Skip to main content
European Commission logo
EACEA National Policies Platform:Eurydice
Mobilita ve vysokoškolském vzdělávání
Czechia

Czechia

13.Mobilita a internacionalizace

13.2Mobilita ve vysokoškolském vzdělávání

Last update: 19 July 2024

Mobilita studentů

Přijímání zahraničních studentů

VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY

Většina mobilit, které se uskutečňují v rámci vyššího odborného vzdělávání, je popsána v oddíle Mobilita žáků v předškolním a školním vzdělávání. Pokud vyšší odborná škola získá Listinu programu Erasmus pro vysokoškolské vzdělávání (ECHE), může se zúčastnit projektu vzdělávací mobility jednotlivců, spolupráce v oblasti inovací nebo výměny postupů v rámci programu Erasmus+ pro vysokoškolské vzdělávání.

VYSOKÉ ŠKOLY

České vysoké školy nabízejí studium zahraničním studentům. Pro toto studium obecně dle vysokoškolského zákona platí, že pro vstup na vysokou školu musí mít student ukončené středoškolské vzdělání zakončené zkouškou ekvivalentní maturitní zkoušce. Pro vstup do magisterského studia je nutné předtím řádně ukončit bakalářské studium. Studium zahraničního studenta podléhá stejným pravidlům jako v případě českého studenta. Studuje-li v českém jazyce na veřejné vysoké škole, neplatí za studium poplatky (nepřekročí-li standardní dobu studia o více než jeden rok). V případě, že studuje v cizím jazyce, stanoví výši poplatků vysoká škola. Vysoká škola však může zahraničnímu studentovi stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením. Absolventi dostávají český diplom odpovídající absolvovanému studijnímu programu (bakalář, magistr, doktor).

České vysoké školy mají možnost realizace studijních programů v rámci spolupráce se zahraničními vysokými školami. Zákon o vysokých školách umožňuje vysokým školám, aby absolventům studia v těchto programech udělila český akademický titul a případně také akademický titul zahraniční vysoké školy podle legislativního stavu platného v příslušné zemi. Ve vysokoškolském diplomu je uvedena spolupracující zahraniční vysoká škola a případně skutečnost, že udílený zahraniční akademický titul je společným titulem udíleným současně i na zahraniční vysoké škole.

Počet zahraničních studentů zapsaných na vysokých školách v České republice přesahuje 50 000 (zdroj: Základy statistiky vysokých škol). Kromě toho přijíždí do České republiky v rámci krátkodobých pobytů další zahraniční studenti.

O možnostech studia na vysokých školách v České republice informuje iniciativa Study in Czechia, realizovaná Domem zahraniční spolupráce, příspěvkovou organizací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Zahrnuje řadu aktivit, k nimž patří příprava a distribuce informačních materiálů, spolupráce s českými zastupitelskými úřady a Českými centry v zahraničí, informační servis pro vysoké školy a správa webové stránky studyin.cz. Web podává základní informace o České republice, jejím vysokoškolském systému, o studiu a životě v zemi a užitečné aktuality. Je možné zde stáhnout seznam akreditovaných programů v cizím jazyce a brožury v anglickém jazyce (např. brožura Czech Higher Education).

Mobility zahraničních studentů se uskutečňují v rámci:

  • nabídek vysokých škol
  • evropských programů
  • bilaterárních, mezivládních a resortních smluv
  • zahraniční rozvojové pomoci

Nabídka vysokých škol

  • Kurzy pro cizince
  • Vysoké školy nabízejí specializované studium pro zahraniční zájemce za úplatu, příkladem je jednosemestrální program East and Central European Studies na Univerzitě Karlově. Absolventi dostávají osvědčení o studiu (nejedná se studium vedoucí k dosažení akademického titulu).

Evropské programy

Vysoké školy přijímají studenty na krátkodobé studijní pobyty a stáže. Tyto studijní pobyty jsou často realizovány v rámci programu Erasmus+, student může vyjet samostatně, za předpokladu, že domovská instituce je držitelkou ECHE, nebo v rámci projektů a grantů. Statistiky – viz Erasmus+ Vysokoškolské vzdělávání – studenti přijíždějící do ČR.

