Odpovědné instituce

 

Instituce odpovědné za evaluaci v oblasti péče o dítě

Dodržování standardů kvality péče v dětské skupině poskytovatelem a financování ze státního rozpočtu kontroluje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Kontrolu plnění zákonných podmínek a povinností v poskytování péče v dětských skupinách (v zařízeních s oprávněním tuto péči poskytovat) provádí Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, zřízené podle zákona o inspekci práce. Záležitosti, které se týkají stravování, prostoru a provozu spadají do kompetence krajských hygienických stanic, zřízených na základě zákona o ochraně veřejného zdraví.

 

Instituce odpovědné za evaluaci v oblasti předškolního a školního vzdělávání

 

Instituce odpovědné za evaluaci vzdělávací soustavy

Český vzdělávací systém je do značné míry decentralizované. Proto školský systém jako celek hodnotí:

• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako ústřední orgán státní správy ve školství
• Česká školní inspekce jako specializovaný evaluační orgán
• jednotlivé kraje

Podrobněji viz Hodnocení vzdělávací soustavy.

Základní datový materiál pro evaluaci školství – statistické údaje o výkonech škol, o pracovnících ve školství a údaje ekonomické – poskytuje příslušný odbor ministerstva školství.

Ministerstvo školství dále podněcuje a podporuje další evaluační aktivity, ať resortní či mezinárodní; jiné pak vznikají na komerčním základě.

 

Instituce odpovědné za vnější hodnocení škol

Hodnocení škol a školských zařízení systematicky provádí Česká školní inspekce (ČŠI). Inspekční činnost vykonává ve všech školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku bez ohledu na zřizovatele. Řídí se školským zákonem a vyhláškou o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce.

Česká školní inspekce, ustavená zákonem v roce 1991 a v dnešní době operující podle školského zákona z roku 2004, je správní úřad s celostátní působností, který je organizační složkou státu a účetní jednotkou. Zajišťuje úkoly stanovené jí zejména § 174 školského zákona. ČŠI tvoří ústředí se sídlem v Praze 5 a 14 krajských inspektorátů se sídly v krajských městech (v Praze 6 mají na stejné adrese sídlo dva krajské inspektoráty, Pražský a Středočeský). V čele stojí ústřední školní inspektor, inspekční činnost vykonávají školní inspektoři, kontrolní pracovníci a přizvané osoby. Jednotliví pracovníci nejsou omezeni pouze územní působností svého inspektorátu; při sestavování inspekčních týmů mohou být jmenováni i do týmu kdekoli v České republice podle své odborné způsobilosti nebo podle způsobilosti pro daný typ školy.

ČŠI zpracovává koncepční záměry inspekční činnosti (aktuálně na období 2021–2030) a systémy hodnocení vzdělávací soustavy. Inspekční činnost vykonává na základě plán hlavních úkolů a podle kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb. Oba dokumenty schvaluje ministr školství, mládeže a tělovýchovy na příslušný školní rok.

V rámci inspekční činnosti ve školách ČŠI:

• získává a analyzuje informace o vzdělávání dětí, žáků a studentů, o činnosti škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku a hodnotí efektivnost vzdělávací soustavy;
• zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, a to podle příslušných školních vzdělávacích programů a platných učebních dokumentů a dále podmínky a průběh poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních;
• zjišťuje a hodnotí naplnění školního vzdělávacího programu a jeho soulad s právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem;
• vykonává kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb;
• vykonává veřejnosprávní kontrolu využívání finančních prostředků státního rozpočtu.

Vnější evaluační funkci může plnit i školský rejstřík – veřejný seznam škol a školských zařízení a rejstřík školských právnických osob – vzhledem k tomu, že podmínkou pro zařazení do školského rejstříku je posouzení dané instituce, mj. z hlediska jejích materiálních a personálních předpokladů.

Hodnocení školy a školského zařízení může provádět také jejich zřizovatel podle kritérií, která předem zveřejní. Takové hodnocení však není časté (obvykle je provádějí pouze kraje) a zahrnuje pouze ekonomické aspekty.

 

Instituce odpovědné za vnitřní hodnocení škol

Za realizaci vnitřního hodnocení jsou odpovědni ředitelé škol. Forma vlastního hodnocení není v současné době legislativně dána.

V případě základních, středních a vyšších odborných škol a konzervatoří je vlastní hodnocení školy východiskem pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy (schvalované školskou radou). Vlastní hodnocení školy je také podkladem pro externí hodnocení Českou školní inspekcí.

Školy dále připravují koncepční záměry rozvoje školy, na jejichž přípravě se podílí školská rada.

 

Orgány odpovědné za hodnocení pedagogických pracovníků

Hodnocení učitelů a dalších pedagogických pracovníků provádí často přímo ředitel školy (či školského zařízení), může ale pověřit např. svého zástupce. Odpovědnost za hodnocení ředitelů škol mají zřizovatelé škol či školských zařízení.

 

Přístupy a metody zajišťování kvality vzdělávání

Evaluace v oblasti péče o dítě

Péče o děti v dětské skupině (od 6 měsíců do zahájení povinné školní docházky) se svým charakterem liší od vzdělávání v mateřské škole a podléhá samostatnému zákonu o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Zákon rozděluje kompetence v oblasti vnějšího hodnocení mezi několik orgánů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí kontroluje dodržování standardů kvality péče poskytovatelem a financování poskytování služby prostřednictvím příspěvku na provoz ze státního rozpočtu. Obě oblasti, a tedy i jejich kontrola byly zavedeny novelou zákona z roku 2021. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině vymezuje obsah kritérií v následujících oblastech:

• péče o dítě a naplňování potřeb dítěte (kvalita plánu výchovy a péče, postup při adaptaci dítěte na pobyt v dětské skupině, sledování vývoje dítěte, komunikace s rodiči dítěte o potřebách a vývoji dítěte)
• personální zabezpečení (péče o zaměstnance, kvalita dalšího vzdělávání pečujících osob)
• provozní zabezpečení (dodržování vnitřních pravidel, zajištění bezpečnosti dětí, řešení mimořádných situací)

Plnění standardů kvality péče se hodnotí systémem bodového hodnocení (0–2 body), přičemž standardy se považují za splněné, je-li za každé kritérium započten alespoň 1 bod. Nedodržuje-li poskytovatel standardy kvality péče, je ministerstvo oprávněno uložit poskytovateli opatření k nápravě zjištěných nedostatků; poskytovatel je povinen ve stanovené lhůtě plnit uložené opatření k nápravě.

