Typy institucí

Konzervatoř je dle školského zákona samostatný druh školy. Do roku 2004 byla definována jako typ střední odborné školy. Řada podmínek vzdělávání v konzervatoři je nadále obdobná jako u středních škol.

Konzervatoře poskytují umělecké vzdělávání ve dvou typech vzdělávacích programů. Obory vzdělání v konzervatoři určuje nařízení vlády o soustavě oborů:

• šestileté vzdělávací programy se zaměřením Hudba, Zpěv a Hudebně dramatické umění; pro žáky kteří ukončili povinné vzdělávání; žákům se speciálními vzdělávacími potřebami může být délka šestiletého vzdělávacího oboru prodloužena o jeden rok; tyto programy zahrnují vyšší sekundární a terciární úroveň vzdělávání (ISCED 354+554)
• osmiletý program Tanec

Studiem v této škole lze dosáhnout vyššího odborného vzdělání v konzervatoři (ISCED 554) a/nebo středního vzdělání s maturitní zkouškou (ISCED 354).

Vyšší odborné vzdělání v konzervatoři lze získat složením absolutoria po ukončení celého vzdělávacího programu.

Po úspěšně ukončených 4 letech v denní formě vzdělávání v šestiletém vzdělávacím programu nebo po 8 letech v denní formě vzdělávání v osmiletém vzdělávacím programu může žák konat maturitní zkoušku. Úspěšným složením maturitní zkoušky získává žák střední vzdělání s maturitní zkouškou.

Geografická dostupnost

Síť konzervatoří v České republice není příliš hustá (ve školním roce 2024/25 zde bylo 18 konzervatoří). V některých krajích se konzervatoře nevyskytují vůbec, nejvíce konzervatoří je v Praze (8). U většiny konzervatoří je zřizovatelem kraj (12), soukromý nebo církevní zřizovatel provozuje 5 konzervatoří a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je zřizovatelem pouze jedné konzervatoře pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Průměrná velikost jedné školy činila 215 žáků. (Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.)

Pro dostupnost vzdělávání zřizují některé konzervatoře domovy mládeže, které žákům kromě ubytování poskytují také stravování a volnočasové aktivity. Výše úplaty ve veřejných a státních domovech mládeže je omezena vyhláškou o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních, ve veřejných školních jídelnách vyhláškou o školním stravování.

Požadavky na přijetí a volba školy

O přijetí uchazeče ke vzdělávání v konzervatoři rozhoduje ředitel této školy. Řídí se při tom školským zákonem a Vyhláškou o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři.

Ke vzdělávání v šestiletém programu konzervatoře lze přijmout uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání (ISCED 244) před splněním povinné školní docházky.

Ke vzdělávání v osmiletém programu konzervatoře lze přijmout uchazeče, kteří úspěšně ukončili 5. ročník základní školy (ISCED 1).

Uchazeči musí při přijímacím řízení splnit podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti. Přijímací řízení začíná podáním přihlášky ke studiu a končí rozhodnutím o přijetí/nepřijetí uchazeče a uskutečňuje se formou talentové zkoušky. Přihlášku ke vzdělávání v konzervatoři podává zletilý uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče (dále jen uchazeč) řediteli konzervatoře od školního roku 2024/25 v období od 1. do 20. února, stejně jako u všech ostatních oborů. Pozvánku k vykonání talentové zkoušky zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím konáním, pro náhradní termín nejpozději 7 dnů před jejím konáním. Součástí pozvánky jsou informace o požadavcích k talentové zkoušce, o předpokládaném počtu přijímaných uchazečů a kritériích přijímacího řízení. Výsledky přijímacího řízení (do všech oborů vzdělání, tedy jak s talentovou zkouškou, tak s maturitní zkouškou i výučním listem) zveřejní ředitel školy 13. 5. Více viz Seznam přijatých uchazečů a rozhodnutí o přijetí.

Uchazeči, kteří podávají přihlášku do až dvou oborů vzdělání s talentovou zkouškou mají zároveň možnost podat přihlášku až do tří oborů bez talentové zkoušky.

Ředitel školy uzpůsobí průběh přijímacího řízení uchazečům se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci opatření druhého až pátého stupně (vč. žáků s jiným rodným jazykem než českým) na základě doporučení školského poradenského zařízení v souladu s Vyhláškou o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Dle zákona č. 67/2022 mohou žáci s dočasnou ochranou nahradit doklady o předchozím vzdělání čestným prohlášením.

Viz též Požadavky na přijetí a volba školy ve vyšším sekundárním vzdělávání.

Věkové úrovně a dělení žáků do skupin

V rámci vzdělávacího systému odpovídají šestileté vzdělávací programy konzervatoří vzdělávání, které žáci navštěvují ve věku 15–20 let, osmileté vzdělávací programy ve věku 11–18 let. Nicméně ve skutečnosti je téměř 40 % všech žáků starší dvaceti let a téměř 30 % nově přijatých žáků šestiletých programů jsou dospělí (zdroj: Statistická ročenka školství. Výkonové ukazatele). První čtyři roky osmiletého vzdělávacího programu odpovídají nižšímu sekundárnímu vzdělávání – druhému stupni základní školy.

Konzervatoře se člení do oddělení, tedy pracoviště, kde se uskutečňuje všeobecné vzdělávání, odborné teoretické vzdělávání nebo speciálně odborná příprava žáků pro výkon náročných uměleckých a umělecko-pedagogických činností. Podle vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři tvoří oddělení pedagogičtí pracovníci a žáci všech ročníků, studující příslušné zaměření uměleckého oboru. Do působnosti oddělení patří zejména rozvoj určité složky uměleckého oboru, příprava a uskutečňování částí školních vzdělávacích programů, výchovná, vzdělávací, umělecká a další tvůrčí činnost. Nejnižší počet žáků v oddělení je 5, nejvyšší 500. Nejnižší počet žáků ve škole je 80. Jednotlivé předměty vyučují různí učitelé. Vyučování se uskutečňuje individuálně nebo ve skupinách, pří výuce všeobecně vzdělávacích předmětů i hromadně.

Organizace školního roku

Školní rok v konzervatořích začíná 1. září běžného roku a končí 31. srpna roku následujícího; člení se na období školního vyučování a období školních prázdnin, které jsou upraveny vyhláškou o organizaci školního roku. Hlavní prázdniny jsou v červenci a srpnu.

Organizace školního roku se řídí pravidly shodnými pro povinné vzdělávání. Pokud je v měsících červenci a srpnu v souladu s učebním plánem zařazena odborná či umělecká praxe, končí vyučování ve druhém pololetí o příslušný počet vyučovacích dnů dříve před obecně stanoveným termínem.

Průběh školního roku v posledním ročníku je dotčen termínem zkoušek.

Denní a týdenní rozvrh

Časový rozvrh školy je určen jednak školským zákonem, Vyhláškou o organizaci školního roku a Vyhláškou o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, které stanoví školní rok, prázdniny a rámec pro týdenní a denní rozvrh, dále rámcovými vzdělávacími programy, které stanoví minimální počty vyučovacích hodin týdně. Týdenní a denní rozvrh závisí na formě vzdělávání.

V denní formě je školní týden podobně jako pracovní týden pětidenní, od pondělí do pátku, týdenní počet vyučovacích hodin je dán učebním plánem, činí u oborů konzervatoře nejvýše 40 hodin týdně. Počet hodin v jiných formách vzdělávání (večerní, dálková, distanční, kombinovaná) se liší.

Vyučovací hodina trvá 45 minut. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat. Vzdělávací program pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami může stanovit odlišnou délku vyučovací hodiny.

Pětidenní vyučovací týden (denní forma vzdělávání)

Denní rozvrh je dán týdenním počtem vyučovacích hodin a předpisy o začátku a konci vyučování. Minimální počet hodin týdně v ročníku stanovují učební dokumenty, maximální počet hodin týdně viz výše.

Začátek a konec teoretického vyučování v denní formě vzdělávání stanoví ředitel školy tak, že začíná zpravidla v 8 hodin, nejdříve však v 7 hodin, a končí nejpozději ve 20 hodin. Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v jednom dni s polední přestávkou je 8, výjimečně 9 hodin a bez polední přestávky 7 hodin. Zpravidla po 2. vyučovací hodině se zařazuje 15–20minutová přestávka, mezi ostatní vyučovací hodiny přestávka zpravidla desetiminutová.

Umělecká praxe se uskutečňuje jako součást vyučování v blocích, zpravidla je organizována po celých týdnech.

Školy mohou žákům poskytovat možnosti naplnění volného času mimoškolní činností se zaměřením zejména na aktivní odpočinek, rozvoj jejich schopností a zájmů, přípravu na vyučování i na účast v soutěžích a přehlídkách. Žáci mohou také v době mimo školní vyučování využít poradenských služeb, služeb střediska volného času (žáci na nižší sekundární úrovni příp. také školního klubu), školní knihovny a dalších školských zařízení. Výše poplatků ve veřejných školských zařízeních je omezena legislativou.