Skip to main content
European Commission logo
EACEA National Policies Platform:Eurydice
Organizace a struktura vzdělávacího systému

Czechia

2.Organizace, správa a řízení

2.3Organizace a struktura vzdělávacího systému

Last update: 17 July 2024

 

Vzdělávací systém

Péče o děti raného věku je zajišťována zejm. dětskými skupinami, které spadají do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vzdělávání od předškolního až po vysokoškolské spadá do resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Organizace a správa na nižších vzdělávacích úrovních a na úrovni vysokoškolské je však odlišná, je také ošetřena dvěma různými zákony:

Školský zákon se vztahuje na tyto druhy škol: mateřské školy, základní školy, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, základní umělecké školy a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky. Školy poskytují definovaný stupeň vzdělání, a to s výjimkou mateřských, základních uměleckých a jazykových škol. Školský zákon dále vymezuje působení školských zařízení, která poskytují služby a vzdělávání podporující nebo doplňující vzdělávání poskytované školami, popř. zajišťují ústavní a ochrannou výchovu nebo preventivně ochrannou péči. Školská zařízení se člení na: školská zařízení pro zájmové vzdělávání, školská výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravován, školská účelová zařízení, školská poradenská zařízení, zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči.

Zákon o vysokých školách se vztahuje na vysoké školy, a to jak na studijní programy, tak na celoživotní vzdělávání na vysokých školách.

Další vzdělávání a odborná příprava dospělých se uskutečňuje v oblasti všeobecného, odborného i občanského a zájmového vzdělávání. Poskytují ho různé subjekty včetně škol.

Stupně vzdělávacího systému

 

Péče o děti raného věku – dětská skupina

Hlavním typem zařízení pro malé děti je dětská skupina, která se řídí zákonem o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Poskytuje péči a výchovu dětem od 6 měsíců do zahájení povinné školní docházky (tedy do 6/7 let), děti starší 5 let ji však navštěvují jen výjimečně, neboť pro ně platí povinné předškolní vzdělávání. Služba je poskytována na nekomerčním základě. Poskytovat ji mohou firmy a organizace pro děti svých zaměstnanců, veřejné a neziskové subjekty a také samostatné pečující osoby. Děti od dvou let mohou také navštěvovat mateřské školy, které poskytují předškolní vzdělávání (viz níže).

Podrobnosti o péči o děti raného věku – viz kapitola 4 Vzdělávání a péče v raném dětství.

 

Předškolní vzdělávání – mateřská škola

Předškolní vzdělávání neposkytuje stupeň vzdělání (řadí se na úroveň ISCED 020), ale vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání a pomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání.

Uskutečňuje se především v mateřské škole, která je určena dětem ve věku od 2 do 6 let. Předškolní vzdělávání probíhá také v přípravných třídách základních škol a ve třídách přípravného stupně základní školy speciální. První jsou určeny dětem v posledním předškolním roce (od 5 let), u kterých je předpoklad, že vyrovnají jejich vývoj, přednostně pak dětem s odkladem povinné školní docházky (6leté). Druhé se věnují dětem s těžšími stupni mentálního postižení (od 4 let).

Od školního roku následujícího po dovršení 3 let musí obec dětem zajistit místo v mateřské škole. Od školního roku následujícího po dovršení 5 let věku dítěte je předškolní vzdělávání povinné a bezplatné. Kromě mateřské školy lze povinné vzdělávání plnit i ve výše uvedených třídách, příp. individuálně či v zahraniční škole.

Podrobnosti o předškolním vzdělávání – viz kapitola 4 Vzdělávání a péče v raném dětství.

 

Základní vzdělávání – základní škola

Délka základního vzdělávání činí 9 let a je totožná s délkou povinné školní docházky. Poskytují je především základní školy, které se člení se na pětiletý první stupeň (primární vzdělávání, ISCED 100) a čtyřletý druhý stupeň (nižší sekundární vzdělávání, ISCED 244). Žáci na prvním stupni jsou obvykle ve věku od 6 do 11 let, žáci na druhém stupni ve věku od 11 do 15 let.

Po absolvování prvního stupně žáci automaticky vstupují na stupeň druhý. Po úspěšném ukončení 5. ročníku mohou také být přijati na osmileté gymnázium či do osmileté konzervatoře, po úspěšném ukončení 7. ročníku na šestileté gymnázium, kde pokračují v základním vzdělávání, resp. plnění povinné školní docházky. Ze všech žáků, kteří úspěšně ukončili základní vzdělání v roce 2021/22, bylo 10,8 % na víceletých gymnáziích a pouze 0,1 % na osmiletých konzervatořích. (Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.)

Absolvováním základního vzdělávání žák dosáhne stupně "základní vzdělání" (ISCED 244). Pouze pokud žák absolvuje základní školu speciální, určenou žákům se středně těžkým či těžkým mentálním postižením, či obdobný program na běžné základní škole, dosahuje stupně "základy vzdělání" (rovněž ISCED 244).

Podrobnosti o základním vzdělávání viz v kapitole 5 Základní vzdělávání.

Většina žáků po splnění 9 let povinné školní docházky (příp. po získání základního vzdělání v kratší době) vstupuje na střední školu, příp. konzervatoř, jen přibližně 3,6 % ve vzdělávání nepokračuje. (Data za 2021/22, zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.)

 

Vzdělávání ve středních školách

Střední školy poskytují vyšší sekundární vzdělávání (ISCED 3), některé školy mohou poskytovat i nižší sekundární vzdělávání (ISCED 253 či 244).

Dosažené vzdělání může mít – v závislosti na příslušném vzdělávacím programu – jeden ze tří stupňů:

  1. Střední vzdělání, dosahované po 1–2 letech vzdělávání v oborech, které neposkytují výuční list (ISCED 353), včetně oborů praktická škola pro žáky s těžším mentálním postižením (ISCED 253). Tohoto vzdělání se dosahuje jen v omezeném počtu oborů.
  2. Střední vzdělání s výučním listem, dosahované po 2–3 letech vzdělávání v odborných oborech (ISCED 353). Pestrá nabídka oborů zahrnuje kromě běžných obory také obory přizpůsobené žákům s nedokončeným základním vzděláním či s lehkým mentálním postižením.
  3. Střední vzdělání s maturitní zkouškou, dosahované po 4 letech, příp. po 6 či 8 letech vzdělávání. Většina oborů je odborně zaměřená (ISCED 354), v některých z nich probíhá i odborný výcvik. Obory považované v rámci mezinárodní klasifikace za všeobecné (ISCED 344) zahrnují především obory čtyřletých, šestiletých a osmiletých gymnázií a dále obory lyceí, které mají i odbornou složku. Víceletá gymnázia poskytují i nižší sekundární úroveň – ISCED 244. Vysvědčení o maturitní zkoušce opravňuje ucházet se o přijetí k terciárnímu (vyššímu odbornému nebo vysokoškolskému) vzdělávání. V některých oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou mají žáci možnost získat souběžně i střední vzdělání s výučním listem.

Školy mohou nabízet kromě denní také další formy vzdělávání – večerní, dálkovou, distanční či kombinovanou. Vzdělávání ve všech formách je rovnocenné.

Nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání stanovuje přibližně 290 oborů různého stupně středoškolského vzdělání, členěných do 31 skupin dle zaměření. Struktura typů studia umožňuje buď změnu, nebo rozšíření původně zvolené vzdělávací cesty. Nejvíce žáků absolvovalo v odborných oborech s maturitní zkouškou (41,0 %), následují absolventi s výučním listem (27,2 %), absolventi gymnázií (26,7 %), absolventi lyceí (4,3 %) a absolventi oborů středního vzdělání (0,9 %). (Jedná se o absolventy denní formy vzdělávání v roce 2021/22.)

Všechny střední školy mohou poskytovat vzdělání na kterémkoli z uvedených stupňů, pokud mají obory vzdělání příslušné úrovně registrovány ve školském rejstříku. Školský zákon zmiňuje tři typy středních škol, které však nejsou definovány. Vycházejí z dřívější jasně vymezené vzdělávací struktury: gymnázia, poskytující všeobecné obory, střední odborné školy, poskytující odborné maturitní obory, a střední odborná učiliště, poskytující obory s výučním listem a maturitní obory s odborným výcvikem. Řada škol však realizuje obory více stupňů nebo směrů zároveň, a nelze u nich tedy toto členění uplatnit.

Pro žáky, kteří již dosáhli středního vzdělání s výučním listem či s maturitní zkouškou a chtějí získat další kvalifikaci, organizují střední školy následující tři typy studia:

  1. Nástavbové studium (ISCED 354) je určeno uchazečům, kteří jsou absolventy tříletých oborů s výučním listem (ISCED 353) a chtějí si doplnit střední vzdělání s maturitní zkouškou. Studium je dvouleté a je ukončeno maturitní zkouškou. Obvykle do něj nastupují žáci bezprostředně po ukončení předchozího vzdělávání. Jejich vzdělávací dráha na střední škole je tak de facto pětiletá (tříletý učební obor a dvouletý nástavbový obor) a na jejím konci mají žáci střední vzdělání s výučním listem i s maturitní zkouškou.
  2. Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem (ISCED 353) poskytuje vzdělání absolventům oborů s maturitní zkouškou (ISCED 344 či 354) i oborů s výučním listem (ISCED 353), kteří chtějí získat další kvalifikaci. Studium trvá jeden až dva roky a je ukončeno závěrečnou zkouškou.
  3. Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou (ISCED 354) se pořádá pro absolventy oborů s maturitní zkouškou (ISCED 344 či 354), kteří chtějí získat další kvalifikaci. Studium je jedno- až dvouleté a je ukončeno maturitní zkouškou.

Pro nástavbové studium existují samostatné obory. Zkrácené studium mohou realizovat školy, které mají v rejstříku zapsán daný obor v běžné délce. Studium se realizuje v různých formách vzdělávání (viz výše).

Podrobnosti o vzdělávání ve středních školách viz v kapitole 6 Vyšší sekundární vzdělávání a postsekundární neterciární vzdělávání.

 

Vzdělávání v konzervatoři

Konzervatoře poskytují v šestiletém nebo osmiletém programu všeobecné a odborné vzdělávání v oborech hudba, tanec, zpěv a hudebně dramatické umění a připravují pro výkon uměleckých a umělecko-pedagogických činností. Obor tanec je osmiletý a žáci do něj vstupují po 5. ročníku základní školy (zahrnuje čtyři roky nižšího sekundárního, dva roky vyššího sekundárního a dva roky terciárního vzdělávání). Ostatní obory jsou šestileté, žáci do nich vstupují po ukončení povinné školní docházky, resp. po dosažení základního vzdělání (zahrnují čtyři roky vyššího sekundárního a dva roky terciárního vzdělávání). Studium je zpravidla ukončeno absolutoriem v konzervatoři, žáci získávají vyšší odborné vzdělání v konzervatoři (ISCED 554). Mohou vzdělávání ukončit i maturitní zkouškou (ISCED 354), která je předpokladem pro studium ve všech oborech terciárního vzdělávání. Absolventi s vyšším odborným vzdělání bez maturitní zkoušky mohou být přijati jen do uměleckých programů vysokých škol (viz dále).