Státní úřad inspekce práce a oblastními inspektoráty práce kontrolují splnění zákonných požadavků, mimo jiné:

• zákonem stanovené podmínky kladené na pečující osoby
• dodržování vnitřních pravidel dětské skupiny
• vedení evidence dětí v dětské skupině
• dodržování pracovně právních vztahů

Hygienické stanice kontrolují dodržování hygienických požadavků (na prostory, na stravování atd.) podle vyhlášky o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a vyhlášky o školním stravování.

Vnitřní hodnocení dětských skupin se doporučuje, jak vyplývá z metodickém materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí (Průvodce pro naplňování standardů kvality péče).

Evaluace v oblasti předškolního a školního vzdělávání

Evaluace v mateřských, základních a středních školách, konzervatořích, vyšších odborných školách a ve školských zařízeních se řídí školským zákonem. Zahrnuje evaluaci vzdělávací soustavy, vnější evaluaci škol, vnitřní evaluaci a řadu dalších evaluačních aktivit. Hodnocení pedagogických pracovníků probíhá pouze na úrovni školy. Navíc v oblasti veřejnosprávní může probíhat činnost kontrolní.

Externí zpětnou vazbu pro vzdělávací systém získává Česká republika prostřednictvím pravidelné účasti v mezinárodních šetřeních mapujících výsledky žáků a zkušenosti učitelů a ředitelů. Realizaci mezinárodních šetření (např. PISA, TIMSS) zajišťuje Česká školní inspekce.

Hodnocení vzdělávací soustavy

Evaluace vzdělávací soustavy probíhá v souladu se školským zákonem na celostátní a krajské úrovni.

Hodnocení vzdělávací soustavy Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy hodnotí český vzdělávací systém jak na úrovni regionálního školství (předškolní až vyšší odborné vzdělávání a činnost školských zařízení), tak na úrovni vysokých škol. Školský i vysokoškolský zákon ukládají ministerstvu zpracovat pro danou oblast výroční zprávu. Ministerstvo od roku 2012 vydává pro obě oblasti společnou výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávání v České republice, kterou předkládá vládě. Každé oblasti je věnována jedna část, třetí část obsahuje statistické údaje. Podkladem pro výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy jsou statistické a ekonomické údaje, výroční zpráva České školní inspekce, výroční zprávy jednotlivých krajů, výroční zprávy jednotlivých vysokých škol a další informační zdroje. Ministerstvo školství dále jednou za 4 roky zpracovává dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky, schvalovaný vládou (vedle jiných strategických materiálů, jako je např. Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+). 

Ministerstvo školství dále provádí předběžnou, průběžnou a následnou kontrolu správnosti a efektivnosti využití jím přidělených nebo smluvně zajištěných finančních prostředků; k tomu využívá Českou školní inspekci a její veřejnosprávní kontroly škol a zařízení. Pro potřeby hodnocení vzdělávací soustavy a rozhodování o jejím vývoji organizuje i školskou statistiku a resortní pedagogický výzkum. Další výzkum provádějí autonomně vysoké školy. Od roku 1990 se uskutečňuje i řada evaluačních aktivit mezinárodních; v současné době řadu z nich realizuje Česká školní inspekce.

Hodnocení vzdělávací soustavy Českou školní inspekcí

Česká školní inspekce (ČŠI) zpracovává koncepční záměry inspekční činnosti (aktuálně na období 2021–2030) a systémy hodnocení vzdělávací soustavy. Ve školách získává a analyzuje informace o vzdělávání a činnosti škol a sleduje a hodnotí efektivnost vzdělávací soustavy. Výstupem inspekční činnosti za uplynulý školní rok je výroční zpráva České školní inspekce, která obsahuje souhrnné poznatky o stavu vzdělávání a vzdělávací soustavy. Ústřední školní inspektor ji překládá do 30. listopadu ministru školství, mládeže a tělovýchovy a v prosinci je zveřejněna.  Závěry výroční zprávy jsou podkladem pro dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy.

V souladu s plánem hlavních úkolů na příslušný rok provádí ČŠI také tematická šetření (tematickou inspekční činnost), analýzy získaných poznatků jsou pak prezentovány v tematických zprávách. V rámci šetření využívá ČŠI kromě prezenční inspekční činnosti (příp. kontroly dodržování právních předpisů) také inspekční elektronická zjišťování (INEZ) na portále InspIS. Prostřednictvím něj zadává ředitelům škol či dalším aktérům ve školách dotazníky. V rámci některých témat se portál využívá také k realizací zjišťování výsledků vzdělávání – testování.

Hodnocení vzdělávací soustavy v krajích

Hodnocení vzdělávací soustavy v kraji provádí krajský úřad ve výroční zprávě o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji. Zprávu předkládá zastupitelstvu kraje a Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a zveřejňuje ji způsobem umožňujícím dálkový přístup. Struktura a obsah krajské výroční zprávy jsou obsahem vyhlášky, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů a výročních zpráv.

