Geografická dostupnost
Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Za tímto účelem obec zřizuje a zrušuje základní školu nebo zajišťuje plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí.
Na území obce, části obce nebo na území více obcí se vymezují školské obvody tzv. spádových škol. Je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce. Pokud obec nestanoví školský obvod spádové školy a je ohroženo plnění povinné školní docházky žáků, rozhodne o školském obvodu spádové školy krajský úřad v přenesené působnosti. Školský obvod se nestanoví škole, která uskutečňuje vzdělávání výhradně podle vzdělávacího programu pro žáky se zdravotním postižením, a školám zřizovaným jinými zřizovateli než obcí nebo svazkem obcí.
V rámci základní dopravní obslužnosti území kraje je kraj povinen zajistit dopravu do spádové školy a ze spádové školy, pokud vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu žáka přesáhne 4 km.
Základní školy byly vždy rozmístěny hustě a pravidelně. Ve školním roce 2022/23 bylo v rejstříku škol a školských zařízení evidováno 4 261 základních škol. Navštěvovalo je více než 1 007 tisíc žáků, přičemž průměrná velikost školy byla 236 žáků. Protože ČR se vyznačuje velkým počtem malých obcí, výsledkem je velký počet malých škol (24,9 % běžných základních škol má méně než 50 žáků). Školský zákon umožňuje zřizovat školy, které nemají všechny ročníky, např. školu se samostatným prvním stupněm, a na prvním stupni zařadit do jedné třídy žáky z více ročníků (tzv. málotřídní školy). Obě možnosti lze kombinovat. Tak lze zvýšit geografickou dostupnost základních škol a zajistit provoz škol v malých obcích.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou o základním vzdělávání nejnižší počet žáků ve školách a nejnižší a nejvyšší počet žáků ve třídě.
Požadavky na přijetí a volba školy
Školský zákon stanoví, že povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Výjimečně může být k plnění povinné školní docházky přijato i dítě mladší; naopak značný počet rodičů volí pro své děti odklad školní docházky. Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má žák místo trvalého pobytu (spádová škola), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. (Bližší informace, včetně plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole v České republice – viz Povinná školní docházka v kapitole 2.)
Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 1. do 30. dubna kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Průběh zápisu popisuje vyhláška o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Zápis k povinné školní docházce má formální část, během níž zákonný zástupce dítěte požádá o zápis dítěte k plnění povinné školní docházky. Je-li při zápisu přítomno i zapisované dítě a souhlasí-li s tím zákonný zástupce dítěte, je součástí zápisu také rozhovor a případně další činnosti s dítětem. Zákonný zástupce dítěte může být přítomen u všech součástí zápisu.
V případě veřejných a státních škol platí následující pravidla: Rozhovor pedagogického pracovníka se zapisovaným dítětem trvá nejvýše 20 minut. Je zaměřen na motivování dítěte pro školní docházku a orientační posouzení jeho školní připravenosti. Pokud škola připraví i jiné činnosti spojené s orientačním posouzením školní připravenosti dítěte formou hry nebo jinou vhodnou formou, je doba jejich trvání nejvýše 60 minut. Školní připravenost dítěte se posuzuje ve vztahu k očekávaným výstupům vzdělávacích oblastí stanoveným Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Soukromé a církevní školy se od ledna 2023 těmito pravidly řídit nemusí a v kritériích pro přijímání žáků mohou také stanovit požadavek přítomnosti dítěte u zápisu.
Podmínky zápisu na školní rok 2023/24 u dětí příchozích z Ukrajiny – viz Vzdělávání ukrajinských žáků – novinky od ledna 2023 v kapitole 14.
Přechod z prvního na druhý stupeň základní školy je automatický, přechod na víceleté gymnázium či osmiletou taneční konzervatoř je podmíněn úspěšně absolvovaným přijímacím řízením. V případě gymnázia je jeho součástí jednotná přijímací zkouška. V případě konzervatoře se přijímací řízení koná formou zkoušky talentové.