Podrobnosti o vzdělávání v konzervatoři – viz Organizace vzdělávání v konzervatoři (Umělecké vzdělávání) v kapitole 6.

Přestože vyšší sekundární vzdělávání (na střední škole, resp. konzervatoři) není povinné, dosahuje vzdělání této úrovně většina populace. Procento lidí, kteří úspěšně ukončili přinejmenším vyšší sekundární vzdělávání, činilo v roce 2021 ve věkové skupině 20–24 let 89,3 %, ve věkové skupině 25–35 let 92,9 % (zdroj: Eurostat Database, ČSU). Vzhledem k výrazné převaze odborných škol nad školami všeobecně zaměřenými získává významná většina žáků již na vyšší sekundární úrovni odbornou kvalifikaci uznávanou trhem práce. Absolventi oborů s maturitní zkouškou mohou pokračovat ve studiu na terciární úrovni – na vyšší odborné škole nebo na vysoké škole. Činí tak většina z nich; v roce 2022/23 pokračovalo ve vzdělávání na terciární úrovni 76,73 % absolventů – 66,31 % na vysokých školách, 10,32 % na vyšších odborných školách (zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy).

 

Vyšší odborné vzdělávání – vyšší odborné školy

Vyšší odborné školy připravují absolventy středního vzdělávání s maturitní zkouškou (ISCED 344 nebo 354) pro kvalifikovaný výkon náročných odborných činností. Poskytují vyšší odborné vzdělání v délce 3 až 3,5 roku (ISCED 655), které se řadí se na terciární úroveň vzdělávání. Vzdělávání se ukončuje absolutoriem, absolventi získávají stupeň vyšší odborné vzdělání. Při přijímání do vysokoškolského studijního programu mohou vysoké školy absolventům či studentům vyšších odborných škol stanovit odlišné podmínky pro přijetí, mohou jim také uznat některé části studia.

Podrobnosti viz Vyšší odborné vzdělávání v kapitole 7.

 

Vysokoškolské studium – vysoké školy

Vysoké školy poskytují vzdělávání ve třech typech studijních programů: bakalářském (ISCED 645), magisterském (ISCED 746 nebo 747) a doktorském (ISCED 844). Umožňují také získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury v rámci programů celoživotního vzdělávání.

  1. Bakalářský studijní program je zaměřen k přípravě na výkon povolání a k magisterskému studiu. Standardní doba studia je nejméně 3 a nejvýše 4 roky. Minimálním vstupním požadavkem je střední vzdělání s maturitní zkouškou (ISCED 344 nebo 354). (Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati také uchazeči s vyšším odborným vzděláním v konzervatoři (ISCED 554). Dále také uchazeči, kteří nedosáhli ani jednoho z těchto stupňů; podmínkou pro udělení vysokoškolského titulu však je, že si vzdělání doplní.) Do bakalářských programů v roce 2022/23 vstoupilo přibližně 34,70 % populačního ročníku.
  2. Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických a praktických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti. V oblasti umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu. Magisterský studijní program navazuje na bakalářský; standardní doba studia je nejméně 1 a nejvýše 3 roky. Minimální vstupní požadavky jsou stejné jako v bakalářském studijním programu. Nezbytným vstupním předpokladem je dále ukončení studia v kterémkoliv typu vysokoškolského studijního programu. Vysoká škola může stanovit též požadavek na příbuznost předchozího studijního programu či počet kreditů získaných ve vybraných typech předmětů. V případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu, nenavazuje magisterský studijní program na bakalářský (tzv. dlouhé či nestrukturované magisterské studijní programy). V tomto případě je minimálním vstupním požadavkem střední vzdělání s maturitní zkouškou a standardní doba studia je nejméně 4 a nejvýše 6 roků (standardní doba je v převážné většině 5 let, v případě studijních programů všeobecné lékařství, veterinární lékařství, stomatologie, farmakologie, výtvarné umění a architektura obvykle 6 let). Do magisterských programů v roce 2022/23 nastoupilo přibližně 91,88 % absolventů bakalářských programů.
  3. Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. Navazuje na program magisterský, standardní doba studia je nejméně 3 a nejvýše 4 roky. Pro akademický rok 2022/23 bylo do doktorského studijního programu přijato 13,59 % absolventů magisterských studijních programů.

Studium všech tří typů lze absolvovat formou prezenčního studia nebo studia distančního či v jejich kombinaci. Dosažené vzdělání je ve všech třech formách rovnocenné.

Pro vysoké školy vysokoškolský zákon stanovuje 37 oblastí vzdělávání, které jsou blíže vymezeny nařízením vlády o oblastech vzdělávání ve vysokém školství. Školy pak buď získávají akreditaci k uskutečňování jimi vytvořeného studijního programu v rámci určité oblasti (oblastí), anebo získávají tzv. institucionální akreditaci pro celou oblast(i) a vytvořené studijní programy pak již nepodléhají samostatné akreditaci.

Podrobnosti o studijních programech vysokých škol viz v kapitole 7 Terciární vzdělávání.

Kromě studijních programů může vysoká škola poskytovat také programy celoživotního vzdělávání.

 

Umělecké a jazykové vzdělávání

Následující dva druhy škol poskytují vzdělávání jen v oblasti označené názvem školy, a to ve volném čase žáků, zpravidla paralelně se vzděláváním nabývaným v jiných druzích škol. Žáci nedosahují stupně vzdělání dle zákona. Mohou organizovat i vzdělávání dospělých.

