Hodnocení žáků
Ve středních školách existuje jednak průběžné hodnocení, jednak závěrečné hodnocení žáků na vysvědčení.
Neexistují žádné ročníkové zkoušky. Prvním celostátním testem se stala maturitní zkouška, která proběhla poprvé na jaře roku 2011. Od roku 2015 Česká školní inspekce (ČŠI) pravidelně realizuje zjišťování výsledků vzdělávání žáků základních a středních škol, které ověřuje, jak si žáci vyššího sekundárního vzdělávání stojí v různých vzdělávacích oborech, resp. gramotnostech. Šetření zahrnuje vždy pouze vzorek škol, jeho účelem je zjistit kvalitu vzdělávacího procesu na úrovni školy i celého vzdělávacího systému.
Podle školského zákona jsou pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků součástí školního řádu, který vydává ředitel školy, pravidla schvaluje školská rada. Vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři stanoví, že pravidla musí vycházet z požadavků rámcových a školních vzdělávacích programů a co mají obsahovat.
Hodnocení žáků plnících povinnou školní docházku na nižším stupni víceletých gymnázií a v nižších třídách konzervatoří odpovídá hodnocení na základních školách.
Hodnocení výsledků žáka na vysvědčení
Hodnocení výsledků žáka na vysvědčení se provádí na konci každého pololetí, a to klasifikací, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel se souhlasem školské rady. Při přestupu žáka na školu s odlišným způsobem hodnocení převede škola na žádost této nové školy či zákonného zástupce klasifikaci na slovní hodnocení či obráceně.
V případě použití klasifikace se žák v jednotlivých předmětech hodnotí těmito stupni prospěchu:
- 1 – výborný
- 2 – chvalitebný
- 3 – dobrý
- 4 – dostatečný
- 5 – nedostatečný
Není-li možno žáka hodnotit, uvede se "nehodnocen(a)", byl-li z předmětu (např. ze zdravotních důvodů) uvolněn, uvede se "uvolněn(a)".
V případě slovního hodnocení musí být výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou popsány ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům.
U žáků denní formy studia se hodnotí i chování, a to stupni:
- 1 – velmi dobré
- 2 – uspokojivé
- 3 – neuspokojivé
Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
- prospěl(a) s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,5 a chování je hodnoceno jako velmi dobré; v oborech vzdělání skupiny Umění, užité umění se dále vyžaduje v odborných předmětech prospěch 1 – výborný;
- prospěl(a), není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný;
- neprospěl(a), je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí;
- nehodnocen(a), pokud není možné žáka hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.
Ředitel, třídní učitel či učitel odborného výcviku může ve stanovených případech udělit výchovné opatření: pochvalu či jiné ocenění anebo při zaviněném porušení pravidel stanovených školním řádem napomenutí nebo důtku. Ředitel školy může dále rozhodnout o podmíněném vyloučení a vyloučení ze studia. Od září 2017 jsou přísněji postihovány násilné projevy a šikana ve školách. Pokud takové projevy dosáhnou intenzity zvláště závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem, je ředitel povinen přistoupit k vyloučení žáka ze školy.
Podobu vysvědčení stanovuje vyhláška o některých dokladech o vzdělání. Součástí formulářů vysvědčení je také údaj o dosažené úrovni Evropského rámce kvalifikací (EQF), tj. stupnice, do které lze rozřadit všechny kvalifikace.
Postup žáků
Postup žáků stanoví školský zákon a vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři.
Do vyšších ročníků mohou postoupit pouze ti žáci, kteří byli na vysvědčení na konci druhého pololetí hodnoceni stupněm prospěl s vyznamenáním nebo prospěl.
Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů (komisionální) opravnou zkoušku.
Žáku, který již neplní povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, může ředitel na základě písemné žádosti povolit opakování ročníku. Žák, který plní povinnou školní docházku, v těchto případech opakuje ročník vždy.
Žák, který již splnil povinnou školní docházku, může také se souhlasem ředitele přerušit studium, nejvýše však na 2 roky.
Mimořádně nadaného žáka může ředitel na žádost jeho zákonného zástupce přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování ročníku předchozího. Podmínkou je vykonání zkoušek z učiva (nebo části učiva) ročníku, který žák neabsolvuje.
Postup žáků plnících povinnou školní docházku odpovídá postupu na základní škole (s výjimkou opravné zkoušky).
