Ve vzdělávání od předškolní úrovně po úroveň vyšší odbornou představují místní úroveň obce. Mají především samosprávné kompetence, některé větší obce vykonávají v přenesené působnosti také státní správu. Institucionální úroveň představují školy a školská zařízení, které jsou až na výjimky samostatnými právnickými osobami.

Vysoké školy jsou samosprávné instituce, které jsou zoravidla samostatnými právnickými osobami. Úloha obcí není přímo definována.

 

Správa a řízení na místní úrovni

Místní úroveň představuje obec, která je základním článkem samosprávy ve školství od předškolní úrovně po úroveň vyšší odbornou (vč. souvisejících školských služeb). Obce s rozšířenou působností zajišťují v přenesené působnosti některé kompetence státní správy.

Obce také mohou zajišťovat fungování služeb určených nejmenším dětem mimo působnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, zejm. dětské skupiny.

V oblasti vysokého školství není úloha obcí zvlášť vymezena.

Místní správa a řízení v předškolním a školním vzdělávání

Úloha obcí vůči školám je upravena školským zákonem.

Samostatná působnost obce

Obec je povinna vytvářet podmínky pro plnění povinné školní docházky a dále je povinna zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání dětí přednostně přijímaných do mateřské školy (tj. děti, které k začátku školního roku dosáhnou alespoň 3 let). Pro tyto účely zřizuje mateřské a základní školy, anebo zajistí vzdělávání ve školách zřizovaných jinou obcí či svazkem obcí.

Obec (popř. svazek obcí) zřizuje:

• mateřské školy
• základní školy
• mateřské a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, pokud byl v obci zřízen výbor pro národnostní menšiny
• zařízení školního stravování jim sloužící

Zřizované školy lze ustavit jako jednu právnickou osobu.

Kromě toho obec může zřizovat:

• základní umělecké školy
• školská zařízení pro zájmové vzdělávání, např. školní družiny, školní kluby
• školská účelová zařízení, např. plavecké školy, školní hospodářství, střediska praktického vyučování
• jsou-li k tomu důvody a prostředky, pak i školy zřizované obvykle krajem (střední školy či vyšší odborné školy), popř. Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy

Základní pravomoci a povinnosti obce

• Zabezpečuje investiční a neinvestiční výdaje organizací, které zřídila, s výjimkou přímých vzdělávacích neinvestičních nákladů (prostředky na mzdy a s nimi spojené odvody, na učební pomůcky, učebnice a školní potřeby), které jsou hrazeny státem; na tyto náklady však může přispívat.
• Dbá o soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého území a o dostupnost vzdělávání a školských služeb podle místních podmínek, a to na základě zákona o obcích.
• Jmenuje a odvolává ředitele škol, které zřizuje (dle zákona o obcích tak činí rada obce, a pokud se v obci rada nevolí, pak starosta, příp. zastupitelstvo).
• Stanovuje obecní vyhláškou školské obvody spádových mateřských a základních škol a předává těmto školám seznam dětí, které ve školském obvodu mají v příslušném školním roce zahájit povinné předškolní vzdělávání, resp. povinnou školní docházku.
• Zřizuje školskou radu v základní škole, jejímž je zřizovatelem, a jmenuje třetinu jejích členů; podílí se tak na některých rozhodovacích procesech ve škole.
• Na základě výsledků inspekční činnosti vykonávané Českou školní inspekcí přijímá opatření ve školách a školských zařízeních, které zřizuje.

Státní správa vykonávaná obcemi s rozšířenou působností

Státní správu v přenesené působnosti vůči školám zřizovaným obcemi či svazky obcí ve svém obvodu, vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Jde především o návrh rozpisu finančních prostředků a ověření rozhodných údajů.

 

Místní správa a řízení v terciárním vzdělávání

Vyšší odborné školy

Úloha obcí vůči vyšším odborným školám je upravena školským zákonem. Obec nebo svazek obcí může zřizovat a zrušovat vyšší odborné školy a jím sloužící školská zařízení, pokud prokáže potřebné finanční, materiální a personální zabezpečení jejich činnosti orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení, což je v tomto případě Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Úloha obce při zabezpečování jejích činnosti je analogická působnosti obcí vůči středním školám.

Vysoké školy

Zákon o vysokých školách úlohu obcí zvlášť neupravuje. Představitelé územní samosprávy (tedy i obcí) bývají ale zastoupeni ve správních radách veřejných vysokých škol.

 

Správa a řízení na institucionální úrovni

Postavení institucí ve školách od mateřských až po vyšší odborné, které zřizují orgány územní samosprávy a které upravuje školský zákon, se zásadním způsobem liší od postavení institucí ve vysokém školství, které upravuje zákon o vysokých školách.

Institucionální správa a řízení v předškolním a školním vzdělávání

Všechny školy od mateřských po vyšší odborné (s výjimkou některých státních) mají podle školského zákona právní osobnost (subjektivitu), a tím i vyšší stupeň autonomie. Právní subjekt vstupuje do právních vztahů vlastním jménem a nese za ně odpovědnost.