Základní umělecké školy poskytují základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech a připravují pro vzdělávání ve středních školách, v konzervatořích, popř. na vysokých školách uměleckého nebo pedagogického zaměření; jejich absolvování však není podmínkou pro přijetí. Organizují strukturované studium převážně pro žáky základních, popř. středních škol (přípravné, základní dvoustupňové a rozšířené), ale mohou organizovat i studium pro dospělé. Podrobnosti – viz Organizační varianty, alternativní struktury v kapitole 5.

Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky poskytují vzdělávání v cizích jazycích podle školského zákona. Nabízejí kurzy různé úrovně a zaměření, vzdělávání může být ukončeno státní jazykovou zkouškou. Tyto školy mohou poskytovat také tzv. pomaturitní studium. Podrobnosti – viz Jazykové vzdělávání v kapitole 8.

Další vzdělávání a odborná příprava dospělých

Další vzdělávání a odbornou přípravu dospělých nabízejí školy, školská zařízení, zaměstnavatelé, orgány veřejné správy a samosprávy a jejich vzdělávací instituce, nestátní neziskové organizace i komerční subjekty.

Osoby, které nezískaly základní vzdělání (ISCED 244) během povinné školní docházky, mají možnost si je doplnit v kurzech pro získání základního vzdělání, organizovaných základními a středními školami.

Dospělí, kteří nezískali některý ze středoškolských stupňů vzdělání (ISCED 3), se mohou vzdělávat v běžných programech středních škol, ať již v denní nebo v jiné formě vzdělávání.

Úspěšní absolventi středních škol si mohou zvýšit nebo rozšířit kvalifikaci nástavbovým (ISCED 353) nebo zkráceným studiem (ISCED 353 či 354), organizovaným středními školami, v denní nebo v jiné formě vzdělávání – viz výše.

Dospělí zájemci se mohou vzdělávat také v základních uměleckých a jazykových školách – viz výše.

Pro absolventy středních škol je dále organizováno i pomaturitní studium v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou (tzv. pomaturitní studium), uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami uvedenými v příloze k vyhlášce o dalším studiu. Studium má charakter postsekundárního vzdělávání (ISCED 454). Při splnění daných podmínek je účastníkům přiznán status studenta.

Vysoké školy mohou v rámci své vzdělávací činnosti poskytovat programy celoživotního vzdělávání, orientované na výkon povolání nebo zájmově. Studium v programech celoživotního vzdělávání má charakter postsekundárního vzdělávání (ISCED 444), účastníci však nemají status studenta.

Některé vysoké školy, fakulty přijímají v rámci programů celoživotního vzdělávání uchazeče, kteří prospěli u přijímací zkoušky, avšak z kapacitních důvodů nebyli přijati do běžného studia (tzv. "nulté ročníky"). Tito uchazeči tak mohou absolvovat předměty podle studijního plánu pro první ročník řádného studia v akreditovaném programu, a pokud splní všechny předepsané studijní povinnosti, je jim v rámci přijímacího řízení pro následující akademický rok prominuta přijímací zkouška a stávají se tak studenty řádného studia.

Některé vysoké školy i komerční vzdělávací agentury nabízejí uchazečům, kteří nebyli přijati k vysokoškolskému studiu, též přípravné kurzy k přijímacím zkouškám z mnoha oborů a v různém rozsahu

Pro absolventy všech typů škol, kteří nenalezli uplatnění na trhu práce, jsou určeny rekvalifikace v různých oblastech pro konkrétní povolání nebo tzv. nespecifické rekvalifikace, zaměřené na přípravu uchazeče o zaměstnání tak, aby se zvýšila jeho zaměstnatelnost na trhu práce. Kurzy bývají zaměřeny na počítačovou uživatelskou gramotnost, management, marketing, účetnictví, bankovnictví, systém práce s lidmi a přípravu na soukromé podnikání v kombinaci s intenzivní jazykovou přípravou.

Viz také kapitola 8 Vzdělávání a odborná příprava dospělých.

Školská zařízení

Školská zařízení poskytují služby a vzdělávání podporující nebo doplňující vzdělávání poskytované školami, popř. zajišťují ústavní a ochrannou výchovu nebo preventivně ochrannou péči.

Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků kromě tohoto vzdělávání poskytují školám a školským zařízením poradenství v otázkách metodiky a řízení škol a školských zařízení a dále zprostředkovávají informace o nových směrech a postupech ve vzdělávání a zajišťují koordinaci podpůrných činností pro školy a školská zařízení, koordinaci rozvojových programů a dalších akcí.

Školská poradenská zařízení zajišťují pro děti, žáky a studenty a jejich zákonné zástupce, pro školy a školská zařízení informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, poskytují odborné speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické služby, preventivně výchovnou péči a napomáhají při volbě vhodného vzdělávání dětí, žáků nebo studentů a přípravy na budoucí povolání. Školská poradenská zařízení spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany dětí a s orgány péče o mládež a rodinu, s poskytovateli zdravotních služeb, popřípadě s dalšími orgány a institucemi. Člení se na pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra. Činnosti zařízení specifikuje vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních

Mezi školská výchovná a ubytovací zařízení patří několik typů zařízení. První dvě instituce zajišťují celodenní výchovu, ubytování a stravování, popřípadě vzdělávání, sportovní činnosti v době mimo vyučování. Domovy mládeže přijímají zájemce ze středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol (v roce 2022/23 jich působilo 371, většinou při školách, ubytováno zde bylo 8,4 % žáků středních a vyšších odborných škol a téměř čtvrtina žáků konzervatoří). Internáty jsou určeny dětem a žákům škol samostatně zřízených pro osoby se zdravotním postižením. Třetí institucí jsou školy v přírodě, které zajišťují krátkodobé zotavovací pobyty dětí a žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení vzdělávání. Organizace zařízení se řídí vyhláškou o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních.

Školská zařízení pro zájmové vzdělávání zajišťují podle účelu, k němuž byla zřízena, výchovné, vzdělávací, zájmové, popřípadě tematické rekreační akce, zajišťují osvětovou činnost pro žáky, studenty a pedagogické pracovníky, popřípadě i další osoby. Školní družiny se zřizují pro žáky ve věku prvního stupně, existují téměř při všech základních školách (98,24 %). Školní kluby jsou určeny především žákům od 6. ročníku, působí na více než pětině základních škol s druhým stupněm (22,16 %). Středisko volného času může existovat jednak jako dům dětí a mládeže, kdy uskutečňuje činnost ve více oblastech zájmového vzdělávání, jednak jako tzv. stanice zájmových činností, která je zaměřena pouze na jednu oblast zájmového vzdělávání, jsou organizována nejčastěji mimo školy. V roce 2022/23 jich fungovalo přes 334, pravidelné činnosti se účastnilo přes 223 tisíc účastníků. Kromě toho střediska organizují různé příležitostné akce, tábory nebo soutěže pod záštitou ministerstva školství. Podrobnosti uvádí vyhláška o zájmovém vzdělávání.

Zařízení školního stravování (školní jídelna) poskytuje stravování dětí, žáků a studentů v době jejich pobytu ve škole nebo ve školském zařízení. Pro děti v mateřské škole a žáky základní školy (a nezletilé žáky středních škol) mají zřizovatelé povinnost školní stravování zajistit (přednostně v zařízení školního stravování, případně smluvně i u jiné osoby poskytující stravovací služby), v případě zletilých žáků a studentů je tato služba poskytována fakultativně. Vyhláška o školním stravování upřesňuje požadavky na provoz a rozsah služeb a určuje finanční normativy, úplatu a stravovací normy.

Školská účelová zařízení podle účelu, k němuž byla zřízena, napomáhají školám a školským zařízením při jejich činnosti. Existuje pět typů zařízení. Střediska služeb školám zajišťují materiálně technické služby (zásobování učebnicemi, servis didaktické techniky apod.), poradenské, informační nebo ekonomicko-administrativní služby. Školní hospodářství zajišťují praktické vyučování žáků středních škol v oblasti zemědělství, zahradnictví, lesnictví a rybářství, střediska praktického vyučování v ostatních oborech (pokud je nezajišťuje škola sama). Školní knihovny poskytují odborné, studijně pracovní, knihovnické a informační služby pro žáky, studenty, popřípadě zaměstnance. Plavecké školy poskytují výuku plavání žákům základních škol v rámci povinné tělesné výchovy.

Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči zahrnují dětské domovy, dětské domovy se školou a výchovné ústavy, dále diagnostické ústavy a střediska výchovné péče. Vztahuje se na ně zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních.

 

Povinné vzdělávání

Povinné předškolní vzdělávání

Povinnost předškolního vzdělávání stanoví školský zákon, podrobnosti upřesňuje vyhláška o předškolním vzdělávání.

Povinné předškolní vzdělávání trvá 1 rok, v případě dětí s odkladem povinné školní docházky 2 roky. Povinnost platí pro děti od počátku školního roku (září), který následuje po dni, kdy dosáhnou 5 let, až do zahájení povinné školní docházky.

Povinné předškolní vzdělávání se vztahuje na státní občany České republiky a na občany členských států Evropské unie, v obou případech za předpokladu, že na území ČR pobývají déle než 90 dnů. Dále také na jiné cizince, kteří jsou oprávněni na území ČR pobývat trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany. Povinnost se nevztahuje na děti s hlubokým mentálním postižením.

Zákonný zástupce dítěte je povinen přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání. Zápis k předškolnímu vzdělávání na následující školní rok se koná v období od 2. května do 16. května.

Povinnost zabezpečit předškolní vzdělávání mají obce (tato povinnost se vztahuje i na všechny děti, které dosáhly před zahájením školního roku 3 let věku, nejen na děti, pro které je předškolní vzdělávání povinné). Obec musí zajistit dostatečný počet míst v mateřských školách, které sama zřídila, nebo musí zajistit předškolní vzdělávání v mateřské škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí.

Dítě, pro které je vzdělávání povinné, se vzdělává v mateřské škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu („spádová mateřská škola“). Zákonný zástupce však může zvolit pro dítě i jinou než spádovou mateřskou školu. V tom případě oznámí ředitel této školy tuto skutečnost bez zbytečného odkladu řediteli spádové mateřské školy. Stejně jako u základních škol je kraj povinen zajistit dopravu, pokud vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu dítěte přesáhne 4 km.

Vzdělávání se uskutečňuje formou pravidelné denní docházky do mateřské školy v pracovních dnech. Každý den jsou na ně vyhrazeny 4 hodiny (děti se však mohou vzdělávat po celou dobu provozu mateřské školy).

 

Jiné formy vzdělávání

Rodiče mohou pro své děti zvolit také jinou formu vzdělávání:

 

Práva a povinnosti rodičů

Zákonní zástupci dětí mají krom jiných právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte a právo vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání. Dále mají právo na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona.

Zákonní zástupci dítěte mají povinnost přihlásit dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání (viz výše) a povinnost péče o povinné předškolní vzdělávání. Zanedbání těchto povinností je přestupkem podle školského zákona, který může být sankcionován pokutou do výše 5000 Kč. Dále jsou mj. povinni zajistit, aby dítě docházelo řádně do školy (pokud pro něj nezvolili individuální vzdělávání) a na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte.

Úplný seznam práv a povinností zákonných zástupců stejně jako možnost podílet se na životě, příp. řízení školy je uveden v oddíle Zapojení žáků a rodičů.