Certifikace
Studium ve středních školách je v České republice dle školského zákona ukončováno:
- absolvováním stanoveného počtu ročníků vzdělávacího programu a absolvováním maturitní zkoušky, a to
- v oborech vzdělání poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou; úspěšný absolvent získá vzdělání úrovně 344 ve všeobecných, 354 v odborných oborech
- absolvováním stanoveného počtu ročníků vzdělávacího programu a absolvováním závěrečné zkoušky, a to
- v oborech vzdělání poskytujících střední vzdělání; úspěšný absolvent vzdělání úrovně ISCED 253 či 353
- v oborech vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem; úspěšný absolvent získá vzdělání úrovně ISCED 353
Závěrečná zkouška a maturitní zkouška ověřují, zda žáci dosáhli cílů vzdělávání v příslušném oboru vzdělání. Zejména ověřují úroveň klíčových vědomostí, dovedností a postojů žáků, které jsou důležité pro jejich další vzdělávání nebo výkon povolání, popř. odborných činností.
Po složení závěrečné zkoušky a maturitní zkoušky získávají žáci vysvědčení o těchto zkouškách, na kterém je uvedena klasifikace jejich jednotlivých částí, celkové hodnocení a doložka o získaném stupni vzdělání. V oborech vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem získají absolventi ještě výuční list. Tyto doklady vydávají školy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou o některých dokladech o vzdělání formu a obsah platných tiskopisů vysvědčení, výpisů z vysvědčení a výučních listů. Na vysvědčeních a výučních listech se vždy uvádí rodné číslo žáka nebo studenta, bylo-li mu přiděleno. Vysvědčení a výuční listy jsou opatřeny státním znakem České republiky a jsou veřejnou listinou. Součástí formulářů vysvědčení a výučních listů je také údaj o dosažené úrovni Evropského rámce kvalifikací (EQF), tj. stupnice, do které lze rozřadit všechny kvalifikace.
Střední vzdělání s maturitní zkouškou lze získat také v konzervatoři, a to úspěšným ukončením odpovídající části vzdělávacího programu v konzervatoři nejdříve po 4 letech v denní formě vzdělávání v šestiletém vzdělávacím programu (v oborech Hudba, Zpěv a Hudebně dramatické umění) nebo po 8 letech v denní formě vzdělávání v osmiletém vzdělávacím programu (v oboru Tanec). Úspěšným ukončením vzdělávacího programu konzervatoře (absolvováním stanoveného počtu ročníků a absolutoria v konzervatoři) lze dále dosáhnout vyššího odborného vzdělání v konzervatoři.
Střední vzdělání s maturitní zkouškou je podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském a magisterském studijním programu vysokých škol nebo v programu vyššího odborného vzdělávání na vyšší odborné škole.
Obory s maturitní zkouškou – všeobecné a odborné vzdělávání
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (ISCED 344 ve všeobecných, 354 v odborných oborech) žáci získávají úspěšným složením maturitní zkoušky. Dokladem o dosaženém vzdělání je vysvědčení o maturitní zkoušce, které žákovi předává ředitel školy. Žák může konat maturitní zkoušku nejpozději do 5 let od ukončení vzdělávání.
Školský zákon stanoví dvě části maturitní zkoušky: společnou (státní) a profilovou (školní). Podrobnosti o její organizaci uvádí vyhláška o ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou.
Podrobnosti a praktické informace o maturitní zkoušce jsou dostupné na webu maturita.cermat.cz.
OBSAH ZKOUŠEK
| MATURITNÍ ZKOUŠKA | společná část | profilová část |
| povinné předměty |
|
|
| nepovinné předměty |
|
|
Společná část
Společná část maturitní zkoušky se skládá ze 2 povinných zkoušek:
- povinného zkušebního předmětu český jazyk a literatura
- druhou povinnou zkoušku žák volí z následujících zkušebních předmětů:
- cizí jazyk (z nabídky anglický jazyk, francouzský jazyk, německý jazyk, španělský jazyk a ruský jazyk – lze volit pouze ten cizí jazyk, který je na příslušné škole vyučován)
- nebo matematika
Dobrovolně lze navíc skládat zkoušku až ze dvou nepovinných předmětů. Lze volit ze zkušebních předmětů cizí jazyk (žák si zvolí z nabídky stanovené prováděcím právním předpisem opět pouze ten cizí jazyk, který je vyučován na dané škole), matematika či matematika rozšiřující.
Žák vykoná úspěšně společnou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, ze kterých se skládá společná část maturitní zkoušky.
Všechny zkoušky se konají formou didaktického testu. Didaktický test z českého jazyka a literatury trvá 85 minut, z cizího jazyka 110 minut (z toho 40 minut poslechová část testu a 70 minut část testu ověřující čtení a jazykové vědomosti a dovednosti), z matematiky 135 minut a z matematiky rozšiřující 150 minut.
Profilová část
V profilové části maturitní zkoušky skládá žák z těchto zkoušek:
- český jazyk a literatura
- cizí jazyk (pokud si jej žák vybral ve společné části)
- další 2 až 3 povinné zkoušky z nabídky ředitele (počet zkoušek stanoví rámcový vzdělávací program (RVP) pro příslušný obor vzdělání):
- všeobecné vyšší sekundární vzdělávání (gymnázium): 2 až 3 povinné zkoušky (sportovní gymnázium 2 povinné zkoušky)
- lyceum: 2 či 3 povinné zkoušky, z nich alespoň 1 koná žák ze vzdělávací oblasti odborného vzdělávání
- odborné vyšší sekundární vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři: 3 povinné zkoušky, přitom 2 zkoušky žák koná ze vzdělávací oblasti odborného vzdělávání, z toho 1 formou praktické zkoušky nebo formou maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí (v konzervatořích praktická zkouška může mít podobu veřejného vystoupení)
Žák může také skládat maximálně dvě zkoušky nepovinné, z nabídky ředitele školy.
Ředitel školy může do nabídky povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky zařadit pouze zkušební předměty, jejichž celková doba podle školního vzdělávacího programu činí po dobu celého vzdělávacího cyklu žáka nejméně 144 vyučovacích hodin.
Žák vykoná úspěšně profilovou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, které jsou její součástí.
Český jazyk a literatura
Zkouška z českého jazyka a literatury se koná vždy formou písemné práce a ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí.
Písemná práce trvá nejméně 110 minut, včetně času na volbu zadání (ředitel stanoví minimálně 4 zadání). Minimální rozsah je 250 slov.
Příprava k ústní zkoušce trvá 15–20 minut, samotná zkouška nejdéle 15 minut. Před zkouškou si žák vylosuje číslo pracovního listu. Zkouška probíhá formou řízeného rozhovoru s využitím pracovního listu, který obsahuje úryvek z literárního díla. Seznam 60 literárních děl stanoví a zpřístupní žákům ředitel školy 7 měsíců před konáním zkoušky. Ze seznamu žák vybere a do 31. 3. odevzdá řediteli svůj seznam nejméně 20 vybraných děl.
Cizí jazyk
Zkouška z cizího jazyka se koná vždy formou písemné práce a ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí.
Písemná práce ze zkušebního předmětu cizí jazyk trvá 60 minut, včetně volby zadání (pokud ředitel stanovil více než 1 zadání). Minimální rozsah je 200 slov.
Příprava k ústní zkoušce trvá 15–20 minut, samotná zkouška nejdéle 15 minut. Žák losuje jedno z 20–30 témat. Zkouška probíhá formou řízeného rozhovoru s využitím pracovního listu, obsahujícího 1 nebo více zadání k vybranému tématu (v případě odborných oborů a lyceí vč. odborné terminologie).
Ostatní předměty
Ostatní zkoušky jsou skládány formou:
- vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí (na vypracování je lhůta nejméně jeden měsíc, příprava k obhajobě maturitní práce trvá nejméně 5 minut, její obhajoba 15–30 minut)
- ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí (příprava trvá 15 minut, zkouška nejdéle 15 minut)
- písemné zkoušky (dobu trvání stanoví ředitel školy na max. 300 minut)
- praktické zkoušky (maximálně 3 dny, v uměleckých oborech vzdělání (kromě oborů konzervatoří) 2–4 týdny)
- kombinace dvou či více uvedených forem
TERMÍNY
Žák může konat maturitní zkoušku, pokud úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání, a to nejpozději do 5 let od ukončení vzdělávání. K maturitní zkoušce se žák musí přihlásit, přičemž nejzazší termín je v případě jarního zkušebního období 1. prosinec a v případě podzimního zkušebního období 26. červen. Přihláška mimo jiné zahrnuje názvy zvolených zkušebních předmětů, zařazení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami do příslušné kategorie a skupiny za účelem uzpůsobení podmínek pro konání společné části maturitní zkoušky nebo požadavek žáka-cizince na uzpůsobení zkoušky z českého jazyka a literatury. Termín konání zkoušek v jarním zkušebním období se pohybuje v rozmezí od 2. května do 10. června, v podzimním zkušebním období pak od 1. září do 20. září. Žáci mají nárok na 5 vyučovacích dnů volna, které slouží k přípravě na maturitní zkoušku. Termín volna stanoví ředitel školy.
