Evropské, globální a interkulturní dimenze tvorby obsahu vzdělávání
VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY
Vzdělávání ve vyšších odborných školách spadá do sektoru terciárního, nevysokoškolského vzdělávání. Vyšší odborné vzdělávání v každé jednotlivé vyšší odborné škole se uskutečňuje podle akreditovaného vzdělávacího programu, který stanoví i obsah vzdělávání. Akreditaci uděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na základě souhlasného stanoviska Akreditační komise pro vyšší odborné školy. V případě zdravotnických nebo bezpečnostních oborů je potřeba ještě souhlas dalších příslušných ministerstev a u oborů pro regulovaná povolání pak stanovisko uznávacího orgánu. Obdobně jako vysoké školy, mají i vyšší odborné školy volnost při tvorbě obsahu studia.
VYSOKÉ ŠKOLY
Česká republika se v roce 1998 připojila k pařížské Společné deklaraci o harmonizaci výstavby evropského systému vysokého školství, tzv. Sorbonnské deklaraci, v červnu 1999 Česká republika spolu s 29 evropskými státy podepsala tzv. Boloňskou deklaraci. Jejím cílem je vytvořit evropský prostor pro vysoké školství a zvýšit jeho atraktivitu v celém světě. Mezníky dalšího vývoje se staly konference ministrů. Proces implementace Boloňského procesu ve všech zemích EHEA je monitorován v tzv. Implementační zprávě.
V souvislosti s Boloňským procesem byla restrukturalizována většina studijních programů, všichni studenti dostávají dodatek k diplomu. V České republice je také používán Evropský systém pro převod a kumulaci kreditů (ECTS).
Obsah studia a tvorba kurikula na vysokých školách patří k akademickým svobodám a je v pravomoci jednotlivých vysokých škol a jejich fakult. Novelou vysokoškolského zákona byla zavedena např. nová pravidla akreditace, včetně zřízení nezávislého Národního akreditačního úřadu ČR a možnosti institucionální akreditace, a nový systém hodnocení kvality vysokých škol.
Mezinárodní dimenze je velmi zdůrazňována v novém Strategickém záměru ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021. Příkladem může být operační cíl „Posilovat mezinárodní dimenzi vysokoškolského vzdělávání“ zahrnutý pod prioritním cílem 1. Zdůrazňuje klíčovou roli internacionalizace vysokého školství pro kompetence studujících, přínos mobility, ale i internacionalizaci celého prostředí vysokých škol prostřednictvím zahraničních studujících a pracovníků. Přílohou strategického záměru je Strategie internacionalizace vysokého školství na období od roku 2021, která formuluje cíle a opatření pro posílení mezinárodního rozměru činnosti vysokých škol:
- Rozvoj globálních kompetencí studentů a pracovníků vysokých škol
- Internacionalizace studijních programů vysokých škol
- Zjednodušení procesu uznávání zahraničního vzdělání
- Vytváření mezinárodního prostředí na vysokých školách a propagace v zahraničí
- Posílení strategického řízení internacionalizace
- Aktivity národního akreditačního úřadu v oblasti internacionalizace
Klíčovou součástí internacionalizace vysokého školství je internacionalizace na úrovni studijních programů. Může probíhat uskutečňováním studijních programů v cizím jazyce, rozvojem společných studijních programů - „joint“, „double“ nebo „multiple degree“ a tvorbou studijních plánů, které budou dopředu počítat s výjezdem studentů.
Partnerství a sítě
VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY
Pro partnerství na úrovni vyššího odborného vzdělávání – viz Partnerství a sítě v předškolním a školním vzdělávání. Vyšší odborné školy se mohou zúčastnit dalších aktivit např. v rámci přeshraniční spolupráce, česko-německých výměn mládeže Tandem apod.
VYSOKÉ ŠKOLY
Pro zvýšení informovanosti o národních vysokoškolských systémech (usnadnění procesu vzájemného uznávání vysokoškolského vzdělání), byla zřízena síť národních center ENIC-NARIC. ENIC (European National Information Centre) je síť informačních center zaměřených na mobilitu na úrovni vysokých škol a uznávání vysokoškolského vzdělání a kvalifikací. NARIC (National Academic Recognition Information Centre) je národní informační centrum zabývající se rovnocenností zahraničních dokladů o vzdělání a kvalifikacích. České Centrum ENIC-NARIC patří pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Mezinárodní programy
Program Jean Monnet
Program Jean Monnet, který patří pod program Erasmus+, je realizován přímo Výkonnou agenturou (EACEA) v Bruselu (jedná se o tzv. centralizovanou aktivitu). Smyslem aktivit programu Jean Monnet je v celosvětovém měřítku podporovat vysokou úroveň výuky a výzkumu v oblasti studií evropské integrace. Aktivity rovněž podporují politickou debatu a výměny mezi akademickým světem a tvůrci politik v souvislosti s politickými prioritami Evropské unie. V rámci tohoto programu jsou na vysokých školách zřizovány katedry a permanentní kurzy zaměřené na výuku otázek evropské integrace nebo zaváděny krátkodobé studijní programy, tzv. evropské moduly.
Evropská dokumentační střediska
Při několika vysokých školách vznikla evropská dokumentační střediska, jejichž posláním je podporovat výzkum, výuku a studium otázek evropské integrace na vysokých školách zpřístupňováním dokumentů Evropské unie. Evropská dokumentační střediska patří do informační sítě EUROPE DIRECT. V současné době jich existuje sedm.
