Skip to main content
European Commission logo

Eurydice

EACEA National Policies Platform:Eurydice
Další dimenze internacionalizace v předškolním a školním vzdělávání

Czechia

13.Mobilita a internacionalizace

13.4Další dimenze internacionalizace v předškolním a školním vzdělávání

Last update: 8 April 2024

Evropské, globální a interkulturní dimenze tvorby obsahu vzdělávání

Oblast poznatků o světě, o Evropě a výchova k mezinárodnímu dorozumění se stala běžnou součástí učebních osnov po vzniku Československé republiky v roce 1918, v průběhu doby byla ale poznamenána politickými a ideologickými okolnostmi. Evropská dimenze v současném pojetí byla zařazena do výuky na všech úrovních vzdělávání po roce 1989, i když formálně byla včleněna do oficiálních dokumentů později.

Významným impulzem pro zavedení evropské dimenze do vzdělávání byly strategické dokumenty České vzdělání a Evropa, tzv. Zelená kniha (1999) a Národní program rozvoje vzdělávání, tzv. Bílá kniha (2001). Zde byly formulovány následující cíle vztahující se k obsahu vzdělání:

  • potřeba komunikovat ve dvou jazycích,
  • výchova k toleranci, porozumění a respektu k jiným národům, rasám a kulturám,
  • zavedení nových témat: evropská integrace a multikulturní výchova,
  • cíle a důvody evropské integrace.

Tyto cíle se plně promítly do kurikulární reformy, která byla zakotvena ve školském zákoně platném od roku 2005. Výsledkem reformy jsou nové dokumenty pro vzdělávání žáků ve věku od 3 do 19 let, tzv. rámcové vzdělávací programy. Ty stanovují závazný rámec vzdělávání a vymezují standardní vzdělávací obsah pro danou etapu vzdělávání.

Pokud jde o podporu jazykového vzdělávání mimo rámec kurikula, je významnou iniciativou Evropská jazyková cena Label. Jejím cílem je podpořit nové iniciativy v oblasti výuky a studia cizích jazyků a rozšířit povědomí o nich v řadách odborné i laické veřejnosti. Ocenění je udělováno projektům realizovaným nejrůznějšími institucemi zapojenými do formálního i neformálního vzdělávání všech věkových skupin. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy každoročně vyděluje finanční částky pro oceněné projekty.

Preprimární vzdělávání

Závazným dokumentem pro preprimární vzdělávání je Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV), vypracovaný někdejším Výzkumným ústavem pedagogickým a schválený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy s platností od 1. března 2005. Jedním z Rámcových cílů RVP PV je "osvojit si základy hodnot, na nichž je založena naše společnost".

Vzdělávací obsah je v RVP PV uspořádán do pěti vzdělávacích oblastí, přičemž k mezinárodní dimenzi se vztahují následující body:

  • v oblasti 5.4 Dítě a společnost – dílčí cíl: vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností
  • v oblasti 5.5 Dítě a svět – dílčí cíle: poznávání jiných kultur a rozvoj pocitu sounáležitosti s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí

Výuka cizích jazyků – viz Oblasti učení a rozvoje v předškolním vzdělávání v kapitole 4.

Primární a nižší sekundární vzdělávání

Dokumentem závazným pro primární a nižší sekundární vzdělávání je Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV), schválený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2004.

RVP ZV uvádí jako jeden z cílů základního vzdělání "vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi".

Tematika evropské a globální dimenze prostupuje spolu s interkulturní dimenzí celým základním vzděláváním. V RVP ZV je součástí:

  1. průřezových témat
  2. několika vzdělávacích oblastí.

1. Průřezová témata

Rámcový vzdělávací program navrhuje, jak během základního vzdělávání průřezová témata realizovat v jednotlivých vzdělávacích oblastech, určuje, jaký by měl být jejich přínos pro rozvoj osobnosti žáka (v oblasti vědomostí, dovedností a schopností, v oblasti postojů a hodnot) a stanovuje jednotlivé tematické okruhy.

a) průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Podstatnou část tohoto průřezového tématu tvoří výchova budoucích evropských občanů, rozvíjení vědomí evropské identity při respektování identity národní, podporování tradičních evropských hodnot jako je:

  • humanismus
  • svobodná lidská vůle
  • morálka
  • uplatňování práva
  • osobní zodpovědnost spolu s racionálním uvažováním, kritickým myšlením a tvořivostí.

Tematické okruhy průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech:

  • Evropa a svět nás zajímá – rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa; místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu; naši sousedé v Evropě; život dětí v jiných zemích; lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy.
  • Objevujeme Evropu a svět – naše vlast a Evropa; evropské krajiny; Evropa a svět; mezinárodní setkávání; státní a evropské symboly; Den Evropy; život Evropanů a styl života v evropských rodinách; životní styl a vzdělávání mladých Evropanů.
  • Jsme Evropané – kořeny a zdroje evropské civilizace; klíčové mezníky evropské historie; Evropská integrace; instituce Evropské unie a jejich fungování; čtyři svobody a jejich dopad na život jedince; co Evropu spojuje a co ji rozděluje; mezinárodní organizace a jejich přispění k řešení problémů dětí a mládeže.

b) průřezové téma Multikulturní výchova

Toto průřezové téma, které zahrnuje interkulturní dimenzi, umožňuje žákům seznamovat se s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti.

Multikulturní výchova prolíná všemi vzdělávacími oblastmi. Blízkou vazbu má zejména na vzdělávací oblasti:

  • Jazyk a jazyková komunikace
  • Člověk a společnost
  • Umění a kultura
  • Člověk a zdraví
  • Člověk a příroda (především vzdělávací obor Zeměpis)

Propojení Multikulturní výchovy s digitálními technologiemi umožňuje žákům zejména získávat, vyhodnocovat a sdílet informace jako východisko pro přemýšlení o naléhavých tématech a způsobech jejich řešení

Tematické okruhy průřezového tématu Multikulturní výchova:

  • Kulturní diference
  • Lidské vztahy
  • Etnický původ
  • Multikulturalita
  • Princip sociálního smíru a solidarity

2. Vzdělávací oblasti RVP ZV

Z devíti vzdělávacích oblastí RVP ZV je výuka o Evropě je obsažena v následujících vzdělávacích oblastech:

ISCED 1 (prvním stupni základní školy)

a) Člověk a jeho svět, tematický okruhy Lidé kolem nás a Místo, kde žijeme

RVP ZV si zde mimo jiné klade za cíl je vést žáka k

  • poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi,
  • k poznávání odlišných kultur,
  • uvědomění si významu a podstaty pomoci a solidarity
  • jednání na základě společně vytvořených a přijatých nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití
  • plnění povinností a společných úkolů.

V rámci učiva se oblast zaměřuje i na Evropu a svět – kontinenty, evropské státy, EU, cestování.

ISCED 2 (druhý stupeň základní školy)

a) Člověk a společnost, především Výchova k občanství, tematický okruh Mezinárodní vztahy, globální svět

Očekávanými výstupy této vzdělávací oblasti jsou mimo jiné:

  • popsání vlivu začlenění ČR do EU na každodenní život občanů, příklady práv občanů ČR v rámci EU i možných způsobů jejich uplatňování;
  • uvedení některých globálních problémů současnosti, vyjádření osobního názoru na ně;
  • objasnění souvislosti globálních a lokálních problémů.

b) Člověk a příroda, vzdělávací obor Zeměpis, tematický okruh Česká republika

Mezi očekávanými výstupy jsou:

  • porovnání států světa a zájmové integrace států světa na základě podobných a odlišných znaků;
  • uvedení příkladů účasti a působnosti České republiky ve světových mezinárodních a nadnárodních institucích, organizacích a integracích států.

Výuka cizích jazyků

Ucelené informace o výuce cizích jazyků na základních školách – viz Výuka cizích jazyků v základním vzdělávání v kapitole 5.

Pro podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy je na základě nařízení vlády vyhlašován dotační program Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Rada vlády pro národnostní menšiny vypisuje každoroční dotační program Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků. Více viz Specifická podpora příslušníků národnostních menšin v kapitole 12.

Vyšší sekundární vzdělávání

Úspěšným zakončením vyššího sekundárního vzdělávání je možné získat:

  • střední vzdělání s maturitní zkouškou (všeobecné vzdělávání na gymnáziích a odborné vzdělávání na středních odborných školách)
  • střední vzdělání s výučním listem (odborné vzdělávání)
  • střední vzdělání (odborné vzdělávání)

Závaznými kurikulárními dokumenty jak pro všeobecné, tak pro odborné vyšší sekundární vzdělávání jsou rámcové vzdělávací programy.

Všeobecné vzdělávání

Všeobecné vyšší sekundární vzdělávání se uskutečňuje v oborech gymnázií. Absolventi získávají střední vzdělání s maturitní zkouškou.