Povinná školní docházka

Povinnost školní docházky stanoví školský zákon, podrobnosti upřesňuje vyhláška o základním vzdělávání.

Délka povinné školní docházky je stanovena školským zákonem. Činí 9 let a začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší 6. rok věku. Realizuje se na základní škole (vč. základní školy speciální a ostatních základních škol určených žákům se zdravotním postižením). Žáci, kteří jsou v průběhu plnění povinné školní docházky přijati na víceleté gymnázium nebo na víceletou konzervatoř, plní zbývající povinnou školní docházku na těchto školách.

Povinná školní docházka se vztahuje na všechny státní občany České republiky, a dále na občany členských států Evropské unie, kteří na území ČR pobývají déle než 90 dní, na jiné cizince, kteří jsou oprávněni na území ČR pobývat trvale nebo přechodně déle než 90 dní, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany.

Povinnost zabezpečit povinnou školní docházku mají obce. V rámci základní dopravní obslužnosti území kraje je kraj povinen zajistit dopravu do spádové školy a ze spádové školy, pokud vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu žáka přesáhne 4 km.

Vůči soukromým a církevním školám vykonává působnost ve věcech povinné školní docházky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V praxi to znamená, že stát garantuje vzdělávání i na těchto školách za podmínky, že jsou zařazeny do školského rejstříku, uznává vzdělání v těchto školách dosažené a zaručuje, že v případě obtíží příslušné školy budou žáci moci dokončit povinnou školní docházku ve veřejné základní škole.

 

Zahájení povinné školní docházky

Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce. Zápis se koná v době od 1. dubna do 30. dubna kalendářního roku, v němž má dítě povinnou školní docházku zahájit.

Povinnou školní docházku plní žák buď v tzv. "spádové škole" (základní škole se sídlem ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu), nebo – pokud se zákonní zástupci dítěte rozhodnou jinak – v jiné škole. Seznam dětí, pro které je daná škola spádová, poskytuje škole obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, a to s dostatečným předstihem před termínem zápisu. Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku. Je-li dítě přijato na jinou než spádovou školu, měl by podle zákona ředitel této školy tuto skutečnost oznámit řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.

Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být k plnění povinné školní docházky přijato předčasně na žádost svého zákonného zástupce, je-li tělesně i duševně přiměřeně vyspělé. Podmínkou přijetí je doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a u dětí narozených od ledna do konce června navíc doporučující vyjádření odborného lékaře (např. neurologa, pediatra). V roce 2022/23 bylo k povinné školní docházce předčasně přijato 700 dětí.

Není-li dítě po dovršení šestého roku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce do 31. května, odloží mu ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Odklad povinné školní docházky může být povolen nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku. Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a možných způsobech jejího plnění. V roce 2022/23 byla povinná školní docházka odložena 29 311 dětem. (Zdroj dat: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.)

Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok (to se týká dětí, které do 1. ročníku nastoupily po odkladu povinné školní docházky).

 

Splnění povinné školní docházky

Žák splní povinnou školní docházku ukončením období školního vyučování v 9. roce své školní docházky, nejpozději pak dovršením 17. roku věku.

Platí to i v případě, že žák nepostoupil do devátého ročníku základní školy a nedosáhl tedy stupně "základní vzdělání". V takovém případě si žák může základní vzdělání doplnit buď pokračováním docházky do základní školy s povolením ředitele na základě žádosti zákonného zástupce, a to nejdéle do konce školního roku, v němž dosáhne 18 let, anebo v pozdějším věku absolvováním kurzu pro získání základního vzdělání.

Žákovi se zdravotním postižením (dle § 16, odst. 9 školského zákona) může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělávání do konce školního roku, v němž žák dosáhne 20. roku věku. U žáka ve vzdělávacím programu základní školy speciální může ředitel pokračování povolit se souhlasem zřizovatele až do konce školního roku, v němž dosáhne 26 let.

Část povinné školní docházky mohou žáci, pokud vyhoví daným podmínkám, plnit na střední škole. Po úspěšném ukončení 5., resp. 7. ročníku mohou být přijati na víceleté gymnázium či do osmileté konzervatoře. Pokud získají základní vzdělání dříve než po 9 letech (v případech mimořádně nadaných žáků, kteří „přeskočí“ některý ročník), mohou být přijati do jakékoliv střední školy či konzervatoře.

 

Zvláštní způsoby plnění povinné školní docházky

Rodiče dětí na základní škole mají možnost požádat ředitele školy o povolení plnění povinné školní docházky formou individuálního vzdělávání (domácího vzdělávání), které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole.

Dítěti s hlubokým mentálním postižením, které není schopno absolvovat školní docházku ani v základní škole speciální, stanoví školský odbor krajského úřadu se souhlasem zákonného zástupce takový způsob vzdělávání, který odpovídá duševním a fyzickým možnostem dítěte, a to na základě doporučení lékaře a poradenského zařízení.

 

Plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole v České republice

Školský zákon připouští i zvláštní způsoby plnění školní docházky vynucené pobytem žáka v cizině – ve škole v zahraničí, ve škole při diplomatické misi nebo konzulárním úřadě ČR, v evropské škole anebo formou individuální výuky. Žáci také mohou plnit docházku v zahraniční škole na území ČR.

Žáci zahraniční školy na území ČR jsou vždy současně žáky kmenové školy (spádová či jiná vybraná škola zapsaná ve školském rejstříku), kde také konají zkoušky z vybraných předmětů. Pro ostatní žáky je zápis do kmenové školy dobrovolný. Pokud jsou do kmenové školy zapsáni žáci škol v zahraničí a žáci s individuální výukou, pak v ní mohou konat zkoušky. Žáci škol evropských škol a žáci škol při diplomatické misi nebo konzulárním úřadě ČR zkoušky nekonají vůbec (ani když jsou v kmenové škole zapsáni).

