Politická situace
Současná vláda byla ustanovena na základě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které se konaly v říjnu 2021. Úřadu se ujala v prosinci 2021.Vládu tvoří koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) s koalicí Piráti a Starostové (Piráti a STAN). Předsedou vlády je Petr Fiala (Spolu, ODS).
Pro oblast školství, mládeže a tělovýchovy se vláda zavázala – mimo jiné – k udržení kvalitního finančního ohodnocení pedagogických pracovníků, zavedení systému profesního růstu pedagogů a dalších nástrojů profesní podpory či vypracování reformy pregraduální přípravy učitelů. Plánována je další úprava rámcových vzdělávacích programů, a to zejména s důrazem na snížení celkového objemu učiva a rozvoj gramotností. Vláda rovněž plánuje aktivně řešit regionální rozdíly v kvalitě vzdělávání, a to cílenou podporou znevýhodněných regionů. V oblasti vysokého školství vláda zavedla novou pozici ministra / ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Plánována je např. podpora profesně zaměřených studijních, digitalizace procesů a administrativy či reforma doktorského studia.
Podrobnější informace lze nalézt v Programovém prohlášení vlády.
Ekonomická situace
Česká republika je zemí s vyspělou tržní ekonomikou orientovanou na export. Mezi hlavní odvětví průmyslu v Česku patří průmysl chemický, strojírenský, potravinářský a hutnický. Pro export je nejdůležitější výroba automobilů.
Po napadení Ukrajiny ruskými ozbrojenými vojsky 24.2 2022 započal bezprecedentní vojenský konflikt a s ním související celosvětová energetická krize, jejíž následky v současné době pociťuje většina zemí. Patrné je především prudké zdražení energií a surovin, které negativně ovlivnilo zejména energeticky náročná průmyslová odvětví a promítlo se do konečných cen řady výrobků. Prudký růst cen a s ním spojený propad reálných příjmů způsobil pokles spotřeby domácností, který se projevil zpomalením v některých odvětvích služeb a v obchodě.
S tím souvisí i vysoká inflace - průměrná roční míra inflace v České republice v roce 2022 byla 15,1 %, což je nejvíce za posledních 20 let; tato hodnota je o 11,3 procentního bodu vyšší než v roce 2021. Vysoká inflace zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen dochází hlavně u potravin, zemního plynu, elektřiny a nájemného. V červnu 2023 ceny zboží meziročně vzrostly úhrnem o 10,7 % a ceny služeb o 7,9 %. Největší vliv na výši růstu spotřebitelských cen měly ceny bydlení, a to zejména zdražení energií (teplo, teplá voda, elektřina, vodné, stočné) a dále potravin. V oblasti rekreace a kultury vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 14,4 % a ceny stravovacích a ubytovacích služeb o cca 14 %. Naopak ceny pohonných hmot a olejů klesly oproti předchozímu roku o 25,0 %.
Hrubý domácí produkt v roce 2022 meziročně vzrostl o 2,4 %.
Ekonomicky aktivních je 60,3 % obyvatelstva ve věkové skupině 15+ (1. čtvrtletí 2023 ) a 77,8 % obyvatelstva ve věkové skupině 15–64 (duben 2023). S rostoucí úrovní vzdělávání se zvyšuje věk nástupu do zaměstnání, prodlužuje se ale i věk odchodu do důchodu. Míra zaměstnanosti osob věkové skupiny 15+ činila v 1. čtvrtletí 2023 58,8 %. Z dlouhodobého hlediska klesá podíl osob zaměstnaných v zemědělství ve prospěch průmyslu i služeb.
Míra nezaměstnanosti ve věkové skupině 15 + se dlouhodobě drží na velmi nízké úrovni - v 1. čtvrtletí 2023 činila 2,6 %. Nezaměstnanost vykazuje velké regionální rozdíly a je rovněž výrazně podmíněna věkem, pohlavím a dosaženým vzděláním.
Podíl výdajů na školství činil v roce 2021 4,6 % HDP. I přes nárůst v posledních letech je ve srovnání s ostatními evropskými státy stále relativně nízký. Financování školství je popsáno v kapitole 3 Financování vzdělávání.
Hrubý domácí produkt a veřejné výdaje na školství v letech 2011 až 2021 (v mld. Kč)
| 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 20201) | 20211) | |
| HDP v mld Kč v běžných cenách (sezónně očištěno) | 4 062,3 | 4 088,9 | 4 142,8 | 4 345,8 | 4 625,4 | 4 767,9 | 5 110,7 | 5 408,8 | 5 748,7 | 5 650,5 | 6 108,4 |
| Veřejné výdaje na školství v mld Kč, běžné ceny | 156,0 | 154,6 | 155,4 | 160,9 | 166,2 | 162,2 | 181,6 | 221,5 | 247,9 | 262,3 | 280,7 |
| Výdaje na školství v relaci k HDP v % | 3,8 | 3,8 | 3,8 | 3,7 | 3,6 | 3,4 | 3,6 | 4,1 | 4,3 | 4,6 | 4,6 |
| Index spotřebitelských cen (rok 2015 =100) | 94,8 | 97,9 | 99,3 | 99,7 | 100,0 | 100,7 | 103,1 | 105,3 | 108,3 | 111,8 | 116,1 |
| meziroční inflace | 1,9 % | 3,3 % | 1,4 % | 0,4 % | 0,3 % | 0,7 % | 2,5 % | 2,1 % | 2,8 % | 3,2 % | 3,8 |
Pozn. Včetně výdajů Ministerstva obrany
1) Výše HDP v běžných cenách v jednotlivých letech je stavem publikovaným ČSÚ k červnu 2022.
Pramen: Vývojová ročenka školství 2010/11–2020/21
Zastoupení vzdělanostních skupin v populaci
Podíl populace s dokončeným vzděláním ve věkové skupině v %:
| Věková skupina | Vyšší sekundární vzdělání1) | Terciární vzdělání2) | Alespoň vyšší sekundární vzdělání3) | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2013 | 2022 | 2013 | 2022 | 2013 | 2022 | |
| 25–64 | 72 | 68 | 21 | 27 | 94 | 94 |
| 25–34 | 65 | 58 | 29 | 35 | 94 | 93 |
| 35–44 | 75 | 63 | 20 | 32 | 95 | 95 |
| 45–54 | 76 | 74 | 18 | 22 | 94 | 96 |
| 55–64 | 73 | 76 | 14 | 19 | 87 | 94 |
Pramen: Eurostat Database
1) ISCED 3-4.
2) ISCED 5-8 (vyšší odborné vzdělání v konzervatoři (zakončené absolutoriem) – ISCED 550, vyšší odborné vzdělání (ISCED 655) a vysokoškolské vzdělání (ISCED 645, ISCED 746, ISCED 8)).
3) ISCED 3-8 (alespoň ISCED 3, tj. alespoň střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou).