Česká školní inspekce (ČŠI) je správní úřad s celostátní působností, který je organizační složkou státu a účetní jednotkou. Ve vztahu k svým zaměstnancům, kteří jsou státními zaměstnanci ve služebním poměru nebo zaměstnanci v v pracovněprávních vztazích , jedná ČŠI jménem státu. Inspekční činnosti ve školách a školských zařízeních zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení vykonávají školní inspektoři, kontrolní pracovníci a přizvané osoby.
Školní inspektoři a kontrolní pracovníci v rámci své činnosti zejména:
- získávají a analyzují informace o vzdělávání dětí, žáků a studentů, o činnosti škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku, sledují a hodnotí efektivnost vzdělávací soustavy
- zjišťují a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, a to podle příslušných školních vzdělávacích programů a akreditovaných vzdělávacích programů a dále podmínky a průběh poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
- zjišťují a hodnotí naplnění školního vzdělávacího programu a jeho soulad s právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem
- vykonávají kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb
- vykonávají veřejnosprávní kontrolu využívání finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 160 až 163 školského zákona
- vyřizují podněty, stížnosti a petice a další záležitosti, které svým obsahem spadají do působnosti ČŠI a vyplývají ze školského zákona
Průběh a obsah inspekční činnosti jsou popsány v oddíle Vnější hodnocení škol v kapitole 11.
Školní inspektoři se účastní na činnosti konkursních komisí v konkursních řízeních na pracovní místa ředitelů škol a školských zařízení.
Školní inspektoři i kontrolní pracovníci pracují vždy v týmech. O složení a velikosti inspekčního týmu rozhoduje ředitel inspektorátu, u nadregionálních týmů ústřední školní inspektor nebo jeho náměstek.
V čele ČŠI stojí ústřední školní inspektor, jeho zástupcem je náměstek ústředního školního inspektora. V současné době se ČŠI dělí na úsek ústředního školního inspektora a na sekci inspekční činnosti, kterou řídí náměstek ústředního školního inspektora. Do úseku ústředního školního inspektora patří odbor finančního řízení, odbor ICT a hospodářské správy. Sekce inspekční činnosti zahrnuje odbor hodnocení vzdělávací soustavy a odbor inspekční činnosti. Jednotlivé odbory řídí ředitelé. Odbor inspekční činnosti je největší, neboť zahrnuje 15 organizačních útvarů, tj. 1 oddělení na ústředí ČŠI a 14 krajských inspektorátů. Ředitelé krajských inspektorátů koordinují a kontrolují práci podřízených zaměstnanců v jimi řízeném inspektorátu. Jsou přímo podřízeni řediteli/ce odboru inspekční činnosti.
.
Požadavky na jmenování
Přijetí, popř jmenování státního zaměstnance ČŠI se řídí zákonem o státní službě. Do služebního poměru se přijímá rozhodnutím služebního orgánu. Spolu s rozhodnutím o přijetí do služebního poměru rozhodne služební orgán o zařazení státního zaměstnance na služební místo nebo o jmenování státního zaměstnance na služební místo představeného. V den nástupu do služby skládá státní zaměstnanec ČŠI služební slib.
Výběr, jmenování a odvolání ústředního školního inspektora se řídí zákonem o státní službě.
Vedoucí pracovníci jsou do svých funkcí jmenováni ústředním školním inspektorem.
Školní inspektor i kontrolní pracovník jsou přijímáni na základě výběrového řízení podle zákona o státní službě. Základní podmínky přijetí jsou dány zákonem o státní službě a školským zákonem, tj. státní občanství, min. věk (18 let), svéprávnost, bezúhonnost, zdravotní způsobilost, vysokoškolské vzdělání a požadavek praxe dle požadavků stanovených školským zákonem:
pro školního inspektora se jedná o 5 let pedagogické nebo pedagogicko-psychologické praxe
u kontrolního pracovníka 5 let praxe v případě vysokoškolského vzdělání a 20 let v případě středního vzdělání s maturitní zkouškou.
Pracovní podmínky
Pracovní podmínky zaměstnanců České školní inspekce (ČŠI) se řídí zákonem o státní službě a zákoníkem práce. Ústřední školní inspektor je vedoucím služebního úřadu; jako vedoucí služebního úřadu může pověřit plněním některých úkolů svého zástupce. Vedoucí služebního úřadu plní úkoly související s pracovněprávními vztahy zaměstnanců ČŠI.
