Skip to main content
European Commission logo
EACEA National Policies Platform:Eurydice
Mobilita a internacionalizace

Czechia

13.Mobilita a internacionalizace

Last update: 25 March 2024

Přehled

Mezinárodní spolupráce v rámci Evropy i celého světa se v české společnosti a konkrétně na českých školách začala v širší míře uplatňovat po roce 1989, kdy došlo k zásadním společensko-politickým změnám. V roce 2004 přistoupila Česká republika k Evropské unii, mimoto je členem UNESCO, Rady Evropy, OECD a Visegrádské skupiny. V oblasti vzdělávání je členem evropských sítí, jako jsou např. ReferNet, NARIC Network, Eurodesk, Eurydice, Euroguidance, European ECVET Network či European Schoolnet.

Do vzdělávacích programů Evropských společenství se Česká republika zapojila v roce 1995. Rozhodnutím Evropského parlamentu a rady byl v roce 2014 zahájen program Erasmus+. Jedná se o program Evropské unie, který podporuje spolupráci a mobilitu ve vzdělávání, odborné přípravě a v oblasti mládeže a sportu a který nahradil řadu programů probíhajících v rámci programu Celoživotního učení (např. Erasmus, Leonardo da Vinci, Comenius, Grundtvig). Nařízením 2021/817 bylo v roce 2021 zahájeno nové programové období programu Erasmus+, které je naplánováno do roku 2027. 

Na úrovni předškolního až vyššího odborného vzdělávání se zahraniční spolupráce uskutečňuje v rámci následujících aktivit:

Učitelé mohou využívat program Erasmus+, účastnit se krátkodobých stáží a seminářů nabízených partnerskými zeměmi na základě bilaterální spolupráce. V rámci dalšího vzdělávání učitelů jsou nabízeny i kurzy zaměřené na fungování Evropské unie či vzdělávání v jejích zemích.

V rámci vysokoškolského vzdělávání se zahraniční spolupráce uskutečňují prostřednictvím:

Ministerstvo školství na základě mezinárodních smluv poskytuje cizincům stipendia. Vysoké školy nabízejí mimo jiné i studijní programy vedené v anglickém jazyce (oproti programům vedeným v českém jazyce bývají zpoplatněny) a zavádějí i společné studijní programy (joint a double degree).

Akademičtí pracovníci vyjíždějí do zahraničí na základě meziuniverzitních, mezifakultních nebo mezivládních dohod, ale také v rámci mezinárodních programů.

Program Erasmus+ je též určen přímo k podpoře vzdělávání dospělých a celoživotního učení. Pokud vzdělávání dospělých probíhá v oborech poskytujících odpovídající stupeň vzdělání, resp. ve vysokoškolských studijních programech, je možná i účast v jiných programech a typech spolupráce (viz informace k příslušným stupňům vzdělávání v dalších částech).

Pro krajany žijící v zahraničí se pořádají kurzy češtiny, do krajanských komunit jsou vysíláni učitelé českého jazyka (Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí). Několik veřejných vysokých škol každoročně pořádá tzv. Letní školy slovanských studií.

Za účelem seznamování široké veřejnosti o aktuálním dění v Evropě a Evropské unii funguje v rámci integrovaného informačního systému 13 regionálních Eurocenter, bezplatná telefonní linka Eurofon či internetový portál Euroskop. V České republice působí i evropská informační síť EUROPE DIRECT s 13 regionálními středisky.

Legislativní a koncepční dokumenty

Odpovědnost za zahraniční styky v oblasti vzděláváníMinisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Vychází z usnesení vlády České republiky, ze zásad její zahraniční politiky, z uzavřených mezinárodních smluv a kontaktů navázaných s partnerskými ministerstvy a dalšími subjekty v zahraničí.

Pro zajišťování mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávání zřídilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Dům zahraniční spolupráce. Ten má z pověření ministerstva za úkol administraci mezinárodních programů a další aktivity, které vyplývají z mezinárodních styků v oblasti vzdělávání.