Právní osobnost umožňuje školám:

• větší samostatnost ředitele při rozhodování o finančních záležitostech
• odpovědné hospodaření s majetkem školy v rozsahu, který určí zřizovatel ve zřizovací listině
• samostatné rozhodování ředitele školy v pracovněprávních záležitostech
• možný rozvoj doplňkové činnosti školy a nakládání s hospodářským výsledkem
• vedení vlastního účetnictví

Za řízení školy (resp. školského zařízení) je odpovědný ředitel. Na řízení základních, středních a vyšších odborných škol se prostřednictvím školské rady podílejí také rodiče, zletilí žáci, pedagogičtí pracovníci a zřizovatel (tj. u veřejných škol obec či kraj).

Veřejné a státní školy, tj. školy zřizované ministerstvy nebo orgány územní samosprávy, mají právní formu:

• příspěvkové organizace, jsou-li zřizovány krajem, obcí nebo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, v případě mateřských škol a příslušných zařízení školního stravování také dalšími ministerstvy
• školské právnické osoby (viz níže), jsou-li zřizovány krajem, obcí nebo ministerstvem školství
• organizační složky státu nebo jsou její součástí, jsou-li zřizovány Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra nebo Ministerstvem spravedlnosti

Nejčastější právní formou veřejných škol je forma příspěvkové organizace. Školy zřízené v této právní formě spravují majetek svěřený zřizovatelem (jímž je stát, kraj nebo obec), dostávají od něho příspěvky na svou činnost a jsou zpravidla neziskové.

Církevní školy, tj. školy zřizované registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi, mají být zřizovány v právní formě školské právnické osoby. Školská právnická osoba je od roku 2005 právní formou neziskové organizace, jejíž činnost je omezena na oblast vzdělávání.

Soukromé školy jsou školy, které zřizují právnické osoby odlišné od výše uvedených, nebo fyzické osoby. Převažují u nich právní formy, které upravuje zákon o obchodních korporacích (např. společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, veřejné obchodní společnosti apod.). Mohou však využívat např. i formy školské právnické osoby podle školského zákona, příp. formy obecně prospěšné společnosti (právnické osoby, které vznikly do roku 2014), zapsaného spolku či zapsaného ústavu (dle občanského zákoníku).

Nezbytným předpokladem pro činnost veřejných, církevních i soukromých škol je zápis do rejstříku škol a školských zařízení (v případě, že nabývají právní formy školské právnické osoby, také do rejstříku školských právnických osob). Školský zákon umožňuje, aby pod jedním ředitelstvím působily různé školy a školská zařízení téhož zřizovatele (např. společné ředitelství mateřské a základní školy či společné ředitelství střední odborné školy a vyšší odborné školy). V průběhu roku 2003 probíhalo slučování škol tak, aby velikost institucí umožnila jejich efektivní a ekonomické fungování. Demografické důvody vedou ke slučování škol i v současnosti.

Školy a školská zařízení jsou povinny vést dokumentaci týkající se evidence dětí/žáků, tzv. školní matriku, a údaje poskytovat ministerstvu školství.

Orgány školy

 

 

Ředitel školy 

Ředitel školy je zodpovědný za řízení školy. Rozhoduje o právech a povinnostech dětí, žáků, studentů a zákonných zástupců v oblasti státní správy.

Školská rada

Školská rada je orgán školy, který umožňuje rodičům, zletilým žákům, pracovníkům školy, občanům a dalším osobám podílet se na správě školy. Zřizuje ji zřizovatel základní, střední a vyšší odborné školy a konzervatoře, který zároveň určí počet jejích členů a vydá její volební řád. V soukromých a církevních školách plní tuto funkci ředitel. Pokud je součástí instituce více druhů či typů škol, lze zřídit jen jednu školskou radu.

Třetinu členů školské rady jmenuje zřizovatel, třetinu volí pedagogičtí pracovníci a třetinu volí žáci nebo jejich rodiče. Funkční období je tři roky. Ředitel školy není členem rady, ale musí se jednání školské rady účastnit na vyzvání jejího předsedy a je povinen jí předat požadované podklady pro jednání. Zajišťuje také řádný průběh voleb. Školská rada zasedá minimálně dvakrát ročně.

Školská rada dle školského zákona:

• schvaluje výroční zprávu o činnosti školy
• projednává návrh rozpočtu a navrhuje opatření ke zlepšení hospodaření
• vyjadřuje se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich realizaci
• schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v základních a středních školách a konzervatořích
• schvaluje školní řád, ve středních a vyšších odborných školách stipendijní řád, a navrhuje jejich změny
• podílí se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy
• projednává inspekční zprávy České školní inspekce
• podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, popř. orgánům státní správy, vč. např. návrhu na odvolání ředitele školy
• podává návrh na vyhlášení konkursu na ředitele školy

Pedagogická rada

Ředitel školy zřizuje jako svůj poradní orgán pedagogickou radu, jejímiž členy jsou všichni pedagogičtí pracovníci školy. Projednává s ním všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. Pedagogická rada nemá rozhodovací pravomoci, ředitel při svém rozhodování nicméně k jejím názorům přihlédne. Porady jsou jednak pravidelné, jednak příležitostné, nastanou-li pedagogické problémy. Na větších školách fungují tradičně i předmětové komise.