Zpráva má tyto části:

• hodnocení stavu jednotlivých úrovní vzdělávací soustavy (bez ohledu na zřizovatele škol)
• ekonomická část
• hodnocení naplňování dlouhodobého záměru v kraji, jeho cílů a opatření v uplynulém období, včetně hodnocení souladu s dlouhodobým záměrem České republiky

Zpráva zachycuje současný stav a vyhodnocuje změny oproti stavu popsanému v předcházející výroční zprávě, a to v těchto oblastech:

• předškolní vzdělávání
• základní vzdělávání a povinná školní docházka
• střední vzdělávání
• vyšší odborné vzdělávání
• vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných
• základní umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání
• poradenské služby
• školská zařízení
• pracovníci ve školství
• další vzdělávání pedagogických pracovníků
• další vzdělávání v rámci celoživotního učení
• prevence sociálně patologických jevů, environmentální a multikulturní výchova, vzdělávání cizinců a příslušníků národnostních menšin, výchova k udržitelnému rozvoji
• účast škol v rozvojových a mezinárodních programech

Závěry výroční zprávy jsou podkladem pro zpracování dlouhodobých záměrů krajů.

Vnější hodnocení škol

Česká školní inspekce (ČŠI) vykonává inspekční činnost na základě plánu hlavních úkolů, který každoročně předkládá ke schválení ministru školství, mládeže a tělovýchovy (do 15. července pro nadcházející školní rok) a zveřejňuje na webových stránkách. Inspekční činnost se dále provádí na základě podnětů, stížností a petic, které svým obsahem spadají do působnosti ČŠI. V případě inspekční činnosti konané na základě stížnosti prošetřuje ČŠI jednotlivá tvrzení uvedená ve stížnosti, která jsou v její kompetenci, a výsledek šetření předává zřizovateli k dalšímu řízení. Zřizovatel informuje ČŠI o vyřízení stížnosti a o případných opatřeních přijatých k nápravě. O výsledku šetření stížnosti ČŠI informuje stěžovatele a příslušnou školu/školské zařízení.

Vnitřním předpisem ČŠI je stanoveno, že ČŠI informuje o výsledku šetření stěžovatele.

Při hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb vychází ČŠI ze zásad a cílů vzdělávání stanovených školským zákonem a dalšími právními předpisy platnými pro oblast vzdělávání. Základním kritériem hodnocení je zejména účinnost podpory rozvoje osobnosti dítěte, žáka a studenta a dosahování cílů vzdělávání ze strany škol a školských zařízení.

Hodnocení se uskutečňuje podle kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání. Kritéria na následující školní rok ČŠI předkládá ke schválení ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy do 15. července.

Inspekční činnost

Inspekční činnost probíhá v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy ČŠI a rovněž interními metodikami ČŠI. Inspekční cyklus návštěv škol může být tříletý, pětiletý, sedmiletý či devítiletý. Zařazení školy do určitého cyklu však není fixní, je možné podle okolností vstoupit do školy kdykoliv jindy.

 Zpracování výstupů

Výstupem inspekční činnosti je ze zákona:

• inspekční zpráva v případě zjišťování a hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání podle příslušných školních vzdělávacích programů a v případě zjišťování a hodnocení naplnění školního vzdělávacího programu a jeho souladu s právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem
• protokol podle zvláštního právního předpisu v případě výkonu státní kontroly a veřejnosprávní kontroly využívání finančních prostředků
• tematická zpráva v případě analýz informací o vzdělávání dětí, žáků a studentů, o činnosti škol a školských zařízení, při hodnocení efektivnosti vzdělávací soustavy
• výroční zpráva ČŠI

Inspekční zpráva je veřejný dokument. Obsahuje předmět inspekční činnosti, hodnocení práce školy v oblastech zjišťovaných dle předmětu inspekční činnosti, jména, příjmení a podpisy školních inspektorů, kontrolních pracovníků a přizvaných osob a výčet dokladů, o které se inspekční zpráva opírá. Obsah inspekční zprávy projedná školní inspektor, popř. kontrolní pracovník s ředitelem školy, resp. školského zařízení. Projednání a převzetí zprávy potvrdí ředitel školy nebo školského zařízení svým podpisem. Připomínky k obsahu inspekční zprávy může ředitel podat ČŠI do 14 dnů po jejím převzetí a ty se následně stávají její součástí. Inspekční zprávy jsou veřejně přístupné po dobu 10 let, a to ve škole, na internetu (webové stránky ČŠI a Portál ČŠI), u zřizovatele školy a u územně příslušného orgánu inspekce.

Protokol obsahuje kontrolní zjištění, tj. výroky o kontrolních zjištěních dle ustanovení právních předpisů, která byla kontrolou ověřována, včetně jejich odůvodnění. Vždy musí obsahovat předmět kontroly, výčet dokladů, o které se kontrolní zjištění opírá nebo kterými dokládá porušení právních předpisů, a kontrolní zjištění. Proti protokolu lze podat ve lhůtě 15 dnů námitky. Podáním námitek se zahajuje řízení o námitkách. Protokol není veřejný dokument. Ukládá se ve škole a u územně příslušného orgánu inspekce.

Výstupy inspekční činnosti se vždy předávají řediteli školy nebo školského zařízení. Poskytují se též školské radě a zřizovateli školy. V případě mateřských a základních škol je zřizovatelem obec, v případě středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol krajský úřad. V některých případech je zřizovatelem Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, popř. soukromý nebo církevní subjekt. Inspekční zprávy se uvedeným subjektům poskytují vždy, protokoly se poskytují na vyžádání nebo v případě, že ČŠI po zřizovateli požaduje zajištění odstranění zjištěných nedostatků.

Sankce

Opatření na základě výsledků školní inspekce i kontroly přijímá jednak ředitel, jednak zřizovatel.

