Demografická situace

Česká republika má rozlohu 78 866 km2; počet obyvatel k 31.3 2023 byl 10 850 620. Země je charakterizována velkým počtem převážně malých obcí a relativně rovnoměrnou hustotou osídlení. Hlavní město Praha má 1 357,3 tisíc obyvatel (stav k 31.12 2022), dalších 5 měst překračuje hranici 100 tisíc obyvatel.

Demografický vývoj

Demografický vývoj v celém poválečném období byl nepravidelný. Do značné míry to bylo důsledkem vládních pro populačních opatření, např. zvýhodňováním rodin s dětmi při přidělování bytu, prodlužováním mateřské dovolené, poskytováním výhodných novomanželských půjček.

Po roce 1989 se demografické procesy v krátké době připodobnily západoevropskému modelu: prodloužila se naděje dožití (střední délka života při narození), poklesla porodnost, zvýšil se věk při sňatku a věk ženy při prvním porodu. Úhrnná plodnost (počet narozených dětí na jednu ženu) klesla v roce 1996 pod 1,2, zatímco ještě v roce 1990 dosahovala hodnoty 1,89. Teprve v roce 2004 plodnost opět překročila hodnotu 1,2 dítěte na jednu ženu a počet dětí narozených v ČR v jednom roce stoupl nad 100 tisíc. K tomuto zvýšení porodnosti a plodnosti vedl fakt, že děti začala mít početná generace žen narozených v 70. letech. V posledních letech činila úhrnná plodnost 1,7 dětí na jednu ženu, v roce 2022 však tato hodnota klesla na 1,62. Ve stejném roce se v České republice narodilo 101,3 tisíc dětí; průměrný věk matek při narození prvního dítěte se od 90. let kontinuálně zvyšuje a v roce 2022 činil 28,8 let. Od 90. let také výrazně vzrostl podíl dětí narozených mimo manželství (v roce 2022 to bylo 48 % oproti zhruba 10 % dětí na začátku 90. let). Střední délka života (naděje dožití při narození) má dlouhodobě rostoucí trend; v roce 2020 však poprvé v poválečné historii meziročně poklesla vlivem pandemie Covid-19. V roce 2022 činila střední délka života 76,1 let u mužů a 82 let u žen.

Situace ve školství

Nepravidelnost demografického vývoje se odráží v počtu dětí, žáků a studentů na jednotlivých vzdělávacích stupních. Tento vývoj vykazuje v dlouhodobých časových řadách výkyvy a může tak způsobovat kapacitní problémy ve školství.

Kapacity škol na úrovni předškolního vzdělávání jsou ovlivněny legislativními změnami v posledních letech.  Na jaře 2022 se navíc zvýšil počet dětí z Ukrajiny v souvislosti s válkou a během následujících měsíců se průběžně měnil (viz dále). Podle zjištění České školní inspekce měla pětina mateřských škol při přijímání ukrajinských dětí problém s kapacitou. S účinností od 1. září 2017 byl zaveden povinný poslední ročník předškolního vzdělávání; od roku 2018 navíc mají nárok na místo v mateřské škole i tříleté děti. Tyto skutečnosti způsobily nedostatek míst v mateřských školách zejména ve velkých městech a jejich okolí. Ačkoli se kapacity mateřských škol průběžně rozšiřují, stále zůstává vysoký počet odmítnutých žádostí o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání, tedy nepřijatých dětí. V roce 2022 činil 26,1 % z celkového počtu, což je zhoršení o 1,1 p. b. oproti minulému školnímu roku. Nepříznivou situaci z předchozích let nyní ještě umocnila uprchlická vlna. Kapacita mateřských škol je také značně regionálně diferencována. Podle České školní inspekce se nedostatek míst nejvýrazněji projevuje v Praze, Brně a Středočeském kraji, v některých regionech však naopak místa přebývají. Odpovědnost za chybějící místa mají podle zákona v prvé řadě zřizovatelé mateřských škol, což jsou nejčastěji obce a města, resp. městské části. 

Na základních školách počet dětí od roku 2010 stoupá, přičemž v současnosti a v nadcházejících letech bude posilovat segment 2. stupně základních škol, kam se přesunuly početné kohorty žáků z prvního stupně. 

V důsledku válečné agrese Ruské federace na území Ukrajiny bylo k 15. květnu 2022 uděleno pobytové oprávnění v České republice 68 983 dětem školního věku (6–14 let). K tomuto datu jich bylo v základních školách zapsáno více než 28 tisíc (viz též dále). Ještě více se tak zvýšil tlak na kapacity základních škol. Jedná se především o území velkých měst a jejich zázemí, především pak o území pražské aglomerace, kde je nejvyšší koncentrace ukrajinských uprchlíků.

