Obsah vzdělávání, předměty a počet hodin

Obsah základního vzdělávání určuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) a školní vzdělávací programy (ŠVP) jednotlivých škol. RVP ZV je závazný pro základní školy a nižší stupeň gymnázií (vč. těch se sportovní přípravou) od roku 2007. Vymezuje cíle základního vzdělávání, úroveň klíčových kompetencí, jíž by měli žáci dosáhnout, vzdělávací oblasti a obory, rámcově obsah vzdělávání a očekávané výstupy v jednotlivých etapách a rámcový učební plán. Součástí RVP ZV jsou Standardy pro základní vzdělávání, které konkrétněji definují očekávané výstupy.

Na základě RVP ZV školy vytvořily vlastní školní vzdělávací programy (ŠVP). ŠVP přesně stanoví učební plán i obsah výuky – učební osnovy. Stanoví mj. také podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

Pro šestiletá dvojjazyčná gymnázia platí od školní roku 2016/17 samostatný Rámcový vzdělávací program pro dvojjazyčná gymnázia.

V roce 2010 byl schválen Rámcový vzdělávací program pro obor Tanec (osmileté konzervatoře), připravený s ohledem na RVP ZV. Školy na jeho základě vytvořily své ŠVP a nejpozději od školního roku 2012/13 podle něj vyučují. Velká část časové dotace vzdělávacích oblastí je věnována umělecké přípravě, celkový počet hodin i počet hodin týdně tak výrazně převyšuje počet hodin na druhém stupni základní školy.

Obsah vzdělávání v přípravných třídách se řídí Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání (RVP PV) a je součástí školního vzdělávacího programu dané základní školy.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) stanovuje cíle základního vzdělávání, klíčové kompetence, jichž by měl žák na konci vzdělávání dosáhnout, devět základních vzdělávacích oblastí (tvořených jedním nebo více vzdělávacími obory), průřezová témata a doplňující vzdělávací obory. Pro každý vzdělávací obor je stanoven obsah vzdělávání, tj. jednak doporučené učivo, jednak orientační (na konci 3. ročníku) a závazné (na konci 5. a 9. ročníku) očekávané výstupy. První stupeň se z tohoto hlediska člení dvě období. První období končí 3. ročníkem a druhé ročníkem 5.

RVP ZV byl vytvořen Výzkumným ústavem pedagogickým, schválen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2005 a je závazný od roku 2007. (Více viz Tvorba soustavy oborů a kurikulárních dokumentů.)

S účinností od 1. září 2012 byl RVP ZV doplněn přílohou vymezující Standardy pro základní vzdělávání, které očekávané výstupy konkretizují. Standardy představují minimální cílové požadavky na vzdělávání, které jsou závazně formulované v RVP ZV. Standardy pomocí indikátorů konkretizují obsah očekávaných výstupů RVP ZV a stanovují minimální úroveň jejich zvládnutí, kterou je třeba dosahovat se všemi žáky. Standardy jsou vytvořeny bez ohledu na způsob a metody ověřování.

V roce 2013 došlo k obsahové revizi RVP ZV. Byly upraveny zejména vzdělávací obory Cizí jazyk a Matematika a její aplikace a bylo doplněno téma finanční gramotnost (na základě Národní strategie finančního vzdělávání) a další aktuální témata: dopravní výchova, ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí, obrana vlasti, korupce, sexuální a rodinná výchova.

V roce 2016 byl RVP ZV změněn v souladu s novelou školského zákona z roku 2015 a novou vyhláškou o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, které jsou legislativním ukotvením tzv. společného vzdělávání a zahájením procesu nového způsobu podpory vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Úprava RVP ZV spočívá především v odstranění Přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením a v úpravách některých kapitol RVP ZV tak, aby byly v souladu s výše uvedenou legislativou.

V roce 2021 byla provedena další obsahová revize, která se dotkla především výuky informatiky. Školy mohou začít vyučovat podle školního vzdělávacího programu upraveného v souladu s revidovaným RVP ZV od 1. září 2021. Základní školy musí zahájit výuku nejpozději 1. září 2023 ve všech ročnících prvního stupně a 1. září 2024 ve všech ročnících druhého stupně. Pro nižší stupeň gymnázií byl stanoven termín 1. září 2025. (Změny oproti předchozí verzi jsou níže v textu a tabulce uvedeny kurzívou.)