Samosprávné orgány žáků a studentů

Žáci a studenti mohou v rámci školy zakládat samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy. Tyto orgány nemají rozhodovací pravomoci, ředitel školy je však povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat.

Sdružení rodičů

Rodiče žáků často zakládají nezávislá sdružení rodičů. Jde obvykle o zapsané spolky podle občanského zákoníku, která zajišťují a finančně podporují různé akce školy. Mohou se také podílet na předávání informací mezi vedením školy a rodiči.

Školní matrika – evidence žáků

Školy a školská zařízení jsou povinny vést dokumentaci týkající se evidence dětí/žáků/studentů (dále jen žáků), tzv. školní matriku. Tyto údaje následně spravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a to pro statistické účely a pro účely plnění dalších povinností stanovených ministerstvu školským zákonem. Způsob vedení školní matriky a formu a termíny předávání údajů ze školní matriky stanoví ministerstvo školství vyhláškou o dokumentaci škol a školských zařízení.

Školní matrika školy obsahuje následující údaje o žákovi:

• jméno a příjmení, rodné číslo (popřípadě datum narození, nebylo-li rodné číslo žákovi přiděleno), státní občanství, místo narození a místo trvalého pobytu (popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo pobytu v zahraničí, nepobývá-li žák na území České republiky)
• údaje o předchozím vzdělávání, včetně dosaženého stupně vzdělání
• obor, formu a délku vzdělávání, jde-li o střední a vyšší odbornou školu
• datum zahájení vzdělávání ve škole
• údaje o průběhu a výsledcích vzdělávání ve škole, vyučovací jazyk
• údaje o znevýhodnění žáka, údaje o podpůrných opatřeních poskytovaných žákovi školou, a o závěrech vyšetření uvedených v doporučení školského poradenského zařízení (údaje o znevýhodnění dítěte se sdružují v anonymizované podobě)
• údaje o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání
• datum ukončení vzdělávání ve škole; údaje o zkoušce, jíž bylo vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole ukončeno
• jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu (nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu), adresu pro doručování písemností a telefonické spojení

Obdobné údaje obsahuje i školní matrika školského zařízení.

Školy a školská zařízení předávají údaje z dokumentace a školních matrik ministerstvu školství (popřípadě jím zřízené právnické osobě). Školy a školská zařízení, které nezřizuje ministerstvo školství, předávají tyto údaje v podobě statistických informací také krajskému úřadu, v případě škol a školských zařízení zřizovaných obcí také obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

Zapojení žáků a rodičů a jejich práva a povinnosti

Zapojení žáků, studentů a rodičů do řízení školy, jejich práva a povinnosti stanovuje školský zákon, podrobněji pak školní řády jednotlivých škol, který vydává ředitel školy a schvaluje školská rada. Podmínky spolupráce školy s rodiči mohou stanovit rámcové vzdělávací programy, konkrétní podobu pak škola popíše ve školním vzdělávacím programu. Komunikaci s rodiči také monitoruje Česká školní inspekce, která pro tuto oblast stanovuje kritéria hodnocení.

Žáci a studenti

Žáci a studenti mají právo:

• na vzdělávání a školské služby podle školského zákona
• na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání
• volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí
• zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni
• vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje
• na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona

Žáci a studenti jsou povinni:

• řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat
• dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti
• plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení

Zletilí žáci a studenti jsou dále povinni:

• informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání
• dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem
• oznamovat škole a školskému zařízení údaje do školní matriky (dle § 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a studenta, a změny v těchto údajích

Rodiče

Zákonní zástupci nezletilých žáků mají školským zákonem vymezeno právo:

• na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání (toto právo je garantováno i rodičům zletilých žáků, resp. osobám, které vůči nim plní vyživovací povinnost)
• volit a být voleni do školské rady
• vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání
• na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání

Zákonným zástupcům zákon ukládá také určité povinnosti:

• zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení (zejm. v rámci plnění povinného předškolního vzdělávání a povinné školní docházky)
• na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka
• informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání
• dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem
• oznamovat škole a školskému zařízení údaje do školní matriky (dle § 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích

Rodiče žáků často zakládají nezávislá sdružení rodičů.

 

Institucionální správa a řízení v terciárním vzdělávání

 

Institucionální správa a řízení ve vyšším odborném vzdělávání

Správa vyšších odborných škol je upravena školským zákonem stejně jako u škol nižšího stupně. Obdobné je i zapojení studentů a komunikace s různými partnery. Oproti ostatním školám mají nicméně vyšší odborné školy pravomoc vyvářet vlastní vzdělávací programy, které však podléhají akreditaci ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Institucionální správa a řízení ve vysokém školství

Systém vysokého školství je založen na samosprávné působnosti institucí v oblasti výuky a vzdělávání i vědy a výzkumu a do značné míry i v nakládání s přidělenými finančními prostředky. Vysoké školy vlastní majetek, který využívají k zajištění své vzdělávací a vědecké činnosti, a k dalším činnostem. Vysoké školy mají vysoký stupeň autonomie a tomu odpovídající orgány definované zákonem o vysokých školách.