Věkové úrovně a dělení žáků do skupin
Základní vzdělávání se nejčastěji uskutečňuje na základní škole, která je tvořena 9 ročníky a člení se na 1. stupeň (1.–5. ročník, primární vzdělávání) a 2. stupeň (6.–9. ročník, nižší sekundární vzdělávání). Lze však také zřídit školu, která nemá všechny ročníky, obvyklé jsou školy se samostatným prvním stupněm.
Žáci jsou zařazováni do tříd zpravidla podle věku. Na prvním stupni mohou být do jedné třídy zařazeni žáci z více než jednoho ročníku (tzv. málotřídní škola).
Mimořádně nadaný žák může být přeřazen do vyššího ročníku bez absolvování ročníku předchozího. Takové případy jsou spíše výjimečné. Neprospívající žák ročník opakuje, nejvýše však jednou na daném stupni. (Blíže viz Postup žáků.)
Základní vzdělávání se též uskutečňuje v nižších ročnících víceletých gymnázií a osmiletých konzervatoří. Nižší stupeň osmiletého gymnázia a první čtyři ročníky osmileté taneční konzervatoře odpovídají druhému stupni základní školy, nastupují do něj žáci po ukončení 5. ročníku základní školy, tj. jedenácti- až dvanáctiletí. Nižší stupeň šestiletého gymnázia odpovídá dvěma posledním ročníkům základní školy, nastupují do něj žáci po ukončení 7. ročníku základní školy, tj. třinácti- až čtrnáctiletí.
Třídy se naplňují do počtu maximálně 30 žáků. Minimální průměrný počet žáků na třídu ve škole musí být 17. Škola tvořená samostatným prvním stupněm má podle počtu tříd v průměru minimálně 10–15 žáků na třídu.
Zřizovatel může ze stanovených počtů povolit výjimku:
- z nejnižšího počtu žáků stanoveného školským zákonem a vyhláškou o základním vzdělávání, a to za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy, nad výši stanovenou krajským normativem;
- z nejvyššího počtu žáků stanoveného vyhláškou do počtu 4 žáků, a to za předpokladu, že zvýšení počtu žáků není na újmu kvalitě vzdělávací činnosti školy a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.
Průměrný počet žáků ve třídě činil ve školním roce 2022/23 na první stupni 18,3 žáků, na druhém pak 19,8 žáků (zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy).
Na prvním stupni vyučuje žáky zpravidla jen jeden třídní učitel s aprobací pro všechny předměty, někdy bývá výukou některých předmětů pověřen jiný vyučující. Na druhém stupni je pravidlem specializovaná výuka podle aprobace jednotlivých učitelů. Ve třídě, kde se vzdělává žák se speciálními vzdělávacími potřebami, může být zřízena funkce asistenta pedagoga.
V souladu se vzdělávacím programem lze na výuku některých předmětů dělit třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovat třídy. Počet skupin a počet žáků ve skupině se určí zejména podle prostorových, personálních a finančních podmínek školy, podle charakteru činnosti žáků, v souladu s požadavky na jejich bezpečnost a ochranu zdraví a s ohledem na didaktickou a metodickou náročnost předmětu. Při výuce cizích jazyků je maximální počet žáků ve skupině 24. Výuka tělesné výchovy na prvním stupni probíhá zpravidla koedukovaně, na druhém stupni se třída obvykle dělí na chlapce a dívky. Konkrétní způsob organizace výuky tělesné výchovy určí ředitel školy s přihlédnutím k situaci a potřebám školy i žáků.
Pokud byl v obci zřízen výbor pro národnostní menšiny, zřizuje se třída nebo škola se vzděláváním v jazyce národnostní menšiny. Třída musí mít alespoň 10 žáků, škola v průměru 12 žáků na 1 třídu.
Na vybraných školách jsou krajskými úřady zřizovány skupiny pro jazykovou přípravu dětí plnících povinnou školní docházku na území České republiky, jejichž rodiče nejsou státními příslušníky ČR a dlouhodobě pobývají na území ČR. V těchto skupinách je nejvýše 10 žáků.
