Každý zaměstnavatel je povinen pečovat o odborný rozvoj svých zaměstnanců, mj. formou prohlubování a zvyšování jejich kvalifikace. Zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci účast na vzdělávání, kterým si zaměstnanec prohlubuje kvalifikaci, uložit, přičemž není vyloučeno případné nařízení práce přesčas nebo účast na vzdělávání mimo pracovní dobu.

Pro pečující osoby v dětských skupinách platí od října 2021 povinné další vzdělávání.

Podle školského zákona, platného pro školy až po úroveň vyšších odborných škol, vytváří ředitel podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Podle zákona o pedagogických pracovnících mají pedagogičtí pracovníci na veřejných školách a školách zřizovaných MŠMT po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, udržují a doplňují kvalifikaci. Zároveň se mohou účastnit dalšího vzdělávání, kterým si zvyšují nebo rozšiřují kvalifikaci. Ředitel organizuje vzdělávání podle plánu dalšího vzdělávání, který stanoví po předchozím projednání s příslušným odborovým orgánem (existuje-li), přitom přihlíží ke studijním zájmům pedagogického pracovníka, potřebám a rozpočtu školy. Vypracování plánu je v autonomii dané školy, resp. jejího ředitele.

Organizační aspekty

PEČUJÍCÍ OSOBY V DĚTSKÝCH SKUPINÁCH

Poskytovatel péče o dítě v dětské skupině je dle novely zákona o péči o dítě v dětské skupině platné od října 2021 povinen zajistit pečujícím osobám další vzdělávání v rozsahu min 8 hodin za kalendářní rok (vč. kurzu první pomoci zaměřeného na dětský věk jedenkrát za 2 roky). Pečující osoby musí absolvování dalšího vzdělávání doložit. Různé kurzy a workshopy jsou nabízeny např. v rámci projektu Podpora implementace dětských skupin, připraveného Ministerstvem práce a sociálních věcí

PEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI

Povinnost dalšího vzdělávání, kterým si učitelé obnovují, upevňují a doplňují kvalifikaci po dobu své pedagogické činnosti, je v zákoně o pedagogických pracovnících stanovena explicitně pro pedagogické pracovníky veřejných škol a škol zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Ministerstvo školství stanoví vyhláškou o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků druhy a podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení. Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany stanoví tyto podmínky pro pedagogické pracovníky škol, které zřizuje.

Absolvování dalšího vzdělávání může být součástí dalších kvalifikačních předpokladů nutných pro zařazení pedagogického pracovníka do určitého kariérního stupně.

Formy dalšího vzdělávání

Další vzdělávání se uskutečňuje zejména:

• institucionálně na vysokých školách
• institucionálně v zařízeních dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a v dalších zařízeních na základě akreditace udělené ministerstvem školství
• samostudiem, neformálním vzděláváním, sdílením zkušeností
• dalším vzděláváním zdravotnických pracovníků podle zvláštního právního předpisu v případě učitelů zdravotnických studijních oborů

Vzdělávací programy lze rozdělit na:

• kvalifikační (vedou k získání odborné kvalifikace pedagogického pracovníka),
• specializační (vedou k získání další kvalifikace pedagogického pracovníka),
• průběžné (k prohlubování odborné kvalifikace). 

Podrobnosti o jednotlivých vzdělávacích programech jsou uvedeny ve vyhlášce. Pro některé typy studia vydalo Ministerstvo školství standardy a metodická doporučení.

Vyhláška stanovuje i délku trvání jednotlivých vzdělávacích programů. Vzdělávací programy vedoucí ke splnění kvalifikačních předpokladů a studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů se ukončují závěrečnou zkouškou a u většiny z programů navíc obhajobou závěrečné písemné práce. Úspěšní absolventi všech programů dalšího vzdělávání získávají doklad ve formě osvědčení vydaného institucí, která vzdělávání pořádala.