Na vysoké škole se zaručují akademické svobody a akademická práva. Jsou to:

• svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich výsledků
• svoboda výuky spočívající především v její otevřenosti vůči různým vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám a uměleckým směrům
• právo učit se, zahrnující svobodnou volbu zaměření studia v rámci studijních programů a svobodu vyjadřovat vlastní názory ve výuce
• právo členů akademické obce volit zastupitelské akademické orgány
• právo používat akademické insignie a konat akademické obřady

Na všech vysokých školách, nejenom veřejných, je nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických hnutí.

Pojetí samosprávy a jejího vztahu ke státní správě se liší podle toho, zda jde o vysokou školu veřejnou, státní nebo soukromou. Samosprávná působnost, orgány a vnitřní předpisy veřejných vysokých škol jsou podrobně popsány níže. Státní vysoké školy, tj. Univerzita obrany a Policejní akademie, vzdělávají odborníky zejména pro své resorty a respektují požadavky těchto resortů. Nicméně zřizují obdobné orgány jako školy veřejné (s výjimkou správní rady) a vydávají také obdobné vnitřní předpisy (s výjimkou vnitřního mzdového předpisu). Soukromým školám je věnována samostatná část. 

Do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy patří zejména:

• rozhodnutí o její vnitřní organizaci
• určení počtu přijímaných studentů, podmínek jejich přijetí a rozhodování v přijímacím řízení
• tvorba a uskutečňování studijních programů
• zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy
• organizace studia
• rozhodování o právech a povinnostech studentů
• zaměření a organizace vědecké a další tvůrčí činnost
• pracovněprávní vztahy a určování počtu akademických pracovníků a dalších zaměstnanců
• habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem
• spolupráce s jinými vysokými školami a zahraniční styky
• zřizování samosprávných akademických orgánů
• hospodaření a nakládání s majetkem
• stanovení výše poplatků spojených se studiem
• stanovení výše poplatků za úkony spojené s habilitačním řízením nebo s řízením ke jmenování profesorem

Orgány veřejné vysoké školy

Samosprávnými orgány veřejné vysoké školy jsou:

• akademický senát
• rektor
• vědecká (umělecká, akademická) rada, na neuniverzitní vysoké škole akademická rada
• disciplinární komise
• rada pro vnitřní hodnocení, je-li zřízena

Dalšími orgány veřejné vysoké školy jsou:

• správní rada
• kvestor

Akademický senát

Akademický senát veřejné vysoké školy je samosprávný zastupitelský akademický orgán, jehož členové se volí z členů akademické obce (tj. ze studentů a z akademických pracovníků) přímou volbou s tajným hlasováním. Má nejméně 11 členů. Studenti mohou tvořit nejvýše jednu polovinu a nejméně jednu třetinu členů akademického senátu. Počet členů, způsob jejich volby, orgány akademického senátu a jejich činnost stanoví vnitřní předpisy veřejné vysoké školy, zejména volební řád akademického senátu veřejné vysoké školy a jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy. Členství v akademickém senátu je neslučitelné s funkcí rektora, prorektora, kvestora, děkana, proděkana, tajemníka fakulty a ředitele vysokoškolského ústavu. Funkční období jednotlivých členů je nanejvýš tříleté, zasedání akademického senátu jsou veřejná. Akademický senát se usnáší tajným hlasováním ve věcech, které jsou taxativně uvedeny v zákoně o vysokých školách; v ostatních případech způsob hlasování stanoví vnitřní předpis.

Akademický senát:

• rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení, nebo zrušení součástí vysoké školy
• schvaluje vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí
• schvaluje rozpočet vysoké školy a kontroluje využívání finančních prostředků vysoké školy
• schvaluje výroční zprávu o činnosti a hospodaření vysoké školy
• schvaluje zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy
• dává rektorovi předchozí souhlas ke jmenování a odvolání členů vědecké rady, rady pro vnitřní hodnocení a disciplinární komise
• schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech, které se neuskutečňují na fakultách
• usnáší se o návrhu na jmenování rektora, popř. navrhuje jeho odvolání z funkce
• schvaluje strategický záměr vzdělávací tvůrčí činnosti a jeho každoroční plán realizace
• na návrh rektora zruší vnitřní předpis, rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu součásti veřejné vysoké školy anebo pozastaví jeho účinnost, pokud je tento vnitřní předpis, rozhodnutí nebo úkon v rozporu se zvláštními předpisy nebo vnitřními předpisy veřejné vysoké školy
• vyjadřuje se k záměru rektora jmenovat nebo odvolat prorektory
• vyjadřuje se k návrhům těch studijních programů, které se neuskutečňují na fakultách
• vyjadřuje se k právním jednáním vyžadujícím souhlas správní rady
• vyjadřuje se k podnětům a stanoviskům správní rady