Zkoušky se konají nejméně za období jednoho pololetí a nejdéle za období dvou let. V případě individuální výuky ze všech předmětů kromě volitelných, v případě školy v zahraničí a zahraniční školy na území ČR z těchto vybraných předmětů: Ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, ve 4. a 5. ročníku navíc ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k ČR vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět a v 6.–9. ročníku navíc ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k ČR vzdělávacího oboru Dějepis a Zeměpis. Výsledky zkoušek lze nahradit doložením výsledků vzdělávání (osvědčením) u „poskytovatele vzdělávání v zahraničí“, který má uzavřenu smlouvou s ministerstvem školství (dle § 38, odst. 5 a 6 školského zákona), příp. s Českou republikou.

Ve stanovených případech (viz níže) je třeba doložit plnění povinné školní docházky, a to buď řediteli kmenové školy, anebo pokud žák kmenovou školu nemá, ministerstvu školství. Předkládá se vysvědčení ze školy mimo ČR (včetně překladu do češtiny), resp. čestné prohlášení zákonného zástupce o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí. Obojí nejvýše za období dvou školních roků. Pokud žák nekoná zkoušky, pak ve většině případů nezískává (české) vysvědčení a stupeň základního vzdělání (viz dále). Jestliže však má doklad o dosažení zahraničního vzdělání odpovídajícího základnímu, může požádat o jeho nostrifikaci.

Podrobnější podmínky plnění povinné školní docházky:

  • Docházka do školy v zahraničí (mimo území ČR): Žák nemusí být zapsán v kmenové škole. Pokud je zapsán, může konat zkoušky ze stanovených předmětů, a získat tak české vysvědčení, resp. stupeň základního vzdělání. Pokud má škola v zahraničí smlouvu s ministerstvem školství či s ČR, vydá kmenová škola vysvědčení, i když zkoušky nekonal. V ostatních případech, kdy žák kmenové školy zkoušky nekonal nebo kdy kmenovou školu nemá, nezískává vysvědčení ani stupeň základního vzdělání a musí doložit kmenové škole anebo ministerstvu školství plnění povinné školní docházky (hodnocením ze školy v zahraničí, příp. čestným prohlášením). Pokud však má doklad o absolvování vzdělání odpovídajícího základnímu, může požádat o jeho nostrifikaci.
  • Docházka do školy zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadě ČR: Žák nemusí být zapsán v kmenové škole. Zkoušky nekoná, ale škola při diplomatické misi či konzulárním úřadu ČR mu vydává české vysvědčení a žák také získá stupeň základního vzdělání. Je-li zapsán v kmenové škole, eviduje jeho docházku škola při diplomatické misi či konzulárním úřadu ČR. V opačném případě žák dokládá (vysvědčením) plnění povinné školní docházky ministerstvu školství.
  • Docházka do evropské školy: Žák navštěvuje evropskou školu působící na základě Úmluvy o statutu evropských škol, určené především dětem zaměstnanců Evropských společenství (institucí Evropské unie). Žák nemusí být zapsán v kmenové škole. Zkoušky nekoná, ať je v ní zapsán, nebo ne. Nezískává tedy sice české vysvědčení, ale vysvědčení z evropské školy je považováno za rovnocenné českému. Na absolventa čtvrtého ročníku sekundárního cyklu evropské školy se pohlíží jako na osobu, která získala stupeň základního vzdělání. Pokud má žák kmenovou školu, eviduje jeho povinnou školní docházku evropská škola, pokud nemá, dokládá plnění docházky ministerstvu školství (vysvědčením z evropské školy).
  • Individuální výuka: Žák plní povinnou školní docházku formou individuální výuky, pokud ji nemůže plnit žádným z výše uvedených způsobů. Nemusí být zapsán v kmenové škole. Je-li zapsán, má možnost konat zkoušky (ze všech předmětů vyjma volitelných), a získat tak (české) vysvědčení, resp. stupeň základního vzdělání. Pokud žák zkoušky nekoná, vysvědčení ani základní vzdělání nezíská. Musí však (čestným prohlášením) kmenové škole nebo ministerstvu školství doložit plnění povinné školní docházky.
  • Docházka do zahraniční školy na území ČR: Žák dochází do zahraniční školy uskutečňující na území ČR vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, která není zapsána ve školském rejstříku a která je zřízena cizím státem, právnickou osobou nebo státním občanem, pokud v ní ministerstvo školství plnění povinné školní docházky v příslušném školním roce povolilo. Žák musí být vždy současně zapsán v kmenové škole, kde také musí konat zkoušky ze stanovených předmětů. Pouze pokud má zahraniční škola smlouvu s ČR, zkoušky nekoná. Kmenová škola mu vydává české vysvědčení a doložku o získání stupně základního vzdělání. Eviduje také jeho povinnou školní docházku.

 

Práva a povinnosti rodičů

Právo na vzdělání a povinnost školní docházky jsou dány Listinou základních práv a svobod. Podrobnosti upravuje školský zákon. Ten mj. stanoví, že žáci mají právo na vzdělání a školské služby (např. stravování) vymezené zákonem a žáci i zákonní zástupci pak na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání.

V souvislosti s povinnou školní docházkou jsou důležité především tyto povinnosti: Zákonní zástupci dítěte mají povinnost přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce a zajistit, aby žák docházel řádně do školy (pokud mu nebylo povoleno individuální vzdělávání, příp. neabsolvuje individuální výuku při pobytu v zahraničí). Zanedbání těchto povinností je přestupkem podle školského zákona, který může být sankcionován pokutou do výše 5000 Kč. Zanedbání výchovy většího rozsahu může být klasifikováno jako trestný čin ohrožování mravní výchovy dětí a mládeže. Zákonní zástupci jsou dále povinni na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka.