V určitých případech lze přistoupit k těmto sankcím:

• V případě nepřijetí nebo nesplnění přijatých opatření ve stanovené lhůtě může ČŠI ve správním řízení uložit fyzické osobě odpovědné za přijetí nebo splnění opatření k odstranění nedostatků pokutu.
• V případě zjištění nečinnosti školy nebo zjištění závažných nedostatků v činnosti školy se zahajuje správní řízení a následně po vyčerpání všech možností může ústřední školní inspektor předložit orgánu, který vede školský rejstřík, návrh na výmaz školy, školského zařízení nebo oboru vzdělání ze školského rejstříku.
• Česká školská inspekce dále může podat zřizovateli návrh na odvolání ředitele (kdykoliv během 6letého období, pro které je ředitel jmenován), příp. může také navrhnout vyhlášení konkurzu na ředitele na následující období, v takovém případě zřizovatel konkurz musí vyhlásit.

Vnitřní hodnocení škol

Vnitřní hodnocení školy je v kompetenci ředitele školy, kritéria, forma ani termíny hodnocení nejsou zákonem dány.

Inspirací pro školy může být např. nabídka portálu evaluačních nástrojů. K dispozici jsou mj. hospitační archy, dotazníky, manuály a diskusní fórum. Mohou také využívat elektronické testování dostupné na portále InspIS. Školy také mají možnost využít metodický portál Kvalitní škola připravený Českou školní inspekcí, jehož cílem je maximální podpora škol a školských zařízení, jejich ředitelů a učitelů na cestě ke zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání, a to zejména s využitím metod, postupů a nástrojů vlastního hodnocení. Pro předškolní vzdělávání byla vydána Autoevaluace mateřské školy: Metodická příručka k vlastnímu hodnocení.

Pro mateřské školy by podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání měla být autoevaluace nezbytnou součástí práce každé mateřské školy. Pravidla hodnocení jsou pro každou školu popsána ve školním vzdělávacím programu.

V rámci vlastního hodnocení škol se posuzuje i kvalita personální práce, přitom lze využít sebehodnocení pedagogických pracovníků.

Národní pedagogický institut nabízí různá školení pro ředitele, zástupce i učitele, mezi nimiž bývají i kurzy zaměřené na autoevaluaci.

Výroční zpráva o činnosti školy

Vnitřní (vlastní) hodnocení je jedním z východisek pro koncipování výroční zprávy školy o činnosti školy za období předcházejícího školního roku. Povinnost vypracovat výroční zprávu ukládá školský zákon ředitelům základních, středních a vyšších odborných škol a konzervatoří. Ředitel ji zpracovává podle vyhlášky, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů a výročních zpráv, a předkládá ji školské radě ke schválení do 15. října. Po schválení ji ředitel školy do 14 dnů zašle zřizovateli a zveřejní ji na přístupném místě ve škole.

Výroční zpráva o činnosti školy obsahuje vždy:

• základní údaje o škole (název, sídlo, charakteristika školy, zřizovatel školy, údaje o vedení školy, adresa pro dálkový přístup, údaje o školské radě)
• přehled oborů vzdělání, které škola vyučuje, v souladu se zápisem do školského rejstříku
• rámcový popis personálního zabezpečení činnosti školy
• údaje o přijímacím řízení nebo o zápisu k povinné školní docházce a následném přijetí do školy
• údaje o výsledcích vzdělávání žáků podle cílů stanovených vzdělávacími programy a podle poskytovaného stupně vzdělání včetně výsledků závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek a absolutorií
• údaje o prevenci sociálně patologických jev
• údaje o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků
• údaje o aktivitách a prezentaci školy na veřejnosti
• údaje o výsledcích inspekční činnosti provedené Českou školní inspekcí
• základní údaje o hospodaření školy
• údaje o zapojení školy do rozvojových a mezinárodních programů
• údaje o zapojení školy do dalšího vzdělávání v rámci celoživotního učení
• údaje o předložených a školou realizovaných projektech financovaných z cizích zdrojů
• údaje o spolupráci s odborovými organizacemi, organizacemi zaměstnavatelů a dalšími partnery při plnění úkolů ve vzdělávání

Hodnocení pedagogických pracovníků

Podle školského zákona ředitelé škol odpovídají za kvalitu vzdělávání ve škole, a tedy i za kvalitu pedagogického sboru. Hodnocení učitelů, tak jako ředitelů škol, se dále řídí zákoníkem práce, tj. povinností vedoucích pracovníků řídit a konkretizovat práci podřízených pracovníků a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky. Požadavky na hodnocení učitelů stanovuje také dokument České školní inspekce kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání: „Vedení školy provádí systematické hodnocení práce pedagogů a poskytuje jim pravidelně užitečnou zpětnou vazbu k jejich práci. Na základě hodnocení plánuje spolu s pedagogy jejich další profesní rozvoj. Vedení školy úspěšně motivuje pedagogy k sebehodnocení a ke vzájemnému poskytování užitečné zpětné vazby.“ Ředitel školy pak ČŠI dokládá, jakým způsobem hodnocení zaměstnanců provádí. Hodnocení učitelů provádí většinou přímo ředitel školy, může však hodnocením pověřit např. jiného vedoucího pracovníka. Odpovědnost za hodnocení ředitelů škol mají zřizovatelé škol.

Způsob, jakým mají ředitelé, resp. zřizovatelé, hodnocení provádět, není ošetřen právním předpisem. V případě hodnocení učitele je možné pouze uvést běžnou praxi z pohledu prováděných inspekčních činností popsanou na základě informací poskytnutých inspektory ČŠI. Nejčastějším cílem hodnocení učitelů je poskytnutí zpětné vazby, která učitelům pomůže zlepšit jejich výkonnost, a přidělování odměn. Nejobvyklejšími nástroji využívaným pro hodnocení je hospitační činnost (práce se třídou, výklad učitele), pohovor s učitelem, přihlíží se k přípravě učitele na vyučování, k dosaženým výsledkům žáků, k účasti učitele na dalším vzdělávání, v úvahu se berou administrativní aspekty jeho práce, může se přihlížet k případným průzkumům mezi žáky. Frekvence hodnocení není stanovena; v praxi je běžné, že probíhá jedenkrát za rok. O hodnocení je proveden zápis, nejedná se o veřejný dokument. Nedostatečný výkon učitele může mít dopad např. na jeho finanční ohodnocení (odměny), učiteli může být poskytnuta pomoc (pedagogická, odborná, personální), doporučeno další vzdělávání, ve výjimečných případech může být i propuštěn.