Rektor

V čele veřejné vysoké školy je rektor, který jedná a rozhoduje ve věcech školy. V případech, kdy zvláštní předpis předpokládá působnost statutárního orgánu, plní ji rektor. Rektora jmenuje a odvolává prezident republiky na návrh akademického senátu veřejné vysoké školy předložený prostřednictvím ministra školství. Funkci rektora může táž osoba vykonávat pouze po dvě po sobě následující čtyřletá období. Rektora zastupují v určeném rozsahu jím jmenovaní prorektoři. Prorektory jmenuje a odvolává rektor.

Vědecká rada

Členové vědecké rady (umělecké rada na vysokých školách, které uskutečňují studijní programy v oblasti umění, akademické rada na neuniverzitních vysokých školách) jsou vybíráni z řad významných představitelů oborů, v nichž vysoká škola uskutečňuje vzdělávací a tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina členů vědecké rady jsou externisté působící mimo akademickou obec příslušné vysoké školy. Členy vědecké rady jmenuje a odvolává je rektor, který je předsedou vědecké rady. Délku funkčního období členů vědecké rady může stanovit vnitřní předpis vysoké školy.

Vědecká rada veřejné vysoké školy:

• projednává strategický záměr vysoké školy
• schvaluje studijní programy*/
• schvaluje záměr předložit žádost o institucionální akreditaci pro oblast nebo oblasti vzdělávání (nebo její rozšíření o další oblast či oblasti vzdělávání)
• schvaluje záměr předložit žádost o akreditaci studijního programu (rozšíření akreditace nebo prodloužení doby akreditace)*/
• schvaluje záměr předložit žádost o akreditaci habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem*/
• schvaluje záměr vzdát se institucionální akreditace, záměr zrušit studijní program a záměr vzdát se akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem
• vykonává působnost v řízení ke jmenování profesorem a v habilitačním řízení
• projednává návrh pravidel systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy
• projednává záměry rektora odvolat nebo jmenovat členy rady pro vnitřní hodnocení (pokud je zřízena)
• projednává návrh zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy
• projednává návrh výroční zprávy o činnosti vysoké školy před předložením akademickému senátu

Působnosti vědecké rady označené */ lze statutem veřejné vysoké školy svěřit zcela nebo částečně radě pro vnitřní hodnocení nebo vědecké radě fakulty.

Rada pro vnitřní hodnocení

Rada pro vnitřní hodnocení je nově zřizovaným samosprávným orgánem vysoké školy zodpovědným za ustavení a rozvoj systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality vysoké školy a za vnitřní hodnocení kvality. Předsedou rady pro vnitřní hodnocení je rektor, který jmenuje i místopředsedu, a to z pracovníků vysoké školy, kteří jsou profesory nebo docenty. Členem rady je předseda akademického senátu. Ostatní členy jmenuje rektor, jednu třetinu na návrh vědecké rady a jednu třetinu na návrh akademického senátu, z toho jeden člen rady je vždy jmenován z řad studentů vysoké školy. Rektor musí zdůvodnit nejmenování navrženého člena rady. Vnitřní předpis vysoké školy stanoví délku funkčního období místopředsedy a ostatních členů rady.

Rada pro vnitřní hodnocení

• schvaluje návrh pravidel systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti a souvisejících činností veřejné vysoké školy
• řídí průběh vnitřního hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti a souvisejících činností veřejné vysoké školy
• zpracovává zprávu o vnitřním hodnocení kvality veřejné vysoké školy a dodatky k této zprávě
• vede průběžné záznamy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti a souvisejících činností veřejné vysoké školy
• vykonává další činnosti v rozsahu stanoveném statutem veřejné vysoké školy (např. může mít ve statutu ukotvenu plně či částečně jednu nebo více následujících pravomocí: schvaluje záměr pro předložení žádostí o akreditaci studijních programů nebo záměr předložit žádost o akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, případně schvaluje studijní programy v oblastech vzdělávání na návrh vědecké nebo umělecké rady fakulty; tyto kompetence dle zákona o vysokých školách přísluší vědecké radě či mohou být statutem svěřeny vědeckým radám fakult)

Disciplinární komise

Disciplinární komise veřejné vysoké školy projednává disciplinární přestupky studentů, pokud nejsou zapsáni na žádné z jejích fakult. Jejího předsedu a členy z řad členů akademické obce jmenuje rektor (polovinu tvoří studenti). Funkční období členů disciplinární komise je nejvýše dvouleté.

Správní rada

Členy správní rady veřejné vysoké školy po projednání s rektorem jmenuje a odvolává ministr školství tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména představitelé veřejného života, profesních komor, organizací zaměstnavatelů nebo dalších osob nebo orgánů vykonávajících, podporujících nebo využívajících vzdělávací nebo tvůrčí činnost vysokých škol nebo její výsledky, představitelé územní samosprávy a státní správy a absolventi dané vysoké školy. Členové správní rady nemohou být zaměstnanci vlastní veřejné vysoké školy. Funkční období člena správní rady je šestileté. Zasedání správní rady svolává a řídí její předseda. Způsob jednání správní rady upravuje statut schvalovaný ministrem školství.