Cíle základního vzdělávání

Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. V základním vzdělávání se proto usiluje o naplňování těchto cílů:

• umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení;
• podněcovat žáky k tvořivému myšlení, k logickému uvažování a k řešení problémů;
• vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci;
• rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých;
• připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti;
• vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě;
• učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný;
• vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi;
• pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci;
• pomáhat žákům orientovat se v digitálním prostředí a vést je k bezpečnému, sebejistému, kritickému a tvořivému využívání digitálních technologií při práci, při učení, ve volném čase i při zapojování do společnosti a občanského života.

Klíčové kompetence

Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti.

V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány:

• kompetence k učení
• kompetence k řešení problémů
• kompetence komunikativní
• kompetence sociální a personální
• kompetence občanské
• kompetence pracovní
• kompetence digitální

Rámcový učební plán

Součástí RVP ZV je rámcový učební plán (viz níže). Pro jednotlivé vzdělávací oblasti (obory) je stanovena minimální celková týdenní dotace (udaná v 45minutových vyučovacích hodinách), která je součtem počtů hodin věnovaných týdně určité vzdělávací oblasti (oboru) za všechny ročníky daného stupně. RVP ZV stanoví rovněž časovou dotaci na tzv. disponibilní hodiny. Celková povinná časová dotace v týdnu, tzn. součet celkových týdenních dotací všech vzdělávacích oblastí a disponibilních hodin, musí být 118 hodin pro 1. stupeň a 122 hodin pro 2. stupeň základní školy. Minimální a maximální počet vyučovacích hodin v týdnu pro jednotlivé ročníky – viz Denní a týdenní rozvrh.

P = Povinnost realizovat na daném stupni, časovou dotaci lze čerpat z disponibilní časové dotace

Informace uvedené pro 2. stupeň základních škol platí i pro nižší ročníky víceletých gymnázií.

Vzdělávací oblasti

• Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace je tvořen třemi obory: Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Další cizí jazyk. Vzdělávací obsah oboru Český jazyk a literatura musí být realizován ve všech ročnících. Vzdělávání v jiném mateřském jazyce než českém, vzdělávání žáků-cizinců a vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem se realizuje podle zvláštních ustanovení. Cizí jazyk se povinně vyučuje od 3. ročníku s minimální dotací 3 hodiny týdně v každém ročníku (celkem 21 hodin). Je možno jej zařadit již od 1. ročníku. Přednostně by měla být žákům nabídnuta angličtina (toto ustanovení v revidovaném RVP ZV z roku 2021 již není obsaženo). Další cizí jazyk zařazuje škola podle svých možností nejpozději od 8. ročníku v celkové minimální časové dotaci 6 hodin. U žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně je možné vzdělávací obsah vzdělávacích oborů Cizí jazyk a Další cizí jazyk v nejlepším zájmu těchto žáků nahradit jiným vzdělávacím obsahem v rámci individuálního vzdělávacího plánu.
• Vzdělávací obsah oblasti, resp. oboru Matematika a její aplikace je realizován ve všech ročnících (celkem minimálně 35 hodin).
• Vzdělávací obsah oblasti, resp. oboru Informační a komunikační technologie je zařazena na 1. stupni i na 2. stupni (celkem minimálně 2 hodiny). (Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Informatika je realizován minimálně ve čtvrtém a pátém ročníku a ve všech ročnících 2. stupně základního vzdělávání.)
• Vzdělávací obsah oblasti, resp. oboru Člověk a jeho svět je realizován pouze na 1. stupni, a to ve všech ročnících (celkem minimálně 12 hodin).
• Vzdělávací oblast Člověk a společnost je tvořena obory Dějepis a Výchova k občanství, její vzdělávací obsah je realizován pouze na 2. stupni, a to ve všech ročnících. Celková dotace je minimálně 11 hodin.
• Vzdělávací oblast Člověk a příroda je tvořena obory Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis, její vzdělávací obsah je realizován pouze na 2. stupni, a to ve všech ročnících. Celková dotace je minimálně 21 hodin.
• Vzdělávací oblast Umění a kultura je tvořena obory Hudební výchova a Výtvarná výchova, její vzdělávací obsah je realizován ve všech ročnících (celkem minimálně 22 hodin).
• Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je tvořena obory Výchova ke zdraví a Tělesná výchova. Vzdělávací obsah oboru Výchova ke zdraví je realizován pouze na 2. stupni; vzdělávací obsah Výchovy ke zdraví na 1. stupni je součástí vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Vzdělávací obsah oboru Tělesná výchova je realizován v každém ročníku základního vzdělávání (s časovou dotací minimálně 2 hodiny týdně). Minimální dotace vzdělávací oblasti Člověk a zdraví je 10 hodin na prvním a 10 hodin na druhém stupni, celkem minimálně 20 hodin. Na 1. stupni se v celkovém rozsahu nejméně 40 vyučovacích hodin realizuje základní výuka plavání; očekávané výstupy je možné splnit již v 1. období 1. stupně; o zařazení do ročníků rozhoduje ředitel školy.
• Vzdělávací obsah oblasti, resp. oboru Člověk a svět práce je realizován na 1. (ve všech ročnících) i 2. stupni. Celková dotace je minimálně 8 hodin.
• Na 1. i 2. stupni musí být zařazena následující průřezová témata (nemusí být obsažena v každém ročníku): Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova.

