Skip to main content
European Commission logo

Eurydice

EACEA National Policies Platform:Eurydice
Vyšší sekundární vzdělávání a postsekundární neterciární vzdělávání (Střední vzdělávání)

Czechia

6.Vyšší sekundární vzdělávání a postsekundární neterciární vzdělávání (Střední vzdělávání)

Last update: 17 July 2024
On this page

Přehled

Vyšší sekundární vzdělávání v České republice probíhá na středních školách a v konzervatořích.

Střední školy

Střední školy poskytují především vyšší sekundární vzdělávání (ISCED 3), které může být všeobecné nebo odborné (s vyšším či nižším podílem všeobecné složky). Převažuje střední odborné vzdělávání. Jde o vzdělávání postobligatorní – zahajuje se po ukončení povinné školní docházky, typicky v 15 letech. Vzdělávací programy jsou dvou- až čtyřleté. Široké spektrum oborů ve třech stupních vzdělání pokrývá vzdělávací potřeby prakticky celé populace 15–18letých. Některé střední školy (víceletá gymnázia) poskytují i všeobecné nižší sekundární vzdělávání. Obory vzdělání, které vedou pouze k získání stupně „střední vzdělání“ jsou určeny žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (např. žáci se středním a těžkým mentálním postižením).

Zákonnou podmínkou přijetí ke vzdělávání na střední škole (ISCED 3) je ukončení povinné školní docházky nebo úspěšné ukončení základního vzdělávání (ISCED 244) a splnění podmínek přijímacího řízení stanovených ředitelem školy. Přijímací řízení do prvního ročníku oborů středního vzdělání se uskutečňuje v jednotlivých kolech vyhlašovaných ředitelem školy. Ředitel vyhlašuje pro každé kolo přijímacího řízení kritéria pro přijetí. V přijímacím řízení do oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou je povinnou součástí prvního kola přijímacího řízení jednotná přijímací zkouška. Jednotná přijímací zkouška se nekoná v případě oborů zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou a také v případech oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou, kdy je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, s výjimkou oboru středního vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou, v tomto případě se jednotná přijímací zkouška koná.

Úspěšným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání se dosahuje těchto stupňů vzdělání:

Uchazeči o studium, kteří dosáhli středního stupně vzdělání s výučním listem a chtějí získat střední vzdělání s maturitní zkouškou mohou absolvovat:

  • nástavbové studium (ISCED 354; ukončené maturitní zkouškou);

Uchazeči o studium, kteří již dosáhli středního vzdělání s výučním listem nebo s maturitní zkouškou a chtějí studovat další obor středního vzdělávání za účelem získání další kvalifikaci, mohou absolvovat:

  • zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou (ISCED 354; ukončené maturitní zkouškou) toto studium je určeno jen uchazečům o studium, kteří již získali střední vzdělání s maturitní zkouškou;
  • zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem (ISCED 353; ukončené závěrečnou zkouškou), toto studium je určeno uchazečům, kteří získali střední vzdělání s výučním listem, nebo s maturitní zkouškou, nebo úspěšně absolvovali všechny 4 ročníky oboru vzdělání, kterým se získává střední vzdělání s maturitní zkouškou.

Pouze dosažení stupně středního vzdělání s maturitní zkouškou opravňuje absolventy ke vstupu na terciární úroveň vzdělávání.

Střední vzdělávání se uskutečňuje v denní, večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání. Studium v těchto formách vzdělávání je rovnocenné:

  • denní forma vzdělávání – výuka organizovaná pravidelně každý den v pětidenním vyučovacím týdnu v průběhu školního roku;
  • večerní forma vzdělávání – výuka organizovaná pravidelně několikrát v týdnu v rozsahu 10 až 18 hodin týdně v průběhu školního roku, zpravidla v odpoledních a večerních hodinách;
  • dálková forma vzdělávání – samostatné studium spojené s konzultacemi v rozsahu 200 až 220 konzultačních hodin ve školním roce;
  • distanční forma vzdělávání – samostatné studium uskutečňované převážně nebo zcela prostřednictvím informačních technologií, popřípadě spojené s individuálními konzultacemi,
  • kombinovaná forma vzdělávání – střídání denní a některé z ostatních forem vzdělávání.

Délka dálkového, večerního, distančního nebo kombinovaného vzdělávání je nejvýše o 1 rok delší než doba vzdělávání v denní formě.

Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák:

  • úspěšným ukončením čtyřletého vzdělávacího programu všeobecného (ISCED 344) nebo odborného (ISCED 354) vzdělávání a složením maturitní zkoušky; 
  • úspěšným ukončením vzdělávacího programu šestiletého či osmiletého gymnázia (ISCED 244+344) a složením maturitní zkoušky;
  • úspěšným ukončením nástavbového studia a složením maturitní zkoušky (ISCED 354) anebo úspěšným ukončením zkráceného studia s maturitní zkouškou a složením maturitní zkoušky (ISCED 354) - zkrácené studium s maturitní zkouškou je určeno pro absolventy, kteří dosáhli středního vzdělání s maturitní zkouškou v jiném oboru a chtějí si rozšířit svou kvalifikaci.

Vzdělávání ve všeobecných oborech (oborech gymnázií) poskytuje široký vzdělanostní základ a absolventi zpravidla pokračují ve studiu na terciární úrovni vzdělávání. Šestileté a osmileté programy gymnázií (tzv. víceletá gymnázia) poskytují nižší sekundární vzdělání (ISCED 244 žáci zde plní povinnou školní docházku) a vyšší sekundární vzdělávání (ISCED 344). V oborech středního odborného vzdělávání jsou absolventi připravováni také pro vstup na trh práce a jsou kvalifikováni pro výkon konkrétních profesí.

Střední vzdělání s výučním listem získá žák úspěšným ukončením:

  • vzdělávacího programu v délce dvou nebo (častěji) tří let  (ISCED 353) a složením závěrečné zkoušky;
  • vzdělávacího programu zkráceného studia s výučním listem  a složením závěrečné zkoušky (rovněž ISCED 353).
  • Obory tohoto typu vzdělávání se řadí do odborného vzdělávání a jsou zaměřeny na osvojení kompetencích potřebných pro výkon konkrétní profese. Absolventi jsou připravení pro vstup na trh práce.

Střední vzdělání získá žák:

  • úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce jednoho nebo dvou let v denní formě vzdělávání.

Dvouleté programy poskytují méně náročné studium. Absolventi dosahují úrovně ISCED 353, ale nezískávají výuční list. Žáci jsou připravování pro výkon především pomocných profesí. Do této skupiny oborů vzdělání patří také Praktická škola jednoletá a Praktická škola dvouletá, které jsou určeny žákům se středně těžkým až těžkým mentálním postižením. Absolventi těchto dvou oborů dosahují úrovně ISCED 253. Tento typ vzdělání získává velmi malý počet žáků (0,5 %).

Ve školním roce 2021/22 absolvovalo studium vyšší sekundární úrovně 31 % žáků v rámci všeobecných oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou (gymnázia a lycea), 41 % žáků v odborných oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou a 27 % žáků v odborných oborech středního vzdělání s výučním listem. Obory středního vzdělání (bez maturitní zkoušky / výučního listu) absolvovalo necelé 1 % žáků. (Údaje nezahrnují nástavbové a zkrácené studium. Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.)

Konzervatoře

Sekundární vzdělávání se uskutečňuje také v konzervatořích. Konzervatoře nabízejí:

  • šestileté programy, pro žáky s ukončenou povinnou školní docházkou(obory vzdělání Hudba, Zpěv a Hudebně dramatické umění; vyšší sekundární + terciární úroveň vzdělávání, ISCED 354+554)
  • osmiletý program pro absolventy 5. ročníku základní školy (obor vzdělání Tanec; nižší sekundární až terciární úroveň vzdělávání, ISCED 244+354+554).

Vzdělávání se účastní jen malý počet žáků přijatých ke studiu na základě talentové zkoušky. Vzdělávání se zpravidla ukončuje absolutoriem, absolvent získává vyšší odborné vzdělání v konzervatoři (ISCED 554) a označení „diplomovaný specialista“ (DiS.). Žák může složit také (a nebo) maturitní zkoušku, a získat tak střední vzdělání s maturitní zkouškou (ISCED 354).

Vzdělání v oborech středního odborného vzdělávání lze také získat po předložení souboru osvědčení o získání profesních kvalifikací, které potvrzují získání všech odborných způsobilostí stanovených Národní soustavou kvalifikací (NSK) pro výkon určitého povolání. Tato osvědčení umožňují složit závěrečnou nebo maturitní zkoušku bez absolvování přípravy v rámci počátečního (školního) vzdělávání. Viz též Uznávání výsledků neformálního a informálního vzdělávání ve vzdělávání dospělých v kapitole 8.

Obecné cíle

Střední vzdělávání (vyšší sekundární vzdělávání ve středních školách) podle školského zákona rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti. Od září 2017 je ve školském zákoně zakotvena povinnost středních škol vyvinout úsilí za účelem navázání spolupráce se zaměstnavateli v daném regionu.

Obecné cíle nižšího sekundárního vzdělávání poskytovaného na nižším stupni víceletých gymnázií odpovídají cílům základního vzdělávání.

Vzdělávání v konzervatoři podle školského zákona rozvíjí znalosti, dovednosti a další schopnosti žáka získané v základním, popř. v základním uměleckém vzdělávání, poskytuje všeobecné vzdělání a připravuje žáky pro výkon náročných uměleckých nebo uměleckých a umělecko-pedagogických činností v oborech Hudba, Tanec, Zpěv a Hudebně dramatické umění. Vzdělávání v konzervatoři vytváří dále předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, pro pokračování ve vzdělávání a pro výkon pracovní činnosti.

Podrobnější cíle jsou stanoveny v rámcových vzdělávacích programech, centrálně stanovených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pro jednotlivé obory. Na jejich základě si školy vytvářejí školní vzdělávací programy, kde cíle konkretizují a je jim zde umožněno vytvářet pro dané obory vzdělání profesní zaměření v souladu s potřebami pracovního trhu v daném regionu.

Legislativní rámec

Oblast středního vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, stejně jako předškolní, základní, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních, se řídí školským zákonem z roku 2004. Školský zákon stanoví podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova uskutečňují, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství.

Podrobnosti o vzdělávání na středních školách a v konzervatořích (typy středních škol, organizaci teoretického a praktického vyučování, pravidla pro hodnocení žáků, výchovná opatření a další podmínky vzdělávání) uvádí vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři.

Vyhláška o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři upravuje organizaci přijímacího řízení do prvního a vyšších ročníků středních škol a konzervatoří.

Podmínky konání zkoušek na konci vzdělávání určují dvě vyhlášky: Vyhláška o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou a Vyhláška o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem.