středisko výchovné péče poskytuje tyto služby:

• poradenské, spočívající v konzultacích a poskytování odborných informací a pomoci klientům, orgánům sociálně-právní ochrany dětí, jiným orgánům a organizacím podílejícím se na práci s dítětem a rodinou, zejména školám a školským zařízením,
• terapeutické, za účelem urychlení integrace původní rodiny,
• diagnostické, spočívající ve vyšetření úrovně klienta formou pedagogických a psychologických činností, na základě nichž vydává doporučení školám a školským zařízením,
• vzdělávací, v jejichž rámci se zjišťuje úroveň dosažených znalostí a dovedností, posuzují se specifické vzdělávací potřeby v zájmu rozvoje osobnosti klienta přiměřeně jeho věku, individuálním předpokladům a možnostem,
• speciálně pedagogické a psychologické, směřující k nápravě poruch v sociálních vztazích a v chování a směřující k integraci osobnosti klienta a rodiny,
• výchovné a sociální, vztahující se k osobnosti klienta k jeho rodinné situaci a nezbytné sociálně-právní ochraně dětí,
• informační, spočívající ve zprostředkování kontaktů klientovi s jinými orgány a subjekty, které se podílejí na realizaci opatření sociálně-právní ochrany dítěte, nebo za účelem zajištění dalších poradenských nebo terapeutických služeb v zájmu klienta.

Služby mají formu:

• ambulantní
• celodenní
• internátní, a to nejdéle po dobu 8 týdnů
• terénní, zejména v rodinném nebo školním prostředí klienta

Viz též webové stránky Národního pedagogického institutu.

Kariérové poradenství

Předávání informací o světě práce je součástí obsahu vzdělávání jak v povinném, tak v postobligatorním všeobecném a odborném vzdělávání.

Další formou přípravy na život ve světě práce je praktická výuka, která se uskutečňuje zvláště ve vyšším sekundárním vzdělávání, především v odborných školách, které navštěvuje téměř 70 % příslušné populace (zdroj: Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, 2021/22).

Vlastní kariérové poradenství provádějí vedle výchovných poradců ve školách také instituce specializované na kariérové poradenství.

 

Kariérová problematika v obsahu vzdělávání

Základní vzdělávání

V povinném vzdělávání je jednou ze vzdělávacích oblastí Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání i oblast Člověk a svět práce.

Na prvním stupni zahrnuje čtyři tematické okruhy:

• Práce s drobným materiálem
• Konstrukční činnosti
• Pěstitelské práce
• Příprava pokrmů

Všechny okruhy jsou povinné.

Na druhém stupni je rozdělen na osm tematických okruhů:

• Práce s technickými materiály
• Design a konstruování
• Pěstitelské práce a chovatelství
• Provoz a údržba domácnosti
• Příprava pokrmů
• Práce s laboratorní technikou
• Využití digitálních technologií
• Svět práce

Tematický okruh Svět práce je povinný a z ostatních školy vybírají podle svých podmínek a pedagogických záměrů minimálně jeden další okruh. Vzhledem k jeho zaměření na výběr budoucího povolání je doporučeno jej řadit do nejvyšších ročníků.

Všeobecné střední vzdělávání (gymnázia)

Na úrovni všeobecného vyššího sekundárního vzdělávání stanoví Rámcový vzdělávací program pro gymnázia (stejně jako programy pro gymnázia se sportovní přípravou a pro dvojjazyčná gymnázia), že by si žáci měli osvojit mj. kompetenci k podnikavosti. Jednou ze vzdělávacích oblastí je Člověk a svět práce, která zahrnuje následující povinné tematické okruhy:

• Trh práce a profesní volba
• Pracovněprávní vztahy
• Tržní ekonomika
• Národní hospodářství a úloha státu v ekonomice
• Finance

Odborné střední vzdělávání a lycea

Rámcové vzdělávací programy pro jednotlivé obory na úrovni odborného vyššího sekundárního vzdělávání (a v oborech lyceích) stanoví, že vzdělávání směřuje k tomu, aby si žáci vytvořili mj. kompetence k pracovnímu uplatnění a k podnikatelským aktivitám. Programy obsahují průřezové téma Člověk a svět práce, které je možné rozdělit do těchto tematických okruhů:

• Individuální příprava na pracovní trh
• Svět vzdělávání
• Svět práce
• Podpora státu ve sféře zaměstnanosti

Zařazení odborné praxe a odborného výcviku v podnicích do učebních plánů odborných středních škol umožňuje kontakt mezi žáky a zaměstnavateli, což může ovlivnit rozhodnutí o nástupu do zaměstnání. Někteří žáci navíc ve firmě, kde praxi vykonávali, pokračují po ukončení studia jako zaměstnanci. Styk se světem práce je v odborném vzdělávání zajištěn prostřednictvím praktické výuky v podnicích.