Disponibilní hodiny

Jak na 1., tak na 2. stupni je k dispozici určitý počet disponibilních hodin (na 1. stupni 16, na 2. stupni 18 hodin); využití těchto hodin je plně v kompetenci ředitele školy, využití celé disponibilní časové dotace v učebním plánu ŠVP je však závazné. Disponibilní časová dotace je určena:

• k nabídce a realizaci volitelných vzdělávacích obsahů, které musí vycházet z cílů základního vzdělávání a rozvíjet klíčové kompetence žáků;
• k realizaci průřezových témat;
• k posílení dotace jednotlivých vzdělávacích oblastí a oborů nad rámec vymezené minimální časové dotace;
• k vytváření časové dotace pro realizaci dalších povinných vzdělávacích obsahů dotvářejících zaměření školy;
• k realizaci doplňujících vzdělávacích oborů (jako např. oboru Dramatická výchova, Etická výchova, Filmová/audiovizuální výchova, Taneční a pohybová výchova), pokud budou v ŠVP zařazeny jako povinný či volitelný obsah;
• k posílení časové dotace tělesné výchovy zpravidla ve dvou po sobě následujících ročnících 1. stupně, kde probíhá výuka plavání;
• k výuce vzdělávacích obsahů podporujících vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (např. v rámci předmětů speciálně pedagogické péče).

Výuka náboženství

Výuka náboženství není obsažena v RVP ZV, podle školského zákona však lze v souladu se zásadami a cíli vzdělávání náboženství ve školách vyučovat. V tom případě je jako povinný, volitelný nebo nepovinný předmět zařazen do ŠVP. Veřejné a státní školy je vyučují jako nepovinný předmět, pokud se k němu přihlásí alespoň 7 žáků. K vyučování náboženství lze spojovat žáky z několika ročníků jedné školy či z více škol, a to do počtu 30 žáků ve třídě.

Školní vzdělávací programy v základním vzdělávání

Školní vzdělávací program (ŠVP) určuje rozložení učiva do jednotlivých ročníků, jeho rozčlenění do vyučovacích předmětů (nebo jiných ucelených částí, např. modulů) a osnovy předmětů (podrobný popis vzdělávacího obsahu). Přičemž z jednoho vzdělávacího oboru lze vytvořit jeden nebo více vyučovacích předmětů nebo lze naopak integrovat vzdělávací obsahy několika oborů do tzv. integrovaného vyučovacího předmětu.