Přijímání cizinců na základě bilaterálních, mezivládních nebo resortních smluv

Ministerstvo školství každoročně nabízí cizím státním příslušníkům stipendia na základě bilaterálních mezivládních nebo resortních smluv sjednaných s řadou zemí. Stipendia se přiznávají uchazečům nominovaným kompetentními orgány příslušných zemí.

Jedná se o stipendia přidělovaná zpravidla na dobu v rozmezí od 2 do 10 měsíců v závislosti na konkrétní smlouvě sjednané mezi českou vládou a vládou dané země. Stipendia jsou určena pro studenty či absolventy vysokých škol a doktorandy, výjimečně i výzkumné/pedagogické pracovníky vysokých škol, kteří si přejí absolvovat studijní nebo výzkumný pobyt na české veřejné vysoké škole. Stipendisté mohou být přijati ke studijním pobytům, kdy jsou zapsáni do studijního programu, nebo k výzkumným pobytům (tj. v závislosti na své kvalifikaci a preferencích buď absolvují kurzy podle vlastního výběru, nebo se na hostitelských institucích věnují samostatné výzkumné činnosti). Výše uvedené kurzy, nevedou k získání akademického titulu. Počty krátkodobých pobytů jsou evidovány na Statistickém informačním systému Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Přijímání cizinců v rámci zahraniční rozvojové spolupráce

Stipendium vlády České republiky je nabízeno v rámci programu zahraniční rozvojové spolupráce cizincům ze zemí, které přijímají rozvojovou pomoc České republiky. Do programu jsou v současnosti zapojeny Bosna a Hercegovina, Gruzie, Etiopie, Kambodža, Moldavsko, Ukrajina, Zambie. Stipendium se přiznává na podporu studia v českém jazyce (pro navazující magisterské studijní programy), na podporu studia v anglickém jazyce (pro vybrané navazující magisterské a doktorské studijní programy) a dále na roční jazykovou a odbornou přípravu těch, co podali žádost o stipendium ke studiu v českém jazyce.

Vládní stipendijní místa na veřejných vysokých školách jsou zřizována na základě usnesení vlády ČR ve společném projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva zahraničních věcí. Nabídka stipendií je každoročně oznámena Ministerstvem zahraničních věcí prostřednictvím zastupitelských úřadů České republiky (ZÚ ČR). Po předchozí Strategii poskytování vládních stipendií pro studenty z rozvojových zemí na období 2013–2018 byla v roce 2019 schválena další Strategie programu poskytování rozvojových stipendií na období 20192024, ke které byla připravena nová metodika. Stipendijní nabídka byla vyhlášena až pro rok 2022/2023, nikoliv pro akademický rok 2020/2021.

Omezený počet stipendií se nabízí rovněž studentům z rozvojových zemí, kteří podají přihlášku příslušné národní komisi UNESCO.

Další informace o možnostech studia v České republice jsou uvedeny na webu Domu zahraniční spolupráce a webu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, mohou je rovněž poskytnout česká velvyslanectví v příslušných zemích.

Letní školy slovanských studií

Na několika veřejných vysokých školách v České republice (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Karlova v Praze, Univerzita Palackého v Olomouci, Ústav jazykové a odborné přípravy UK v Poděbradech a Západočeská univerzita v Plzni) se každoročně pořádají letní kurzy českého jazyka, literatury, dějin a kultury (tzv. Letní školy slovanských studií). Mezi účastníky převažují zahraniční studenti a učitelé českého jazyka či jiných slovanských jazyků.

Ministerstvo školství nabízí na základě bilaterálních mezinárodních smluv stipendia k účasti v těchto kurzech uchazečům z řady zemí celého světa. Nabídku zveřejňuje prostřednictvím příslušných českých velvyslanectví. Kandidáty vybírají kompetentní orgány smluvních zemí, příp. zastupitelské úřady České republiky v zahraničí, které zasílají své nominace ministerstvu školství do 31. března daného kalendářního roku. Doporučení a další informace mohou poskytnout česká velvyslanectví v příslušných zemích. Stipendium spočívá v bezplatném poskytnutí výuky, ubytování, stravy a exkurzí, v případě některých zemí se poskytuje i kapesné.

