Přehled

Školství je v rozhodující míře financováno z veřejných rozpočtů. Nicméně finanční toky v regionálním školství, ve vysokém školství a v dalším vzdělávání jsou rozdílné. Zcela odlišné je pak financování péče o děti raného věku.

Péče o děti raného věku

Od ledna 2022 je na základě zákona o dětských skupinách poskytován ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí příspěvek na provoz dětské skupiny. Výše příspěvku se odvíjí od počtu a věku dětí. V případě že poskytovatel využívá příspěvek, je omezena výše úhrady rodičem za péči o děti do 3 let. U starších dětí úhrada rodičem omezena není, zároveň náleží nižší normativ ze státního rozpočtu.

Předškolní a školní vzdělávání

Do regionálního školství jsou zahrnovány školy od mateřských po vyšší odborné a také školská zařízení. Organizace všech těchto škol je upravena školským zákonem.

Veřejné regionální školy a školská zařízení získávají prostředky ze státního rozpočtu a z rozpočtů územních správních celků – krajů a obcí, část prostředků školy získávají vlastní hospodářskou činností a účastí v mezinárodních programech. Úplata za vzdělávání se platí pouze v mateřských a vyšších odborných školách a její výše je omezena vyhláškou.

Způsob financování veřejných mateřských, základních, středních škol, konzervatoří a školních družin je upraven novelou školského zákona z roku 2020, která zavedla nový systém rozdělování veřejných financí školám. Peníze jsou školám přidělovány normativním způsobem přímo ze státního rozpočtu, přičemž normativ na žáka platný v předešlém systému byl nahrazen normativem na jednoho pedagogického pracovníka. Současný model financování je odvozen od skutečného rozsahu vzdělávání, tj. počtu odučených hodin. Rozpis rozpočtu pro školy tak nově provádí přímo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Při rozdělování peněz je zohledněna rozdílná velikostní a oborová struktura škol v krajích, finanční náročnost podpůrných opatření a rozdílná platová úroveň pedagogů v jednotlivých školách.

V případě základních uměleckých škol a vyšších odborných škol je zachován předešlý systém normativů na žáka/studenta, ovšem s tím rozdílem, že normativy stanovuje centrálně ministerstvo školství.

Podrobnosti o financování veřejných škol viz v oddíle Financování škol ze státního rozpočtu.

Jelikož se reforma z ro. 2020 týkala pouze veřejných škol, v případě škol soukromých a církevních i nadále platí dřívější model financování prostřednictvím normativů na žáka, resp. studenta. Soukromé školy a školská zařízení dostávají dotaci na financování neinvestičních výdajů souvisejících s výchovou a vzděláváním a běžných provozních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu prostřednictvím krajů, na základě smlouvy uzavřené s krajským úřadem na příslušný školní rok. Zpravidla vybírají školné. Církevní školy a školská zařízení získávají dotaci podle stejných normativů jako školy soukromé přímo od ministerstva školství. Podrobněji viz oddíl Soukromé školství.

Vysoké školy

Rozhodujícím zdrojem financování veřejných vysokých škol (každoročně více než 75 % příjmů vysokých škol) jsou prostředky ze státního rozpočtu, poskytované převážně formou příspěvku na základě systému normativů. Dalšími zdroji jsou zejména poplatky spojené se studiem, výnosy z majetku, výnosy z hlavní a doplňkové činnosti, příjmy z darů a dědictví, případně prostředky z jiných veřejných zdrojů. Studium na veřejných vysokých školách ve studijních programech vyučovaných v českém jazyce je během standardní doby studia, navýšené o jeden rok, bezplatné. Blíže viz Financování terciárního vzdělávání.

Soukromé vysoké školy, jsou podle zákona o vysokých školách povinny zajistit finanční prostředky na vzdělávací a tvůrčí činnost. Hlavním zdrojem jejich příjmů je zpravidla školné. Viz oddíl Soukromé školy.

Další vzdělávání

Další vzdělávání (vzdělávání dospělých) je financováno ze školského rozpočtu, pokud se realizuje ve školách a poskytuje uznávaný stupeň vzdělání. V ostatních případech je financují resorty, podniky nebo sami vzdělávaní. Rekvalifikační kurzy jsou nezaměstnaným evidovaným uchazečům o zaměstnání hrazeny Úřadem práce v plné výši, další zájemci si je mohou platit sami, v případě, že kurzy pořádá pro své zaměstnance firma, hradí jejich náklady zaměstnavatel. Viz oddíl 3.3 Financování vzdělávání a odborné přípravy dospělých.