Počet žáků ve středním vzdělávání od školního roku 2019/2020 v souvislosti s demografickým vývojem každoročně vzrůstá.  V posledních letech čelí Česká republika kapacitním problémům při přijímání na střední školy z důvodu silných ročníků populace 15letých žáků odpovídajících poslednímu ročníku základní školy, které budou pravděpodobně pokračovat ještě několik dalších let.  Nedostatečné kapacity se projevují zejména v případě gymnázií a dalších škol se všeobecným zaměřením, a jsou také významně regionálně podmíněny, kdy přetlak přihlášených je nejvyšší v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Celkový počet uchazečů, kteří podali přihlášky na střední školy v roce 2023, narostl oproti roku 2022 o 13 %, nárůst byl zesílen i příchodem ukrajinských žáků.  Největší segment středního školství stabilně tvoří žáci středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou (cca 44 %), přibližně pětina žáků pak studuje v nematuritních oborech vzdělání. Na žáky gymnázií (včetně víceletých) připadá zhruba 30% podíl na celkovém počtu žáků ve středním vzdělávání.

Absolutní počet studentů i nově přijatých v terciárním vzdělávání od roku 2010 viditelně poklesl, rovněž vlivem demografické situace, v posledních letech však dochází k mírnému nárůstu celkového počtu studujících.

Dlouhodobý problém související se stárnutím populace představuje zajištění dostatečného počtu učitelů základních a středních škol, neboť početné skupiny pedagogů se posouvají do vyšších věkových kategorií. V blízké budoucnosti je tak nutné počítat s potřebou nahrazení učitelů odcházejících ze školství po dosažení důchodového věku. Blíže viz Plánovací politika v kap. 9. 

V souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, který eskaloval ruským útokem 24. února 2022, se Česká republika stala cílem ukrajinských uprchlíků, z nichž velkou část tvoří děti, žáci a studenti. Tato mimořádná situace přináší, a to zejména do oblasti regionálního školství, celou řadu nových fenoménů, které se navíc v čase proměňují. Ministerstvo školství ve spolupráci s dalšími centrálními orgány a přímo řízenými organizacemi v této souvislosti reagovalo jednak úpravou legislativních předpisů (v současnosti již Lex Ukrajina IV), jednak přípravou celé řady podpůrných opatření včetně cílené alokace finančních prostředků. Opatření spočívají např.  v různých dotačních výzvách na podporu ukrajinských migrantů a dále ve formě rozsáhlé metodické podpory, manuálů a doporučení určených pro školy s cílem co nejvíce usnadnit začleňování ukrajinských dětí, žáků a studentů. Podrobněji o podpoře škol v době válečného konfliktu na Ukrajině viz https://www.edu.cz/ukrajina/.

V dubnu 2023 uskutečnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy průběžné šetření ke stavu ukrajinských dětí a žáků v českém vzdělávacím systému. Podle tohoto průzkumu vykázaly školy k 31. březnu 2023 celkem 51 281 dětí a žáků - uprchlíků z Ukrajiny. Při srovnání s jejich počty k minulému šetření z 30. září 2022 došlo k nárůstu o 996 dětí a žáků z Ukrajiny. Zaměstnanců z řad Ukrajinců s vízem dočasné ochrany je ve školách aktuálně 2090, z toho zhruba polovina vykonává práci učitelek a učitelů či ostatních pedagogických pracovníků.  

Z hlediska druhu škol tvoří největší podíl ukrajinští žáci v přípravných třídách základních škol (7 % ze všech dětí) a v základních školách (3,9 % ze všech žáků v ZŠ), viz tabulka níže. Oproti září 2022 procentuálně přibylo nejvíce dětí z Ukrajiny v přípravných třídách základních škol (o cca 32 %) a v mateřských školách (cca o 11 %), naopak na středních školách byl vykázán mírný pokles ukrajinských studentů (o 2,6 %).

Pozn. V případě SŠ a konzervatoří je v tabulce uveden počet studií, neboť někteří žáci se vzdělávají ve více než jednom oboru studia.

 

Zdroj: MŠMT

Demografické stárnutí obyvatelstva

Česká republika se stejně jako většina evropských států potýká s demografickým stárnutím obyvatelstva. V roce 2022 tvořila předproduktivní složka populace (0–14 let) 16,2 % všech obyvatel, produktivní složka (15–64 let) 63,4 % a poproduktivní (65 a více let) 20,4 %. Podle prognózy populačního vývoje bude obyvatelstvo stárnout především shora věkové struktury, tzn., že bude přibývat osob ve vyšším věku a podíl produktivní složky se sníží.

K největší početní redukci obyvatel ve věku 15 až 64 let by podle ČSÚ mělo docházet na přelomu 30. a 40. let tohoto století. Na konci roku 2050 by do této věkové kategorie mělo patřit 6 mil. osob, resp. 56 % obyvatel ČR (v roce 2019 to bylo téměř 64,1 %, viz výše). K zastavení poklesu by mělo dojít až na sklonku 50. let.

Kolem roku 2060 bude kulminovat podíl poproduktivní složky obyvatelstva, a to až na 30,5 %. V roce 2053 by mělo na jednu osobu v poproduktivním věku připadat 1,4 osoby v produktivním věku. V dalších letech pokrytých prognózou se tento poměr už snižovat nemá.