Kromě stipendistů se do kurzů mohou přihlásit také zájemci, kteří jsou připraveni nést náklady související s účastí. Přihlášky by měli zaslat přímo konkrétní vysoké škole, která pak také rozhodne o přijetí daného účastníka.

Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí

Krajané se mohou prostřednictvím zastupitelských úřadů ČR přihlásit k jednosemestrálnímu nebo dvousemestrálnímu studiu, které se zaměřuje především na učitelství českého jazyka a literatury a dále na obory historie, etnologie, dějiny umění, eventuálně teologie, a které se zpravidla uskutečňuje na filozofických fakultách univerzit v ČR. Přijatí studenti pobírají stipendium a mají nárok na ubytování a stravování stejně jako čeští studenti. Po ukončení studia obdrží potvrzení o jeho absolvování.

Výjezdy českých studentů

VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY

Viz informace v části Přijímání zahraničních studentů.

VYSOKÉ ŠKOLY

Vysoké školy nabízejí svým studentům zapsaným jak v bakalářském a magisterském programu, tak i v programu doktorském studijní/výzkumné pobyty na zahraničních vysokých školách. Studenti využívají možnosti studia na univerzitách prakticky na všech světadílech. Kromě evropských zemí sem patří vysoké školy v Severní a Jižní Americe, Asii, Africe a v Austrálii.

Mobility českých studentů se uskutečňují v rámci:

  • meziuniverzitní/mezifakultní spolupráce
  • mezinárodních programů / programů MŠMT
  • mezivládních/meziresortních dohod či smluv
  • výzkumných, vědeckých a dalších projektů

Meziuniverzitní/mezifakultní spolupráce

Meziuniverzitní spolupráce je založena na uzavření bilaterálních dohod podporujících mobilitu studentů (studijní pobyty, stáže, letní jazykové kurzy).

Mezifakultní spolupráce se opírá o smlouvy mezi fakultou vysoké školy a zahraniční univerzitou.

Tyto pobyty mohou být pokryty stipendiem, ale nebývá tomu tak vždy. Je možno využít podporu ze stipendijních fondů univerzity či fakulty nebo ze zdrojů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (Program na podporu strategického řízení vysokých škol).

Mezinárodní spolupráce

Vysoké školy realizují svou mezinárodní spolupráci v rámci programů jako je Erasmus+, CEEPUS (zaměřen na multilaterální spolupráci mezi zeměmi střední a východní Evropy), Aktion ČR–Rakousko (program spolupráce ve vědě a výzkumu mezi ČR a Rakouskem), fondy EHP. Všechny tyto programy slouží jak studentům vyjíždějícím z České republiky, tak jsou určeny pro studenty ze zemí, které jsou účastníky těchto programů.

Erasmus+

Důležitým nástrojem pro realizaci spolupráce vysokých škol je především program Erasmus+. Umožňuje mobilitu studentů na studijní pobyty a praktické stáže (možnost realizace i absolventské stáže). Student může vyjet samostatně, za předpokladu, že domovská instituce je držitelkou ECHE nebo v rámci projektů a grantů.

Statistiky – viz Erasmus+ Vysokoškolské vzdělávání – studenti vyjíždějící z ČR.

Programu Erasmus+ zahrnuje také spolupráci s mimoevropskými zeměmi.

CEEPUS

CEEPUS – Central European Exchange Programme for University Studies (Středoevropský výměnný univerzitní program) je aktivita zaměřená na podporu regionální spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Program je určen pro vysokoškolské studenty včetně studentů doktorského studia a pedagogy vysokých škol. Nabízí stipendia, a to jak na studijní pobyty, tak na praktický výcvik (pouze v případě, že nad ním převezme záruku hostitelská vysoká škola). Členy sítě jsou Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Severní Makedonie, Moldavsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Srbsko, spolupracují též univerzity Priština, Prizreň a Peja – Kosovo. Fungování programu v ČR zajišťuje Národní kancelář programu CEEPUS, která je součástí Domu zahraniční spolupráce.