Úplný seznam práv a povinností žáků a zákonných zástupců stejně jako možnost podílet se na životě, příp. řízení školy je uveden v oddíle Zapojení žáků a rodičů.

 

Domácí vzdělávání

Plnění povinného předškolního vzdělávání formou individuálního vzdělávání

Povinné předškolní vzdělávání trvá podle školského zákona 1 rok, v případě dětí s odkladem povinné školní docházky 2 roky. Povinnost platí pro děti od počátku školního roku (září), který následuje po dni, kdy dosáhnou 5 let, až do zahájení povinné školní docházky.

Zvolí-li rodič v odůvodněných případech pro dítě individuální vzdělávání, učiní oznámení řediteli mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání. Zákonný zástupce dítěte, které bude plnit povinnost předškolního vzdělávání ostatními způsoby (tj. v přípravných třídách základních škol, na přípravném stupni základní školy speciální nebo v zahraniční škole na území ČR), je povinen oznámit tuto skutečnost řediteli spádové mateřské školy.

Má-li být dítě individuálně vzděláváno, je zákonný zástupce povinen, stejně jako v ostatních případech, přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání. Poté musí řediteli mateřské školy, kam bylo dítě přijato, oznámit, že bude dítě individuálně vzděláváno. Bude-li individuální vzdělávání trvat převážnou část školního roku, musí oznámení učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku. V průběhu školního roku lze plnit povinnost individuálního předškolního vzdělávání nejdříve ode dne, kdy bylo oznámení o individuálním vzdělávání dítěte doručeno řediteli.

Oznámení zákonného zástupce o individuálním vzdělávání dítěte musí obsahovat:

  • jméno (popřípadě jména) a příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu dítěte (v případě cizince místo pobytu dítěte)
  • období, ve kterém má být dítě individuálně vzděláváno
  • důvody pro individuální vzdělávání dítěte

Ředitel mateřské školy doporučí zákonnému zástupci oblasti, v nichž má být dítě vzděláváno. Tyto oblasti vycházejí z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Mateřská škola ověří úroveň osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech a případně doporučí zákonnému zástupci další postup při vzdělávání. Způsob a termíny ověření (včetně náhradních termínů) stanoví školní řád mateřské školy tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku. Zákonný zástupce je povinen zajistit účast dítěte u ověření.

Ředitel mateřské školy ukončí individuální vzdělávání dítěte, pokud zákonný zástupce nezajistil účast dítěte u ověření, a to ani v náhradním termínu. Poté již nelze dítě opětovně individuálně vzdělávat. Odvolání proti rozhodnutí o ukončení individuálního vzdělávání nemá odkladný účinek.

Minimální úroveň vzdělání osoby, která dítě vzdělává, není stanovena.

Výdaje spojené s individuálním vzděláváním dítěte hradí zákonný zástupce dítěte, s výjimkou speciálních kompenzačních pomůcek podle školského zákona a výdajů na činnost mateřské školy, do níž bylo dítě přijato.

Ve školním roce 2022/23 se individuálně vzdělávalo 2525 dětí. (Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.)

Plnění povinné školní docházky formou individuálního vzdělávání

Délka povinné školní docházky je stanovena školským zákonem. Činí 9 let a začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší 6. rok věku. Realizuje se na základní škole, případně od po 5., resp. 7. ročníku na víceletém gymnáziu nebo v osmileté konzervatoři. Rodiče dětí na základní škole mají možnost požádat ředitele školy o povolení plnění povinné školní docházky formou individuálního (domácího) vzdělávání (pro druhý stupeň byla tato možnost zavedena od roku 2016/17).

Individuální (domácí) vzdělávání se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole. O povolení individuálního vzdělávání žáka rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky, na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka.

Žádost zákonného zástupce o individuální vzdělávání musí obsahovat:

  • jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a místo trvalého pobytu žáka nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu,
  • uvedení období, ročníku, popřípadě pololetí, kdy má být žák individuálně vzděláván,
  • důvody pro individuální vzdělávání žáka,
  • popis prostorového a materiálně technického zabezpečení vzdělávání a podmínek ochrany zdraví individuálně vzdělávaného žáka,
  • doklady osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat,
  • seznam učebnic a učebních textů, které budou ve výuce užívány, pokud nejde o učebnice uvedené v § 27 odst. 1,
  • další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání žáka,
  • vyjádření školského poradenského zařízení.

Ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky, koná individuálně vzdělávaný žák každé pololetí zkoušky z příslušného učiva. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka na konci příslušného pololetí hodnotit, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí.

Pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl nebo nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit, ředitel školy individuální vzdělávání ukončí.

Osoba, která vzdělává žáka prvního stupně (ISCED 100) základní školy, musí mít ukončené nejméně střední vzdělání s maturitní zkouškou (ISCED 344/354). Předpokladem pro individuální vzdělávání žáka na druhém stupni (ISCED 244) je povolení ředitele školy a vysokoškolské vzdělání (nejméně na úrovni ISCED 645) osoby, která žáka vzdělává.

Výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce žáka, s výjimkou učebnic a základních školních potřeb, speciálních učebnic a speciálních kompenzačních a učebních pomůcek specifikovaných školským zákonem a výdajů na činnost školy, do níž byl žák přijat k plnění povinné školní docházky.

V roce 2022/23 plnilo povinnou školní docházku formou individuálního vzdělávání 4277 žáků prvního stupně a 2032 žáků druhého stupně základní školy. (Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.)