Cizinci

Podle Sčítání 2021 tvořili 4,7 % obyvatel cizinci. Mezi nimi byly v populaci zastoupeny nejvyšším podílem osoby se státním občanstvím Ukrajiny (1,4 %), Slovenska (0,9 %) a Vietnamu (0,5 %). Obyvatelé s cizím státním občanstvím ze zemí EU tvořili 1,5 % populace a mimo zemí EU 3,2 % populace. (Údaje zahrnují pouze osoby s jedním státním občanstvím.)

V souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině a s udělováním dočasné ochrany ukrajinským uprchlíkům počet cizinců v posledním roce výrazně narostl. Podle předběžných dat ČSÚ bylo k 31.3 2023 v České republice registrováno 1 010 692 osob s cizím státním příslušenstvím, z nichž více než polovinu tvořili Ukrajinci (527 268). 

Zdroje dat: Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2008–2070, Výroční zpráva České školní inspekce, Webové stránky Eurostatu, webové stránky Českého statistického úřadu

Věková struktura populace – hlavní věkové skupiny

Pozn.: K 31. 12. daného roku.

Zdroj: Český statistický úřad

¨

Věková struktura populace

Zdroj: Český statistický úřad

Vybrané demografické charakteristiky a charakteristiky zaměstnanosti

1) Obyvatelstvo ve věku 15 let a více. Zdroj: VŠPS (Výběrová šetření pracovních sil).

2) Na 1000 obyvatel.

3) Hodnoty ovlivněny migrací v důsledku ozbrojeného konfliktu na Ukrajině.

 

Zdroj: Český statistický úřad

Jazyky – úřední a menšinové

Úředním jazykem je čeština patřící do skupiny západoslovanských jazyků. Regionální nářečí nemají statut jazyka, okruh osob, které jednotlivými nářečími hovoří, je malý, a proto nářečí není ve škole problémem.

Příslušnost k národnostní menšině a využívání práv s tím spojených jsou dle zákona o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů věcí svobodné volby občana. Tradičními národnostními menšinami jsou Slováci, Poláci a Němci. Moravané a Slezané mluví česky.

V rámci Sčítání 2021 se k české národnosti přihlásilo 83,8 % z těch, kteří otázku na národnost vyplnili, k moravské národnosti pak 5,0 % a k národnosti slezské 0,2 %. Z dalších národností byla nejčastěji deklarována národnost slovenská (1,3 %), ukrajinská (1,1 %) a vietnamská (0,4 %). (Vyplnění otázky na národnost bylo dobrovolné, bez vyplnění ji nechalo 31,6 % osob, při sčítání v roce 2011 to bylo 25,3; údaje zahrnují pouze osoby s jednou uvedenou národností.)

Informace o vzdělávání národnostních menšin jsou uvedeny v části Podpůrná opatření pro žáky předškolního a školního vzdělávání v kapitole 12.

Náboženství

Stát je konfesně neutrální, oficiální náboženství tedy neexistuje. Svoboda vyznání je zaručena listinou základních práv a svobod a každý má právo projevovat své náboženství nebo víru.

Religiozita obyvatelstva, která je tradičně nízká, po krátkém období rozmachu po roce 1989 dále klesla. V rámci Sčítání 2021 v odpovědi na náboženskou víru deklarovalo 18,7 % z těch, kteří otázku vyplnili, že jsou věřící a hlásí se k církvi nebo náboženské společnosti. Odpověď bez náboženské víry tvořila více než dvě třetiny (68,3 %) odpovědí. Necelá desetina obyvatel (9 %) uvedla, že jsou věřící, ale nehlásí se k žádné církvi ani náboženské společnosti. Vyplnění otázky na náboženskou víru bylo dobrovolné, nevyplněnou ji nechalo 30,1 % osob (při sčítání v roce 2011 to bylo 44,7 %).

Na základě historického vývoje (reformační hnutí počátkem 15. stol., silná protireformace spojená s příchodem Habsburků a rekatolizace českých zemí po r. 1627) je nejsilněji zastoupena církev římskokatolická (54 % z počtu věřících podle výsledků Sčítání 2021). Českobratrská církev evangelická a československá církev husitská jsou další dvě nejpočetnější církve. V lednu 2023 bylo v rejstříku církví a náboženských společností celkem registrováno 44 církví a náboženských společností (podmínkou registrace církve je dle zákona o církvích a náboženských společnostech 300 dospělých věřících).

Škola se teprve po roce 1989 otevřela náboženským vlivům jak obsahově (znovuzavedení možnosti vyučovat náboženství, návrat informací o církvích do obsahu historického a občansko-výchovného vzdělávání), tak organizačně (zakládání církevních škol, zrušení kvantitativních omezení teologického studia). Podmínky vyučování náboženství na veřejných školách stanoví školský zákon.