AKTION Česká republikaRakousko

AKTION Česká republika – Rakousko je program pro podporu bilaterální spolupráce v oblasti vzdělávání a ve vědě. Podporuje spolupráci mezi Českou republikou a Rakouskem. Poskytuje stipendia na studijní a vědecké pobyty a na účast na letních jazykových a odborných školách. Mimo jiné jsou podporovány i projekty institucionální spolupráce vzdělávacích institucí.

Norské fondy a fondy EHP

Tři nečlenské státy EU (Island, Knížectví Lichtenštejnsko a Norské království) založily Fond Evropského hospodářského prostoru (EHP). Norské království založilo navíc i fond vlastní. Fondy se zaměřují i na výzkum a spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Mezi vymezené prioritní sektory pro programové období 2014–2021 patří mimo jiné program Vzdělávání, které nabízí podporu čtyř aktivit: projektů institucionální spolupráce, projektů mobilit, projektů v odborném vzdělávání a projektů inkluzivního vzdělávání. V rámci tohoto sektoru se podporují vysokoškolské mobility a mobility akademických pracovníků mezi zeměmi poskytujícími a přijímajícími prostředky z grantu.

Visegrádská stipendia

Mezinárodní visegrádský fond (MVF) byl zřízen na podporu rozvoje spolupráce a posílení vzájemné vazby mezi středoevropskými státy. Jednou z aktivit v rámci fondu jsou Visegrádská stipendia. Umožňují studium v magisterských studijních programech a postgraduální studium/výzkum na vysokých školách a výzkumných pracovištích v zemích V4 (Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko) či v dalších zapojených zemích.

Studenti V4 studují / provádějí výzkum buď v zemích Visegrádské skupiny (Intra-Visegrad Scholarships), nebo v jiné zemi, která nepatří mezi země V4, ale patří do kategorie tzv. sousedních států: Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Gruzie, Makedonie/FYROM, Moldavsko, Srbsko a Ukrajina; stejná pravidla platí i na univerzitách v Kosovu (Out-going Scholarships).

Nabízena jsou také stipendia uchazečům z Albánie, Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Gruzie, Kosova, Severní Makedonie, Moldavska, Ruské federace, Srbska a Ukrajiny, stejná pravidla platí i pro žadatele z Kosova. Tyto umožňují studium v některé ze zemí V4 (In-coming Scholarships).

Prostřednictvím MVF jsou nabízena i další stipendia.

Další aktivity podporované Mezinárodním visegrádským fondem viz Další dimenze internacionalizace v terciárním vzdělávání.

Mezivládní/meziresortní dohody či smlouvy

Česká republika navázala spolupráci s dalšími zeměmi na základě mezinárodních smluv. Těmito smlouvami jsou ustanoveny např. náležitosti, jako je počet míst, délka pobytu atd. V případě některých zemí (Japonsko, Korea, Taiwan) se může jednat i o celé navazující magisterské studium (diplomová mobilita). Ministerstvo školství zveřejňuje podrobné informace o stipendijních pobytech nabízených na základě mezinárodních smluv prostřednictvím Akademické informační agentury (AIA), která je součástí Domu zahraniční spolupráce.

Stipendijní pobyty jsou obsazovány dvojím způsobem:

  • rozpisem kvót (jednotlivým vysokým školám jsou přiděleny určité počty stipendií; studenty vybírá přímo vysoká škola)
  • konkurzem (stipendia jsou určena pro všechny vysoké školy v ČR, výběrová řízení probíhají v AIA)

Barrande Fellowship Programme

Barrande Fellowship Programme (Barrandův stipendijní program) je stipendijní program na podporu výjezdů českých studentů doktorského studia do Francie a francouzských doktorandů do Česka. Může se jednat o studium v maximální délce 3 let (během tří pobytů student pobírá stipendium v délce pěti měsíců) nebo o výzkumnou stáž v délce 1–3 měsíců. Program administruje Akademická informační agentura (AIA).

Centralizované rozvojové programy a Programu na podporu strategického řízení pro veřejné vysoké školy

Jako zdroj financování mobility studentů mohou vysoké školy též využívat centralizované rozvojové programy a prostředky z Programu na podporu strategického řízení vysokých škol 2022–2025 (pro více podrobností viz Mobilita vyučujících a dalších pracovníků).