Instituce poskytující další vzdělávání pedagogických pracovníků

Počet subjektů nabízejících další vzdělávání je velmi široký.

Některé programy dalšího vzdělávání učitelů mohou realizovat pouze vysoké školy v rámci celoživotního vzdělávání (viz dále jednotlivé oddíly o jednotlivých druzích vzdělávání).

Další vzdělávání pedagogických pracovníků dále poskytují zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, zapsaná ve školském rejstříku. Jsou zřizována zejména kraji, ale také obcemi, ministerstvy a soukromými a církevními subjekty. V roce 2023 jich bylo ve školském rejstříku zapsáno 62.

Nejrozsáhlejší nabídku dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků poskytuje Národní pedagogický institut České republiky, zřizovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dříve Národní institut pro další vzdělávání a Národní ústav pro vzdělávání). Národní pedagogický institut (NPI ČR) má 13 krajských pracovišť, z nichž každé připravuje nabídku vzdělávacích programů pro svůj region. NPI ČR zajišťuje plánování a organizaci vzdělávacích programů, připravuje národní projekty, na něž čerpá prostředky z Evropského sociálního fondu, a je realizátorem tzv. vládních priorit v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, věnuje se také dalšímu vzdělávání poradenských pracovníků. Kromě praktické přípravy a realizace vzdělávacích programů se NPI ČR zaměřuje také na analýzu potřeb v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a na vlastní tvorbu koncepce v této oblasti. Kompletní nabídka vzdělávacích programů pro učitele je k dispozici na webu NPI.

Vzdělávací programy jsou v současné době podporovány finančními prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů (OP Jan Ámos Komenský).

Další vzdělávání pedagogických pracovníků poskytují i další vzdělávací instituce. Pokud poskytují pouze vzdělávání k prohloubení odborné kvalifikace, nemusí být již od 1. 9. 2023 akreditovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Ministerstvo nadále uděluje akreditace pouze těm institucím, které realizují vzdělávací programy kvalifikační a specializační. Akreditace se uděluje podle zákona o pedagogických pracovnících na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby. Jako poradní orgán slouží ministerstvu akreditační komise. Akreditace vzdělávací instituce se uděluje na dobu 6 let, akreditace vzdělávacího programu na 3 roky. Ministerstvo školství kontroluje činnost v rámci akreditovaných programů a vede seznam všech akreditovaných vzdělávacích institucí a programů.

Druhy vzdělávacích programů

Do této skupiny patří:

