Skip to main content
European Commission logo
EACEA National Policies Platform:Eurydice
Hodnocení v konzervatoři (Umělecké vzdělávání)
Czechia

Czechia

6.Vyšší sekundární vzdělávání a postsekundární neterciární vzdělávání (Střední vzdělávání)

6.7Hodnocení v konzervatoři (Umělecké vzdělávání)

Last update: 5 August 2024

Hodnocení žáků

Na konzervatořích existuje jednak průběžné hodnocení během školního roku, jednak závěrečné hodnocení žáků na vysvědčení. Neexistují žádné ročníkové zkoušky. Prvním celostátním testem se stala maturitní zkouška, která proběhla poprvé na jaře roku 2011.

Podle školského zákona jsou pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků součástí školního řádu, který vydává ředitel školy, pravidla hodnocení schvaluje školská rada. Vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři stanoví, že pravidla musí vycházet z požadavků rámcových a školních vzdělávacích programů a co mají obsahovat. Hodnocení žáků nižších tříd konzervatoře plnících povinnou školní docházku odpovídá hodnocení na základních školách.

Hodnocení výsledků žáka na vysvědčení

Hodnocení výsledků žáka na vysvědčení se provádí na konci každého pololetí, a to klasifikací, slovně nebo kombinací obou způsobů.

V případě použití klasifikace se žák v jednotlivých předmětech hodnotí těmito stupni prospěchu:

  • 1 – výborný
  • 2 – chvalitebný
  • 3 – dobrý
  • 4 – dostatečný
  • 5 – nedostatečný

Není-li možno žáka hodnotit, uvede se nehodnocen(a), byl-li z předmětu (např. ze zdravotních důvodů) uvolněn, uvede se uvolněn(a).

U žáků denní formy studia se hodnotí i chování, a to stupni:

  • 1 – velmi dobré
  • 2 – uspokojivé
  • 3 – neuspokojivé

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

  • prospěl(a) s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. V oborech vzdělání skupiny Umění, užité umění se dále vyžaduje v odborných předmětech prospěch 1 – výborný;
  • prospěl(a), není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný;
  • neprospěl(a), je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí;
  • nehodnocen(a), pokud není možné žáka hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.

Podobu vysvědčení stanovuje vyhláška o některých dokladech o vzdělání. Součástí formulářů vysvědčení je také údaj o dosažené úrovni Evropského rámce kvalifikací (EQF), tj. stupnice, do které lze rozřadit všechny kvalifikace.

Ředitel, třídní učitel či učitel odborného výcviku může ve stanovených případech udělit výchovné opatření: pochvalu či jiné ocenění anebo při zaviněném porušení pravidel stanovených školním řádem napomenutí nebo důtku. Ředitel školy může dále rozhodnout o podmíněném vyloučení a vyloučení ze studia.

 

Postup žáků

Postup žáků stanoví školský zákon a Vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři.

Do vyšších ročníků mohou postoupit pouze ti žáci, kteří byli na vysvědčení na konci druhého pololetí hodnoceni stupněm prospěl s vyznamenáním nebo prospěl.

Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů (komisionální) opravnou zkoušku.

Žáku, který již splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, může ředitel na základě písemné žádosti žáka / zákonného zástupce žáka povolit opakování ročníku.

Žák, který již splnil povinnou školní docházku, může také se souhlasem ředitele přerušit studium, nejvýše však na 2 roky.

Mimořádně nadaného žáka může ředitel na žádost jeho zákonného zástupce přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování ročníku předchozího. Podmínkou je vykonání zkoušek z učiva (nebo části učiva) ročníku, který žák neabsolvuje.

Postup žáků plnících povinnou školní docházku odpovídá postupu na základní škole (s výjimkou opravné zkoušky).

Ve všech ročnících vzdělávání konají žáci komisionální zkoušky z odborných předmětů, které ve školním vzdělávacím programu zahrnují odpovídající tematický celek obsahového okruhu Odborná příprava ­dle zaměření, které stanoví ředitel školy. 

Žák, který ukončuje vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, bez předchozího konání maturitní zkoušky, koná v termínu stanoveném ředitelem školy závěrečnou komisionální zkoušku. Předměty, ze kterých žák zkoušku koná, specifikují rámcové vzdělávací programy oborů vzdělání v konzervatoři.

Certifikace

Vzdělání v konzervatoři se ukončuje zpravidla absolutoriem. Žáci ale mohou ukončit vzdělání i maturitní zkouškou, a to po čtvrtém ročníku v šestiletých oborech či po osmém ročníku v osmiletém oboru Tanec. Více o ukončování studia maturitní zkouškou (ISCED 354) je uvedeno v oddíle Obory s maturitní zkouškou ve vyšším sekundárním vzdělávání.

 

ABSOLUTORIUM

Podmínky konání absolutoria stanoví školský zákon a Vyhláška o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem.

Úspěšným složením absolutoria v konzervatoři žák získá vyšší odborné vzdělání v konzervatoři (ISCED 554). Toto vzdělání umožňuje pokračovat ve studiu pouze v uměleckých oborech vysokých škol. Pro přijetí do ostatních studijních programů vysokých škol nebo do vzdělávacích programů vyšších odborných škol musí žák úspěšně složit maturitní zkoušku. Absolutorium v konzervatoři může úspěšný absolvent vykonat nejpozději do 5 let od ukončení posledního ročníku vzdělávání. Označení absolventa vyšší odborné školy, které se uvádí za jménem, je "diplomovaný specialista" (zkratka DiS.).

Žák může konat absolutorium v konzervatoři, pokud úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání a

  • v šestiletém vzdělávacím programu úspěšně vykonal závěrečné komisionální zkoušky z českého jazyka a literatury a dějin oboru nebo maturitní zkoušku;
  • v osmiletém vzdělávacím programu úspěšně vykonal závěrečné komisionální zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka nebo maturitní zkoušku.

 

Obsah, průběh a organizace zkoušky

Absolutorium v šestiletých oborech konzervatoře se skládá z:

  • teoretické zkoušky z odborných předmětů
  • zkoušky z cizího jazyka
  • absolventské práce a její obhajoby
  • absolventského výkonu z jednoho nebo dvou hlavních oborů
  • zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy (tj. z psychologie, pedagogiky, didaktiky, příslušných odborných metodik i vyučovací praxe studovaného oboru), pokud tak stanoví učební dokumenty

Absolutorium v osmiletém oboru Tanec se skládá z:

  • teoretické zkoušky z odborných předmětů stanovených učebními dokumenty
  • absolventské práce a její obhajoby
  • absolventského výkonu
  • zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy

Obsah jednotlivých výše uvedených částí stanoví ředitel školy. Pro teoretickou zkoušku z odborných předmětů, zkoušku z umělecko-pedagogické přípravy a zkoušku z cizího jazyka se stanoví 25 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje, téma absolventské práce a absolventského výkonu stanoví každému žákovi ředitel. Příprava ke každé zkoušce trvá nejméně 20 minut, jednotlivá zkouška nejdéle 30 minut, resp. 15 minut u zkoušky z cizího jazyka. Absolventský výkon se koná nejdříve 10. února, ostatní zkoušky se konají v červnu. Po dobu 5 vyučovacích dnů před zahájením absolutoria v konzervatoři se žáci nezúčastňují vyučování.

Absolutorium v konzervatoři se koná před zkušební komisí. Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda a místopředseda. Dalšími členy jsou učitel příslušného předmětu, vedoucí absolventské práce, vedoucí absolventského výkonu, oponent a přísedící. Předseda zkušební komise je jmenován krajským úřadem, musí být pedagogickým pracovníkem z jiné konzervatoře nebo vysoké školy, který má odpovídající odbornou a pedagogickou způsobilost a nejméně pětiletou umělecko-pedagogickou praxi. Místopředsedu a členy zkušební komise pro absolutorium v konzervatoři jmenuje ředitel školy.

 

Hodnocení zkoušky

Klasifikace jednotlivých částí absolutoria navrhují jednotliví zkoušející, vedoucí absolventského výkonu či absolventské práce podle následující stupnice prospěchu:

  • 1 – výborně
  • 2 – velmi dobře
  • 3 – dobře
  • 4 – nevyhověl

Celkové hodnocení absolutoria v konzervatoři provádí zkušební komise podle této stupnice:

  • prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže celkový průměr klasifikace žáka není vyšší než 1,5, absolventský výkon je klasifikován stupněm 1 a žák nemá v žádné části absolutoria stupeň prospěchu horší než 2;
  • prospěl(a), jestliže celkový průměr klasifikace žáka je vyšší než 1,5 a žák nemá v žádné části absolutoria stupeň prospěchu 4;
  • neprospěl(a), jestliže žák má v některé části absolutoria stupeň prospěchu 4 – nevyhověl.

Po složení absolutoria získávají žáci vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři, na kterém je uvedena klasifikace jejich jednotlivých částí, celkové hodnocení a doložka o získaném stupni vzdělání, a diplom absolventa konzervatoře. Tyto doklady vydávají školy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví Vyhláškou o některých dokladech o vzdělání formu a obsah platných tiskopisů vysvědčení a diplomů. Dokumenty jsou opatřeny státním znakem České republiky a jsou veřejnou listinou. Součástí formulářů vysvědčení a diplomů o absolutoriu je také údaj o úrovni Evropského rámce kvalifikací (EQF), tj. stupnice, do které lze rozřadit všechny kvalifikace.

Neprospěl-li žák ze zkoušky absolutoria v konzervatoři, popřípadě neobhájil-li absolventskou práci, může konat opravnou zkoušku, popřípadě opravnou obhajobu absolventské práce v termínu, který mu určí zkušební komise. Opravnou zkoušku a opravnou obhajobu absolventské práce je možno konat dvakrát.