Skip to main content
European Commission logo

Eurydice

EACEA National Policies Platform:Eurydice
Poradenští pracovníci v předškolním a školním vzdělávání

Czechia

10.Řídící a další pracovníci ve školství

10.3Poradenští pracovníci v předškolním a školním vzdělávání

Last update: 12 March 2024

 

Poradenští pracovníci ve školách

V základních, středních a vyšších odborných školách působí:

V některých školách působí též:

Úloha jednotlivých poradenských pracovníků ve školách je popsána ve vyhlášce o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních.

V rámci podpůrných opatření pro děti, žáky nebo studenty se speciálními vzdělávacími potřebami ve školách působí asistenti pedagoga.

Všechny uvedené profese jsou považovány za pedagogické pracovníky podle zákona o pedagogických pracovnících. Na všechny se vztahuje povinnost dalšího vzdělávání. Pracovní podmínky jsou stejné jako u (ostatních) učitelů. Ve veřejných školách jsou odměňováni podle jednotného tarifního systému.

Výchovný poradce

Funkce výchovného poradce je zpravidla zřizována ve všech základních, středních a vyšších odborných školách. Je-li to účelné, může být v jedné škole ustanoveno i více výchovných poradců. Výchovný poradce je učitel ustanovený do této funkce ředitelem školy.

Mezi standardní činnosti výchovného poradce patří mj.:

  • kariérové poradenství a poradenská pomoc při rozhodování o další vzdělávací a profesní cestě žáků
  • vyhledávání a orientační šetření žáků, jejichž vývoj a vzdělávání vyžadují zvláštní pozornost, a příprava návrhů na další péči o tyto žáky, včetně spolupráce na přípravě, kontrole a evidenci plánu pedagogické podpory poskytované těmto žákům
  • zprostředkování diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb (vstupní a průběžné) a intervenčních činností pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
  • příprava podmínek pro integraci žáků se zdravotním postižením ve škole, koordinace poskytování poradenských služeb těmto žákům školou a školskými poradenskými zařízeními a koordinace vzdělávacích opatření u těchto žáků
  • předávání odborných informací z oblasti kariérového poradenství a péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami pedagogickým pracovníkům školy

Předpokladem pro výkon odborné činnosti výchovného poradce je odborná kvalifikace učitele příslušného druhu či stupně školy. Pro výkon náročnějších poradenských prací je předpokladem absolvování studia pro výchovné poradce podle vyhlášky o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. To uskutečňují vysoké školy jako jeden z programů celoživotního vzdělávání. Studium trvá min. 250 vyučovacích hodin a je ukončeno obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí.

Výchovní poradci, pokud vykonávají poradenské práce, k nimž je zapotřebí uvedené studium pro výchovné poradce, jsou zařazeni do 13. platové třídy, což je o jednu třídu výše, než mohou dosáhnout běžní učitelé základních a středních škol.

Podle nařízení vlády o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků se učiteli – výchovnému poradci snižuje rozsah přímé vyučovací činnosti o 1–5 hodin týdně podle velikosti školy.

 

Přímá vyučovací činnost výchovného poradce je snížena týdně o:

v základních a středních školách ve speciálních školách
do 150 žáků do 250 žáků do 550 žáků do 800 žáků nad 800 žáků do 7 tříd do 12 tříd nad 12 tříd
1 hodinu 2 hodiny 3 hodiny 4 hodiny 5 hodin 1 hodinu 2 hodiny 3 hodiny

 

Školní metodik prevence

Školní metodici prevence jsou ve školách ustanovováni od r. 1996, původně jako školní koordinátoři prevence. Školní metodik prevence je obvykle pedagogický pracovník s min. 2 roky pedagogické praxe. Zpravidla působí na všech základních, středních i vyšších odborných školách.

Mezi standardní činnosti školního metodika prevence patří zejména:

  • koordinace tvorby a kontrola realizace preventivního programu školy
  • koordinace a participace na realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci záškoláctví, závislostí, násilí, vandalismu, sexuálního zneužívání, zneužívání sektami, prekriminálního a kriminálního chování, rizikových projevů sebepoškozování a dalších sociálně patologických jevů, resp. projevů rizikového chování
  • metodické vedení činnosti pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování (vyhledávání projevů rizikového chování, preventivní práce s třídními kolektivy apod.)
  • koordinace vzdělávání pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování

Vyhláška o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků stanovuje, že prevence sociálně patologických jevů je jednou ze specializovaných činností, pro jejíž výkon musí pedagogický pracovník získat další kvalifikační předpoklady (studium v rozsahu 250 vyučovacích hodin, jehož rámcový obsah je přesně stanoven).

Za specializované činnosti náleží pedagogickému pracovníkovi příplatek.