• studium pedagogiky:
  • pro učitele 2. stupně základní školy a učitele střední školy v rozsahu alespoň 300 vyučovacích hodin.
    Ukončuje se obhajobou písemné práce a ústní zkouškou před komisí, přičemž alespoň jeden člen zkušební komise je odborník v oblasti školství, který se nepodílí na uskutečňování příslušného vzdělávacího programu. Povinnou součástí závěrečné ústní zkoušky nebo obhajoby závěrečné písemné práce je pohovor o portfoliu účastníka studia. Jsou stanoveny zvláštní požadavky na garanta a lektora; absolvent získává osvědčení.
  • pro učitele odborných předmětů, praktického vyučování nebo odborného výcviku na střední škole, učitele uměleckých odborných předmětů a učitele jazykové školy, vychovatele, asistenta pedagoga nebo pedagoga volného času v rozsahu alespoň 120 vyučovacích hodin. Ukončuje se obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí; absolvent získává osvědčení.
• studium pro asistenty pedagoga, kteří vykonávají přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích: 120 vyučovacích hodin, ukončuje se závěrečnou zkouškou před komisí, absolvent získává osvědčení
• studium pro přípravu pedagogů volného času vykonávajících dílčí přímou pedagogickou činnost v zájmovém vzdělávání: 40 vyučovacích hodin, ukončuje se závěrečnou ústní zkouškou před komisí
• studium k rozšíření odborné kvalifikace: studium v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole, ukončuje se obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí absolvent získává osvědčení – 200 vyučovacích hodin pro získání způsobilosti vyučovat další předměty nebo vykonávat speciálně-pedagogickou, výchovnou a vzdělávací činnost ve školách a třídách zřízených pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami; 350 vyučovacích hodin pro získání odborné kvalifikace speciálního pedagoga
• doplňující didaktické studium příslušného cizího jazyka: 60 vyučovacích hodin, ukončuje se závěrečnou ústní zkouškou před komisí, absolvent získává osvědčení
• studium pro přípravu školských logopedů: 350 vyučovacích hodin, ukončuje se obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou ústní zkouškou před zkušební komisí
• studium pro ředitele škol a školských zařízení: 100 vyučovacích hodin, ukončuje se závěrečnou zkouškou před komisí, absolvent získává osvědčení; za toto studium se považuje také studium pro vedoucí pedagogické pracovníky. Jde o vzdělávání rovnocenné vzdělávání přípravnému, které je uvedeno v části Přípravné vzdělávání učitelů pro předškolní a školní vzdělávání, pro ředitele škol v části Řídící pracovníci v předškolním a školním vzdělávání v kapitole 10.
• studium pro vedoucí pedagogické pracovníky (ředitele nebo jejich zástupce): 350 (45minutových) vyučovacích hodin v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole, ukončuje se obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí, absolvent získává osvědčení
• studium pro výchovné poradce: 250 vyučovacích hodin v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole nebo v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, ukončuje se obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí, absolvent získává osvědčení
• studium ke splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon specializovaných činností: 250 vyučovacích hodin, ukončuje se obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí, absolvent získává osvědčení; specializovanými činnostmi jsou:

1. koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií
2. tvorba a následná koordinace školních vzdělávacích programů a vzdělávacích programů vyšších odborných škol
3. prevence sociálně patologických jevů
4. specializované činnost v oblasti environmentální výchovy
5. specializovaná činnost v oblasti prostorové orientace zrakově postižených

Obsah těchto studií je specifikován v metodických materiálech Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Studium k prohlubování odborné kvalifikace

Pedagogický pracovník si může prohlubovat odbornou kvalifikaci průběžným vzděláváním. Průběžné vzdělávání je zaměřeno na teoretické a praktické otázky související s procesem vzdělávání a výchovy, na výkon práce pedagogických pracovníků a na jejich jazykové vzdělávání. Převážně má formu účasti na kurzu a semináři, ale může mít i jiné podoby, například neformální vzdělávání, sdílení zkušeností, hospitace v jiných školách apod.

Opatření směřující k posilování účasti na dalším vzdělávání

Opatření směřující k posilování účasti učitelů na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků vycházejí z obecných ustanovení o odborném rozvoji zaměstnanců popsaných v zákoníku práce. Zákoník práce přitom rozlišuje mezi studiem vedoucím k prohloubení kvalifikace a studiem vedoucím ke zvýšení kvalifikace.

Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. Podle zákoníku práce je zaměstnanec povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci požadovat, aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické osoby. Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace hradí zaměstnavatel. Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet.

Při zvyšování kvalifikace (zvyšováním kvalifikace se rozumí studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele; o tom, zda je v souladu s potřebou zaměstnavatele, přitom rozhoduje zaměstnavatel) přísluší zaměstnanci volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku (nejsou-li stanovena žádná vyšší práva):

• v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení
• 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou
• 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria
• 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou
• 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky a státní doktorské zkoušky

K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu. V souvislosti se zvyšováním a prohlubováním kvalifikace může být uzavřena tzv. kvalifikační dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Její součástí je zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let (nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace).

Opatření specifická pro pedagogické pracovníky

V případě samostudia přísluší pedagogickým pracovníkům podle zákona o pedagogických pracovnících placené volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.

Profesní rozvoj pedagogických pracovníků je dále podporován z výzev Evropských strukturálních a investičních fondů (OP Jan Ámos Komenský).