Správní rada veřejné vysoké školy dbá o to, aby škola zachovávala účel, pro který byla zřízena, a aby v jejích současných i perspektivních projektech byl zohledněn veřejný zájem. Kromě toho správní rada vydává písemný souhlas ke všem právním úkonům týkajícím se hospodaření školy s nemovitým a částečně i movitým majetkem, k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá zřídit věcné břemeno nebo předkupní právo, k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá založit, zrušit anebo přeměnit jinou právnickou osobu, a k peněžitým a nepeněžitým vkladům do těchto a jiných právnických osob.

Správní rada po schválení v akademickém senátu veřejné vysoké školy projednává zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy, a dodatky k této zprávě, projednává výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření veřejné vysoké školy.

Správní rada po schválení v akademickém senátu veřejné vysoké školy schvaluje její rozpočet a schvaluje její strategický záměr. V případě, že správní rada veřejné vysoké školy návrh rozpočtu či strategického záměru neschválí, vrátí jej s uvedením důvodů k novému projednání akademickému senátu veřejné vysoké školy. Původní návrh je v takovém případě schválen bez potřeby dalšího následného schválení správní radou veřejné vysoké školy, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu. Ztotožní-li se akademický senát veřejné vysoké školy s připomínkami správní rady, schválí návrh v jejich znění prostou většinou.

Všechny dokumenty správní radě ke schválení předkládá rektor.

Kvestor

Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy. Jmenuje a odvolává ho rektor, který také vymezuje, kdy a do jaké míry může vysokou školu zastupovat.

Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy

Samosprávné orgány veřejné vysoké školy se ve své činnosti řídí obecně závaznými právními předpisy. Vedle toho má vysoká škola též své vnitřní předpisy. Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy podléhají registraci, kterou provádí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na žádost rektora. Pokud je v průběhu tohoto procesu zjištěna určitá nesrovnalost nebo rozpor s platnými právními normami, vyzve ministerstvo příslušnou veřejnou vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

Vnitřní předpisy zahrnují:

• statut
• volební řád akademického senátu
• jednací řád akademického senátu
• vnitřní mzdový předpis
• jednací řád vědecké rady
• řád výběrového řízení k obsazování míst akademických pracovníků
• studijní a zkušební řád
• stipendijní řád
• disciplinární řád pro studenty
• pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy
• popř. další předpisy, pokud tak stanoví statut veřejné vysoké školy

Statut

Nejdůležitějším vnitřním předpisem je statut, který obsahuje zejména:

• název, sídlo a typ vysoké školy
• právní předchůdce
• rámcové podmínky pro přijetí ke studiu a způsob podávání přihlášek
• podmínky studia cizinců
• organizační strukturu vysoké školy
• ustanovení o poplatcích spojených se studiem
• pravidla pro užívání akademických insignií a konání akademických obřadů
• pravidla hospodaření vysoké školy

Struktura veřejné vysoké školy

Pokud se veřejná vysoká škola člení na institucionální součásti, dochází k dělbě kompetencí mezi samosprávou školy a samosprávou těchto součástí. Součástí veřejné vysoké školy jsou např.:

• fakulty
• vysokoškolské ústavy
• pracoviště pro tvůrčí činnost
• účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost a pro ubytování a stravování členů akademické obce nebo k zajišťování provozu školy
• specializovaná pracoviště pro zajištění některých studijních programů nebo provozu školy

Fakulta

Nejčastěji se vyskytující součástí veřejné vysoké školy je fakulta.

Jejími samosprávnými akademickými orgány jsou:

• akademický senát fakulty
• děkan (kterého mohou zastupovat proděkani)
• vědecká rada fakulty
• disciplinární komise fakulty

Dalším orgánem je tajemník.

Jejich úkoly jsou analogické akademickému senátu školy, rektorovi, vědecké radě školy, disciplinární komisi školy a kvestorovi, jejich kompetence se však omezují na jednání a rozhodování ve věcech fakulty. Správní radu fakulty nezřizují.

Vědecká rada fakulty má na starosti tyto činnosti:

• projednává návrh strategického záměru fakulty a návrhy každoročního plánu realizace;
• schvaluje návrhy studijních programů, které mají být uskutečňovány na fakultě, a postupuje je prostřednictvím rektora ke schválení vědecké radě veřejné vysoké školy (nebo radě pro vnitřní hodnocení, v závislosti na statutu vysoké školy);
• navrhuje rektorovi záměr předložit žádost o akreditaci, rozšíření akreditace nebo prodloužení doby platnosti akreditace studijních programů;
• navrhuje rektorovi záměr předložit žádost o akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem;
• vykonává působnost v habilitačním řízení a v řízení ke jmenování profesorem v rozsahu stanoveném tímto zákonem;

Vědecká rada fakulty se vyjadřuje zejména k záležitostem, které jí předloží děkan. Novela zákona umožňuje vysoké škole, aby svým statutem svěřila kompetence týkající se návrhu žádosti o uskutečňování studijních programů mimo akreditované oblasti vzdělávání, žádosti o akreditace habilitačních řízení nebo řízení ke jmenování profesorem a/nebo kompetence k vnitřnímu schvalování studijních programů vědecké radě fakulty. Předsedou vědecké rady fakulty je děkan, který jmenuje a odvolává ostatní členy rady.

