2026

Plán realizace Strategického záměru pro oblast vysokých škol pro rok 2026

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy vydalo Plán realizace Strategického záměru pro oblast vysokých škol pro rok 2026. Jedná se o implementační nástroj Strategického záměru pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 (dále jen strategický záměr) a Strategie internacionalizace vysokého školství na období od roku 2021 (dále jen strategie internacionalizace). Jedná se o přehled aktivit, které bude ministerstvo v roce 2026 realizovat a zároveň jde o nástroj aktualizace, který umožňuje průběžně doplňovat strategický záměr i strategii internacionalizace o témata, která budou v daném roce nabývat důležitosti nebo jsou nová.

Podpora MŠMT bude nadále jak informační a metodická, tak i finanční. Finanční podpora bude poskytnuta mj. z Programu na podporu strategického řízení veřejných vysokých škol a Operačního programu Jan Amos Komenský.

2025

Novela zákona o vysokých školách

K 1. 3. 2025 nabyla účinnost rozsáhlá novela zákona o vysokých školách. 

K nejdůležitějším paragrafům, kde došlo ke změnám, náleží zejména ty věnované doktorským studijním programům a Akreditačnímu úřadu. Novela: 

• Upravuje podmínky studia v doktorských studijních programech a stanoví výši příjmu pro doktorandy/ky. Nově se do zákona zavádí pojem “doktorský studijní příjem”, který se skládá ze součtu doktorského stipendia a mzdy nebo platu za práci související se vznikem disertační práce. Minimální výše měsíčního doktorského studijního příjmu nově nesmí být nižší než minimální měsíční mzda vynásobená koeficientem 1,2 (§ 91a).
• Upravuje postavení Národního akreditačního úřadu a posiluje jeho nezávislost. Národní akreditační úřad, který byl materiálně, administrativně a finančně zajišťován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, se k 1. červenci 2025 transformuje na Národní akreditační úřad pro terciární vzdělávání. Nově je Akreditační úřad právnickou osobou veřejného práva, tedy nezávislým orgánem, který se ve své činnosti řídí pouze zákony a jinými právními předpisy, a zasahovat do jeho činnosti lze pouze na základě zákona.

K dalším významnějším změnám se řadí mj.: 

• Upravení podmínek ukončování studia zejména v magisterských a doktorských studijních programech.
• Rozšíření podmínek pro udělování státního souhlasu soukromým vysokým školám. Nově jsou podrobně zapracované požadavky na vnitřní předpisy těchto škol, včetně podmínek úhrad spojených se studiem na vysoké škole.
• Pobídkou pro studium zahraničních studentů na českých vysokých školách by měla být nově zavedená dobrovolnost školy ve stanovení poplatku za studium v cizím jazyce v doktorském studiu a podmínky, kdy se poplatek nemusí stanovit ani v bakalářském či magisterském studiu. Mobilitu by mohlo podpořit i stipendium na podporu různých mobilitních programů, které se vztahuje i na účastníky celoživotního vzdělávání a zaměstnance škol.
• Podrobně jsou rozepsány pravidla pro přestup mezi programy vysokých škol, které zahrnují mj. povinnost uznání částí studia, prodloužení lhůty pro plnění studijních povinností a stanovení poplatků za delší studium. Podle nově zařazeného odstavce v části o studijních programech a oblastech vzdělávání by škola měla zajistit, aby výsledky učení po absolvování studijního programu odpovídaly příslušné kvalifikační úrovni vymezené rámcem kvalifikací vysokoškolského vzdělávání. Přispěje to k větší prostupnosti vzdělávacích soustav jak na národní, tak mezinárodní úrovni.
• Jak pro veřejné, tak pro soukromé vysoké školy je stanovena povinnost zajistit přiměřená podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole. Školy jsou povinné zřídit kontaktní místo pro informování o těchto opatřeních.
• Nově je zařazen paragraf o studentských úvěrech, resp. možnost, aby vláda nařízením stanovila účel a podmínky poskytování spotřebitelského úvěru pro studenty, který by byl poskytovaný bezúročně nebo se sazbou nižší, než je na trhu obvyklé.
• Byla stanovena nová pravidla pro doručování elektronickým informačním systémem vysoké školy, např. od kdy je písemnost považována za doručenou.
• Novela upravuje práva a povinnosti poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání. Změny se týkají Udělení tuzemského povolení zahraniční vysoké škole, podrobně rozpracovány byly paragrafy k Udělení tuzemského oprávnění české právnické osobě. Ty opravňují právnickou osobu v rámci spolupráce se zahraniční vysokou školou poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání na území České republiky v zahraničním vysokoškolském studijním programu.
• Zákon reaguje i na události poslední doby (střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v r. 2023, zhoršující se mezinárodní situace) a vymezuje zvláštní oprávnění vysoké školy při zajištění bezpečnosti, kde vymezuje mimořádný školní stav.   