Rámcové vzdělávací programy pro gymnázia navazují na obsah i strukturu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Tematika evropské a globální dimenze je tak rovněž součástí:

  1. průřezových témat
  2. několika vzdělávacích oblastí

1. průřezová témata RVP pro gymnázia

a) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech,

Průřezové téma:

  • navazuje na dosavadní vzdělávací a životní zkušenosti žáků
  • obohacuje, prohlubuje a systematizuje znalosti o evropských a globálních procesech
  • posiluje a podporuje hodnotu gymnaziálního vzdělávání
  • představuje kritický pohled na aktuálně chápané globalizační a rozvojové procesy současného světa.

Tematické okruhy průřezového tématu jsou:

  • Globalizační a rozvojové procesy
  • Globální problémy, jejich příčiny a důsledky
  • Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce
  • Žijeme v Evropě
  • Vzdělávání v Evropě a ve světě

Průřezové téma je doporučeno integrovat především do vzdělávací oblasti:

  • Člověk a společnost (vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ, tematický okruh: Mezinárodní vztahy, globální svět; a vzdělávací obor Dějepis)
  • Jazyk a jazyková komunikace
  • Člověk a příroda (především vzdělávací obor Geografie, tematické okruhy: Přírodní prostředí, Sociální prostředí, Životní prostředí, Regiony).

RVP pro gymnázia uvádí, že příležitost pro realizaci tohoto průřezového tématu poskytuje celý RVP pro gymnázia.

b) Multikulturní výchova

Zaměřuje se zejména na:

  • poznávání a pochopení kulturních diferencí mezi lidmi nejrůznějšího původu
  • mezilidské vztahy
  • interkulturní komunikaci a přizpůsobování se životu v multikulturní společnosti

Zvláštní důraz je kladen na situaci v Evropě.

Tematickými okruhy jsou:

  • základní problémy sociokulturních rozdílů
  • psychosociální aspekty interkulturality
  • vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí

c) Environmentální výchova

Zaměřuje se mimo jiné na jeden z prvořadých zájmů Evropské unie, udržitelný rozvoj. Environmentální problematika se promítá do řady přírodovědných, ale i společenskovědních oborů:

  • Biologie
  • Chemie
  • Fyziky
  • Geografie
  • Geologie
  • Občanský a společenskovědní základ
  • Dějepis
  • Člověk a svět práce
  • Výchova ke zdraví

Z pohledu evropské a globální dimenze je v rámci tohoto průřezového tématu významným tematický okruh Životní prostředí regionu a České republiky, který řeší mimo jiné, jaká jsou nejvýznamnější legislativní opatření v oblasti životního prostředí a jak tato opatření ovlivňuje Evropská unie.

2. vzdělávací oblasti RVP pro gymnázia

Evropská dimenze a globální otázky jsou součástí učiva a očekávaných výstupů:

a) Člověk a společnost

V rámci této vzdělávací oblasti je součástí dvou oborů: Společenskovědní základ a Dějepis.

Společenskovědní základ, tematický okruh Mezinárodní vztahy, globální svět

Očekávanými výstupy tohoto okruhu jsou:

  • objasnění důvodů evropské integrace, posouzení její významu pro vývoj Evropy, rozlišení funkcí orgánů EU a uvedení příkladů jejich činnosti
  • posouzení vlivu začlenění státu do Evropské unie na každodenní život občanů, uvedení příkladů, jak mohou fyzické a právnické osoby v rámci EU uplatňovat svá práva
  • uvedení příkladů činnosti některých významných mezinárodních organizací a vysvětlení, jaký vliv má jejich činnost na chod světového společenství, zhodnocení významu zapojení ČR
  • uvedení příkladů institucí, na něž je možno se obrátit v případě problémů při pobytu v zahraničí
  • posouzení projevů globalizace, uvedení příkladů globálních problémů současnosti, analýza jejich příčin a domýšlení jejich možných důsledků

Dějepis

V očekávaných výstupech tematického okruhu Moderní doba II – soudobé dějiny je zařazeno téma:

  • popsání mechanismů a prostředků postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlení lidských práv v souvislosti s evropskou kulturní tradicí; znalost základních institucí sjednocující se Evropy, jejich úloha a fungování.

b) Člověk a příroda

V rámci této vzdělávací oblasti je součástí oboru Geografie a jeho dvou tematických okruhů:

Sociální prostředí

V rámci tohoto tematického okruhu je zahrnuto učivo:

  • socioekonomická sféra – sociálněgeografické systémy, geografické aspekty bohatství a chudoby, globalizace

Mezi očekávaným výstupy tohoto tematického okruhu je také:

  • analýza hlavních rasových, etnických, jazykových, náboženských, kulturních a politických specifik s ohledem na způsob života a životní úroveň v kulturních regionech světa

Region

V tomto tematickém okruhu mezi učivo patří:

  • makroregiony světa – jádra, periferie, modelový region – modelové problémy s důrazem na Evropu a Evropskou unii.

Mezi očekávanými výstupy je i:

  • lokalizace makroregionů světa na mapách, vymezení jejich hranice, zhodnocení jejich přírodních, kulturních, politických a hospodářských vlastností a vzájemně porovnání jednotlivých makroregionů.

Odborné vzdělávání

Odborné vzdělávání můžeme rozdělit do tří vzdělávacích cest:

  1. střední vzdělání s maturitní zkouškou
  2. střední vzdělání s výučním listem
  3. střední vzdělání

Pro jednotlivé obory všech výše zmíněných vzdělávacích cest středního odborného vzdělávání byly rovněž připraveny rámcové vzdělávací programy. Těchto rámcových programů existuje více než 200. Požadavky na obsah a výsledky vzdělání jsou v nich rozděleny do dvou částí: do části všeobecné, která je z velké části obdobná vždy pro celý ze tří výše uvedených stupňů vzdělání, a do části odborné, která je zpracována samostatně pro jednotlivé obory.

Globální otázky i interkulturní dimenze:

a) jsou součástí cílů středního odborného vzdělávání jako takového, zejména např. cíle Učit se společně, v jehož rámci by vzdělávání mělo směřovat k:

  • vytváření úcty k živé i neživé přírodě, k ochraně a zlepšování přírodního a ostatního životního prostředí a k chápání globálních problémů světa;
  • prohlubování osobnostní, národnostní a občanské identity žáků, jejich připravenosti tuto identitu chránit, ale současně také respektovat identitu jiných lidí;
  • k tomu, aby se žáci ve vztahu k jiným lidem oprostili od předsudků, xenofobie, intolerance, rasismu, agresivního nacionalismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti.

b) prolínají do klíčových kompetencí stanovených pro střední odborné vzdělávání, především do oblasti pojmenované jako Občanské kompetence a kulturního povědomí. Absolventi by měli:

  • prostřednictvím vzdělávání dospět k uznávání hodnot a postojů, které jsou nezbytné pro život v demokratické společnosti
  • udržovat tyto hodnoty a postoje
  • jednat v souladu s udržitelným rozvojem
  • propagovat hodnoty národní, evropské a světové kultury.

c) jsou ve všech RVP středního odborného vzdělávání součástí průřezových témat:

  • Občan v demokratické společnosti – žáci mají být vedeni k tomu, aby byli ochotni angažovat se i pro veřejné zájmy ve prospěch lidí v jiných zemích a na jiných kontinentech
  • Člověk a životní prostředí – jehož hlavním cílem je vést žáky k tomu, aby pochopili souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami, mezi lokálními, regionálními a globálními environmentálními problémy)

d) objevují se v RVP středního odborného vzdělávání jako učivo.

Např. ve vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání (která je součástí kurikula oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou a středního vzdělání s výučním listem), či v Občanském vzdělávacím základě (obory středního vzdělání bez výučního listu), kde je součástí učiva multikulturní soužití, rasy, národy, národnosti, většina a menšina ve společnosti a globalizace nebo ve vzdělávací oblasti Biologické a ekologické vzdělávání (která je součástí většiny oborů středního odborného vzdělávání)zahrnující v učivu globální problémy na Zemi.

1. Střední vzdělání s maturitní zkouškou

V oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou jsou témata týkající se speciálně evropské dimenze podobná pro všechny programy oborů tohoto vzdělání a jsou zařazena do následujících vzdělávacích oblastí:

Společenskovědní vzdělávání

Z očekávaných výstupů vyplývá, že žáci by měli umět:

  • popsat vývoj ve vyspělých demokraciích a vývoj evropské integrace
  • objasnit postavení České republiky v Evropě a v soudobém světě
  • charakterizovat soudobé cíle EU a posoudit její politiku.

Estetické vzdělávání

Vzdělávání v této oblasti by mělo směřovat k tomu, aby žáci podporovali hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a měli k nim vytvořen pozitivní vztah.

Ekonomické vzdělávání

V očekávaných výstupech je uvedeno, že žák:

  • chápe důležitost evropské integrace
  • zhodnotí ekonomický dopad členství v EU.

2. Střední vzdělání s výučním listem

U oborů středního vzdělání s výučním listem je téma evropské dimenze zastoupeno v následujících vzdělávacích oblastech:

Společenskovědní vzdělávání

Mezi očekávanými výstupy jsou mimo jiné:

  • vysvětlit, k jakým nadnárodním uskupením ČR patří a jaké jí z toho plynou závazky
  • popsat, proč existuje EU a jaké povinnosti a výhody z členství v EU plynou našim občanům

Estetické vzdělávání

Vzdělávání v této oblasti směřuje mimo jiné k tomu, aby žáci podporovali hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a měli k nim vytvořen pozitivní vztah.

3. Střední vzdělání

Pro obory středního vzdělání jsou témata evropské dimenze uvedena ve vzdělávací oblasti:

Společenskovědní vzdělávání

Z očekávaných výstupů vyplývá, že žáci by měli umět:

  • popsat, proč existuje EU a jaké povinnosti a výhody z členství v EU plynou našim občanům

Výuka cizích jazyků – viz Výuka cizích jazyků v gymnáziích a Výuka cizích jazyků v odborném vzdělávání v kapitole 6.

Partnerství a sítě

Řada škol navazuje spolupráci a partnerství se zahraničními vzdělávacími institucemi v rámci evropského programu Erasmus+ partnerství pro spolupráci. V rámci programu Erasmu+ je realizována aktivita eTwinning, která je zaměřena na on-line spolupráci mezi školami.

Virtuální sítě

Prostřednictvím Domu zahraniční spolupráce (DZS) je Česká republika společně se 30 dalšími zeměmi členem evropského sdružení European Schoolnet (EUN), který podporuje využívání digitálních technologií ve vzdělávání, inovativní výuku matematiky, přírodovědných a technických předmětů a podporuje spolupráci škol v této oblasti. Iniciátorem aktivit, projektů, soutěží a kampaní je především Evropská komise. EUN poskytuje ČR mimo jiné možnost sdílení dobré praxe v oblasti zavádění digitálních technologií, výuky matematiky, přírodovědných a technických oborů. Projekty např. podporují zavádění digitálních technologií do výuky základních a středních škol.

Přeshraniční/bilaterální spolupráce

Česká republika realizuje Evropskou rámcovou dohodu o přeshraniční spolupráci mezi územními společenstvími nebo úřady, kterou přijala Rada Evropy v Madridu 21. května 1980, a dohody uzavřené se sousedními vládami o příhraniční spolupráci. V jejich rámci již vzniklo 13 euroregionů (Nisa, Labe, Krušnohoří, Egrensis, Šumava, Glacensis, Tešínské Slezsko, Praděd, Beskydy, Silesia, Bílé Karpaty, Pomoraví, Silva Nortica). Mezi euroregiony v příhraničních oblastech České republiky, Slovenska, Německa, Polska a Rakouska existuje řada smluv. Obdobně existuje spolupráce mezi různými českými a evropskými městy. Příkladem spolupráce v oblasti vzdělávání je spolupráce škol a univerzit v česko-bavorském příhraničí, rozšiřuje se nabídka výměnných pobytů žáků/studentů všech typů škol. V rámci přeshraniční spolupráce se rozvíjí i partnerství škol.

Dalším příkladem spolupráce je dvojnárodnostní dvojjazyčný česko-německý vzdělávací cyklus na gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně, který byl zahájen od školního roku 1998/99 (Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 309/1998). Studium je určeno žákům v 7. až 12. roce školní docházky a má dvojí zaměření: jazykové (český a německý jazyk) a matematicko-přírodovědné. Výuka je organizována v jedné třídě o 15 českých a 15 německých žácích. Studium je ukončeno maturitní zkouškou platnou i v zemích EU. Studium je hrazeno ze státních prostředků ČR a SRN.

Vlády České republiky a Polska založily Česko-polského fórum, jehož cílem je podpora bilaterálních projektů, které se mohou realizovat mimo jiné v oblasti vzdělávání, výzkumu, mobility mládeže a přeshraniční spolupráce. Na webu Ministerstva zahraničních věcí ČR jsou vystaveny podpořené projekty za rok 2021, 2022, 2023.

Příkladem bilaterální spolupráce je činnost Koordinačních center česko-německých výměn mládeže Tandem na základě mezistátní dohody České republiky a Německa. Koordinační centra existují od r. 1997 v Plzni a Řezně. Jejich cílem je mimo jiné poskytovat poradenské služby státním a nestátním organizacím, které realizují česko-německé výměny mládeže, žáků a studentů, podněcovat nové formy a oblasti spolupráce a výměn, podněcovat výměnné projekty a napomáhat zainteresovaným institucím (školám, organizacím, mládežnickým iniciativám) při prohlubování kontaktů.