CEEPUS
CEEPUS – Central European Exchange Programme for University Studies (Středoevropský výměnný univerzitní program) je aktivita zaměřená na podporu regionální spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Členy sítě jsou Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Severní Makedonie, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Srbsko, spolupracují též univerzity Priština, Prizreň a Peja – Kosovo. Cílem programu je vytvoření Středoevropské univerzitní sítě, která se skládá z jednotlivých dílčích sítí programu (preferovaný způsob spolupráce). Síť je tvořena nejméně třemi vysokými školami, přičemž alespoň dvě jsou z různých smluvních zemí. Vysoké školy zapojené v síti realizují tematické projekty. Jedna z vysokých škol projekt koordinuje, ostatní jsou v pozici partnerských vysokých škol. Realizace probíhá zpravidla podobě zahraničních pobytů studentů a akademických pracovníků. Důraz se klade na využívání Evropského kreditního systému (ECTS) pro vzájemné uznávání částí studia i kvalifikací, na společný program např. ve formě společného vedení závěrečných prací, výuku v cizím jazyce či podporu e-learningu. Ústřední kancelář programu je ve Vídni, v každé zúčastněné zemi je ustavena národní kancelář. Fungování programu v ČR zajišťuje Národní kancelář programu CEEPUS, která je součástí Domu zahraniční spolupráce.
Pro oblast regionální mezinárodní spolupráce má význam Visegrádská skupina (V4). Tvoří ji Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Postupně se ustálily pravidelné kontakty některých resortních ministerstev. Informace o vývoji Visegrádské skupiny a probíhajících setkáních zástupců zemí V4 poskytuje internetová stránka Visegrad Group.
V rámci Visegrádské skupiny byl založen Mezinárodní visegrádský fond (MVF). Jeho cílem je přispívat k rozvoji užší spolupráce mezi státy smluvních stran (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko), posilovat a rozvíjet existující vazby mezi těmito zeměmi podporou společných kulturních, vědeckých a vzdělávacích projektů, výměnami mezi mládeží, podporou přeshraniční spolupráce a turistiky. Řídícím orgánem MVF je Konference ministrů zahraničních věcí a Rada velvyslanců, výkonným orgánem ředitel, který svou funkci vykonává v sídle MVF v Bratislavě.
Do rozpočtu fondu přispívají rovným dílem všechny země Visegrádské skupiny, přispívají i některé další země – Jižní Korea, Kanada, Německo, Nizozemsko, Švédsko, Švýcarsko a Spojené státy. V rámci fondu jsou finanční prostředky vyčleněny na granty a na mobilitu.
-
Visegradské granty jsou určeny na podporu projektů spolupráce mezi alespoň 3 organizacemi zemí V4 nebo přeshraniční spolupráci nejméně dvou organizací ze sousedních zemí V4. Projekty musí být zaměřeny alespoň na jednu ze sedmi cílových oblastí grantu.
-
Visegradské granty+ jsou určeny na podporu projektů spolupráce mezi alespoň 3 zeměmi V4 a minimálně jednoho subjektu z regionu Východního partnerství nebo zemí západního Balkánu. Podpořit se může i přeshraniční spolupráce nejméně dvou organizací ze dvou sousedních zemí V4. Projekty musí být zaměřeny alespoň na jednu ze sedmi cílových oblastí grantu.
-
Strategické granty jsou určeny pro uskutečňování projektů zaměřených na roční strategické priority V4, vyhlašované zemí, která V4 předsedá.
Dříve vyhlašované granty pro univerzitní studia byly sloučeny s Visegradskými granty.
O mobilitách podporovaných Mezinárodním visegradským fondem (stipendiích) viz Visegrádská stipendia v části Mobilita v terciárním vzdělávání.
AKTION Česká republika – Rakousko
Předmětem bilaterálních mezivládních dohod je rovněž vědeckotechnická spolupráce. Příkladem této spolupráce je společný program ministerstev školství České republiky a Rakouska AKTION, který byl zřízen v roce 1992 pro podporu spolupráce ve vzdělávání a vědě v terciárním sektoru. V květnu 1997 byl k programu AKTION přičleněn Program vědeckotechnické spolupráce mezi Českou republikou a Rakouskem. Program AKTION usiluje o rozvoj dvoustranné, dlouhodobé spolupráce ve výzkumu a vzdělávání ve všech vědních oborech. Těžištěm podpory jsou projekty, jejichž náplň je vzhledem k aktuálnímu vývoji obou zemí a k jejich historickým kořenům relevantní, a projekty, které nemohou být financovány z jiných zdrojů. Program AKTION podporuje výměnu studentů a mladých vědeckých pracovníků formou poskytování stipendií na studijní a výzkumné pobyty v druhé zemi a také institucionální podporu projektů spolupráce.
Přeshraniční spolupráce
V rámci přeshraniční spolupráce se rozvíjí spolupráce jak mezi středními školami, tak institucemi terciárního vzdělávání. Příkladem jednoho typu přeshraniční spolupráce je Univerzita Nisa, která je výsledkem spolupráce vysokých škol v Liberci, ve Wroclawi a v Žitavě. Výběr a realizace činností závisejí na jednotlivých regionech, které o nich informují na svých internetových stránkách, na různých akcích či tiskem.