Hodnocení žáků

Žáci jsou hodnoceni jednak průběžně v jednotlivých předmětech, jednak v závěru každého pololetí na vysvědčení, kdy se vedle hodnocení z každého předmětu hodnotí i chování a celkový prospěch žáka. Průběžné hodnocení i hodnocení na vysvědčení provádějí učitelé.

Vyhláška o základním vzdělávání stanoví, že hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků musí být pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a musí respektovat individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení.

Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu, který vydává ředitel školy, pravidla schvaluje školská rada. Obsahují zejména:

• zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků, včetně získávání podkladů pro hodnocení
• kritéria pro hodnocení

Průběžné hodnocení

Pravidla průběžného hodnocení stanovují školy samostatně ve školním řádu konkrétní školy, musí pouze respektovat výše uvedené zásady.

Hodnocení na vysvědčení

Hodnocení na konci jednotlivých pololetí se uvádí na vysvědčení, jehož podobu stanoví vyhláška o některých dokladech o vzdělání. Za první pololetí lze místo vysvědčení žákovi vydat výpis z vysvědčení.

Hodnocení na vysvědčení může být vyjádřeno:

• klasifikačním stupněm (tzv. klasifikace)
• slovně
• kombinací obou způsobů

O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel se souhlasem školské rady. Při přestupu žáka na školu s odlišným způsobem hodnocení převede škola na žádost této nové školy či zákonného zástupce klasifikaci na slovní hodnocení či obráceně. U žáků s vývojovými poruchami učení ředitel rozhodne o slovním hodnocení na žádost zákonných zástupců. Slovní hodnocení je závazné u žáků základních škol speciálních. 

Na vysvědčení jsou v případě klasifikace použity následující klasifikační stupně (na prvním stupni obvykle stupni číslice, na druhém stupni obvykle slovní označení).

Pro prospěch žáka v jednotlivých předmětech:

• 1 – výborný
• 2 – chvalitebný
• 3 – dobrý
• 4 – dostatečný
• 5 – nedostatečný

Pro chování žáka:

• 1 – velmi dobré
• 2 – uspokojivé
• 3 – neuspokojivé

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech školního vzdělávacího programu jsou hodnoceny ve vztahu k očekávaným výstupům a ke vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku žáka. Zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon (úroveň znalosti českého jazyka u cizinců se považuje za závažnou souvislost).

Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které pak obsahuje i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 

Ze slovního hodnocení musí být zřejmá úroveň vzdělání, které žák dosáhl v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem ve vztahu k očekávaným výstupům a ke vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje:

• posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji
• ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon (úroveň znalosti českého jazyka u cizinců se považuje za závažnou souvislost)
• naznačení dalšího rozvoje žáka
• zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.

Od školního roku 2024/25 mohou školy jako jednu z forem slovního hodnocení využívat takzvané kriteriální hodnocení – jedná se o hodnocení dovedností nebo znalostí žáka na základě předem definovaných kritérií. Konkrétní kritéria i vyjádření míry jejich naplnění stanoví ředitel školy v pravidlech hodnocení. Školám budou v průběhu školního roku 2024/25 k dispozici nové vzory vysvědčení určené přímo pro využití kriteriálního hodnocení.

Celkové hodnocení žáka na vysvědčení je vyjádřeno stupni:

• "prospěl(a) s vyznamenáním", není-li v žádném povinném předmětu hodnocen stupněm horším než "2" – "chvalitebný", průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů je nejvýše 1,50 a jeho chování je velmi dobré; v případě slovního hodnocení nebo kombinace hodnocení se postupuje podle pravidel stanovených ve školním řádu;
• "prospěl(a)", není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "5" – "nedostatečný", resp. odpovídajícím slovním hodnocením;
• "neprospěl(a)", je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "5" – "nedostatečný", resp. odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí;
• "nehodnocen(a)", není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

Nepovinné předměty jsou hodnoceny stejně jako povinné, ale nejsou součástí celkového hodnocení.

Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou předmětů (mimo předměty výchovného zaměření) a současně je žákem 9. ročníku anebo žákem jiného ročníku, avšak na daném stupni základní školy dosud neopakoval ročník, koná (komisionální) opravné zkoušky.

Pokud má zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může požádat ředitele školy o přezkoumání hodnocení výsledků žáka.

Výchovná opatření

Vedle hodnocení vyhláška stanoví také tzv. výchovná opatření. Ředitel či třídní učitel může v určitých případech udělit pochvalu nebo jiné ocenění a při zaviněném porušení pravidel stanovených školním řádem napomenutí nebo důtku.

Od září 2017 jsou přísněji postihovány násilné projevy a šikana ve školách. Pokud takové projevy dosáhnou intenzity zvláště závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem, je ředitel povinen přistoupit k vyloučení žáka ze školy (nevztahuje se na žáky plnící povinnou školní docházku a na osoby umístěné v zařízeních pro ochrannou a ústavní výchovu – přestupky se v tomto případě zabývají orgány sociálně-právní ochrany dětí a státní zastupitelství).

