Typy institucí

Konzervatoř je dle školského zákona samostatný druh školy. Do roku 2004 byla definována jako typ střední odborné školy. Řada podmínek vzdělávání v konzervatoři je nadále obdobná jako u středních škol.

Konzervatoře poskytují umělecké vzdělávání ve dvou typech programů (konkrétní obory určuje nařízení vlády o soustavě oborů):

• šestileté programy se zaměřením Hudba, Zpěv a Hudebně dramatické umění; pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je délka šestiletého vzdělávacího oboru prodloužena na sedm let
• osmiletý program Tanec

Studiem v této škole lze dosáhnout odborného vzdělání v konzervatoři (ISCED 554) a/nebo středního vzdělání s maturitní zkouškou (ISCED 354).

Vyšší odborné vzdělání v konzervatoři lze získat ukončením celého vzdělávacího programu.

Po úspěšně ukončených 4 letech v denní formě vzdělávání v šestiletém vzdělávacím programu nebo po 8 letech v denní formě vzdělávání v osmiletém vzdělávacím programu může žák konat maturitní zkoušku. Tímto úspěšným ukončením odpovídající části vzdělávacího programu v konzervatoři získává žák střední vzdělání s maturitní zkouškou.

Geografická dostupnost

Síť konzervatoří v České republice není příliš hustá (ve školním roce 2022/23 zde bylo 18 konzervatoří). V některých krajích se konzervatoře nevyskytují vůbec, nejvíce konzervatoří je v Praze (8). U většiny konzervatoří je zřizovatelem kraj (12), soukromý nebo církevní zřizovatel provozuje 5 konzervatoří a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je zřizovatelem pouze jedné konzervatoře pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Průměrná velikost jedné školy činila 213 žáků. (Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.)

Pro dostupnost vzdělávání zřizují některé konzervatoře domovy mládeže, které žákům kromě ubytování poskytují také stravování a volnočasové aktivity. Výše úplaty ve veřejných a státních domovech mládeže je omezena vyhláškou o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních, ve veřejných školních jídelnách vyhláškou o školním stravování.

Požadavky na přijetí a volba školy

O přijetí uchazeče ke vzdělávání v konzervatoři rozhoduje ředitel této školy. Řídí se při tom školským zákonem a vyhláškou o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách.

Ke vzdělávání v šestiletém programu konzervatoře lze přijmout uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání (ISCED 244) před splněním povinné školní docházky.

Ke vzdělávání v osmiletém programu konzervatoře lze přijmout uchazeče, kteří úspěšně ukončili 5. ročník základní školy (ISCED 1).

Uchazeči musí při přijímacím řízení splnit podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti. Přijímací řízení začíná podáním přihlášky ke studiu a končí rozhodnutím o přijetí/nepřijetí uchazeče a uskutečňuje se formou talentové zkoušky. Přihlášku ke vzdělávání v konzervatoři podává zletilý uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče (dále jen uchazeč) řediteli konzervatoře do 30. listopadu. Pozvánku k vykonání talentové zkoušky zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím konáním, pro náhradní termín nejpozději 7 dnů před jejím konáním. Součástí pozvánky jsou informace o požadavcích k talentové zkoušce, o předpokládaném počtu přijímaných uchazečů a kritériích přijímacího řízení. Talentové zkoušky se konají od 15. do 31. ledna v termínu stanoveném ředitelem konzervatoře. Ředitel školy zveřejní seznam přijatých uchazečů / vydá rozhodnutí o nepřijetí nejpozději do 15. února. 

Uchazeč, který nebyl přijat, tak má možnost podat přihlášku ještě na střední školu. Pro odvolání při nepřijetí na konzervatoř platí stejná pravidla jako pro nepřijetí na střední školy. 

Ředitel školy uzpůsobí průběh přijímacího řízení uchazečům se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci opatření druhého až pátého stupně (vč. žáků s jiným rodným jazykem než českým) na základě doporučení školského poradenského zařízení v souladu s vyhláškou o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Dle zákona č. 67/2022 mohou žáci s dočasnou ochranou nahradit doklady o předchozím vzdělání čestným prohlášením.

Viz též Požadavky na přijetí a volba školy ve vyšším sekundárním vzdělávání.