Státní zaměstnanci ČŠI obdrží rozhodnutí o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo rozhodnutí o zařazení na služební místo nebo rozhodnutí o přijetí do služebního poměru a o jmenování na služební místo představeného; tato rozhodnutí obsahují náležitosti podle zákona o státní službě, jako jsou např. obor služby, služební místo, zkušební doba nebo platové zařazení. Státní zaměstnanci ČŠI jsou povinni úspěšně vykonat úřednickou zkoušku. Úřednická zkouška je tvořena částí obecnou a částí zvláštní.
Místo výkonu práce a náležitosti vyplývající z pracovních práv a povinností zaměstnanců ČŠI, kteří nejsou státními zaměstnanci upravuje pracovní smlouva. Změnu pracovní smlouvy lze provést pouze dohodou účastníků. Konat práce jiného druhu nebo na jiném místě, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, je zaměstnanec povinen jen ve výjimečných případech uvedených v zákoníku práce.
Platové poměry
Platové poměry zaměstnanců České školní inspekce upravuje zákoník práce a zákon o státním službě; některé odlišnosti pro státní zaměstnance ČŠI stanoví zákon o státní službě. Zaměstnavatel se řídí tarifním systémem. Při stanovení platového tarifu a platového postupu se ČŠI řídí nařízením vlády o platových poměrech státních zaměstnanců / nařízením vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Postupuje také podle katalogu správních činností / katalogu prací ve veřejných službách a správě. Výši platu ústředního školního inspektora stanovuje ministr školství, mládeže a tělovýchovy podle předpisů platných ve státní správě. Osobní příplatek lze státnímu zaměstnanci ČŠI – na rozdíl od zaměstnanců v pracovním poměru – přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout pouze v závislosti na výsledku jeho služebního hodnocení nebo v souvislosti s jeho zařazením, převedením nebo jmenováním na jiné služební místo.
Pracovní doba a dovolená
Týdenní pracovní doba pracovníků ČŠI činí stejně jako u většiny zaměstnanců 40 hodin týdně. Základní výměra dovolené je 5 týdnů.
ČŠI pečuje o prohlubování kvalifikace a osobnostní rozvoj svých zaměstnanců a umožňuje i její zvyšování. Státním zaměstnancům ČŠI přísluší v kalendářním roce služební volno k individuálním studijním účelům v rozsahu 5 dnů výkonu služby; za dobu tohoto volna se jim plat nekrátí. Za účelem prohlubování kvalifikace připravuje odborné přednášky a pracovní semináře vedené jak interními, tak i externími lektory, zajišťuje zvyšování gramotnosti v oblasti práce s ICT a umožňuje pracovníkům jazykové vzdělávání.
ČŠI jako služební úřad vytváří podmínky pro sladění rodinného a osobního života státních zaměstnanců ČŠI s výkonem služby, zejména rozvržením služební doby včetně stanovení začátku a konce služební doby a pružného rozvržení služební doby, povolováním kratší služební doby nebo sjednáváním možnosti vykonávat službu z jiného místa (tzv. home office).
Odvolání
Pracovní poměr může být rozvázán pouze způsoby uvedenými v zákoníku práce.
Služební poměr státních zaměstnanců ČŠI může být skončen pouze za podmínek uvedených v zákoně o státní službě.
Odvolání ze služebního místa představeného je podle zákona o státní službě možné pouze ze zákonem daných důvodů: zrušení místa, nevyhovující výsledky v rámci služebního hodnocení, zdravotní nezpůsobilost, nezpůsobilost seznamovat se s utajovanými informacemi či uvalení vazby. Proti rozhodnutí o odvolání z funkce je možné se odvolat, např. z důvodu nenaplnění zákonných důvodů. Odvolání ze služebního místa je možné taktéž na vlastní písemnou žádost (do 60 dnů ode dne podání). V případě odvolání z vedoucího místa je zaměstnanci nabídnuta jiná pozice odpovídající jeho kvalifikaci. Pokud ČŠI takové místo nenalezne, je zaměstnanec postaven mimo výkon státní služby, a to nejdéle po dobu 6 měsíců s výplatou 80 % měsíčního příjmu; po zmíněných 6 měsících dojde ke skončení služebního poměru.
Skončení služebního poměru rozhodnutím služebního orgánu je možné pouze ze zákonem stanovených důvodů. Pokud jsou tímto důvodem organizační změny, náleží zaměstnanci odbytné ve výši trojnásobku až dvanáctinásobku měsíčního platu státního zaměstnance, podle délky trvání služebního poměru.
Pravidla pro odchod do starobního důchodu jsou dána zákonem o důchodovém pojištění, stejně jako u ostatních pracovníků.