ORGANIZACE A PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ
Společná část maturitní zkoušky se koná ve škole, testy jsou neveřejné. Za přípravu a metodické řízení průběhu, vedení evidence přihlášek a evidence výsledků společné části maturitních zkoušek odpovídá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Současně určuje obsah zkoušek společné části maturitní zkoušky a vydává a zveřejňuje k tomu katalogy. Společnou část maturitní zkoušky připravuje, zadává, zajišťuje její konání, zpracovává a vyhodnocuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Centrum), které k tomuto účelu ministerstvo školství zřídilo. O řádný průběh společné písemné části maturitní zkoušky ve škole se stará školní maturitní komisař, kterého jmenuje Centrum. Předpokladem pro jeho jmenování je i podmínka, že tento pedagogický pracovník nesměl být po dobu dvou předchozích let v pracovněprávním nebo jiném vztahu ke škole, kde bude vykonávat funkci komisaře. Didaktické testy v učebně zadává zadavatel, jmenovaný ředitelem školy. Odbornou přípravu komisaře a zadavatele zajišťuje Centrum. Maximální počet žáků ve třídě je 17.
Profilová část maturitní zkoušky probíhá před zkušební maturitní komisí. Stálými členy zkušební maturitní komise jsou předseda, místopředseda a třídní učitel (či vedoucí oddělení konzervatoře). Dalšími členy jsou zkoušející (učitel zkušebního předmětu), přísedící, v případě uměleckých oborů vzdělání vedoucí pedagog hlavního oboru v uměleckých oborech vzdělání. Členem komise může být jmenován rovněž odborník z praxe, z vysoké nebo vyšší odborné školy. V případě, že se zkouška či její část koná formou vypracování maturitní práce a její obhajoby, jsou dalšími členy také vedoucí maturitní práce a oponent maturitní práce. Předsedu komise jmenuje na návrh ředitele školy krajský úřad, ostatní členy komise jmenuje ředitel školy. Zkoušky jsou – s výjimkou písemné zkoušky a písemné práce – veřejné. Zkoušky konané formou praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů vzdělání také z důvodu ochrany soukromí pacienta.
HODNOCENÍ ZKOUŠEK
Didaktické testy společné části maturitní zkoušky jsou vyhodnocovány centrálně Centrem. Hodnotí slovně "uspěl(a)" nebo "neuspěl(a)" s procentuálním vyjádřením úspěšnosti. Výsledky didaktických testů zpřístupní Centrum řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra v jarním zkušebním období nejpozději do 15. května, v podzimním zkušebním období nejpozději do 10. září.
Každá zkouška profilové části maturitní zkoušky je hodnocena zvlášť. Způsob hodnocení každé zkoušky nebo její části a způsob stanovení výsledného hodnocení zkoušek profilové části navrhuje ředitel školy a schvaluje komise. Klasifikaci jednotlivých zkoušek na návrh členů komise schvaluje zkušební komise hlasováním. Klasifikační stupnice zkoušek v profilové části maturitní zkoušky je pětistupňová.
Celkové hodnocení maturitní zkoušky se provede podle výsledků společné a profilové části maturitní zkoušky na základě stupnice:
- prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže žák uspěl u povinných zkoušek společné části a zároveň nebyl z žádné z povinných zkoušek profilové části hodnocen stupněm horším než 2 - chvalitebný a zároveň prostý aritmetický průměr hodnocení ze všech povinných zkoušek profilové části není vyšší než 1,5;
- prospěl(a), jestliže žák uspěl u povinných zkoušek společné části a zároveň nebyl z žádné povinné zkoušky hodnocen stupněm 5 - nedostatečný;
- neprospěl(a), jestliže žák neuspěl u některé povinné zkoušky společné části nebo byl z některé povinné zkoušky hodnocen stupněm 5 - nedostatečný nebo povinnou zkoušku z jiného důvodu nevykonal úspěšně.
Žák může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé povinné zkoušky. V případě, že se zkouška skládá z více částí konaných různou formou a žák některou část zkoušky nevykonal úspěšně, opakuje tu část zkoušky, kterou nevykonal úspěšně.
