Vysokoškolské a vyšší odborné vzdělávání upravují odlišné zákony a vyhlášky. Opatření pro studenty vyšších odborných škol jsou obdobná opatřením pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a opatřením pro cizince a příslušníky národnostních menšin na nižších vzdělávacích úrovních. Tato část pojednává pouze o podpůrných opatřeních pro studenty vysokých škol.

Definice cílových skupin

Zákon o vysokých školách stanoví, že veřejné vysoké školy musí zajistit poradenství pro studenty a přijímat opatření k vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole. Nařízení vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství uvádí, že (každá) vysoká škola "zajišťuje dostupné služby, stipendia a další podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole pro studenty se specifickými potřebami". Přesnější vymezení těchto opatření a potřeb však legislativa nestanoví, a definice konkrétních skupin a způsob i míra jejich podpory se tedy mohou na jednotlivých vysokých školách lišit.

Kromě toho nicméně zákon a jiné předpisy a programy zavádějí specifická opatření pro následující skupiny:

• studenti se specifickými potřebami (podle Pravidel pro poskytování příspěvku a dotací): studenti se zrakovým postižením, se sluchovým postižením, s pohybovým postižením, se specifickými poruchami učení, s poruchou autistického spektra a s jinými obtížemi, které jim brání standardním způsobem plnit studijní povinnosti (např. jiná psychická porucha či chronické somatické obtíže)
• studenti v tíživé sociální situaci
• studenti-rodiče
• studenti-cizinci
• nadaní studenti

Speciální podpůrná opatření

Podle zákona o vysokých školách musí veřejné vysoké školy zajistit poradenství pro studenty a přijímat opatření k vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole. Nařízení vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství uvádí jako jedno z kritérií, že vysoká škola (i soukromá) zajišťuje dostupné služby, stipendia a další podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole pro studenty se specifickými potřebami. Vysoká škola zejména:

• v oblasti vyrovnávání podmínek studia studentů se specifickými potřebami vychází z obecně závazných právních předpisů,
• zajišťuje poučený a lidskou důstojnost respektující přístup všech svých zaměstnanců ke studentům a uchazečům se specifickými potřebami,
• zajišťuje, aby poskytované služby a úpravy realizované s cílem dosáhnout přístupnosti akademického života pro studenty se specifickými potřebami nevedly ke snižování studijních nároků.

Systém opatření připravují jednotlivé vysoké školy. Pro některé skupiny studentů je však vymezena specifická podpora na základě zákona a jiných předpisů a programů:

Podpora studentů se specifickými potřebami

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy veřejným vysokým školám poskytuje příspěvek na podporu zvýšených nákladů na studium (vybraných skupin) studentů se specifickými potřebami v rámci Fondu vzdělávací politiky. Podmínky stanoví každoročně v Pravidlech pro poskytování příspěvku a dotací. Podpora se v závislosti na typu postižení zaměřuje na časovou kompenzaci, individuální výuku, organizační opatření, osobní asistenci, prostorovou orientaci, přepisovatelský servis, režijní opatření, studijní asistenci, tlumočnický servis, zapisovatelský servis a zpracovávání studijní literatury.

Výukové metody a speciální materiály pro výuku zdravotně postižených zajišťují zpravidla specializované vysokoškolské poradny. Příkladem může být Centrum pomoci handicapovaným, které vzniklo při Katedře speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Středisko Teiresiás Masarykovy Univerzity v Brně či program Škola bez bariér při Metropolitní univerzitě Praha. Poskytují komplexní poradenský, technický a terapeutický servis studentům i zaměstnancům s narušenou komunikační schopností, se zrakovým či sluchovým postižením, s poruchou hybnosti, se specifickou poruchou učení a chování a s více vadami. Servis zahrnuje osobní asistenci (např. tlumočení do znakového jazyka, zajišťování mobility studentům s tělesným či zrakovým postižením), adaptaci studijních materiálů (převod do Braillova písma, přepis zvukových záznamů), konzultační činnost (s pedagogy, s rodinou, mezi studenty postiženými a intaktními apod.), zprostředkování finanční podpory, publikační a osvětovou činnost a další. Dostupnost takovýchto služeb však není obecná. Zpřístupnění budov vysokých škol pro fyzicky handicapované se bez výjimky realizuje při nové výstavbě nebo rekonstrukci. V historických budovách se přístupnost řeší individuálně. Podstatnou podporu představuje pomoc při hledání formy a harmonogramu výuky, samostudia a zkoušení tak, aby každý jedinec se speciálními potřebami mohl splnit srovnatelné nároky individualizovaným způsobem. Je přitom zapotřebí součinnosti poradenských orgánů s vyučujícími a s vedoucími pracovníky školy. Některé problémy mohou pomáhat řešit různá sdružení občanů podle jednotlivých postižení. 