Organizace školního roku
Školní rok
Školský zákon stanoví, že školní rok pro všechny typy škol začíná 1. září běžného roku a končí 31. srpna následujícího roku. Člení se na období školního vyučování a období školních prázdnin. Období školního vyučování začíná 1. září a končí 30. června následujícího kalendářního roku; člení se na první a druhé pololetí. Období školních prázdnin tvoří podzimní prázdniny, vánoční prázdniny, pololetní prázdniny, jarní prázdniny, velikonoční prázdniny a hlavní prázdniny. Termíny školních prázdnin jsou upraveny vyhláškou o organizaci školního roku. Podrobnosti o organizaci daného školního roku stanovuje každoročně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a zveřejňuje na webových stránkách. Stanovit odlišnou organizaci školního roku může v jednotlivých případech pouze ministerstvo školství. Ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, může ředitel školy vyhlásit pro žáky maximálně 5 volných dnů v jednom školním roce. Školní stravování je zajištěno po dobu pobytu žáků ve škole, může být zajišťováno i po dobu prázdnin. Zájmové vzdělávání probíhá ve školní družině ve dnech školního vyučování i o školních prázdninách, ve školním klubu ve dnech školního vyučování, příp. i během prázdnin, ve středisku volného času zpravidla po celý rok.
| ŠKOLNÍ ROK | obecný termín | školní rok 2023/24 |
| školní rok | pro všechny typy škol začíná 1. září běžného roku a končí 31. srpna následujícího roku; člení se na období školního vyučování a období školních prázdnin | 4. září 2023 až 31. srpna 2024 |
| ŠKOLNÍ VYUČOVÁNÍ | začíná 1. září a končí 30. června následujícího kalendářního roku; člení se na první a druhé pololetí | 4. září 2023 až 28. června 2024 |
| první pololetí | začíná 1. září a končí 31. ledna následujícího kalendářního roku; připadne-li začátek prvního pololetí na pátek, začíná vyučování následující pondělí | 4. září 2023 až 31. ledna 2024 (vyučování začíná v pondělí 4. září 2023, vysvědčení se předává ve středu 31. ledna 2024) |
| druhé pololetí | začíná 1. února a končí 30. června; připadne-li konec druhého pololetí na pondělí, končí vyučování předcházející pátek | 1. února až 28. června 2024 (vyučování pokračuje ve čtvrtek 1. února 2024 a končí v pátek 28. června 2024) |
| PRÁZDNINY | ||
|
podzimní prázdniny |
trvají dva dny a přičleňují se ke státnímu svátku 28. října | čtvrtek 26. a pátek 27. října 2023 |
|
vánoční prázdniny |
trvají od 23. prosince do 2. ledna následujícího kalendářního roku | sobota 23. prosince 2023 až úterý 2. ledna 2024 |
|
pololetní prázdniny |
trvají jeden den a připadají na pátek v době od 29. 1. do 4. 2 | pátek 2. února 2024 |
|
jarní prázdniny |
trvají jeden týden a jejich termín stanoví vyhláška podle sídla školy v rozmezí od prvního úplného týdne února do posledního úplného týdne března (tak aby se nepřekrývaly s velikonočními prázdninami) | viz podrobný rozpis |
|
velikonoční prázdniny |
připadají na čtvrtek předcházející Velkému pátku | čtvrtek 28. března 2024 |
|
hlavní (letní) prázdniny |
trvají od konce druhého pololetí do začátku následujícího prvního pololetí, tedy v zásadě od 1. července do 31. srpna | sobota 29. červena až neděle 1. září 2024 |
Denní a týdenní rozvrh
Časový rozvrh školy je určen jednak legislativou (školský zákon, vyhláška o základním vzdělávání a vyhláškou o organizaci školního roku), které stanoví organizaci školního roku a rámec pro týdenní a denní rozvrh, jednak vzdělávacími programy. Školní týden je podobně jako pracovní týden pětidenní, od pondělí do pátku. O konkrétním uspořádání denního rozvrhu rozhoduje ředitel školy.
Novela školského zákona z roku 2020 legislativně zakotvila vzdělávání distančním způsobem jako rovnocenný způsob vzdělávání v případě krizových situací. Žáci jsou povinni vzdělávat se distančním způsobem v míře odpovídající okolnostem.
Počet hodin v týdnu
Maximální počet hodin v týdnu stanovuje školský zákon, minimální počet hodin rámcový učební plán Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Počet hodin v týdnu se tak pro jednotlivé ročníky pohybuje v následujícím rozmezí:
| Ročník | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. |
| Rozmezí | 18–22 | 18–22 | 22–26 | 22–26 | 22–26 | 28–30 | 28–30 | 30–32 | 30–32 |
Minimální hodinová dotace pro jednotlivé vzdělávací oblasti, resp. vzdělávací obory je v RVP ZV dána rámcovým učebním plánem vždy celkově pro 1. (1.–5. ročník) a 2. (6.–9. ročník) stupeň. Konkrétní učební plán se stanoví ve školním vzdělávacím programu, který vydává ředitel školy.
Pětidenní vyučovací týden
| Mimoškolní aktivity (před vyučováním) | Dopolední vyučování (začátek a konec) | Polední přestávka |
Odpolední vyučování (začátek a konec) | Mimoškolní aktivity (po vyučování) | |
| Pondělí | Není stanoveno | Nejdříve od 7 h | Nejméně 50 minut | Nejdéle do 17 h | Není stanoveno |
| Úterý | Není stanoveno | Nejdříve od 7 h | Nejméně 50 minut | Nejdéle do 17 h | Není stanoveno |
| Středa | Není stanoveno | Nejdříve od 7 h | Nejméně 50 minut | Nejdéle do 17 h | Není stanoveno |
| Čtvrtek | Není stanoveno | Nejdříve od 7 h | Nejméně 50 minut | Nejdéle do 17 h | Není stanoveno |
| Pátek | Není stanoveno | Nejdříve od 7 h | Nejméně 50 minut | Nejdéle do 17 h | Není stanoveno |
Denní rozvrh
Vyučování začíná zpravidla v 8.00 hodin, může však začít i v jinou dobu stanovenou ředitelem školy, nejdříve v 7.00 hodin. Ukončeno musí být nejpozději v 17.00 hodin. Ředitel umožní žákům vstup do budovy školy nejméně 20 minut před začátkem vyučování a o přestávce mezi dopoledním a odpoledním vyučováním.
Vyučovací hodina trvá 45 minut. V odůvodněných případech lze hodiny dělit a spojovat. Žáci mohou mít v dopoledním vyučování nejvýše 6 vyučovacích hodin a v odpoledním vyučování nejvýše 6 vyučovacích hodin. Konkrétní počet vyučovacích hodin stanoví škola s přihlédnutím k charakteru vzdělávací činnosti a k základním fyziologickým potřebám žáků.
Přestávky jsou nejméně desetiminutové, zpravidla po 2. vyučovací hodině je přestávka v trvání minimálně 15 minut. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá nejméně 50 minut. V případech hodných zvláštního zřetele, s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků, lze zkrátit některé desetiminutové přestávky na nejméně 5 minut a přestávku mezi dopoledním a odpoledním vyučováním na nejméně 30 minut. Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách je při zařazování přestávek třeba přihlédnout k charakteru činnosti a fyziologickým potřebám dětí.
Mimovyučovací aktivity a služby
Pro žáky základní školy mají zřizovatelé povinnost zajistit dotované školní stravování. Přednostně se uskutečňuje v zařízení školního stravování (školní jídelně), a to podle vyhlášky o školním stravování.
Doba pro mimovyučovací aktivity není oficiálně stanovena. Nicméně, budova školy může být i po vyučování otevřena, s ohledem na zajišťování mimovyučovacích a volnočasových aktivit.
Žáci mohou navštěvovat školská zařízení pro zájmové vzdělávání, která se řídí vyhláškou o zájmovém vzdělávání. Při základní škole obvykle funguje školní družina pro žáky 1. stupně, a to před i po vyučování. Při některých základních školách je zřízen školní klub, především pro žáky 2. stupně. Při některých školách anebo samostatně poskytují zájmové vzdělávání střediska volného času. Výše poplatků ve veřejných zařízeních je omezena legislativou.
Školy také mohou nabízet různé další kroužky anebo pronajímat prostory soukromým subjektům, které poskytují volnočasové aktivity.
Základní umělecké vzdělávání je poskytováno v základních uměleckých školách, které jsou nejčastěji zřízeny samostatně.
Žáci mohou také v době mimo školní vyučování využít také poradenských služeb, školní knihovny a dalších školských zařízení.