UPRAVENÉ PODMÍNKY
Ve školách a třídách s vyučovacím jazykem národnostní menšiny je jednou z povinných zkoušek zkouška z jazyka národnostní menšiny.
Osobám, které se vzdělávaly alespoň 4 roky v přecházejících 8 letech před příslušnou zkouškou ve škole mimo území České republiky, se u společné části maturitní zkoušky na žádost prodlužuje délka didaktického testu z českého jazyka a literatury o 30 min a z matematiky o 10 minut, přičemž mohou použít překladový slovník.
Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají uzpůsobeny podmínky pro konání maturitní zkoušky.
Pro žáky s dočasnou ochranu ministerstvo školství pro rok 2023 upravilo opatřením obecné povahy některé podmínky konání maturitní zkoušky. Jde především o možnost prodloužit dobu zkoušek / přípravy zkoušky a o možnost použít překladový slovník.
Obory s výučním listem – odborné vzdělávání
Pro získání středního vzdělání s výučním listem (ISCED 353) je třeba úspěšně složit závěrečnou zkoušku. Dokladem o dosaženém vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Žák může konat závěrečnou zkoušku, pokud úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání, a to nejpozději do 5 let od ukončení vzdělávání.
Základní podmínky konání závěrečné zkoušky stanoví školský zákon, podrobnosti o organizaci pak vyhláška o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem.
Podrobnosti a praktické informace o závěrečné zkoušce jsou dostupné na webu zkouska.cermat.cz.
Obsah zkoušek
| ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (střední vzdělání s výučním listem) – jednotná zadání |
|
Zkouška se skládá z několika samostatně klasifikovaných částí, které se konají v pořadí: 1. písemná zkouška (žák ji skládá písemně nebo elektronicky), 2. praktická zkouška z odborného výcviku, 3. ústní zkouška. Předměty nebo jiné ucelené části učiva, z nichž se koná závěrečná zkouška, jsou stanoveny v rámcovém vzdělávacím programu a školním vzdělávacím programu.
Při závěrečné zkoušce škola využívá jednotných zadání a související zkušební dokumentace, které pro jednotlivé obory připravuje a školám zpřístupňuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (které tuto agendu v roce 2019 převzalo od Národního ústavu pro vzdělávání). Spravuje databanku témat a úkolů, aktualizuje zastaralá témata a průběžně vytváří témata nová, která zachycují vývoj oboru. Jednotné zadání je připraveno pro každý obor středního vzdělání s výučním listem (v obou kategoriích oborů – H i E). Přípravu témat jednotného zadání mají na starosti učitelé odborných škol, kteří kladou důraz na aplikaci odborné teorie v prakticky koncipovaných úkolech a otázkách. Přípravy témat jednotného zadání se účastní odborníci z praxe. Je využíván kvalifikační standard kvalifikace, ke které vzdělávání v oboru směřuje. Do závěrečné zkoušky byly zařazeny dosud netradiční prvky – obecný přehled ze světa práce a možnost využívat výsledky samostatné odborné práce. Školám je poskytnuta možnost doplnit (podle vymezených pravidel) jednotné zadání o specifika, vyjádřená v jejich školních vzdělávacích programech.
Povinnost škol využívat jednotná zadání byla zavedena novelou školského zákona v roce 2015. Jednalo se o úpravu již zavedené praxe, rok před zavedením povinného využívání realizovalo závěrečné zkoušky podle jednotného zadání 90 % škol. Reforma závěrečné zkoušky v oborech vzdělání s výučním listem probíhala v České republice postupně v průběhu let 2005–2015 s cílem trvale zajišťovat kvalitu vzdělávání žáků učebních oborů a prestiž učňovského školství. Finančně ji podpořil Evropský sociální fond a státní rozpočet ČR prostřednictvím národních projektů Kvalita (2005–2008), Nová závěrečná zkouška (2009–2012) a Nová závěrečná zkouška 2 (2012–2015).
Termíny
Závěrečná zkouška se koná v červnu v termínech stanovených ředitelem školy. V oborech vzdělání, kde praktická zkouška trvá 2 až 4 týdny, může ředitel školy stanovit termín závěrečné zkoušky od 20. května. Termín praktické zkoušky před 20. květnem může ředitel školy stanovit po dohodě s Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ředitel školy může stanovit jiný termín závěrečné zkoušky v případě ukončování vzdělávání v rámci rekvalifikace podle zvláštního právního předpisu. Před zahájením ústní zkoušky, popřípadě praktické zkoušky se žáci neúčastní vyučování po dobu 4 vyučovacích dnů.