O hodnocení budoucích učitelů viz Kvalifikace, hodnocení, certifikace v kapitole 9.

Další evaluační aktivity v předškolním a školním vzdělávání

Vedle činností uvedených v předchozích oddílech Česká školní inspekce (ČŠI) pravidelně provádí také výběrová zjišťování výsledků žáků základních a středních škol (testování), která slouží jak k evaluaci školského systému, tak zapojeným školám pro potřeby autoevaluace.

Soustavu jako celek nebo její segmenty hodnotí v oboru své působnosti též resortní ústavy, příp. další státní subjekty. Vybrané aspekty vzdělávání zjišťují výzkumy veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Evaluační aktivity realizují také některé nestátní (komerční) subjekty.

Česká republika také participuje v řadě mezinárodních evaluačních projektů. Od roku 2012 je veškeré mezinárodní testování koordinováno Českou školní inspekcí. (Do roku 1996 byly výzkumy TIMSS a PIRLS realizovány ve Výzkumném ústavu pedagogickém, poté převzal realizaci většiny mezinárodních vzdělávacích výzkumů Ústav pro informace ve vzdělávání.)

Zjišťování výsledků vzdělávání žáků základních a středních škol

Česká školní inspekce provádí v rámci zákonem definovaných úkolů a v souladu s koncepčními záměry inspekční činnosti a každoročním plánem hlavních úkolů několik typů zjišťování výsledků žáků. Koncepční záměry inspekční činnosti na období 2021–2030 zavádějí v rámci Opatření 1.3 (Koncepčně založené zjišťování informací z národních šetření ČŠI ověřujících vzdělávací výsledky v regionálním školství) k naplnění cíle 1 (Vysoká kvalita informační základny ČŠI utvářené při plnění úkolů inspekční činnosti) systém sestávající ze tří komponent:

1. periodické zjišťování výsledků vzdělávání žáků 5. a 9. ročníku základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií ve vybraných vzdělávacích oblastech (předmětech) 
2. každoroční zjišťování dosažené úrovně vybraných aspektů stěžejních gramotností u výběrového souboru žáků 1.stupně základní školy a 2. stupně základní školy a středních škol, příp. vyšších odborných škol
3. každoroční zjišťování výsledků výběrového souboru žáků zpravidla v jednom či více tematických testech se zaměřením na některé z oblastí podle specifických úkolů ČŠI a v ročnících studia relevantních pro daný úkol

Ověřování výsledků žáků se provádí prostřednictvím inspekčního systému elektronického testování InspIS SET. Analýza dat a informací získaných testováním a dále také prezenční inspekční činností na dané téma je poté zveřejňována formou tematické zprávy. Cílem testování je poskytnutí zpětné vazby jak na úrovni žáků a školy, tak na úrovní vzdělávací soustavy (hodnocení kvality vzdělávacího procesu ve škole i kvality školy, naplňování požadavků definovaných státem, v případě vzdělávacího systému jsou pak výsledky zdrojem informací např. pro tvorbu vzdělávacích politik nebo pro případné úpravy kurikulárních dokumentů).

Oba typy šetření navazují na projekt NIQES – Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice. Tento systém byl spuštěn v roce 2011 a ukončen na podzim roku 2015. Hlavním cílem projektu byla transformace a modernizace národního inspekčního systému České republiky. Jednou z klíčových aktivit v rámci projektu bylo testování – ověřování výsledků žáků 5. a 9. tříd základních škol. Testování bylo ukončeno v roce 2013.

 

Zjišťování výsledků vzdělávání (předmětové testování)

Zpravidla každé čtyři roky by měla ČŠI provádět zjišťování výsledků žáků 5. a 9. tříd základních škol, resp. odpovídajících tříd víceletých gymnázií. Testování zahrnuje výsledky v jednotlivých vzdělávacích oblastech (předmětech) Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV).

První šetření proběhlo v roce 2017. Zúčastnilo se jej téměř 3 900 škol, v každé z nich byly zjišťovány výsledky žáků ve dvou ze tří základních předmětů – český jazyk a literatura, matematika a cizí jazyk, a dále pak v jednom doplňkovém předmětu / vzdělávací oblasti. ČŠI získala informace o kvalitě škol, naplňování částí kurikula, které je možné použít k diskusím o jeho úpravách. Mohla identifikovat vliv některých faktorů vzdělávání na výsledky žáků a použít informace o úspěšnosti žáků pro samotnou inspekční činnost. Cenné informace pak ČŠI získala také z doprovodných dotazníků pro žáky a učitele, které byly zaměřeny na postoje žáků k předmětům a rozsah jejich přípravy, hodnocení žáků a učitelů týkající se četnosti výskytu definovaných situací vzdělávacího procesu ve výuce, způsoby hodnocení a klasifikace žáků z pohledu žáků i učitelů a postoje učitelů k rámcovým vzdělávacím programům s ohledem na naplňování jejich cílů. Výsledky testování byly zveřejněny ČŠI formou závěrečné zprávy – Výběrové zjišťování výsledků žáků 5. a 9. ročníků ZŠ ve školním roce 2016/2017. Závěrečná zpráva.

Další šetření bylo plánováno na květen 2021, vzhledem k pandemii Covid-19 však bylo přesunuto na květen 2022. V říjnu a listopadu 2021 se školy mohly zúčastnit dobrovolného zjišťování výsledků žáků v 5., 7. a 9. ročníků základního vzdělávání, s obsahovým zaměřením na český jazyk, matematiku a anglický jazyk.