Účinnost některých změn v novele se posouvá na červenec, resp. září roku 2025. 

Plán realizace Strategického záměru pro oblast vysokých škol pro rok 2025

Strategický záměr pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 (SZ 2021+) je každoročně rozpracováván do Plánu realizace Strategického záměru pro oblast vysokých škol. Stejnou povinnost ukládá zákon i vysokým školám. Plán realizace Strategického záměru pro oblast vysokých škol pro rok 2025 strukturou kopíruje SZ 2021+ na úrovni prioritních cílů a jejich operačních cílů a vytváří tak harmonogram aktivit pro pátý rok platnosti dokumentu. Plán realizace zahrnuje vybrané aktivity Strategie internacionalizace vysokého školství na období 2021+, jež tvoří přílohu samotného SZ 2021+. 

Hlavní výzvy v roce 2025:

• Úspěšná implementace novely zákona o vysokých školách, zejména reformy doktorského studia spojené se změnou týkající se stipendií pro studující v doktorských studijních programech.
• Dlouhodobě podporované oblasti zahrnují i v roce 2025 výzkum, internacionalizaci (m.j. univerzitní aliance), rozvoj kurzů celoživotního vzdělávání, propojování s praxí, digitalizaci, kyberbezpečnost a implementaci prvků umělé inteligence.
• Současná socio-politická situace a reflexe vzdělávání v souvislosti s proměnami společnosti a mezinárodních vztahů.
• V reakci na střelbu na Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v prosinci roku 2023 je jednou z prioritních oblastí i téma psychosociálního bezpečí a resilience studentů i zaměstnanců vysokých škol. 

Podpora MŠMT bude nadále jak informační a metodická, tak i finanční. Mezi hlavní finanční nástroje podporující rozvoj v prioritních oblastech budou patřit Program na podporu strategického řízení vysokých škol, Operační program Jan Amos Komenský, Národní plán obnovy nebo Program podpory rozvoje oblasti vysokého školství.

Program podpory rozvoje vysokého školství pro rok 2025

Podobně jako v předchozích letech vyhlásilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Program podpory rozvoje oblasti vysokého školství pro rok 2025. Cílem Programu je přispět k naplňování priorit stanovených ve Strategickém záměru ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021, Plánem realizace Strategického záměru pro oblast vysokých škol pro rok 2025 a na ně navazujících cílů jednotlivých vysokých škol. 

Podpora v rámci Programu je realizována prostřednictvím samostatných projektů jednotlivých vysokých škol. Podpora v celkové maximální výši 130 milionů Kč je rozdělena mezi jednotlivé vysoké školy, přičemž pro každou vysokou školu je předem určena maximální výše podpory. Každá vysoká škola předkládá jeden projekt, ve kterém popíše všechny plánované aktivity, které bude realizovat.

Oblasti zaměření zahrnují následující oblasti stejně jako v minulém roce:

• strategické řízení na vysokých školách;
• kyberbezpečnost, digitalizace a modernizace informačních systémů;
• podpora rozvoje kvality vzdělávací činnosti prostřednictvím nástrojů podpory, hodnocení a odměňování pedagogické práce akademických pracovníků a rozvoje nástrojů zajišťování kvality;
• implementace a další rozvoj efektivního systému studijního a psychologického poradenství;
• posilování etických principů v prostředí vysokých škol, vč. opatření proti diskriminaci vůči různým skupinám osob a sexuálnímu obtěžování; zvyšování relevance povědomí o genderové problematice mezi studenty i pracovníky a vedením vysokých škol;
• podpora podnikavosti a podnikatelských kompetencí studentů a pracovníků VŠ;
• podpora výuky v tzv. malých, strategicky a geopoliticky významných studijních programech;
• pořádání festivalů, přehlídek, výstav a dalších obdobných akcí majících mimořádný charakter;
• další aktivity v souladu se strategickým záměrem dané vysoké školy a ministerstva.

