Skip to main content
European Commission logo

Eurydice

EACEA National Policies Platform:Eurydice
Programy druhého cyklu (Magisterské studijní programy)

Czechia

7.Terciární vzdělávání

7.3Programy druhého cyklu (Magisterské studijní programy)

Last update: 15 February 2024

 

Studijní programy

Jak stanoví zákon o vysokých školách, magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti; v oblasti umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu.

Na českých vysokých školách je již plně implementována třístupňová struktura studia a magisterské programy jsou tedy akreditovány jako navazující na bakalářské (ISCED 747). Standardní doba tohoto studia je nejméně 1 a nejvýše 3 roky. Jeden standardní akademický rok odpovídá 60 ECTS kreditům. Většina magisterských programů trvá dva roky (120 ECTS).

Kde to povaha studia vyžaduje, zůstává tradiční dlouhý nestrukturovaný magisterský program (ISCED 746); v tomto případě je standardní doba studia nejméně 4 a nejvýše 6 roků (většinou pět let, šestileté je např. studium všeobecného lékařství). V rámci nedělených studijních magisterských programů je realizováno především studium lékařství, práva, učitelství pro první stupeň základní školy apod. V těchto studijních programech studuje okolo 11 % z celkového počtu studentů bakalářských a magisterských programů.

Tvorba a nabídka studijních programů patří k akademickým právům a svobodám vysokých škol. Studijní program podléhá akreditaci, kterou uděluje Národní akreditační úřad pro vysoké školství (Akreditační úřad), nebo jej schvaluje ve svém vnitřním procesu vysoká škola sama, a to v případě, že získá institucionální akreditaci pro příslušnou oblast / příslušné oblasti vzdělávání. Studijní programy schválené vysokou školou jsou podle zákona o vysokých školách považovány za akreditované. Nově se již nečlení na studijní obory. Studijní programy se mohou uskutečňovat v prezenční formě, distanční formě nebo kombinací obou. Kombinovaná forma je obvyklá, distanční formu má akreditovánu pouze několik vysokých škol.

 

Požadavky na přijetí

Podle zákona o vysokých školách je podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, řádné ukončení studia v kterémkoliv studijním programu, tj. zejména v bakalářském studijním programu (ISCED 645), ale také v magisterském studijním programu včetně nestrukturovaného (ISCED 747 nebo 746) i doktorském (ISCED 844). Popř. může vysoká škola též stanovit podmínky týkající se příbuznosti studijních programů nebo i počtu získaných kreditů ve vybraných předmětech. Vysoká škola může např. stanovit povinnost absolvovat některé podstatné předměty, které student neabsolvoval v rámci svého předchozího studia v bakalářském programu.

Pro akademický rok 2022/23 bylo do magisterských studijních programů přijato 91,9 % absolventů bakalářských studijních programů. (Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy)

Přijetí ke studiu může být vázáno pouze na splnění předem definovaných požadavků na uchazeče.

Součástí přijímacího řízení do magisterského studia mohou být přijímací zkoušky. Obsah i forma přijímacích zkoušek jsou zcela v kompetenci příslušné vysoké školy.

Omezení v počtu přijímaných studentů a průběh přijímacího řízení jsou obdobné jako v přijímacím řízení do bakalářského studijního programu.

Za úkony spojené s přijímacím řízením může vysoká škola stanovit poplatek.

 

Obsah vzdělávání

Obecné principy jsou totožné s obsahem bakalářského studia.

K obsahu vzdělávání v magisterských studijních programech se v nařízení vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství explicitně uvádí: "Obsah studia magisterského studijního programu vychází ze soudobého stavu vědeckého poznání a tvůrčí činnosti v dané oblasti vzdělávání."

 

Vyučovací metody

Obecné principy jsou totožné pro vyučovací metody v bakalářském studiu.

Postup studentů

Obecné principy jsou totožné u postupu studentů v bakalářském studiu. Bližší podmínky upravují studijní a zkušební řády vysokých škol, případně fakult. Maximální doba studia je ukotvena ve vnitřních předpisech jednotlivých vysokých škol (např. na Univerzitě Karlově je to standardní doba plus 3 roky).

 

Zaměstnatelnost

Vysoké školy mají velkou autonomii v rozhodování o obsahu nabízených kurzů. Podle nařízení vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství je v případě magisterských studijních programů profesně zaměřených požadováno, aby vysoká škola prokázala spolupráci s praxí. Studijní plán je sestaven tak, aby umožňoval studentům zvládnutí praktických dovedností potřebných k výkonu povolání. Studijní plán profesně zaměřeného magisterského studijního programu má obsahovat praxi studentů v rozsahu alespoň 6 týdnů. V případě nestrukturovaného profesně orientovaného programu by délka praktické výuky měla být alespoň 18 týdnů.