Testování v květnu roku 2022 bylo z důvodu zátěže škol v souvislosti s integrací ukrajinských žáků redukováno takto: V 5. ročníku žáci řešili testy z českého jazyka, matematiky a dovedností usnadňujících studium, v 9. ročníku jen testy z českého jazyka a matematiky.

 

Zjišťování úrovně gramotností a tematické testy

ČŠI zajišťuje zpravidla každoročně výběrové zjišťování úrovně žáků v jednotlivých gramotnostech. Zaměřuje se na hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání v souladu s požadavky příslušných rámcových vzdělávacích programů. Hodnotí podporu, dosaženou úroveň a výsledky vzdělávání v různých ročnících základních škol (ZŠ) a středních škol (SŠ) v různých gramotnostech.

V uplynulých letech se pravidelně střídala trojice z těchto šesti gramotností: čtenářská+matematická+sociální a jazyková+informační+přírodovědná. Od roku 2021/22 je v plánu testovat každý rok vždy jednu z těchto pěti gramotností: čtenářská, matematická, jazyková, informační a přírodovědná. Šetření gramotností bývá doplněno o další tematické testy. 

Přehled uskutečněných a plánovaných šetření:

• 2015/16: čtenářská, matematická a sociální gramotnost (6. ročník ZŠ a 1. ročník SŠ – obory s výučním listem)
• 2016/17: přírodovědná, jazyková a informační gramotnost (9. ročník ZŠ a 3. ročník SŠ – maturitní obory; jazyková gramotnost navíc také v 5. ročníku ZŠ)
• 2017/18: matematická, čtenářská, sociální a mediální gramotnost (9. ročník ZŠ a 2. ročník SŠ)
• 2018/19: jazyková gramotnost (4. ročník ZŠ), přírodovědná gramotnost (8. ročník ZŠ), informační gramotnost (3. ročník SŠ) a dopravní výchova (6. a 9. ročník ZŠ)
• 2019/20: matematická gramotnost (6. ročník ZŠ), čtenářská gramotnost (1. ročník SŠ), sociální gramotnost (3. ročník SŠ) a environmentální výchova (8. ročník ZŠ)
• 2020/21 a 2021/22: testování se v souvislosti s pandemií Covid-19, resp. integrací ukrajinských žáků neuskutečnilo
• 2022/23: podzim 2022 – čtenářská gramotnost (2. ročník SŠ), přírodovědná gramotnost / finanční gramotnost / témata moderních dějin ČR (1. ročník SŠ), testování tělesné zdatnosti (3. a 7. ročník ZŠ, 2. ročník SŠ), květen 2023 – čtenářská gramotnost (5. a 9. ročník ZŠ), druhý cizí jazyk, dějepis, výchova ke zdraví a přírodovědné předměty (9. ročník ZŠ)
• 2023/24: digitální kompetence a informatické myšlení (žáci 5. a 9. ročníků ZŠ a 2. ročníků SŠ)

 

Výzkum Sociologického ústavu AV ČR

Za jistý druh hodnocení lze považovat sociologické výzkumy veřejného mínění o školství a vzdělávání, které organizují různé organizace, např. již po řadu let Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Kromě toho probíhá řada výzkumných projektů, z nichž některé jsou zaměřeny na vzdělávání.

 

Nestátní evaluační aktivity

Ve školách probíhají i nestátní evaluační aktivity. Jsou komerční a jejich náklady hradí školy, které se pro ně rozhodnou.

Pro základní a střední školy je např. k dispozici evaluační projekt Kalibro, který školám poskytuje možnost kvalifikovaně měřit výsledky výuky. Testy jsou zaměřeny na tyto oblasti učiva: český jazyk, matematiku, humanitní základ, ekonomické dovednosti, přírodovědné předměty, angličtinu. Škola spolu s výsledky žáků získává i souhrnné výsledky za třídu a za školu (ty jsou sdělovány pouze příslušné škole) a celkové průměrné výsledky za republiku, jednotlivé regiony, typy škol, popř. kategorie žáků. To slouží škole jako měřítko pro hodnocení vlastních výsledků. Kromě toho jsou celkové výsledky a především samy odpovědi žáků podrobeny analýze, která učitelům pomůže v pedagogické práci.

Ke komerčním evaluačním aktivitám se řadí i projekt SCIO, který je orientován jak na jednotlivce, tak na školy. Nabízí tzv. národní srovnávací zkoušky znalostí na úrovni základní školy a střední školy, evaluační srovnávací testy, cvičné testy pro přípravu žáků k přijímacím zkouškám na střední i vysoké školy apod. Testy SCIO používají každoročně stovky základních, středních i vysokých škol. Některé střední i vysoké školy přihlížejí k výsledkům těchto testů při přijímacím řízení. Řada základních a středních škol včetně víceletých gymnázií používá tyto testy ke zhodnocení výsledků výuky a k hledání možností jejího zkvalitnění.

 

Zpráva OECD o hodnoticích rámcích pro zlepšování výsledků škol

Koncem roku 2009 se začala připravovat Zpráva OECD o hodnotících rámcích pro zlepšování výsledků škol. Byla to reakce na velký zájem o problematiku hodnocení, která se objevuje na národních i mezinárodních úrovních. Do přípravy se zapojilo 23 zemí. Jednotlivé země připravily podkladové zprávy nebo si mohly zvolit vypracování národní zprávy zpracované týmem odporníků z OECD a externích odborníků. V 2012 byla zveřejněna Zpráva OECD o hodnocení vzdělávání – Česká republika (Reviews of Evaluation and Assessment in Education – Czech Republic).