Podpora studentů v tíživé sociální situaci

Zákon garantuje studentům do určitého limitu příjmu podporu formou tzv. sociálního stipendia (financovaného ze státního rozpočtu na základě Pravidel pro poskytování příspěvku a dotací). Studentům v tíživé sociální situaci mohou školy poskytovat i další stipendia. Rektor může také s přihlédnutím ke studijním výsledkům nebo k sociální situaci studenta snížit či prominout vyměřený poplatek za studium (při překročení doby studia o více než jeden rok), příp. odložit dobu jeho splatnosti.

Podpora studentů-rodičů

Zákon stanoví, že vysoké školy musí činit vhodná opatření pro studium rodičů (a osob, které převzaly dítě do péče nahrazující péči rodičů). Kromě toho explicitně garantuje právo na přerušení studia vždy v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím (po dobu, po kterou by jinak trvala jejich mateřská či rodičovská dovolená, tj. do 3 let věku dítěte). Doba přerušení studia se nezapočítává do maximální doby studia (v souvislosti s poplatkem za studium).

Podmínky studia cizinců

Cizinci mají obecně stejné podmínky vzdělávání jako občané ČR. V případě veřejných vysokých škol jsou podmínky studia cizinců součástí statutu jednotlivých škol. Zákon dále stanoví, že podmínky přijetí cizinců ke studiu musí umožnit splnění závazků, které vyplývají z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Dále uvádí, že v rámci uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání mohou osoby, kterým byla poskytnuta mezinárodní ochrana nebo na kterou se pohlíží jako na uprchlíka, vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, příslušný doklad nahradit čestným prohlášením. Podrobněji je situace cizinců v českém školství popsána v oddíle o předškolním a školním vzdělávání. 

Pro cizince, kteří jsou uchazeči o vysokoškolské vzdělávání v českém jazyce, existují jazykové přípravky – celoroční internátní kurz připravuje studenty ke studiu humanitních, ekonomických a technických oborů českých vysokých škol. Dále se cizincům nabízí studium v cizích jazycích, především v angličtině. Záměrem je tuto nabídku rozšiřovat (což předpokládá vytváření studijní opory v cizích jazycích, vybavení vysokých škol, jazykové znalosti pracovníků vysokých škol, možnost ubytování, trávení volného času apod. a dále působení zahraničních odborníků) a přispívat tak k vytváření skutečného mezinárodního prostředí na českých vysokých školách.

V reakci na probíhající válečný konflikt na Ukrajině poskytují vysoké školy, ministerstvo školství a další instituce finanční i nefinanční podporu studentům přijíždějícím z Ukrajiny. Podpora se poskytuje mj. z Fondu vzdělávací politiky, ze kterého byli v roce 2021 podpořeni také běloruští studenti.

Péče o nadané studenty

Péče o talenty není institucionalizována, realizuje se většinou pořádáním soutěží o nejlepší studentskou nebo doktorskou práci. Laureáti těchto soutěží získávají finanční odměnu. Pořadatelem soutěží bývají nejen vysoké školy nebo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ale často i mimoškolské organizace, např. Akademie věd ČR, vědecké společnosti Akademie věd ČR, Učená společnost ČR, Český literární fond, Český hudební fond a různé další nadace.