Při vytváření předpokladů pro výkon povolání nebo pracovní činnosti mají střední školy (a konzervatoře) vyvinout úsilí spolupracovat se zaměstnavateli, je-li to s ohledem na obor vzdělání vhodné a možné. Kromě dalších forem spolupráce by školy se zaměstnavateli měly projednat školní vzdělávací programy.

Instituce poskytující kariérové poradenství

Kariérové poradenství poskytuje žákům:

• výchovní poradci přímo ve školách
• pedagogicko-psychologické poradny
• speciálně pedagogická centra
• informační a poradenská střediska pro volbu povolání Úřadu práce ČR (IPS)
• Národní pedagogický institut

Informační a poradenská střediska pro volbu povolání Úřadu práce ČR (IPS)

Úřad práce ČR má své krajské pobočky, jejichž součástí jsou kontaktní pracoviště zřizovaná podle potřeb dosažitelnosti (tato struktura vznikla v roce 2011 transformací z původních 77 samostatných úřadů práce). Na krajských pobočkách Úřadu práce působí informační a poradenská střediska (IPS) pro volbu povolání, která poskytují aktuální informace:

• o síti středních a vysokých škol, studijních a učebních oborů v celé zemi
• o podmínkách a průběhu přijímacího řízení
• o nárocích a požadavcích na jednotlivá povolání
• o možnostech uplatnění absolventů
• o situaci na trhu práce v regionu a v celé ČR
• o možnostech rekvalifikace

Informační a poradenská střediska pro volbu povolání Úřadu práce ČR (IPS) poskytují podrobné popisy jednotlivých profesí, možnost samoobslužného testování profesních zájmů ve vazbě na povolání a příslušné vzdělání, elektronické vyhledávání studijního nebo učebního oboru v celé ČR a další služby, všechny bezplatné.

Výchovný poradce vedle ostatních standardních činností také doprovází třídní kolektivy posledních ročníků při návštěvě Informačního a poradenského střediska Úřadu práce ČR, kde jsou žáci seznamováni se situací na regionálním trhu práce a s nabídkou navazujícího vzdělávání. Žáci jsou informováni i o tom, že se mohou objednat k individuální konzultaci ohledně volby povolání nebo přechodu na trh práce.

Národní pedagogický institut

Mezi hlavní činnosti Národního pedagogického institutu (NPI) patří podpora a rozvoj kariérového poradenství v celoživotním a dalším vzdělávání, síťování institucí v těchto oblastech i na trhu práce. NPI vydává také publikace analyzující úspěšnost absolventů na trhu práce.

Od roku 2021 při NPI působí také České centrum Euroguidance. Síť Euroguidance rozvíjí spolupráci a inovace v kariérovém poradenství v Evropě. České centrum se zaměřuje na rozvoj kompetencí poradenských pracovníků a organizuje pro ně informační a vzdělávací aktivity a studijní návštěvy v zahraničí.

NPI spravuje informační portál www.infoabsolvent.cz – Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce (ISA). Na webových stránkách zájemce nalezne u každého oboru vzdělání na středních školách, konzervatořích a vyšších odborných školách anotaci oboru, uplatnění absolventa, informace o nezaměstnanosti, základní dokumenty, školy, které obor realizují, a základní informace o přijímacím řízení do těchto škol. Dále lze vyhledávat podle zvoleného povolání – pro každou pozici je uvedena jeho charakteristika, vykonávané činnosti, přehled oborů, ve kterých lze získat potřebnou kvalifikaci, průměrný měsíční výdělek a další informace. Vzdělávací obory lze vybírat také podle druhu zdravotního postižení žáka. Stránky obsahují i rady pro volbu povolání a pro případ potíží při studiu i kontakty na odborné pracovníky pedagogicko-psychologických poraden či Úřadu práce ČR.

Informační systém byl vytvořen v rámci systémového projektu VIP Kariéra (2005–2008) Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, spolufinancovaného Evropským sociálním fondem. Významnou součástí projektu bylo také vytvoření školních poradenských pracovišť.

 

Profesní příprava žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Profesní příprava žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nabídka oborů je obdobná jako u běžné populace, se zachováním speciálně pedagogické podpory plynoucí ze speciálních vzdělávacích potřeb žáků. Kariérové poradenství je poskytováno obdobně jako u ostatních žáků, v případě žáků s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, vadami řeči, souběžným postižením více vadami nebo autismem se na něm podílejí i speciálně pedagogická centra. Přechod mládeže s těžším či kombinovaným postižením z profesní přípravy na trh práce se jeví jako nejproblémovější oblast péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Situace je zejména složitá v oblasti zaměstnávání osob s mentálním postižením. Tito mladiství jsou zpravidla vedeni jako dlouhodobě nezaměstnaní, případně získají v souvislosti se svým postižením důchod a často zůstávají v sociální síti.