Mezinárodní projekty OECD PISA

Česká republika je zapojena do projektu OECD PISA – Programme for International Student Assessment, který byl zahájen v r. 1998 a jehož cílem je opakované zjišťování výsledků patnáctiletých žáků v matematické, přírodovědné a ve čtenářské gramotnosti. Sběr dat prvního cyklu projektu proběhl v základních a středních školách v ČR v dubnu 2000. Čeští žáci dosáhli v rámci zemí OECD mírně podprůměrných výsledků v oblasti čtenářské gramotnosti, průměrných výsledků v oblasti matematické gramotnosti a mírně nadprůměrných výsledků v oblasti přírodovědné gramotnosti.

Hlavní šetření druhého cyklu PISA se uskutečnilo na jaře roku 2003. Čeští žáci dosáhli průměrných výsledků v čtenářské gramotnosti a v matematice a nadprůměrných výsledků v přírodovědné gramotnosti a v oblasti řešení problémů.

O tři roky později, v roce 2006, proběhl sběr dat třetího cyklu PISA. Výsledky českých žáků v oblasti čtenářské gramotnosti patřily mezi zeměmi OECD k mírně podprůměrným, v přírodovědné a matematické gramotnosti k mírně nadprůměrným. Ve výsledcích jednotlivých škol v České republice však byly opakovaně zjištěny rozdíly, které patří mezinárodně k největším; jedná se zejména o rozdíly mezi jednotlivými typy škol.

Ve čtvrtém cyklu PISA, zaměřeném zejména na zjišťování úrovně čtenářské gramotnosti žáků, proběhl sběr dat na jaře 2009. V testu čtenářské gramotnosti dosáhli čeští žáci podprůměrných výsledků, v matematické a přírodovědné části testu byl výsledek českých žáků průměrný. Výsledky českých žáků se přitom ve srovnání s minulými cykly významně zhoršily.

Další celostátní testování projektu PISA proběhlo na jaře roku 2012 a bylo zaměřeno na oblast matematické gramotnosti. Kromě čtenářské a přírodovědné gramotnosti byly dalšími testovanými oblastmi finanční gramotnost a oblast řešení problémů. Čeští žáci dosáhli průměrných výsledků v matematické gramotnosti (výsledek České republiky v této oblasti se od roku 2003, kdy byl nadprůměrný, výrazně zhoršil) a čtenářské gramotnosti (výsledek po určitém zhoršení dosáhl opět úrovně z roku 2000). Mírně nadprůměrný byl jejich výsledek v gramotnosti přírodovědné (od roku 2009 se mírně zlepšil a byl srovnatelný s úrovní v roce 2006). V oblasti řešení problémů a ve finanční gramotnosti byly výsledky českých žáků lehce nadprůměrné.

Šetření PISA provedené v roce 2015 se zaměřilo na oblast přírodovědné funkční gramotnosti, čeští patnáctiletí žáci dosáhli horších výsledků než v roce 2006, celkově byl však výsledek českých žáků srovnatelný s průměrem zemí OECD. Ve čtenářské gramotnosti dosáhli čeští žáci mírně podprůměrného výsledku, v matematické gramotnosti byl jejich výsledek průměrný.

V roce 2018 proběhl sběr dat projektu PISA 2018 v České republice na výběrovém vzorku 333 škol se zaměřením na čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnost a na zjišťování individuální spokojenosti žáků. Součástí byly i žákovské dotazníky, dotazníky ICT a školních dotazníky. Výsledky testování byly zveřejněny v prosinci 2019. Výsledek žáků ve čtenářské gramotnosti se prakticky nelišil od průměru OECD, v matematické i přírodovědné gramotnosti průměr OECD mírně převýšil.

Nejnovější cyklus PISA se uskutečnil v roce 2022, výsledky šetření byly zveřejněny v prosinci roku 2023 (matematická, přírodovědná a čtenářská gramotnost) a další pak budou v průběhu roku 2024 (tvůrčí myšlení, finanční gramotnost). V matematické gramotnosti jsou výsledky českých žáků nad průměrem zemí EU i OECD. Byl však pozorován pokles průměru OECD. Ve čtenářské i přírodovědné gramotnosti dosáhli čeští žáci nadprůměrných výsledků ve srovnáním s průměrnými výsledky zemí EU i OECD.

Mezinárodní výzkumy IEA

Česká republika je od r. 1991 členem Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání (International Association for Evaluation of the Educational Achievement – IEA).

Čtenářská gramotnost

V roce 1995 byla v ČR provedena replikace výzkumu IEA RLS (Reading Literacy Study) zjišťujícího čtenářskou gramotnost žáků 3. a 8. ročníku základní školy. Dosažené výsledky odpovídaly přibližně průměrným výsledkům zúčastněných zemí.

V roce 2001 proběhl ve 4. ročnících základních škol výzkum čtenářské gramotnosti žáků IEA PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study), který volně navázal na výzkum RLS z roku 1995. Čeští žáci skončili v celkovém hodnocení uprostřed spektra zemí, které dosáhly nadprůměrného výsledku.

Do dalšího cyklu projektu PIRLS, který proběhl v roce 2006, se Česká republika nezapojila, zúčastnila se až cyklu v roce 2011, jenž potvrdil nadprůměrné výsledky českých žáků v této oblasti.

Na jaře roku 2016 se Česká republika opět zapojila do testování. Výsledky ze šetření PIRLS 2016 společně s výsledky českých žáků v mezinárodním srovnání byly zveřejněny v prosinci 2017. Výsledky českých žáků se nadále řadí k nadprůměrným.

Nejnovější testování se uskutečnilo v roce 2021. Ukázalo, že průměrné skóre českých žáků zůstává nadprůměrné. Při porovnání dlouhodobého vývoje výsledků České republiky za uplynulých 20 let je nicméně třeba konstatovat, že se průměrná úroveň čtenářských dovedností významně nezlepšila.