Centrálně nelze vysokým školám nařídit, co by mělo být zařazeno do jejich studijních programů, ale je možné to ovlivnit finančními pobídkami.

Obecné principy jsou totožné s bakalářským studiem (viz Zaměstnatelnost v části o bakalářských programech a též Kariérní poradenství v kapitole 12).

Databáze Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK (SVP PedF UK) umožňuje zjistit, jaké procento absolventů přechází do doktorských studijních programů a jaká je zaměstnatelnost absolventů. Uvedené údaje zahrnují všechny absolventy magistry, tedy i ty z nestrukturovaných dlouhých magisterských programů.

Míra nezaměstnanosti absolventů magisterského studia na všech veřejných vysokých školách v letech 2010–2022 (sběr dat z měsíce dubna)

  2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
0–12 měsíců 5,5 6,2 4,2 6,4 6,1 5,4 4,5 3,0 2,0 1,8 2,5 2,8 1,9
12–24 měsíců 1,7 1,7 1,2 1,7 1,7 1,7 1,7 1,3 1,0 0,8 1,0 0,8 0,8

Zdroj: Databáze SVP PedF UK data stažena k 28/8/2023

 

Hodnocení studentů

Obecné principy jsou totožné jako při hodnocení studentů v bakalářských programech. Bližší podmínky upravují studijní a zkušební řády vysokých škol, případně fakult. Diplomová práce je součástí státní závěrečné zkoušky.

Certifikace

Jak stanoví zákon o vysokých školách, studium v magisterském studijním programu se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla vykonána příslušná státní zkouška na závěr studia nebo její poslední část.

Dokladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu. Absolventi získávají níže uvedené akademické tituly. Dosažené vzdělání je považováno za ISCED 747. Právo udělovat vysokoškolskou kvalifikaci (diplom) mají vysoké školy pouze v akreditovaných studijních programech. Akreditaci uděluje příslušné vysoké škole nezávislý Národní akreditační úřad pro vysoké školství (Akreditační úřad), a to buď jako institucionální akreditaci pro oblast vzdělávání, nebo akreditaci pro konkrétní studijní program. Na základě institucionální akreditace oblasti vzdělávání získá vysoká škola oprávnění si v rámci této oblasti schvalovat studijní programy sama.

 

Přehled akademických titulů v magisterských studijních programech

Programy Akademický titul Zkratka
v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví a vojenství  inženýr Ing.
v oblasti architektury  inženýr architekt Ing. arch.
v oblasti umění 1) magistr umění MgA.
v ostatních oblastech (kromě lékařství a veterinárního lékařství a hygieny) magistr Mgr.

Pozn.: Akademické tituly se uvádějí před jménem.

1) Absolventům bakalářských a magisterských studijních programů v oblasti umění, kteří byli přijati, aniž dosáhli středního vzdělání s maturitní zkouškou, se akademický titul uděluje až po dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou.

Řádné ukončení studia v magisterském studijním programu je podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu, jehož absolventi získávají titul Ph.D.

 

Státní rigorózní zkouška pro držitele titulu magistr

Kromě toho mohou absolventi magisterských studijních programů po získání titulu magistr vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce, a získat akademický titul, tzv. „malý doktorát“ (rigorózum). Po jejím vykonání se jim uděluje akademický titul doktor v příslušné oblasti. Dosažená kvalifikace je považována za úroveň ISCED 740. O vykonání státní rigorózní zkoušky vydá vysoká škola diplom spolu s označením příslušné vysoké školy a uděleného akademického titulu. Za úkony spojené s přijetím přihlášky k této zkoušce a s konáním této zkoušky může škola stanovit poplatek. V rámci akreditace magisterského studijního programu Akreditačním úřadem se rozhoduje i o oprávnění přiznávat tyto akademické tituly. V případě institucionální akreditace toto oprávnění vyplývá z institucionální akreditace pro danou oblast vzdělávání. Vysoká škola může přiznávat tyto akademické tituly, pouze pokud má pro danou oblast vzdělávání oprávnění uskutečňovat alespoň jeden doktorský studijní program. Z hlediska kvalifikační úrovně je rigorózum považováno za úroveň magisterskou. Podmínky rigorózního řízení upravuje zpravidla vnitřní předpis příslušné školy.

Přehled akademických titulů získaných na základě státní rigorózní zkoušky

Státní rigorózní zkouška Akademický titul Zkratka
v oblasti práva doktor práv JUDr.
v oblasti humanitních, pedagogických a společenských věd doktor filozofie PhDr.
v oblasti přírodních věd doktor přírodních věd RNDr.
v oblasti farmacie doktor farmacie PharmDr.
v oblasti teologie doktor teologie nebo licenciát teologie ThDr. nebo ThLic.

Pozn.: Akademické tituly se uvádějí před jménem.

Uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání je obdobné jako v bakalářských programech.