V roce 2025 se nově objevuje následující oblast: 

• rozvoj bezpečnostního povědomí a posilování kultury bezpečnosti; rozvoj bezpečnostních opatření.

Program na podporu strategického řízení vysokých škol pro roky 2026 až 2030

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo Program na podporu strategického řízení vysokých škol pro roky 2026 až 2030. Program je jedním z klíčových nástrojů podpory institucionálního rozvoje veřejných vysokých škol a jeho cílem je posílení strategického řízení, kvality, inovací a relevance činností vysokých škol v souladu s jejich profilem, posláním a současnými výzvami. (Zdroj: MŠMT)

V souladu s klíčovými tématy vysokého školství v národním i mezinárodním kontextu ministerstvo stanovilo šest tematických oblastí, na něž budou vysoké školy cílit své priority a opatření:

• Kvalita a excelence;
• Internacionalizace;
• Péče o lidské zdroje, podpora studujících a sociální bezpečí;
• Digitalizace a využití umělé inteligence;
• Rozvoj infrastruktury;
• Transfer znalostí a rozvoj strategických partnerství.

Koordinace cílů v konkrétních oblastech vysokého školství s ohledem na individuální podmínky fungování, organizace a strategického řízení každé vysoké školy je umožněna principem strategického dialogu mezi ministerstvem a jednotlivou vysokou školou (tzv. dialogue-based funding). Záměrem tohoto přístupu je propojit institucionální autonomii s veřejnou odpovědností a podpořit dlouhodobý a kvalitativně orientovaný rozvoj vysokých škol v souladu s národními i evropskými prioritami vysokého školství.

Předmětem stanovených strategických cílů na úrovni jednotlivých vysokých škol by měly být zejména vnitřní projekty a reformní opatření systémového charakteru, tj. dopadající na všechny či alespoň významný počet součástí vysoké školy, které komplexně povedou ke zvýšení strategického řízení a konkurenceschopnosti vysokého školství v České republice.

Stanovení strategických priorit bude předmětem dialogu mezi vysokou školou a ministerstvem, jehož výsledkem bude Návrh strategického závazku konkrétní VŠ. Alokované finanční prostředky nejsou určeny k financování jednotlivých dílčích aktivit, ale k celkové podpoře strategického rozvoje na úrovni vysoké školy. Každá konkrétní aktivita realizovaná vysokou školou v rámci programu podpořená z jeho prostředků nemusí být explicitně uvedena ve v současnosti platném strategickém záměru vysoké školy či jeho plánech realizace. Tyto dokumenty však představují rámec, ve kterém se podpořené aktivity pohybují. 

Pro jednotlivé veřejné vysoké školy byla stanovena výše ročního příspěvku z celkové alokované roční částky 1,395 miliardy Kč (s předpokladem minimálně stejné výše alokace dle výše příspěvku pro rok 2026 a další roky).

Novela školského zákona a vyšší odborné školy

Novela školského zákona (podrobnosti o novele jsou uvedeny v Národních reformách v oblasti školního vzdělávání) by měla zlepšit kvalitu a organizaci vyššího odborného vzdělávání (VOV), zvýšit flexibilitu vzdělávacích programů a zajistit lepší propojení teoretické a praktické přípravy. Řada změn v oblasti vyššího odborného vzdělávání bude nabíhat až od 1.1. 2026. Některé z důležitých změn, které novela přináší v oblasti VOV, jsou uvedeny níže.

Změny akreditovaných programů vyšších odborných škol (VOŠ), autorizované/krátké programy VOŠ

Novela zavádí a rozlišuje nenavazující a navazující akreditované programy VOV a autorizované programy VOV.