Zjišťování výsledků vzdělávání

To, jak si žáci základních, středních a vyšších odborných škol stojí v jednotlivých vzdělávacích oborech, resp. gramotnostech, je mimo jiné sledováno v rámci tzv. zjišťování výsledků vzdělávání žáků základních a středních škol, realizovaných Českou školní inspekcí (ČŠI). Účelem je ověřování kvality vzdělávacího procesu jak na úrovni školy, tak na úrovni celé vzdělávací soustavy.

Předmětové testy (tj. testy z jednotlivých vzdělávacích oborů) jsou připravovány pro žáky ve dvou uzlových bodech základního vzdělávání – v 5. a 9. ročníku (a odpovídajících ročnících víceletých gymnázií). Měly by probíhat jednou za čtyři roky. První testování se uskutečnilo v roce 2017. Šetření plánované na rok 2021 bylo vzhledem k pandemii Covid-19 přesunuto na květen 2022 (na podzim 2021 se však školy mohly zúčastnit dobrovolného zjišťování výsledků žáků).

Šetření gramotností probíhá zpravidla každý rok. Ročníky a stupně škol zařazené do výběrového šetření gramotností se obměňují tak, aby se v dlouhodobém výhledu vystřídaly všechny gramotnosti na všech stupních škol. Do roku 2019/20 se testovala každý rok vždy trojice gramotností. V roce 2020/21 s ohledem na pandemií Covid-19 testování neproběhlo. Od roku 2022/23 je testována každý rok jedna z následujících gramotností: čtenářská, matematická, jazyková, informační, přírodovědná.

Šetření gramotností bývá doplněno jedním tematicky zaměřeným testem (např. dopravní výchova, mediální výchova apod.).

Podrobnosti o zjišťování výsledků vzdělávání – viz Další evaluační aktivity v předškolním a školním vzdělávání v kapitole 11.

Postup žáků

Podle školského zákona do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí (příp. po opravných zkouškách) prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem (tuto podmínku nemusí splňovat předměty s výchovným zaměřením a předměty, z nichž byl uvolněn).

V opačném případě žák opakuje ročník. Pokud však již žák v rámci daného stupně některý ročník opakoval, postoupí do dalšího ročníku bez ohledu na prospěch. Z vážných zdravotních důvodů může ředitel školy žákovi povolit (na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře) opakování ročníku bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již ročník opakoval.

Nelze-li žáka na konci druhého pololetí hodnotit, určí ředitel náhradní termín hodnocení nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do té doby žák navštěvuje nejbližší vyšší ročník (příp. znovu devátý). Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

Pokud má zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů požádat ředitele školy, resp. krajský úřad, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, o přezkoumání výsledků hodnocení žáka. Ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy (resp. krajský úřad) dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených školním řádem (přezkoušení se nekoná). V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. Podrobnosti stanoví vyhláška o základním vzdělávání.

Mimořádně nadaného žáka může ředitel na žádost jeho zákonného zástupce, jejíž součástí je vyjádření školského poradenského zařízení a praktického lékaře, přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího. Podmínkou je vykonání zkoušek z učiva (nebo části učiva) ročníku, který žák neabsolvuje. Devět let povinné školní docházky však žák musí splnit (na střední škole).

Certifikace

Podle školského zákona je dokladem o dosažení základního vzdělání:

• vysvědčení o úspěšném ukončení 9. ročníku základního vzdělávání v základní škole (příp. 10. ročníku základního vzdělávání v případě žáků se zdravotním postižením)
• vysvědčení o úspěšném ukončení 2. ročníku šestiletého gymnázia či 4. ročníku osmiletého gymnázia či 4. ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře
• vysvědčení vydané po úspěšném ukončení kurzu pro získání základního vzdělání

Tato vysvědčení jsou opatřena doložkou o získání stupně základního vzdělání. 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou o některých dokladech o vzdělání formu a obsah platných tiskopisů vysvědčení a výpisů z vysvědčení. Na vysvědčeních se vždy uvádí rodné číslo žáka, bylo-li mu přiděleno. Vysvědčení je opatřeno státním znakem České republiky a je veřejnou listinou. Součástí formulářů vysvědčení je také údaj o úrovni Evropského rámce kvalifikací (EQF), tj. stupnice, do které lze rozřadit všechny kvalifikace. Školy vedou evidenci tiskopisů vysvědčení, která jsou dokladem o dosaženém stupni vzdělání.

Řada žáků, kteří nezískají základní vzdělání, pokračuje ve vzdělávání a v odborné přípravě v oborech středních škol, určených především pro tyto žáky, resp. žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (obory Praktické školy – kategorie C, a obory učilišť – kategorie H).