Fakulta má právo rozhodovat nebo jednat za veřejnou vysokou školu v případě ustavování svých samosprávných akademických orgánů, své vnitřní organizace, habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem, nakládání s finančními prostředky přidělenými fakultě, v pracovněprávních vztazích. Záležitosti v oblasti pracovněprávních vztahů fakulta předem projednává s rektorem veřejné vysoké školy; mohou se dohodnout na omezení rozsahu záležitostí, které jsou takto projednávány.

Fakulta má dále právo rozhodovat nebo jednat za veřejnou vysokou školu v rozsahu stanoveném statutem veřejné vysoké školy v záležitostech týkajících se tvorby a uskutečňování studijních programů, strategického zaměření své tvůrčí činnosti, zahraničních styků a aktivit, doplňkové činnosti a nakládání s prostředky získanými z této činnosti. Orgány fakulty mohou rozhodovat i v dalších věcech veřejné vysoké školy, pokud jim rozhodování o nich svěří statut veřejné vysoké školy.

Záležitosti fakulty spadající do její samosprávné působnosti upravují její vnitřní předpisy, kam patří statut fakulty, volební řád akademického senátu fakulty, jednací řád akademického senátu fakulty a jednací řád vědecké rady fakulty, disciplinární řád fakulty pro studenty, popř. další předpisy, stanoví-li tak statut fakulty.

Vysokoškolský ústav

Institucionální složkou veřejné vysoké školy, věnující se tvůrčí činnosti, může být vysokoškolský ústav. O jeho zřízení rozhoduje akademický senát veřejné vysoké školy. V jeho čele stojí rektorem jmenovaný ředitel, který si může jmenovat ústavní vědeckou (uměleckou, akademickou) radu.

Specializovaná pracoviště

Uskutečňování některých studijních programů vyžaduje zřizování specializovaných (provozně-vzdělávacích) pracovišť. Může to být vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek apod., pro které však kromě zákona o vysokých školách platí i další právní předpisy. Důležitou roli hrají fakultní nemocnice, které spolupracují s příslušnou lékařskou fakultou, mají společné kliniky a ústavy, a jsou jako příspěvkové organizace řízeny přímo Ministerstvem zdravotnictví. Kromě poskytování zdravotnických služeb také uskutečňují související výzkumnou a vývojovou činnost a na klinikách a ústavech se v součinnosti s lékařskou fakultou uskutečňuje praktická výuka mediků.

Komunikace s partnery a veřejností na úrovni institucí

 

Předškolní a školní vzdělávání

Školský systém předpokládá, že ústřední orgány a nejrůznější organizace včetně firem mohou školám poskytovat pomoc při výchovně vzdělávací činnosti, při modernizaci obsahu vzdělávání a při vytváření personálních a materiálně technických podmínek činnosti. Významnou nástrojem zvýšení odborné úrovně školy se stávají odborné exkurze a krátkodobé stáže učitelů na technologicky a organizačně vyspělých pracovištích a provozech firem. Na druhé straně školy mohou poskytovat, nebo organizovat kurzy pro pracovníky podniků a významnou roli mohou sehrát také zapojením do Národní soustavy kvalifikací.

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání stanoví, že mateřská škola spolupracuje se zřizovatelem a dalšími orgány státní správy a samosprávy, s nejbližší základní školou, popřípadě i jinými organizacemi v místě mateřské školy a s odborníky poskytujícími pomoc zejména při řešení individuálních výchovných a vzdělávacích problémů dětí.

Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání základní školy při vytváření podmínek zvažují mj. spolupráci se všemi účastníky a partnery vzdělávacího a výchovného procesu. Školy by měly mít funkční a neustále aktualizovaný systém informací směrem k žákům, učitelům, vedení školy, zákonným zástupcům žáků i partnerům školy a mezi jednotlivými aktéry vzdělávání navzájem. Ve školním vzdělávacím programu se pak školám doporučuje uvést formy spolupráce se zákonnými zástupci a dalšími sociálními partnery.