• Nenavazující/“dlouhé“ 3–3,5leté akreditované programy VOV, podmínka přijetí střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou, v oboru vzdělávání jiném než je terciární vzdělávací program, do kterého byla podána žádost o přijetí. Absolvent získá titul diplomovaný specialista. DiS. (ISCED 655).
• Navazující 2–2,5leté akreditované programy VOV, podmínka přijetí je střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou nebo autorizovaný krátký program VOV, v obou případech v  oboru vzdělávání stejném jako je terciární vzdělávací program, do kterého byla podána žádost o přijetí. Absolvent získá titul diplomovaný specialista, DiS. (ISCED 655).
• Autorizované (tzv. krátké) 1–2leté programy VOV, podmínka přijetí střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou, předchozí studium nemusí být ve stejném oboru jako autorizovaný program VOV. Absolventi jsou „profesními specialisty“ (ISCED 5).

Akreditace a autorizace vzdělávacích programů (provázanost novel školského a vysokoškolského zákona)

V roce 2024 byla přijata dlouho očekávaná novela vysokoškolského zákona, v rámci níž dochází k významným změnám v oblasti terciárního vzdělávání. Národní akreditační úřad pro vysoké školství byl transformován do  Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání. Jedná se o právnickou osobu veřejného práva zřízenou zákonem o vysokých školách. 

Ve školském zákoně je zmíněno, že akreditaci vzdělávacího programu vyšší odborné škole nově uděluje Národní akreditační úřad pro terciární vzdělávání (NAÚ). NAÚ je oprávněn provádět vnější hodnocení vzdělávací činnosti VOŠ (kontrolu dodržování podmínek akreditace a právních předpisů). To by mělo přispět ke sjednocení akreditačních a hodnoticích procesů v sektoru terciárního vzdělávání.

Po dobu tří let (do 30. června 2028) bude stávající Akreditační komise pro vyšší odborné vzdělávání fungovat jako poradní orgán NAÚ. V této době bude komise vydávat stanoviska k jednotlivým programům a podílet se na posuzování dalších otázek týkajících se VOŠ.

Vyšší odborná škola s platnou akreditací vzdělávacího programu je oprávněna také uskutečňovat autorizované vzdělávací programy vycházející obsahově z akreditovaného vzdělávacího programu této vyšší odborné školy. Autorizací vzdělávacího programu se rozumí schválení vzdělávacího programu vyšší odbornou školou. Vzdělávací program je autorizovaný vždy ve stejném oboru vzdělání jako je akreditován vzdělávací program, ze kterého obsahově vychází.

Legislativní úpravy jsou významným krokem k modernizaci, transparentnosti a kvalitě terciárního vzdělávání v České republice.

Úpravy související s novelou připravované vyhlášky o vyšším odborném vzdělávání

Vybrané úpravy se např. týkají:

Přijímacího řízení:

• Vymezení časového rámce pro jednotlivá kola
• Stanovení maximálního počtu uchazečů pro jednotlivé obory
   

Organizace vyučování a kombinované výuky

• Nové vymezení struktury školního roku (školní výuka, samostudium a hodnocení a časová rezerva)
• Možnost kombinované výuky (podrobnosti o této výuce viz Národní reformy v oblasti odborného vzdělávání)
   

Studijní skupiny

•  Minimální počty studentů
• Pravidla pro dělení a spojování skupin
   

Hodnocení studia

• šestistupňová klasifikační škála (A–F) v souladu s ECTS systémem
• forma hodnocení může být prezenční i distanční.
   

Absolventské práce a absolutoria

• úprava procesu zadávání hodnocení absolventské práce
• stanovení oponenta
• celkové hodnocení absolutoria (klasifikační škála A-F)
   

Akreditace a autorizace vzdělávacích programů

• struktura žádosti o akreditaci vzdělávacího programu
• zavedení autorizovaných jednoletých a dvouletých programů
   

2024

 Metodický pokyn Národního akreditačního úřadu (NAÚ) k využívání prvků distančního vzdělávání

V prosinci 2023 vydal NAÚ metodický pokyn k využívání prvků distančního vzdělávání v prezenční formě studia. Zohlednil rozvoj informačních a komunikačních technologií, jejich dostupnost, kapacitu škol k realizaci vzdělávání distanční formou a zkušenosti získané během pandemie Covid-19. Další informace také v příslušné části o vysokoškolském vzdělávání.

Podpora ukrajinských studentů a vědců

Změny od roku 2024/2025

Osvobození od poplatků za nostrifikace platí nadále pouze pro studenty, kteří požívají dočasnou ochranu méně než 12 měsíců.

Podrobnosti ke vzdělávání studentů a vědců z Ukrajiny s dočasnou ochranou viz Specifická podpora dětí, žáků a studentů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině.

Financování

Obdobně jako v roce 2023 vyhlásilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Podnět k podání žádosti o poskytnutí příspěvku v rámci Fondu vzdělávací politiky na podporu studia ukrajinských studentů v roce 2024. Výše finančních prostředků určená na realizaci Podnětu činí 200 000 000 Kč, viz také Specifická podpora dětí, žáků a studentů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině.

Program podpory rozvoje oblasti vysokého školství pro rok 2024

V roce 2023 vyhlásilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Program podpory rozvoje oblasti vysokého školství pro rok 2024. Cílem Programu je přispět k naplňování priorit stanovených ve Strategickém záměru ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021, Plánem realizace Strategického záměru pro oblast vysokých škol pro rok 2024 a na ně navazujících cílů jednotlivých vysokých škol.

Podpora v rámci Programu je realizována prostřednictvím samostatných projektů jednotlivých vysokých škol. Podpora v celkové maximální výši 130 milionů Kč je rozdělena mezi jednotlivé vysoké školy, přičemž pro každou vysokou školu je předem určena maximální výše podpory. Každá vysoká škola předkládá jeden projekt, ve kterém popíše všechny plánované aktivity, které bude realizovat.

Oblasti zaměření zahrnují: 

• strategické řízení na vysokých školách;
• kyberbezpečnost, digitalizace a modernizace informačních systémů;
• podpora rozvoje kvality vzdělávací činnosti prostřednictvím nástrojů podpory, hodnocení a odměňování pedagogické práce akademických pracovníků a rozvoje nástrojů zajišťování kvality;
• implementace a další rozvoj efektivního systému studijního a psychologického poradenství;
• posilování etických principů v prostředí vysokých škol, vč. opatření proti diskriminaci vůči různým skupinám osob a sexuálnímu obtěžování; zvyšování relevance povědomí o genderové problematice mezi studenty i pracovníky a vedením vysokých škol;
• podpora podnikavosti a podnikatelských kompetencí studentů a pracovníků VŠ;
• podpora výuky v tzv. malých, strategicky a geopoliticky významných studijních programech;
• pořádání festivalů, přehlídek, výstav a dalších obdobných akcí majících mimořádný charakter;
• další aktivity v souladu se strategickým záměrem dané vysoké školy a ministerstva.

Spolu s Programem podpory rozvoje oblasti vysokého školství pro rok 2024 byl představen dokument Příprava na implementaci reformy doktorského studia a Strategie řízení lidských zdrojů pro roky 2024-2025. Cílí hlavně na přípravné kroky k implementaci novely zákona o vysokých školách a nařízení vlády o standardech v oblasti doktorského studia. Strategie řízení lidských zdrojů se soustředí na aktivity týkající se zejména rozvoje pracovního klimatu směrem k lidským zdrojům s ohledem na pracovní schopnost zaměstnanců a nastavení personální politiky lidských zdrojů.

Národní plán obnovy - transformace vysokých škol

Transformace VŠ reaguje na trh práce. Prostředky z Národního plánu obnovy přispějí na:

• Přechod k digitálním formám výuky, zvýšení podílu kombinovaného a distančního vzdělávání na veřejných VŠ.
• Tvorbu nových profesně zaměřených studijních programů a programů v progresivních oborech zaměřených na digitální technologie, moderní technologie a inženýrství, kvalitu životního prostředí, odpadové hospodářství, energetiku, stavebnictví, plánování krajiny, inovace v oblasti mobility či ve zdravotní a sociální péči.
• Zvyšování kompetence akademických pracovníků v oblasti využívání informačních technologií a inovativních přístupů ve výuce.
• Podporu veřejných VŠ při vytváření jejich střednědobých a dlouhodobých strategií v oblasti zelených dovedností a navazování strategických partnerství se třetími stranami důležitými pro nové nebo upravené studijní programy.