Uznávání vzdělání a kvalifikací v terciárním vzdělávání

Uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání je upraveno zákonem o vysokých školách. V některých případech je ale vysokoškolskému zákonu nadřazena Úmluva o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělání v evropském regionu z Lisabonu 1997 (Lisabonská úmluva). Jedná se o situaci, kdy se smluvní stranou Lisabonské úmluvy nemá Česká republika podepsanou dvoustranou ekvivalenční dohodu. Dle Lisabonské úmluvy lze žádost zamítnout pouze v případě, že se studijní programy výrazně odlišují a vše je náležitě odůvodněno.

Níže je popsán postup dle vysokoškolského zákona.

V případě, kdy je Česká republika vázána mezinárodní smlouvou se zemí, kde je zahraniční vysoká škola zřízena a uznána (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) je touto smlouvou k uznání zmocněno), může absolvent zahraniční vysoké školy požádat ministerstvo školství o uznání svého vysokoškolského vzdělání nebo jeho části.

Pokud mezi danými zeměmi neexistuje žádná smlouva, požádá absolvent o uznání vysokoškolského vzdělání veřejnou vysokou školu, která uskutečňuje obsahově obdobný studijní program. Tato veřejná vysoká škola vydá osvědčení na základě znalosti úrovně zahraniční vysoké školy nebo na základě rozsahu znalostí a dovedností osvědčených vysokoškolskou kvalifikací. Totéž platí obdobně pro jednotlivou zkoušku vykonanou na vysoké škole v zahraničí, nejde-li o společný studijní program (joint degree) s partnerskou vysokou školou.

O uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace veřejnou vysokou školou rozhoduje rektor. Pro uznání je potřeba originál nebo úředně ověřená kopie diplomu, vysvědčení nebo obdobný doklad od zahraniční vysoké školy, eventuálně originál nebo úředně ověřená kopie dodatku k diplomu a doplňující informace o tom, že studijní program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat srovnatelné vzdělání a o náplni vysokoškolského studia v zahraničí. Je-li třeba, připojí se úředně ověřený překlad dokladů.

Pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak, ministerstvo školství nebo veřejná vysoká škola může požadovat, aby pravost podpisů a otisků razítek na dokladech od zahraniční vysoké školy byla ověřena ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo zahraniční škola, která doklad vydala, nebo oprávněným cizozemským orgánem a příslušným zastupitelským úřadem České republiky.

V případě pochybností o existenci obdobného studijního programu na vysokých školách v České republice, může ministerstvo školství (odbor vysokých škol) rozhodnout o uznání samo. Ministerstvo školství je také odvolacím orgánem v případě zamítnutí žádosti.

Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany, nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky třeba pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu o vzdělání a ověření pravosti nahradit čestným prohlášením.

Další informace viz webové stránky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Novela vysokoškolského zákona z roku 2016 nově upravuje podmínky pro přijetí uchazeče do bakalářského či magisterského programu, který nenavazuje na bakalářský program. Jedná se o uchazeče, který získal zahraniční středoškolské vzdělání.

Mobilita vyučujících a dalších pracovníků

VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY

Obdobně jako studenti mohou se i učitelé a ostatní zaměstnanci vyšších odborných škol zúčastnit aktivit v rámci programu Erasmus+. Žádost o grantovou podporu podává organizace. Pokud vyšší odborná škola získá Listiny programu Erasmus pro vysokoškolské vzdělávání (ECHE), může se zúčastnit i mobilit určených pro vysokoškolské vzdělávání.

VYSOKÉ ŠKOLY

Obdobně jako mobilita studentů je i mezinárodní mobilita akademických a neakademických pracovníků veřejných vysokých škol součástí priorit Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) obsažených ve Strategickém záměru ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021, resp. v jeho příloze Strategii internacionalizace vysokého školství na období od roku 2021, kde jsou jednotlivé cíle a úkoly dále rozpracovány. Pod prioritou 4 strategického záměru je zdůrazněna potřeba posilovat internacionalizaci prostředí vysokých škol mj. prostřednictvím zvyšování počtů zahraničních pracovníků, nastavení pravidel pro mobility akademických pracovníků, včetně organizační podpory mobilit akademických a neakademických pracovníků, zvýšení podílu těchto pracovníků, kteří absolvovali studium či odborné zkušenosti v zahraničí.