Věkové úrovně a dělení žáků do skupin

V rámci vzdělávacího systému odpovídají šestileté vzdělávací programy konzervatoří vzdělávání, které žáci navštěvují ve věku 15–20 let, osmileté vzdělávací programy ve věku 11–18 let. Nicméně ve skutečnosti je více než 40 % všech žáků starší dvaceti let a téměř třetina nově přijatých žáků šestiletých programů jsou dospělí (zdroj: Statistická ročenka školství. Výkonové ukazatele). První čtyři roky osmiletého vzdělávacího programu odpovídají nižšímu sekundárnímu vzdělávání – druhému stupni základní školy.

Konzervatoře se člení do oddělení, tedy pracoviště, kde se uskutečňuje všeobecné vzdělávání, odborné teoretické vzdělávání nebo speciálně odborná příprava žáků pro výkon náročných uměleckých a umělecko-pedagogických činností. Podle vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři tvoří oddělení pedagogičtí pracovníci a žáci všech ročníků, studující příslušné zaměření uměleckého oboru. Do působnosti oddělení patří zejména rozvoj určité složky uměleckého oboru, příprava a uskutečňování částí školních vzdělávacích programů, výchovná, vzdělávací, umělecká a další tvůrčí činnost. Nejnižší počet žáků v oddělení je 5, nejvyšší 500. Nejnižší počet žáků ve škole je 80. Jednotlivé předměty vyučují různí učitelé. Vyučování se uskutečňuje individuálně nebo ve skupinách, pří výuce všeobecně vzdělávacích předmětů i hromadně.

Organizace školního roku

Školní rok v konzervatořích začíná 1. září běžného roku a končí 31. srpna roku následujícího; člení se na období školního vyučování a období školních prázdnin, které jsou upraveny vyhláškou o organizaci školního roku. Hlavní prázdniny jsou v červenci a srpnu.

Pro školní rok v konzervatořích platí uspořádání platné pro povinné vzdělávání. Pokud je v měsících červenci a srpnu v souladu s učebním plánem zařazena odborná či umělecká praxe, končí vyučování ve druhém pololetí o příslušný počet vyučovacích dnů dříve před obecně stanoveným termínem.

Průběh školního roku v posledním ročníku je dotčen termínem zkoušek.

Denní a týdenní rozvrh

Časový rozvrh školy je určen jednak školským zákonem, vyhláškou o organizaci školního roku a vyhláškou o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, které stanoví školní rok, prázdniny a rámec pro týdenní a denní rozvrh, jednak rámcovými vzdělávacími programy, které stanoví počty vyučovacích hodin týdně. Týdenní a denní rozvrh závisí na formě vzdělávání. Novela školského zákona z roku 2020 legislativně zakotvila vzdělávání distančním způsobem jako rovnocenný způsob vzdělávání v případě krizových situací. Žáci jsou povinni vzdělávat se distančním způsobem v míře odpovídající okolnostem.

V denní formě je školní týden podobně jako pracovní týden pětidenní, od pondělí do pátku, týdenní počet vyučovacích hodin je dán učebním plánem, činí u oborů konzervatoře nejvýše 40 hodin týdně. Počet hodin v jiných formách vzdělávání (večerní, dálková, distanční, kombinovaná) se liší.

Vyučovací hodina trvá 45 minut. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat. Vzdělávací program pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami může stanovit odlišnou délku vyučovací hodiny.

Pětidenní vyučovací týden (denní forma vzdělávání)

Denní rozvrh je dán týdenním počtem vyučovacích hodin a předpisy o začátku a konci vyučování. Minimální počet hodin týdně v ročníku stanovují učební dokumenty, maximální počet hodin týdně viz výše.

Začátek a konec teoretického vyučování v denním studiu stanoví ředitel školy tak, že začíná zpravidla v 8, nejdříve však v 7 hodin, a končí nejpozději ve 20 hodin. Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v jednom dni s polední přestávkou je 8, výjimečně 9 hodin, bez polední přestávky 7 hodin. Zpravidla po 2. vyučovací hodině se zařazuje přestávka 15–20minutová, mezi ostatní vyučovací hodiny přestávka zpravidla desetiminutová.

Umělecká praxe se uskutečňuje jako součást vyučování v blocích, zpravidla se počítá v celých týdnech.

Školy mohou žákům poskytovat možnosti naplnění volného času mimoškolní činností se zaměřením zejména na aktivní odpočinek, rozvoj jejich schopností a zájmů, přípravu na vyučování i na účast v soutěžích a přehlídkách. Žáci mohou také v době mimo školní vyučování využít poradenských služeb, služeb střediska volného času (žáci na nižší sekundární úrovni příp. také školního klubu), školní knihovny a dalších školských zařízení. Výše poplatků ve veřejných školských zařízeních je omezena legislativou.