Informační technologie

V roce 1998 byl zahájen výzkum IEA SITES (Second Information Technology in Education Study), který zjišťuje míru vybavení základních a středních škol informačními technologiemi a jejich využití ve výuce a kterého se ČR též zúčastnila. Výsledky výzkumu poskytují informace o tom, jak jsou školy vybaveny výpočetní technikou a jak jednotlivé země přistupují k přípravě pedagogických pracovníků v oblasti IKT a jejich zavádění do výuky. V letech 2000–2002 proběhl SITES Module 2 (M2), který se zabýval výzkumem moderních výukových metod využívajících informační a komunikační technologie. Garantem byla Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. Třetího modulu výzkumu SITES (2005–2007), který zkoumá, v jakém rozsahu a jak se IKT používají ve výuce a jak přispívají k její podpoře a zlepšení, se Česká republika nezúčastnila.

Na jaře roku 2013 proběhl v ČR v 8. ročníku ZŠ hlavní sběr dat projektu ICILS (International Computer and Information Literacy Study), který si kladl za cíl získat poznatky o dovednostech žáků v oblasti počítačové a informační gramotnosti. Výsledky tohoto šetření byly zveřejněny v roce 2014. Čeští žáci dosáhli v testu počítačové a informační gramotnosti nejlepšího výsledku ze všech zúčastněných zemí.

V roce 2023 se ČR zúčastnila sběru dat ICILS 2023, zjištění by měla být zveřejněna v prosinci 2024.

Matematika a přírodovědné vzdělávání

V roce 1995 se realizoval TIMSS (The Third International Mathematics and Science Study) – výzkum matematického a přírodovědného vzdělání v populaci žáků devítiletých, třináctiletých a žáků posledních ročníků středních škol. Žáci základních škol patřili v obou věkových skupinách mezi nejlepší, výsledky žáků středních škol se výrazně lišily v závislosti na vzdělávacím programu: žáci v učňovských programech patřili k nejhorším a svým silným zastoupením v testované populaci negativně ovlivnili celkový výsledek.

V roce 1999 proběhlo v 8. ročníku základních škol další šetření výzkumu TIMSS 1999 (došlo k úpravě názvu na Trends in International Mathematics and Science Study). Jeho cílem bylo zjistit, jak se vědomosti a dovednosti žáků v matematice a přírodovědných předmětech změnily v průběhu 4 let. Naši žáci prokázali velmi dobré znalosti v přírodovědných předmětech, jejich znalosti v matematice se však od roku 1995 zhoršily. Součástí výzkumu TIMSS 1999 byl rovněž výzkum výukových metod pomocí videozáznamu (TIMSS 1999 Videostudy), kterého se ČR též zúčastnila.

Od roku 2005 se připravovalo a v roce 2007 proběhlo hlavní šetření TIMSS 2007. Testováni byli žáci 4. a 8. ročníku základních škol v matematice a přírodních vědách. Výsledky žáků v přírodních vědách byly pro oba ročníky nadprůměrné, v matematice však pro starší žáky průměrné a mladší podprůměrné. Oproti roku 1995 a 1999 došlo ke zhoršení znalostí v obou testovaných oblastech, přičemž v matematice byla tato změna výrazná.

V roce 2011 ČR realizovala další šetření projektu TIMSS ve čtvrtém ročníku ZŠ, přičemž byli testováni stejní žáci jako ve výzkumu PIRLS 2011. Žáci potvrdili nadprůměrné výsledky v přírodních vědách a ČR se tak zařadila mezi nejúspěšnější země. Výsledek v matematice se sice od roku 2007 zlepšil, propad oproti roku 1995 je tu však stále zřetelný.

Šetření TIMSS se v roce 2015 zúčastnili opět pouze žáci čtvrtých ročníků ZŠ. Výsledek žáků v matematice i přírodovědě znovu patřil mezi nadprůměrné. Zatímco v přírodovědě zůstávají výsledky žáků ve srovnání s přechozími testovacími roky relativně konstantní, v matematice zatím žáci ještě nedosáhli úspěchu roku 1997.

V roce 2019 proběhlo šetření TIMSS, opět se zúčastnili žáci čtvrtých ročníků. Poprvé bylo testování zadáváno elektronicky na počítačích nebo na tabletech. V obou testovaných předmětech dosáhli žáci nadprůměrných výsledků, a to dokonce srovnatelných s rokem 1995.

V roce 2023 se ČR zúčastnila opět testování žáků 4. ročníku ZŠ a po delší odmlce byli znovu zapojeni také žáci 8. ročníku ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Zveřejnění zjištění je plánováno na prosinec roku 2024.

Občanská výchova

V roce 1999 se v ČR realizoval výzkum IEA CIVIC (Civic Education Study) zaměřený na občanskou výchovu a postoje žáků 8. ročníků základních škol a žáků 3. ročníků středních škol. Čeští žáci prokázali nadprůměrné vědomosti, zarážející však byly některé z jejich postojů a zejména neochota angažovat se v obecně prospěšných aktivitách. Čeští středoškoláci prokázali v mezinárodní konkurenci průměrné znalosti a dovednosti v občanské výchově, jejich vztah k politickým aktivitám se ukázal jako poměrně pasivní, důvěra ke státním institucím je v mezinárodním srovnání podprůměrná.

Další cyklus výzkumu občanské výchovy ICCS (International Civic and Citizenship Education Study) byl realizován v roce 2009, přičemž byli testováni žáci v 8. ročníku školní docházky. Čeští žáci prokázali ve srovnání s ostatními zeměmi nadprůměrné znalosti, i když při srovnání občanských znalostí z výzkumu Civic Education Study (1999) a (2009) byl u českých žáků zaznamenán statisticky významný pokles znalostí. Poměrně nízká byly deklarovaná ochota účastnit se budoucnu voleb i důvěra v politické strany. Žáci projevili nadprůměrné znalosti o EU a Evropě, ale mají slabší pocit evropské identity a sounáležitosti k Evropě než jejich vrstevníci z ostatních evropských zemí.

V dalších cyklech (2016, 2022) se ČR tohoto výzkumu nezúčastňuje.