Mobilita v rámci vědecké činnosti je uvedena rovněž v Národní politice výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ (NP VaVaI). Jedním z cílů této politiky je podpořit zapojení výzkumných týmů do Horizontu Evropa, oboustrannou mezinárodní mobilitu a mezinárodní spolupráci výzkumných organizací a podniků.

Mobility akademických pracovníků se uskutečňují v rámci:

  • meziuniverzitních či mezifakultních dohod
  • programů mezinárodní spolupráce
  • mezinárodních smluv
  • výzkumných a jiných projektů financovaných granty a programů zaměřených na podporu vědeckých projektů

 

Meziuniverzitní/mezifakultní dohody

Uzavírání meziuniverzitních a mezifakultních dohod je plně v kompetenci jednotlivých vysokých škol a fakult. Dohody bývají uzavírány na základě konkrétních námětů témat spolupráce. Na cestovné většinou přispívá vysílající univerzita a náklady spojené s pobytem hradí hostitelská univerzita. Vysoké školy rovněž na základě mezinárodních smluv a programů přijímají akademické pracovníky ze zahraničí.

Programy mezinárodní spolupráce

Erasmus+

V rámci programu Erasmus+ se realizují i výjezdy pracovníků vysokých škol, a to zejména na výukové pobyty a krátkodobá školení.

Statistické údaje – viz Erasmus+ Vysokoškolské vzdělávání – pracovníci vyjíždějící z ČR a Erasmus+ Vysokoškolské vzdělávání – pracovníci přijíždějící do ČR.

Norské fondy a fondy EHP

Tři nečlenské státy EU (Island, Knížectví Lichtenštejnsko a Norské království) založily Fond Evropského hospodářského prostoru (EHP). Norské království založilo navíc i fond vlastní. Hlavním posláním projektů financovaných z fondů je snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě a posilování bilaterálních kontaktů a vzájemné spolupráce. V dubnu 2017 byla ukončena druhá etapa programu Spolupráce škol a stipendia. V září 2017 byla slavnostně podepsána Memoranda o porozumění pro nové období Fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norských fondů mezi Českou republikou a donorskými státy Norskem, Lichtenštejnskem a Islandem. V rámci Fondů EHP 2014–2021 byla v listopadu 2018 podepsána Programová dohoda mezi Ministerstvem financí a donorskými státy na program Vzdělávání. Program nabízí čtyři aktivity: projekty institucionální spolupráce, projekty mobilit, projekty v odborném vzdělávání a projekty podporující inkluzivní vzdělávání.

CEEPUS

V rámci programu CEEPUS – Central European Exchange Programme for University Studies (Středoevropský výměnný univerzitní program) je aktivita zaměřená na podporu regionální spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Program je určen pro vysokoškolské studenty včetně studentů doktorského studia a pedagogy vysokých škol. Podpora je určena akademickým pracovníkům zaměstnaným na plný úvazek. Další podmínkou je nutnost odučit v zahraničí alespoň 6 hodin během 5 pracovních dní. Finanční příspěvek programu CEEPUS je vždy vyplácen hostitelskou zemí (příspěvek se liší dle členského státu programu). Cestovné na zahraniční stáže může vyplatit jejich domovská vysoká škola.

AKTION Česká republika – Rakousko

Aktion Česká republika – Rakousko je program pro podporu bilaterální spolupráce v oblasti vzdělávání a ve vědě. Podporuje spolupráci mezi Českou republikou a Rakouskem. Poskytuje stipendia veřejným vysokým školám na studijní a vědecké pobyty a na účast na letních jazykových a odborných školách. Mimo jiné jsou podporovány i projekty institucionální spolupráce vzdělávacích institucí. Akademičtí pracovníci veřejných vysokých škol se mohou ucházet o jednoměsíční stipendium, které pokryje veškeré náklady.

Univerzitní sítě Středoevropské iniciativy

Česká republika je také členským státem Univerzitní sítě Středoevropské iniciativy (CEI UniNet), která podporuje regionální spolupráci evropských vysokých škol, mimo jiné i mobilitu studentů a pedagogů.