Organizace zkoušek
Závěrečná zkouška se koná ve škole, kde se žáci vzdělávali. Praktická zkouška se může konat i na pracovištích jiných osob, kde se koná praktické vyučování.
Zkouška probíhá před zkušební komisí. Komise se skládá z předsedy, místopředsedy a třídního učitele (stálí členové), z učitele odborného výcviku, odborných předmětů a odborníka z praxe.
Předsedu komise jmenuje do konce února příslušného školního roku krajský úřad. Předseda zkušební komise:
- má odbornou kvalifikaci v příslušném nebo příbuzném oboru a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně pět let;
- nesmí být v základním pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke škole, na níž bude funkci vykonávat;
- nebyl vyučujícím žáků, kteří konají závěrečnou zkoušku, v průběhu jejich středního vzdělávání.
Ostatní členy jmenuje ředitel školy.
Hodnocení zkoušek
Klasifikaci jednotlivých zkoušek na návrh členů komise schvaluje zkušební komise hlasováním. Stupnice klasifikace je pětistupňová.
Celkové hodnocení závěrečné zkoušky provádí zkušební komise na stupnici:
- prospěl(a) s vyznamenáním, pokud jednotlivé známky nejsou horší než stupeň 2 a průměrný prospěch není vyšší než 1,5;
- prospěl(a), jestliže jednotlivé známky nejsou horší než stupeň 4;
- neprospěl(a), jestliže některá ze známek je stupně 5.
Pokud žák vykoná některou ze zkoušek neúspěšně, může ji opakovat, nejvýše však dvakrát z každé zkoušky.
Upravené podmínky
Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají uzpůsobeny podmínky pro konání závěrečné zkoušky.
Pro žáky s dočasnou ochranu ministerstvo školství pro rok 2023 upravilo opatřením obecné povahy některé podmínky konání závěrečné zkoušky. Jde především o možnost prodloužit dobu zkoušek / přípravy na zkoušky a o možnost použít překladový slovník.
Ostatní obory – odborné vzdělávání
Pro dosažení středního vzdělání (ISCED 353 či 253) je třeba složit závěrečnou zkoušku. Dokladem o dosaženém vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce. Žák může konat závěrečnou zkoušku, pokud úspěšně ukončil posledního ročník vzdělávání, a to nejpozději do 5 let od ukončení vzdělávání.
Základní podmínky konání a organizace stanoví školský zákon a vyhláška o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem. Témata, obsah, formu, pojetí a termín konání závěrečné zkoušky v oborech středního vzdělání stanoví ředitel školy. Předměty nebo jiné ucelené části učiva, z nichž se koná závěrečná zkouška, jsou stanoveny v rámcovém vzdělávacím programu a školním vzdělávacím programu.
Obsah zkoušek
| ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (střední vzdělání) |
|
Zkouška se skládá z praktické zkoušky z odborných předmětů a teoretické zkoušky z odborných předmětů.
Praktickou zkoušku z odborných předmětů koná žák před zkouškou teoretickou. Ředitel školy stanoví 3 až 5 témat, z nichž se pro skupinu žáků jedno téma vylosuje. Skupiny žáků stanovuje ředitele školy. Zkouška trvá nejdéle 240 minut.
Teoretická zkouška z odborných předmětů je ústní. Ředitel školy stanoví 20 až 30 témat, z nichž si žák jedno vylosuje. Pokud tak stanoví učební dokumenty, lze ji členit na dvě samostatně klasifikované zkoušky. Příprava trvá nejméně 15 minut, vlastní zkouška nejdéle 15 minut. Součástí zkoušky může být písemné nebo grafické řešení zadaného úkolu. Je-li součástí tématu grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise prodloužit dobu přípravy o dalších 15 minut.
Na rozdíl od oborů středního vzdělání s výučním listem škola se pro závěrečnou zkoušku v oborech středního vzdělání nestanovují na centrální úrovni jednotná zadání.
Organizace, termíny, hodnocení a upravené podmínky
Způsob organizace, hodnocení, termíny i upravené podmínky závěrečné zkoušky pro dosažení středního vzdělání (ISCED 353 či 53) jsou obdobné jako u závěrečné zkoušky pro dosažení středního vzdělání s výučním listem (ISCED 353).