Zásady pro zpracování školního vzdělávacího programu

Zpracování ŠVP se řídí následujícími zásadami:

• je zpracováván v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání pro celé období základního vzdělávání nebo pro jeho část, tj. pro ročníky, ve kterých daná škola realizuje základní vzdělávání;
• zajišťuje rovný přístup k základnímu vzdělávání pro všechny žáky s povinností školní docházky a přihlíží k jejich vzdělávacím potřebám a možnostem;
• umožňuje realizaci diferencovaného a individualizovaného vyučování pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami i pro žáky mimořádně nadané, pokud to vzdělávání těchto žáků vyžaduje;
• vytváří předpoklady pro realizaci vzdělávacího obsahu s ohledem na věkové zvláštnosti žáků, a tím pro postupné utváření a rozvíjení klíčových kompetencí;
• vede k naplňování cílů základního vzdělávání stanovením výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni školy a k naplňování cílového zaměření vzdělávacích oblastí stanovením výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni vyučovacích předmětů;
• je zpracováván tak, aby umožňoval učitelům rozvíjet tvořivý styl práce a neomezoval je při uplatnění případných časových i metodických odlišností, které vycházejí ze zkušeností učitelů s efektivními způsoby výuky a z konkrétních potřeb žáků;
• je vytvářen jako relativně stálý materiál, jehož případné změny v učebním plánu a v učebních osnovách nesmí negativně zasáhnout do vzdělávání žáků v určitém započatém "cyklu";
• dodržuje stanovenou strukturu.

Struktura školního vzdělávacího programu

Stanovená struktura školního vzdělávacího programu je rozčleněna do šesti částí:

• Identifikační údaje
• Charakteristika školy
• Charakteristika ŠVP
• Učební plán
• Učební osnovy
• Hodnocení žáků

V rámci metodické podpory školám byl vydán Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání.

Výuka cizích jazyků v základním vzdělávání

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání stanoví, že vzdělávání v prvním cizím jazyce předpokládá dosažení úrovně A2, a vzdělávání v dalším cizím jazyce A1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

Některá šestiletá gymnázia realizují obor Dvojjazyčné gymnázium. V prvních dvou letech (které odpovídají základnímu vzdělávání) probíhá intenzivní jazyková příprava, v dalších čtyřech letech se pak alespoň polovina předmětů vyučuje v cizím jazyce.

Základní školy mohou od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy získat povolení k výuce některých předmětů v cizím jazyce.

Na některých základních školách probíhá výuka v jazyce národnostní menšiny (v polském jazyce).

Každoročně jsou ministerstvem školství vyhlašovány programy na podporu národnostních menšin a menšinových jazyků.

Ministerstvo školství financovalo překlady materiálů Rady Evropy na podporu vzdělávání v romštině do češtiny a dvou romských jazyků.

Žáci-cizinci mají za stanovených podmínek nárok na bezplatnou výuku českého jazyka formou skupin pro jazykovou přípravu.

Ministerstvo školství každoročně vyděluje finanční částky pro projekty oceněné Evropskou jazykovou cenou (The Label).

Vyučovací metody a didaktické materiály

Učitel volí metody podle své úvahy a podle celkové strategie školy, v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

Ve výuce se běžně používají i informační a komunikační technologie.

Konkrétní požadavky na učební pomůcky nejsou stanoveny, musejí však být přizpůsobeny potřebám žáků. O výběru učebnic a učebních textů rozhoduje ředitel. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uveřejňuje každoročně ve Věstníku a na internetu Seznam učebnic a učebních textů, kterým byla udělena schvalovací doložka na základě posouzení, zda jsou v souladu s cíli vzdělávání stanovenými školským zákonem, rámcovými vzdělávacími programy a právními předpisy (podle Směrnice k udělování a odnímání schvalovacích doložek učebnicím a učebním textům). Školy mohou používat i další učebnice a učební texty, pokud nejsou v rozporu s těmito cíli. Učebnice a učební texty uvedené v Seznamu učebnic se žákům bezplatně zapůjčují, žáci prvních ročníků a děti v přípravných třídách si je ponechávají. Žákům prvních ročníků a dětem v přípravných třídách se poskytují základní školní potřeby v hodnotě 200 Kč.

Minimální materiální a prostorové podmínky školy stanovuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, hygienické požadavky na prostory Vyhláška o hygienických požadavcích na prostory pro výchovu dětí a mladistvých.

Pro domácí přípravu žáků nejsou stanoveny žádné metodické předpisy.