Zásady pro vzdělávání cizinců a pro uznávání zahraničního vzdělání jsou pro úroveň předškolního až vyššího odborného vzdělávání obsaženy ve školském zákoně, pro vysokoškolskou úroveň v zákoně o vysokých školách. Občané EU mají na úrovni předškolního až vyššího odborného vzdělávání zajištěn nárok na přístup ke vzdělávání a školským službám za stejných podmínek jako občané ČR. Všichni cizinci mají nárok na bezplatné základní vzdělávání, na ostatní stupně vzdělání mají nárok, pokud oprávněně pobývají na území České republiky. Zahraniční studenti jsou k vysokoškolskému vzdělávání přijímáni za stejných podmínek jako čeští, vysoká škola si však může stanovit poplatky za přezkoumání podmínky pro přijetí ke studiu.

Významným strategickým dokumentem byl Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. Byl zpracován na základě analýz a hodnocení českého školství v letech 1995–2000 a vydán v roce 2001. Navázal i na publikaci České vzdělávání a Evropa: strategie rozvoje lidských zdrojů v České republice při vstupu do Evropské unie (1999). Téma evropská a mezinárodní spolupráce ve vzdělávání tvořilo jeho důležitou součást. 

Po schválení vládou v červenci 2014 se zastřešujícím dokumentem pro oblast vzdělávání stala Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Na tu navázala nová Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Funkci implementačních plánů plní obecně dlouhodobé záměry (ve Strategii 2030+ na období do roku 2023 ještě i implementační karty).

Pro regionální vzdělávání (předškolní až vyšší odborné vzdělávání) se jedná o Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2019–2023. V souvislosti s mobilitou je v něm zdůrazněn význam výuky cizích jazyků, samostatnou kapitolu o mezinárodní spolupráci neobsahuje. 

Novým strategickým materiálem v oblasti vysokoškolského vzdělávání je Strategický záměr ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021. Vzhledem ke komplexnosti a průřezovosti tématu internacionalizace ve vysokoškolském vzdělávání, byla vydána příloha, kterou je Strategie internacionalizace vysokého školství na období od roku 2021. Obsahuje šest základních cílů. Podrobnější informace o prioritních cílech „Internacionalizace“ a strategii vzdělávací politiky pro vysoké školy viz webové stránky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Viz též Aktuální strategie v oblasti vzdělávání v kapitole 2.

V roce 2012 byla schválena Strategie poskytování vládních stipendií pro studenty z rozvojových zemí na období 2013–2018. Ke strategii bylo vydáno usnesení vlády, na jehož základě je zabezpečeno studium novým vládním stipendistům i stipendistům přijatých v předchozích letech (na základě předchozích usnesení vlády). Poskytování stipendií upravuje program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Stipendia MŠMT na podporu studia cizinců na VVŠ v České republice vyhlášený Příkazem ministra č. 4/2014. Nová Strategie programu poskytovaní rozvojových stipendií na období 2019–2024 byla schválena v roce 2019. Na základě evaluace předchozích strategií poskytování vládních stipendií došlo k řadě změn, včetně přístupu k systému poskytování zahraničních stipendií, podrobnosti jsou popsány v materiálu Ministerstva zahraničních věcí. Ke strategiím jsou vydávána usnesení vlády, na jejichž základě je zabezpečeno studium novým vládním stipendistům i stipendistům přijatých v předchozích letech.

V oblasti školního vzdělávání pokračuje kurikulární reforma, která má legislativní oporu ve školském zákoně z roku 2004. Původně vychází z Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice – Bílá kniha (2001) a je významně reflektována ve Strategii vzdělávací politiky ČR.

Ve všech vzdělávacích programech od předškolního až po vyšší sekundární vzdělávání je obsažena mezinárodní dimenze. V základním a gymnaziálním vzdělávání je zařazeno průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Multikulturní výchova. Daná problematika se navíc objevuje v jednotlivých vzdělávacích oblastech. V odborném vyšším sekundárním vzdělávání je téma součástí výuky společenských věd.

Ve vyšším odborném a vysokoškolském vzdělávání je zařazení evropské a mezinárodní tematiky do akreditovaných vzdělávacích/studijních programů v kompetenci jednotlivých škol.