Školní psycholog a školní speciální pedagog

Na některých školách působí školní psychologové a školní speciální pedagogové. Obsah jejich činnosti stanovuje vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Rozhodnutí, zda na škole bude působit školní psycholog nebo školní speciální pedagog, je na řediteli školy. Počet školních psychologů se zvyšuje, a to i díky podpoře ze strukturálních fondů Evropské unie. Koncepce poradenských služeb poskytovaných ve škole počítá s postupným zaváděním těchto pracovníků zejména do škol s 500 a více žáky.

Rozsah činnosti těchto odborníků by neměl klesnout pod 0,5 úvazku. Podle zákona o pedagogických pracovnících jsou psychologové a speciální pedagogové působící ve škole nebo ve školském zařízení zařazeni mezi pedagogické pracovníky.

Kvalifikační předpoklady jsou stejné jako pro psychology a speciální pedagogy, kteří působí ve školských poradenských zařízeních, viz níže.

 

Poradenští pracovníci ve školských poradenských zařízeních

Školskými poradenskými zařízeními poskytujícími specializované poradenské služby jsou pedagogicko-psychologické poradny (PPP) a speciálně pedagogická centra (SPC). Na poskytování poradenských služeb participují také střediska výchovné péče (SVP), zřizovaná podle zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních.

 

Odborné týmy školských poradenských zařízení a školských zařízení preventivně výchovné péče tvoří:

Úloha jednotlivých pracovníků PPP a SPC je popsána ve vyhlášce o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních. Informace o pracovnících SVP jsou uvedeny v zákoně o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních.

Ze zákona o pedagogických pracovnících jsou psychologové PPP a SPC a SVP zařazeni mezi pedagogické pracovníky vykonávající přímou pedagogicko-psychologickou činnost, speciální pedagogové PPP, SPC a SVP mezi pedagogické pracovníky vykonávající přímou speciálně pedagogickou činnost a vychovatelé mezi pedagogické pracovníky vykonávající přímou výchovnou činnost. Sociální pracovníci nejsou považováni za pedagogické pracovníky.

Na všechny pedagogické pracovníky se vztahuje povinnost dalšího vzdělávání. Pracovní podmínky jsou stejné jako u učitelů. Ve veřejných školách jsou zaměstnanci odměňováni podle jednotného tarifního systému. Pracovní podmínky nepedagogických pracovníků jsou uvedeny v  oddíle, který o nich přímo pojednává.

 

Kvalifikačním předpokladem pro psychologa je podle zákona o pedagogických pracovnících ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu v oboru psychologie.

Kvalifikačním předpokladem pro speciálního pedagoga je podle zákona o pedagogických pracovnících ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu zaměřeném na speciální pedagogiku. Od 1. 9. 2012 mohli být speciálními pedagogy také osoby, které získaly vzdělání v magisterském programu zaměřeném na pedagogiku předškolního věku nebo na přípravu učitelů základní školy nebo na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy nebo na přípravu vychovatelů anebo v oboru pedagogika. Museli však navíc absolvovat doplňující studium k rozšíření odborné kvalifikace uskutečňované vysokou školou v programu celoživotního vzdělávání. Na základě novely zákona o pedagogických pracovnících s platností od září 2023 jsou nové možnosti pro absolventy magisterských studijních programů v oblasti pedagogických věd zaměřených na speciální pedagogiku a přípravu učitelů základní školy nebo všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy kvalifikovaně vykonávat činnost speciálního pedagoga.

Metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně musí dosáhnout minimálně vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu.

Sociální pracovníci jsou většinou absolventy vyšší odborné nebo vysoké školy v oboru sociální práce. Podrobné informace o kvalifikaci jsou uvedeny v zákoně o sociálních službách.
 

Vychovatelé ve středisku výchovné péče jsou kvalifikováni za předpokladu, že dosáhli vysokoškolského vzdělání ve studijním programu zaměřeném na speciální nebo sociální pedagogiku nebo vyššího odborného vzdělání v oboru zaměřeném na speciální pedagogiku, anebo si rozšířili vzdělání předepsané pro ostatní vychovatele vzděláním v programu celoživotního vzdělávání se zaměřením na speciální pedagogiku.

Na základě novely zákona o pedagogických pracovnících je zavedena nová kategorie pedagogických pracovníků – školský logoped. Uplatní se zejména ve školských poradenských zařízeních a speciálních školách příslušného zaměření.
Předpokladem pro výkon činnosti školského logopeda je odborná kvalifikace získaná magisterským studiem v oblasti pedagogických věd zaměřených na logopedii se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie nebo na speciální pedagogiku se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie. V obou případech je třeba absolvovat ještě kvalifikační studium pro přípravu školských logopedů.