Pro střední školy a konzervatoře stanoví přímo školský zákon, že při vytváření předpokladů pro výkon povolání nebo pracovní činnosti mají střední školy (a konzervatoře) vyvinout úsilí spolupracovat se zaměstnavateli, je-li to s ohledem na obor vzdělání vhodné a možné. Ředitel školy může za účelem spolupráce se zaměstnavateli vytvořit poradní sbor ze zaměstnavatelů. Spolupráce se odehrává zejména tak, že školy:

• se zaměstnavateli projednávají školní vzdělávací programy;
• zaměstnavatele zapojí do tvorby koncepčních záměrů rozvoje školy;
• zabezpečují, aby se praktické vyučování uskutečňovalo v souladu s tímto zákonem v části také na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání;
• umožňují účast odborníka z praxe v rámci teoretické odborné přípravy ve škole;
• umožňují účast odborníka z praxe u profilové části maturitní zkoušky;
• zabezpečují ve spolupráci se zaměstnavateli další vzdělávání a stáže pedagogických pracovníků teoretického i praktického vyučování u zaměstnavatelů.

Konkrétnější požadavky stanoví rámcové vzdělávací programy jednotlivých oborů.

V oblasti všeobecného vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro gymnázia mezi podmínkami vzdělávání jmenuje kromě funkčního a aktualizovaného systému informací směrem k jednotlivým aktérům a mezi nimi také všestrannou podporu aktivit školy, které navazují na výuku (olympiády, sportovní a kulturní soutěže, mezinárodní výměnné aktivity žáků). V rámci rozvoje nadání žáků by školy měly spolupracovat s domácími i zahraničními odbornými a vědeckými pracovišti, s učiteli z vysokých škol a s jinými odborníky. Ve školním vzdělávacím programu by školy měly popsat spolupráci s rodiči a jinými subjekty (školskou radou, školskými poradenskými zařízeními, místními a regionálními institucemi aj.).

V odborném vzdělávání je rozvinuta spolupráce s firmami s ohledem na regionální a oborová specifika. Realizuje se na základě partnerských dohod a smluv o zajištění odborné praxe žáků. Charakteristiku spolupráce se sociálními partnery školy rozpracují ve svém školním vzdělávacím programu. Pro žáky s mimořádným nadáním rámcové vzdělávací programy některých oborů uvádějí jako formu podpory možnost se paralelně vzdělávat formou stáží na jiné škole včetně vyšší odborné školy (popř. na vysoké škole) nebo na odborných pracovištích, účastnit se studijních a jiných pobytů v zahraničí, zapojovat žáky do různých projektů (školních i projektů sociálních partnerů), soutěží a jiných aktivit rozvíjejících nadání žáků.

Školy dále spolupracují:

• s rodiči
• se zřizovateli
• se školskými poradenskými zařízeními a subjekty podílejícími se na kariérovém poradenství

 

Vyšší odborné školy

Vyšší odborné školy spolupracují s různými subjekty, což dokládají v rámci akreditace vzdělávacího programu. Součástí žádosti je návrh fyzických nebo právnických osob, na jejichž pracovištích se bude konat odborná praxe, údaje o rozvoji spolupráce s odbornou praxí, vyššími odbornými a vysokými školami a dalšími právnickými osobami včetně zahraničních, charakteristiku této spolupráce a její rozsah a dále zdůvodnění společenské potřeby vzdělávacího programu včetně případného vyjádření profesních sdružení a právnických osob.

 

Vysoké školy

Spolupráce s jinými vysokými školami a právnickými osobami a zahraniční styky patří do samosprávné působnosti vysoké školy. Podle zákona o vysokých školách přispívají vysoké školy k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou, rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů. Spolupráce s vnějšími subjekty je jednou z oblastí, o kterou se opírají záměry a postupy zajišťování kvality činností vysoké školy. Konkrétně může jít o spolupráci a vzájemné vazby vysoké školy s jinými vysokými školami, s veřejnými výzkumnými institucemi a jinými právnickými osobami zabývajícími se výzkumem, experimentálním vývojem nebo inovacemi, se zaměstnavateli absolventů vysokých škol, s podnikateli působícími v průmyslové a obchodní sféře, s podnikatelskými svazy a dalšími osobami.

Vysoká škola musí naplňovat požadavky na mezinárodní spolupráci a spolupráci s odbornou praxí uvedené v nařízení vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství:

• V případě institucionální akreditace je mezi požadavky na institucionální prostředí stanoveno, že se tvůrčí činnost vysoké školy promítá do vzdělávací činnosti, mezinárodní činnosti a spolupráce s praxí a naopak národní, regionální a mezinárodní spolupráce se promítána do její vzdělávací činnosti. Současně vysoká škola má dokument upravující její společenskou odpovědnost ve vztahu ke vzdělávací činnosti vysoké školy a tuto odpovědnost naplňuje.
• V případě akreditace studijního programu je třeba, aby vysoká škola rozvíjela spolupráci s praxí s přihlédnutím k typům a případným profilům studijních programů, zejména při praktické výuce, zadávání bakalářských, diplomových nebo disertačních prací a zadávání rigorózních prací, přiznávání stipendií a zapojování odborníků z praxe do vzdělávacího procesu. Dále by vysoká škola měla komunikovat s profesními komorami, oborovými sdruženími, organizacemi zaměstnavatelů nebo dalšími odborníky z praxe a zjišťovat jejich očekávání a požadavky na absolventy studijních programů.