Hlavní rysy vzdělávacího systému
Školy spravované v rámci veřejné správy; pravomoci rozděleny mezi ústřední řídicí orgány, kraje a obce
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako orgán státní správy ve školství:
- odpovídá za stav, koncepci a rozvoj vzdělávací soustavy;
- rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu;
- stanovuje kvalifikační předpoklady a pracovní podmínky učitelů;
- určuje rámcový obsah předškolního až středního vzdělávání;
- schvaluje vzdělávací programy vyšších odborných škol.
Kraje:
- zřizují střední školy (ISCED 3);
- zřizují konzervatoře (ISCED 2, ISCED 3, ISCED 5);
- zřizují vyšší odborné školy (ISCED 6).
Obce:
- zřizují mateřské školy (ISCED 0);
- zřizují základní školy (ISCED 1, ISCED 2);
- zajišťují povinné předškolní vzdělávání a povinnou školní docházku.
Právní nárok na předškolní vzdělávání od 3 let věku dítěte (ISCED 0)
Školský zákon stanovuje obci povinnost zajistit dítěti, které má trvalé bydliště v místě obce a které před začátkem školního roku (do 31. srpna) dosáhlo alespoň 3 let, umístění v mateřské škole. Pro děti, které dosáhly 5 let věku, je předškolní vzdělávání povinné (od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dosáhnou 5 let až do zahájení povinné školní docházky). Vzdělávání v posledním ročníku veřejné či státní mateřské školy se dítěti poskytuje bezúplatně.
Vysoká míra žáků zapsaných v odborných programech (ISCED 3)
70,5 % žáků vyššího sekundárního vzdělávání je zapsáno v programech s odborným zaměřením, přičemž evropský průměr (EU 27) je 48,7 % (2020).
Zdroj: Eurostat Database
Nízká míra předčasného ukončování školní docházky (ISCED 3)
Míra žáků, kteří předčasně ukončili vzdělávání (definovaných jako procento populace ve věku 18–24 s nanejvýš nižším sekundárním vzděláním, kteří se neúčastní dalšího vzdělávání či přípravy), byla v roce 2021 6,4 %, zatímco evropský průměr (EU 27) byl 9,7 %.
Zdroj: Eurostat Database
Autonomie vysokých škol (ISCED 6–8)
Vysoké školy (ISCED 6–8) jsou zpravidla samostatné právnické osoby s vysokým stupněm autonomie. Do jejich samosprávné působnosti patří mj.:
- vnitřní organizace, včetně pracovněprávních vztahů a výše mezd);
- hospodaření a nakládání s majetkem;
- tvorba a uskutečňování studijních programů akreditovaných Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství;
- schvalování studijních programů v oblastech, pro něž vysoké školy získaly institucionální akreditaci;
- určování počtu přijímaných uchazečů a podmínek pro přijetí ke studiu.
Nízké poplatky na veřejných vysokých školách (ISCED 6–8)
Studenti běžně platí pouze jednorázový poplatek za přijímací řízení, nikoliv poplatky za studium. Ty se hradí pouze v některých případech. vymezených vysokoškolským zákonem.
Stupně vzdělávacího systému
Nejmladší děti mohou navštěvovat dětskou skupinu, určenou dětem od 6 měsíců do zahájení povinného vzdělávání, příp. zařízení pro péči o děti do 3 let.
Preprimární vzdělávání (předškolní vzdělávání) poskytují dětem ve věku 2 až 6 let mateřské školy. Přednostně se ke vzdělávání ve spádové mateřské škole přijímají děti, které dosáhly 3 let věku. Poslední rok předškolního vzdělávání (tj. od 5 let) je povinný.
Povinná školní docházka začíná v 6 letech a trvá 9 školních roků.
Primární a nižší sekundární vzdělávání (základní vzdělávání) se zpravidla uskutečňuje v základních školách, které mají devět ročníků a člení se na první a druhý stupeň (jednotná struktura). Věk žáků je obvykle 6 až 15 let. Nižší sekundární vzdělávání mohou poskytovat i víceletá gymnázia a osmileté konzervatoře.
Vyšší sekundární vzdělávání (střední vzdělávání) poskytují střední školy ve všeobecných i odborných oborech. Věk žáků je obvykle 15 až 18/19 let. Absolventi dosahují některého ze tří stupňů vzdělání:
- střední vzdělávání s maturitní zkouškou
- střední vzdělávání s výučním listem
- střední vzdělání
Střední vzdělání s maturitní zkouškou lze získat ve všeobecném (gymnázia a lycea) i odborném zaměření a je podmínkou přijetí do terciárního vzdělávání. Střední školy poskytují také nástavbové studium, které umožňuje absolventům oborů s výučním listem získat střední vzdělání s maturitní zkouškou, a zkrácené studium, ve kterém absolventi oborů s maturitní zkouškou a s výučním listem získávají vzdělání v jiném oboru.
Specifickým druhem školy jsou konzervatoře, které uskutečňují nižší a vyšší sekundární a vyšší odborné (terciární) vzdělávání s uměleckým zaměřením.
Terciární vzdělávání poskytují vyšší odborné a vysoké školy. Vyšší odborné vzdělání se získává v obvykle tříletých programech. Vysokoškolské vzdělávání se uskutečňuje v programech prvního, druhého a třetího cyklu (bakalářský, magisterský a doktorský studijní program), případně v nestrukturovaných dlouhých magisterských programech.
Vzdělávání dospělých zahrnuje všeobecné, odborné, zájmové a jiné vzdělávání.
Užitečné odkazy
Podrobné a strukturované informace o organizaci škol, vzdělávacích úrovních a vybraných aspektech vzdělávání jsou k dispozici v jednotlivých kapitolách této databáze. Další informace o českém vzdělávacím systému je možno nalézt na webových stránkách např. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či Národního pedagogického institutu.