Visegrádské stipendijní programy

Visegradský stipendijní program nabízí stipendia k postgraduálnímu studiu/výzkumu. Ten může být realizován na vysokých školách nebo na Akademii věd v zemích V4, popř. v dalších zemích. Více informací o typech stipendií a zemích, kde lze pobyt realizovat – viz Výjezdy českých studentů. Mezinárodní visegrádský fond (MVF) nabízí i další možnosti spolupráce.

Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí

V rámci Programu podpory českého kulturního dědictví je v zahraničí vyučován český jazyk a literatura, a to zejména na univerzitách, na pracovištích slovanské filologie filozofických fakult. Ministerstvo školství rozhoduje o počtu a umístění lektorátů českého jazyka a literatury v zahraničí. O výběru nových lektorů rozhoduje komise složená ze zástupců z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva zahraničních věcí a expertů z oblasti bohemistiky. Lektoři českého jazyka a literatury musí mít ukončené magisterské či doktorské vzdělání přednostně v oblasti českého jazyka a výhodou je praxe ve výuce češtiny. Jsou vysíláni do zahraničí zpravidla v rámci plnění mezinárodních smluv. Je možné vyjet na zahraniční vysoké školy nabízející studium českého jazyka a literatury.

Mezinárodní smlouvy

Česká republika má s řadou zemí uzavřeny mezinárodní smlouvy. Tyto smlouvy jsou uzavírány ministerstvem školství a obsahují nabídku stipendijních pobytů v zahraničí. Je v nich stanoven počet míst, délka pobytu, požadavky na uchazeče atd. Nabídku stipendijních pobytů v zahraničí na základě mezinárodních smluv na svých webových stránkách zveřejňuje Akademická informační agentura (AIA), která je součástí Domu zahraniční spolupráce.

Centralizované rozvojové programy a Program na podporu strategického řízení pro veřejné vysoké školy

Jako zdroj financování mobility akademických pracovníků mohou vysoké školy využívat centralizované rozvojové programy. Ty jsou vyhlašovány každoročně ministerstvem školství. Zaměření projektů musí být v souladu se Strategickým záměrem ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021, přičemž podpora mobility jak studentů, tak akademických pracovníků je ve strategickém záměru obsažena.

Vysoká škola dále může dostat finanční prostředky z Programu na podporu strategického řízení vysokých škol 2022–2025 (dříve institucionálních programů), vyhlašovaného ministerstvem školství. Předpokladem je, že vysoká škola úspěšně projednala svůj strategický záměr vysoké školy s ministerstvem školství a to rozhodlo, že je v souladu se stanovenými požadavky.

Vědecká spolupráce

Řada zahraničních cest vysokoškolských pracovníků se uskutečňuje v rámci vědecké spolupráce. Tyto cesty jsou financovány z grantů na konkrétní vědecký projekt. Hlavními poskytovateli grantů v České republice jsou Grantová agentura České republiky (GAČR), Technologická agentura ČR a jednotlivá ministerstva.

Čeští vědečtí pracovníci se mohou ucházet také o stipendia poskytovaná na konkrétní výzkumný projekt z prostředků zahraničních programů. Např. Fulbrightův program je zaměřen na spolupráci mezi USA a ČR. Výzkumné pobyty pro vysokoškolské učitele a vědce nabízí Německá akademická výměnná služba (DAAD).

Na podporu mobility výzkumných pracovníků funguje při Akademii věd ČR servisní středisko Euraxess Česká republika, které je zapojeno do Evropské sítě servisních center EURAXESS (European Network of Services Centres). Jeho cílem je poskytovat informace a služby potřebné pro pobyt zahraničních vědecko-výzkumných pracovníků v ČR a též i českým výzkumným pracovníkům v zahraničí. Byla vytvořena síť regionálních spolupracujících míst na vysokých školách. Projekt je podporován ministerstvem školství v rámci programu EUPRO.

O výzkumných a vzdělávacích programech EU informuje Česká styčná kancelář pro vzdělávání a výzkum v Bruselu CZELO.

Další možnosti spolupráce – Nadace

Mobilitu podporují i některé nadace. Např. cestovní stipendia mladým vědeckým pracovníkům mají v každoročním programu i české nadace např. Nadace Český literární fond a Nadace “Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových“.