Tato kapitola poskytuje tematický a chronologický přehled národních reforem a politických opatření od roku 2021.

Úvod ke kapitole popisuje souhrnné strategie týkající se vzdělávání a také klíčové priority napříč celým vzdělávacím systémem. Navíc také zkoumá, jak je reformní proces v této oblasti organizován a kdo jsou hlavní aktéři v procesu rozhodování.

Oddíl zaměřený na probíhající reformy a politické iniciativy zařazuje jednotlivé reformy do následujících souhrnných tematických oblastí, které do značné míry korespondují se stupni vzdělání:

• vzdělávání a péče v raném dětství
• školní vzdělávání
• odborné vzdělávání a příprava a vzdělávání dospělých
• terciární vzdělávání
• průřezové dovednosti a zaměstnatelnost

Reformy jsou v rámci každé tematické oblasti řazeny chronologicky. Nejnovější jsou uvedeny jako první.

Národní strategie vzdělávací politiky a hlavní cíle

Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+

V listopadu 2019 zveřejnilo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dokument Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, výchozí analytický a hodnotový dokument pro novou strategii, který zpracovala externí expertní skupina. Dne 19. 10. 2020 pak vláda schválila Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (dále jen „Strategie 2030+“). Strategie 2030+ stanovuje směr rozvoje školství a priority investic na dalších deset let. Cílem je modernizovat vzdělávací systém ČR v oblasti regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání a celoživotního učení, připravit ho na nové výzvy a zároveň řešit problémy, které v českém školství přetrvávají.

Strategie 2030+ má dva hlavní strategické cíle:

• Strategický cíl 1: Zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život
• Strategický cíl 2: Snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů

Strategické cíle budou realizovány prostřednictvím pěti strategických linií, které naznačují způsob, jak dosáhnout splnění cílů:

• Proměna obsahu, způsobů a hodnocení vzdělávání
• Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání
• Podpora pedagogických pracovníků
• Zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce
• Zvýšení financování a zajištění jeho stability

Implementace strategie bude probíhat ve třech obdobích: 2020–2023, 2023–2027 a 2027–2031. V každém z vymezených období bude implementace vycházet z identifikace pěti klíčových opatření, která mají nejvýznamnější potenciál přispět k naplnění cílů samotné Strategie 2030+. Tato klíčová opatření budou následně zpracována do samostatných karet opatření s vymezenou strukturou. Karty klíčových opatření na období 2020–2030 jsou přílohou ke Strategii 2030+.

Implementačním dokumentem platným pro oblast tzv. regionálního školství, tedy pro všechny úrovně a oblasti s výjimkou vysokoškolského vzdělávání, je až do roku 2023 vedle nově vzniklých implementačních karet Strategie 2030+ také Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2019–2023, který vychází ze Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Nová Strategie 2030+ obsahově zohledňuje dílčí cíle a opatření tohoto dlouhodobého záměru.

Na závěr prvního období implementace Strategie 2030+ bude v roce 2023 vyhodnocen postup implementace prvních pěti klíčových opatření a proveden výběr klíčových opatření pro následující implementační období. Opatření pro roky 2023-2027 a 2027-2031 budou rozpracována a stanou se součástí dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na další období.

Podrobnosti viz též v oddíle Národní reformy v oblasti školního vzdělávání.

Strategický záměr ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021

Novým strategickým materiálem v oblasti vysokoškolského vzdělávání je Strategický záměr ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 (SZ2021+), který Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo v červnu 2020. SZ2021+ formuluje ve dvaceti bodech obecnou vizi vysokého školství a jeho význam pro společnost.

Dlouhodobým cílem a úkolem ministerstva je vytvoření podmínek pro to, aby všechny vysoké školy:

• poskytovaly kvalitní vzdělávání studujícím jak v prezenční, kombinované a distanční formě studia, tak prostřednictvím kurzů celoživotního vzdělávání dostupných široké veřejnosti;
• realizovaly výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí a odborné činnosti, jejichž výstupy podpoří společenský, ekonomický a kulturní rozvoj země;
• byly samy aktivními aktéry ve společnosti, otevřenými ke spolupráci, diskusi a sdílení poznatků.

SZ2021+ zahrnuje následujících šest prioritních cílů:

• rozvíjet kompetence přímo relevantní pro život a praxi v 21. století
• zlepšit dostupnost a relevanci flexibilních forem vzdělávání
• zvýšit efektivitu a kvalitu doktorského studia
• posilovat strategické řízení a efektivní využívání kapacit v oblasti výzkumu a vývoje na vysokých školách
• budovat kapacity pro strategické řízení vysokého školství
• snížit administrativní zatížení pracovníků vysokých škol, aby se mohli naplno věnovat svému poslání

Jednotlivé prioritní cíle jsou rozpracovány na úroveň operačních cílů a konkrétních opatření.

Přílohou SZ2021+ je Strategie internacionalizace vysokého školství na období od roku 2021, která formuluje cíle a opatření pro posílení mezinárodního rozměru činnosti vysokých škol. Prioritními cíli této strategie jsou:

1. Rozvoj globálních kompetencí studentů a pracovníků vysokých škol
2. Internacionalizace studijních programů vysokých škol
3. Zjednodušení procesu uznávání zahraničního vzdělání
4. Vytváření mezinárodního prostředí na vysokých školách a propagace v zahraničí
5. Posílení strategického řízení internacionalizace
6. Aktivity národního akreditačního úřadu v oblasti internacionalizace

Podrobnosti o obou strategiích viz též v oddíle Národní reformy v oblasti terciárního vzdělávání.

Důležitým nástrojem pro implementaci vytyčených cílů jsou finanční programy. Dotační programy pro regionální školství vyhlašované ministerstvem školství, příp. vládou, reagují na konkrétní a aktuální potřeby v této oblasti. K rozvoji k rozvoji vysokých škol přispívají Program na podporu strategického řízení vysokých škol a centralizované rozvojové programy. Napříč všemi vzdělávacími úrovněmi jsou realizovány operační programy. Aktuálně je na úrovni EU realizován Evropský prostor vzdělávání do roku 2025, který bude mít vlastní indikátorovou sadu. Navazuje na ET 2020 (Strategický rámec pro evropskou spolupráci ve vzdělávání a odborné přípravě).

Tvorba a implementace reforem a jednotliví aktéři

Reformní iniciativa v oblasti vzdělávání může v ČR, podobně jako v řadě jiných států EU, přicházet ze strany celé řady aktérů – ze státní správy, samosprávy, od nevládních a neziskových organizací, zaměstnavatelských i zaměstnaneckých sdružení, z firemní sféry. Nejčastěji jde o politickou iniciativu ze strany volených představitelů (poslanců, senátorů) nebo členů vlády realizovanou především Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy jako národní autoritou, a to zejména prostřednictvím vzdělávacích strategií. V současnosti se jedná o Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+ včetně její implementace pomocí karet opatření a dlouhodobých záměrů pro rozvoj vzdělávací soustavy a v případě vysokoškolského vzdělávání pak o Strategický záměr ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 zahrnující i opatření k jeho plnění. Implementačním nástrojem tohoto záměru jsou pak Plány realizace Strategického záměru na jednotlivé roky. Podrobněji viz výše Národní strategie vzdělávací politiky a hlavní cíle.