Politická situace
Současná vláda byla ustanovena na základě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které se konaly v říjnu 2021. Úřadu se ujala v prosinci 2021. Vládu tvoří koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) s koalicí Piráti a Starostové (Piráti a STAN). Předsedou vlády je Petr Fiala (Spolu, ODS).
Pro oblast školství, mládeže a tělovýchovy se vláda zavázala – mimo jiné – k udržení kvalitního finančního ohodnocení pedagogických pracovníků, zavedení systému profesního růstu pedagogů a dalších nástrojů profesní podpory či vypracování reformy pregraduální přípravy učitelů. Plánována je další úprava rámcových vzdělávacích programů, a to zejména s důrazem na snížení celkového objemu učiva a rozvoj klíčových kompetencí. Vláda rovněž plánuje aktivně řešit regionální rozdíly v kvalitě vzdělávání, a to cílenou podporou znevýhodněných regionů. V oblasti vysokého školství vláda zavedla novou pozici ministra/ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Plánována je např. podpora profesně zaměřených studijních oborů, digitalizace procesů a administrativy či reforma doktorského studia.
Podrobnější informace lze nalézt v Programovém prohlášení vlády.
Ekonomická situace
Česká republika je zemí s vyspělou tržní ekonomikou orientovanou na export. Mezi hlavní odvětví průmyslu v Česku patří průmysl chemický, strojírenský, potravinářský a hutnický. Pro export je nejdůležitější výroba automobilů.
Po napadení Ukrajiny ruskými ozbrojenými vojsky v únoru 2022 započal bezprecedentní vojenský konflikt a s ním související energetická krize, jejíž následky Česká republika dosud pociťuje. Patrné je především prudké zdražení energií a surovin, které negativně ovlivnilo zejména energeticky náročná průmyslová odvětví a promítlo se do konečných cen řady výrobků. Růst cen a s ním spojený propad reálných příjmů způsobil pokles spotřeby domácností, který se projevil zpomalením v některých odvětvích služeb a v obchodě. S tím souvisí i vysoká míra inflace, která kulminovala v roce 2022, kdy byla nejvyšší za posledních 20 let (15,1 %). V roce 2023 inflace poklesla na 10,7 % a od prvních měsíců roku 2024 se již daří její hodnoty udržovat na běžné úrovni okolo 2 %.
V červenci 2024 dosáhla meziroční inflace 2,2 % (oproti červnu se jedná o nárůst o 0,2 procentního bodu). Největší vliv na meziroční růst cenové hladiny měly ceny v oddíle bydlení, kde nájemné vzrostlo o 6,8 %, ceny vodného a stočného o 10,9 %, resp. 13,4 %, elektřiny o 8,9 % a tepla a teplé vody o 5,0 %. Výrazné zdražení bylo zaznamenáno i u stravovacích služeb (7,1 %) a ubytovacích služeb (8,8 %). Ceny pohonných hmot a olejů vzrostly o 5,6 %, zatímco ceny zemního plynu a tuhých paliv klesly (o 6,7 %, resp. 2,9 %). Ceny potravin a nealkoholických nápojů se meziročně snížily o 3,1 %.
Hrubý domácí produkt se v roce 2023 oproti předchozímu roku snížil o 0,4 %; tento pokles byl ovlivněn především nižší tvorbou zásob a propadem spotřeby domácností. Ve druhém čtvrtletí 2024 HDP meziročně vzrostl o 0,4 %.
Ekonomicky aktivních je 60,9 % obyvatelstva ve věkové skupině 15+ (1. čtvrtletí 2024) a 77,1 % obyvatelstva ve věkové skupině 15–64 (červen 2024). S rostoucí úrovní vzdělávání se zvyšuje věk nástupu do zaměstnání, prodlužuje se ale i věk odchodu do důchodu. Míra zaměstnanosti osob věkové skupiny 15-64 let činila ve 2. čtvrtletí 2024 75,3 %. Z dlouhodobého hlediska klesá podíl osob zaměstnaných v zemědělství ve prospěch průmyslu i služeb.
Míra nezaměstnanosti ve věkové skupině 15-64 let se dlouhodobě drží na velmi nízké úrovni - ve 2. čtvrtletí 2024 činila 2,6 %. Nezaměstnanost vykazuje velké regionální rozdíly a je rovněž výrazně podmíněna věkem, pohlavím a dosaženým vzděláním.
Podíl výdajů na školství činil v roce 2022 4,4 % HDP. I přes nárůst v posledních letech je ve srovnání s ostatními evropskými státy stále relativně nízký. Financování školství je popsáno v kapitole 3 Financování vzdělávání.
Hrubý domácí produkt a veřejné výdaje na školství v letech 2013 až 2023 (v mld. Kč)
| 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| HDP v mld Kč v běžných cenách | 4 169,0 | 4 378,0 | 4 651,8 | 4 843,0 | 5 179,3 | 5 475,8 | 5 888,9 | 5 828,3 | 6 307,8 | 7 049,9 | 7 618,6 |
| Veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby v běžných cenách (konsolidované) | 155,4 | 160,9 | 166,2 | 162,2 | 181,6 | 221,5 | 247,9 | 262,3 | 280,7 | 293,6 | 320,7 |
| Veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby v % HDP | 3,7 | 3,7 | 3,6 | 3,4 | 3,5 | 4,0 | 4,2 | 4,5 | 4,5 | 4,2 | 4,2 |
| Index spotřebitelských cen (rok 2015=100%)1) | 99,3 | 99,8 | 100,0 | 100,7 | 103,1 | 105,1 | 107,8 | 111,4 | 115,1 | 132,1 | 147,9 |
| Míra inflace (%) | 1,4 % | 0,4 % | 0,3 % | 0,7 % | 2,5 % | 2,1 % | 2,8 % | 3,2 % | 3,8 % | 15,1 % | 10,7 % |
Pozn. Včetně výdajů Ministerstva obrany
1) Harmonizovaný index spotřebitelských cen-bazický index (%)
Pramen: Statistická ročenka školství - soubor ekonomických ukazatelů; Český statistický úřad
Zastoupení vzdělanostních skupin v populaci
Podíl populace s dokončeným vzděláním ve věkové skupině v %:
| Věková skupina | Vyšší sekundární vzdělání1) | Terciární vzdělání2) | Alespoň vyšší sekundární vzdělání3) | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2013 | 2023 | 2013 | 2023 | 2013 | 2023 | |
| 25–64 | 72 | 67 | 21 | 27 | 94 | 94 |
| 25–34 | 65 | 58 | 29 | 34 | 94 | 92 |
| 35–44 | 75 | 61 | 20 | 33 | 95 | 94 |
| 45–54 | 76 | 73 | 18 | 23 | 94 | 96 |
| 55–64 | 73 | 75 | 14 | 19 | 87 | 94 |
Pramen: Eurostat Database
1) ISCED 3-4
2) ISCED 5-8 (vyšší odborné vzdělání v konzervatoři (zakončené absolutoriem) – ISCED 550, vyšší odborné vzdělání (ISCED 655) a vysokoškolské vzdělání (ISCED 645, ISCED 746, ISCED 8))
3) ISCED 3-8 (alespoň ISCED 3, tj. alespoň střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou)